Embryonální období
●
Organogeneze
●
Zevní tvar
Organogeneze
3T
●
Vznik 3 zárodečných listů
●
Základy orgánových soustav
3T
Změny:
●
1. proces gastrulace - vývoj třetího zárodečného listu –
mezodermu
●
2. proces notogeneze - vývoj chorda dorsalis jako
axiálního (osového) útvaru
●
3. proces neurulace - diferenciace neuroektodermu,
neurální trubice a crista neuralis jako základ CNS a PNS
Gastrulace
●
Gastrula je vývojové stádiu embrya následující po blastule
●
Gastrulace = proces, kdy se dvojvrstevné embryo přemění v trojvrstevné
Gastrulace
Před gastrulací vypadá zárodečný terčík lidského embrya jako
placička tvořená pouhými dvěma vrstvami (hypoblastem...primitivní
endoderm a epiblastem...primitivní ektoderm)
Gastrulace
●
V procesu gastrulace se uplatňují se zde
mechanizmy: buněčná migrace, výběrové
dělení některých skupin buněk a další
mechanismy
●
Vrstvy gastruly se postupně transformují v tzv.
zárodečné listy - entoderm, ektoderm a
mezoderm
Gastrulace
●
Na počátku gastrulace v budoucí kaudální
oblasti zárodečného terčíku se proliferující
buňky epiblastu posunují ke střední čáře
– lineární ztluštění = primitivní proužek
●
Primitivní proužek - podélný val v raném
zárodku ptáků a savců, jenž definuje osu
hlava-ocas a následně dává vzniknout
primitivní brázdě
●
v ose primitivního proužku vzniká podélný
otvor = primitivní brázda (tou
migrují buňky budoucího zárodečného
mezodermu a entodermu)
Gastrulace
●
migrace buněk je samotnou podstatou gastrulace
●
primitivní proužek je vepředu zakončen primitivním (Hensenovým) uzlem
●
Primitivní uzel (Hensenův)
●
zhuštění buněk směrem kraniálním zakončeným prohloubením – primitivní
jamkou
●
je organizátorem vzniku gastruly
●
Buňky vstupují Hensenovým uzlem dovnitř embrya a migrují do míst svého
cílového určení
– Ty buňky, které projdou, vytvoří (v prostoru mezi epiblastem a hypoblastem) základ pro
endoderm (entoderm) a mezoderm.
– Ty buňky, které neprojdou a zůstanou v epiblastu, se označují jako ektoderm.
●
Je vidět, že všechny tři zárodečné listy vznikají z epiblastu a nikoliv z hypoblastu - ten je totiž zatlačen
migrujícími epiblastickými buňkami, které vytváří intraembryonální endoderm
Trilaminární zárodečný terčík
●
3. zárodečný list MEZODERM vzniká oddělením
buněk z chordomezodermového výběžku, z
primitivního proužku a uzlu
●
Vyplňuje prostor mezi ENTODERMEM a
EKTODERMEM
●
výjimkou je faryngeální a kloaková membrána
(ektoderm naléhá na entoderm bez mezodermu)
2. Notogeneze
●
Notochord = struna hřbetní
●
Část buněk vnikajících primitivní brázdou do spodní části embrya se stáčí
směrem k tzv. prechordální ploténce…...chordomezodermový výběžek
●
Zastaví se u prechordální ploténky a vytvoří hlavový úsek notochordu
●
Následně sice nakrátko zaniká, ale později se opět zvýrazňuje a tvoří
pevnou osu vedoucí od Hensenova uzlu (na jenom konci brázdičky) až po
prechordální ploténku
●
Část výběžku má trubicovitý tvar - chordový kanál (Lieberkühnův) – jeho
spodní stěna se ve stadiu 18 dní postupně proděraví, takže vznikne
samostatná chordová ploténka
Vznik chorda dorsalis
●
Tyčinkovitá struktura tvořící osu embrya
●
základ chorda dorsalis
●
Při oddělování vznikne v místě primitivní jamky
směrem do žloutkového váčku dočasná
komunikace s amniovým váčkem – canalis
neurentericus
Počátek allantois
●
Entoderm žloutkového váčku vybíhá kaudálně
za kloakální membránou v trubicovitý výběžek
směřující k zárodečnému stvolu
●
Útvor je rudimentální, částečně se podílí
na vývoji močového měchýře
Neurulace
●
embryonální stadium, v němž vzniká neurální trubice, se nazývá neurula –
vlastně je to však pozdní gastrula
●
vznik neurální trubice přímo souvisí se vznikem chordy
●
ektoderm ležící nad chordou začne díky neurální indukci tloustnout a
formuje se nejprve tzv. neurální ploténka, jejíž tkáň se označuje jako
neuroektoderm. Tím začíná celý proces neurulace
●
následně se buňky nervové ploténky propadají...vzniká neuralní rýha
●
okraje ektodermu nad ním („neurální valy“) se začnou vzájemně přibližovat
a nakonec splývají, čímž vzniká pod ektodermem dutá neurální trubice
(uvnitř je neurální kanálek)
●
neurulace probíhá poněkud odlišně v hlavové části, než ve zbytku těla.
