Embryologie a základy genetiky
Studijní obor Porodní asistentka
FVP, Ústav ošetřovatelství, SLU
Vyuč. RNDr. Michaela Klementová
michaela.klementova@centrum.cz
Sylabus
1. Cytologie
●
Stavba a funkce buňky, tkáně
●
Buněčné dělení, buněčný cyklus, zánik buněk
●
Pohlavní buňky – gametogeneze, oplození
2. Embryologie
●
Embryo – fetus (zygota až porod)
●
Vývoj orgánových soustav
3. Genetika
●
Molekulární podstata, cytogenetika, obecná genetika,
lékařská genetika
Literatura
●
Obecná biologie pro lékařské fakulty
(Oldřich Nečas a spol.)
●
Biologie v kostce I
●
Obecná biologie
(Jan Jelínek, Vladimír Zicháček)
●
Lékařská genetika
(Hatina, Sykes)
●
Biochemie
(Zdeněk Vodrážka)
Literatura
●
Základy buněčné biologie
(Albert Bruce a spol.)
●
Kapitoly z obecné biologie
(Dostál P., Řeháček Z., Ducháč V. Praha, 1994)
●
Genetika
(Snustad, Simmons, MU Brno, 2009)
●
Genetika
(Kočárek, Scientia spol.s. r.o., Praha, 2004)
●
Základy genetiky..
(Fischlová, Plzeň: ZČU v Plzni, 2011)
●
Klinická genetika
(Thompson a Thompson, vydání. Triton, 2004)
On line zdroje
●
„Aktuální genetika“ https://biol.lf1.cuni.cz/ucebnice/
●
Fotodokumentace prenatálního vývoje člověka a vybraných
savců
http://histologie.lfp.cuni.cz//education/guides/embr_atlas.pdf
●
Přehled embryologie v obrazech
http://media1.vesele.info/files/media1:50f871b5d466d.pdf.upl/P
%C5%99ehled+embriologie+v+obrazech.pdf
Literatura
●
Embryologie (Vacek Zdeněk)
●
Základy embryologie (Slípka, Tonar)
Úvod
Cytologie – „nauka o buňce“
●
(řecky kytos - buňka + lat. logos – věda) neboli buněčná
biologie je věda zabývající se studiem buněk. To zahrnuje
anatomii buněk a (organel a dalších struktur), jejich fyziologii,
vlastnosti a chování ve vztahu k životním funkcím organizmu,
jemuž náleží, a především pak buněčný cyklus, dělení a smrt
buňky.
●
Cytologie je jen jedním z biologických podoborů a je součástí
řady dalších biologických oborů
Úvod
Embryologie – „nauka o zárodku“
●
(z řečtiny znamená „nauka o zárodku“, embryo = zárodek) je vědní disciplína,
která se zabývá studiem individuálního vývoje jedince v prenatálním období.
Toto období trvá od oplození vajíčka (oplozené vajíčko = zygota) po porod.
●
podle zkoumaných objektů se dělí na embryologii rostlin, živočichů a člověka.
●
Morfologická embryologie zkoumá tvarové změny,
●
Fyziologická embryologie zkoumá vývoj funkce orgánů,
●
Experimentální embryologie zkoumá příčiny změn experimentálními metodami,
●
Srovnávací embryologie porovnává vývoj různých druhů organismů.
●
Jedním ze zakladatelů embryologie je K. E. von Baer.
Úvod
Genetika
●
(z řec. gennaó γενναώ = plodím, rodím) je biologická věda, zabývající se dědičností
a proměnlivostí organizmů a jejími příčinami.
●
Název souvisí též se slovem gen, které označuje jednotku dědičné informace. Název
genetika byl navržen Williamem Batesonem v roce 1906, který ji definoval jako
„studium křížení a šlechtění rostlin“.
●
Teprve později se vyvinula představa o genetice jako o vědě zabývající se dědičností
všech organismů.
●
Patří mezi biologické vědy
●
Základy genetiky položil brněnský přírodovědec Gregor Johann Mendel svými pokusy
s křížením hrachu.
●
Do genetiky je schovaná celá řada oborů a celá řada na ni navazuje nebo se kryje
Molekulární biologie- zabývá se studiem buněčných a biologických procesů na jejich molekulární úrovni
- Molekulární biologie se proto věnuje popisu biologických makromolekul a jejich vzájemným
funkčním vztahům
- DNA, RNA, bílkoviny
- integruje ve svém přístupu hlediska biologická, chemická, fyzikální i genetická
Molekulární genetika - usiluje o popsání genetických jevů na molekulární úrovni
Cytogenetika - nauka, která zkoumají DNA na chromozomální úrovni na základě molekulárně genetických
principů
Klinická genetika = neboli lékařská genetika jako samostatný medicínský obor
- aplikuje získané poznatky do současné medicínské praxe.
- obor preventivně a diagnosticky zaměřený
- do budoucnosti se dá očekávat, že přinese i léčebné možnosti
……..imunogenetika, onkogenetika, populační genetika, genetika rostlin (bakterií, virů...), evoluční genetika
Oblast genetiky….
Buňka – základní stavební a funkční jednotka organizmu
Jedinec= živá soustava, která je schopná vykonávat všechny
biologické funkce a je schopná samostatného života
Geneticky příbuzní jedinci se sdružují v populace.
Soubor geneticky příbuzných populací tvoří druh.
U pohlavně množících se organizmů je společnou vlastností
populací tvořících druh jejich schopnost křížit se a vytvářet plodné
potomstvo.
Znaky živého organizmu
• možnost růstu, diferenciace a reprodukce
• získávání energie z živin pro své životní potřeby
• aktivní udržování vnitřní uspořádanosti
• aktivní reakce na změny vnějších podmínek
Všechny tyto životní projevy se realizují
primárně na úrovni buněk