Embryologie a základy genetiky Studijní obor Porodní asistentka FVP, Ústav ošetřovatelství, SLU Vyuč. RNDr. Michaela Klementová michaela.klementova@centrum.cz Sylabus 1. Cytologie ● Stavba a funkce buňky, tkáně ● Buněčné dělení, buněčný cyklus, zánik buněk ● Pohlavní buňky – gametogeneze, oplození 2. Embryologie ● Embryo – fetus (zygota až porod) ● Vývoj orgánových soustav 3. Genetika ● Molekulární podstata, cytogenetika, obecná genetika, lékařská genetika Literatura ● Obecná biologie pro lékařské fakulty (Oldřich Nečas a spol.) ● Biologie v kostce I ● Obecná biologie (Jan Jelínek, Vladimír Zicháček) ● Lékařská genetika (Hatina, Sykes) ● Biochemie (Zdeněk Vodrážka) Literatura ● Základy buněčné biologie (Albert Bruce a spol.) ● Kapitoly z obecné biologie (Dostál P., Řeháček Z., Ducháč V. Praha, 1994) ● Genetika (Snustad, Simmons, MU Brno, 2009) ● Genetika (Kočárek, Scientia spol.s. r.o., Praha, 2004) ● Základy genetiky.. (Fischlová, Plzeň: ZČU v Plzni, 2011) ● Klinická genetika (Thompson a Thompson, vydání. Triton, 2004) On line zdroje ● „Aktuální genetika“ https://biol.lf1.cuni.cz/ucebnice/ ● Fotodokumentace prenatálního vývoje člověka a vybraných savců http://histologie.lfp.cuni.cz//education/guides/embr_atlas.pdf ● Přehled embryologie v obrazech http://media1.vesele.info/files/media1:50f871b5d466d.pdf.upl/P %C5%99ehled+embriologie+v+obrazech.pdf Literatura ● Embryologie (Vacek Zdeněk) ● Základy embryologie (Slípka, Tonar) Úvod Cytologie – „nauka o buňce“ ● (řecky kytos - buňka + lat. logos – věda) neboli buněčná biologie je věda zabývající se studiem buněk. To zahrnuje anatomii buněk a (organel a dalších struktur), jejich fyziologii, vlastnosti a chování ve vztahu k životním funkcím organizmu, jemuž náleží, a především pak buněčný cyklus, dělení a smrt buňky. ● Cytologie je jen jedním z biologických podoborů a je součástí řady dalších biologických oborů Úvod Embryologie – „nauka o zárodku“ ● (z řečtiny znamená „nauka o zárodku“, embryo = zárodek) je vědní disciplína, která se zabývá studiem individuálního vývoje jedince v prenatálním období. Toto období trvá od oplození vajíčka (oplozené vajíčko = zygota) po porod. ● podle zkoumaných objektů se dělí na embryologii rostlin, živočichů a člověka. ● Morfologická embryologie zkoumá tvarové změny, ● Fyziologická embryologie zkoumá vývoj funkce orgánů, ● Experimentální embryologie zkoumá příčiny změn experimentálními metodami, ● Srovnávací embryologie porovnává vývoj různých druhů organismů. ● Jedním ze zakladatelů embryologie je K. E. von Baer. Úvod Genetika ● (z řec. gennaó γενναώ = plodím, rodím) je biologická věda, zabývající se dědičností a proměnlivostí organizmů a jejími příčinami. ● Název souvisí též se slovem gen, které označuje jednotku dědičné informace. Název genetika byl navržen Williamem Batesonem v roce 1906, který ji definoval jako „studium křížení a šlechtění rostlin“. ● Teprve později se vyvinula představa o genetice jako o vědě zabývající se dědičností všech organismů. ● Patří mezi biologické vědy ● Základy genetiky položil brněnský přírodovědec Gregor Johann Mendel svými pokusy s křížením hrachu. ● Do genetiky je schovaná celá řada oborů a celá řada na ni navazuje nebo se kryje Molekulární biologie- zabývá se studiem buněčných a biologických procesů na jejich molekulární úrovni - Molekulární biologie se proto věnuje popisu biologických makromolekul a jejich vzájemným funkčním vztahům - DNA, RNA, bílkoviny - integruje ve svém přístupu hlediska biologická, chemická, fyzikální i genetická Molekulární genetika - usiluje o popsání genetických jevů na molekulární úrovni Cytogenetika - nauka, která zkoumají DNA na chromozomální úrovni na základě molekulárně genetických principů Klinická genetika = neboli lékařská genetika jako samostatný medicínský obor - aplikuje získané poznatky do současné medicínské praxe. - obor preventivně a diagnosticky zaměřený - do budoucnosti se dá očekávat, že přinese i léčebné možnosti ……..imunogenetika, onkogenetika, populační genetika, genetika rostlin (bakterií, virů...), evoluční genetika Oblast genetiky…. Buňka – základní stavební a funkční jednotka organizmu Jedinec= živá soustava, která je schopná vykonávat všechny biologické funkce a je schopná samostatného života Geneticky příbuzní jedinci se sdružují v populace. Soubor geneticky příbuzných populací tvoří druh. U pohlavně množících se organizmů je společnou vlastností populací tvořících druh jejich schopnost křížit se a vytvářet plodné potomstvo. Znaky živého organizmu • možnost růstu, diferenciace a reprodukce • získávání energie z živin pro své životní potřeby • aktivní udržování vnitřní uspořádanosti • aktivní reakce na změny vnějších podmínek Všechny tyto životní projevy se realizují primárně na úrovni buněk