Neurulace
●
Neurální rýha se prohlubuje a neurální valy se přibližují k sobě
až dojde k uzavření neurální trubice
●
Část neuroektodermu se odděluje ve formě neurální liště - crista
neuralis
●
Neurální trubice je otevřená na obou koncích – neuroporus
anterior, posterior
●
Kraniální část trubice se začíná rozčleňovat na 3 váčky
●
Koncem 4T se uzavírá nejprve n. Anterior poté n. posterior
Mezoderm se rozdělí na 3 části:
1.Paraxiální mezoderm
●
leží těsně po stranách chorda dorsalis.
●
Je segmentovaný, skládá se z jednotlivých (prvo)segmentů neboli
somitů.
●
Koncem třetího týdne se vytvoří 1 až 3 somity.
2. Intermediální mezoderm
●
je vložen mezi paraxiální a laterální, proto se též někdy označuje jako
stopka prvosegmentu.
●
Diferencuje se z něj nefrotom jako základ pro vývoj močového systému.
Mezoderm se rozdělí na 3 části:
3. Laterální mezoderm
●
není segmentovaný, tvoří jednoduchou ploténku, která se postupně
rozděluje na dva listy:
– parietální - somatopleuru, která naléhá na ektoderm
– viscerální -splanchnopleuru, která sousedí s entodermem.
Mezi nimi je dutina coelomová (pravý embryonální coelom), která
probíhá po obou stranách embrya, v kaudální části se v krátkém úseku
otevírá a komunikuje zevně s dutinou exocoelomovou (choriovou).
Kraniálně se pravá a levá coelomová dutina spojují jako perikardová
dutina, která leží před faryngeální membránou.
4T
●
Koncem 3T vytvořeny: somity, základ srdeční trubice, začíná
formování neurální trubice
●
Během 4T uzavírání neurální trubice
●
zvedání zárodečného terčíku do amniové dutiny
●
jeho odškrcení od žloutkového váčku
●
Zárodečný terčík roste do délky a klene se do dutiny amniového
váčku
●
Vznik primitivního střeva – přední, střední, zadní
4T
Změny zevního tvaru:
●
vznik hlavového (kraniální) a ocasního
(kaudální) záhybu a dvou laterárních – ohnutí
zárodku
●
Vznik končetinových pupenů
●
Žaberní oblouky
Primitivní střevo
●
V entodermu se objevují záhyby, kt. oddělují původní žl. váček
od primitivního střeva
●
Jednoduchá trubice dělená a 3 oddíly:
– Přední střevo – ukončené oropharyngovou membránou
– Střední střevo – komunikuje se žloutkovým váčkem
– Zadní střevo – ukončené kloakální membránou
●
V oblasti zadního střeva koncem 4T 2 výchlipky:
– Laryngotracheální – základ dýchacího ustrojí
– Jaterní
Další vývoj
●
Paraxiální mezoderm – diferenciace v somity
●
Intermediální mezoderm – nefrotomy – základ
urogenitálního traktu
●
Laterální mezoderm – se rozestupuje – dutina
pravého embryonálního coelomu (komunikuje s
extraembryonálním coelomem)
Další vývoj
●
Dutina perikardová – kraniální část coelomové dutiny
●
Hrbol srdeční – na povrchu embrya, základ srdečních
komor
●
Vzniká základ pupečníku
●
Pupek – hranice mezi embryem a extraembryonálním
prostorem
4-8T zevní tvar embrya
●
postupným přibýváním somitů, které se rýsují na zevním
povrchu embrya do 6. týdne
●
pokračuje uzavírání neurální trubice a již koncem 4. týdne
dochází k vymizení neuroporus anterior i posterior.
●
v krční části jsou na povrchu patrné čtyři žaberní oblouky
(označené římskými číslicemi) a mezi nimi ektodermální
žaberní rýhy.
●
Z prvé žaberní rýhy vzniká základ zevního ucha a další tři
tvoří přechodně prohlubeninu -sinus cervicalis
5T
●
rozvoj mozkových váčků
●
vývoj obličeje: zvětšuje hlavová část embrya,
v jejíž oblasti se rýsují základy smyslových orgánů
a to jako plakoda čichová, oční a ušní
●
nápadné týlní ohnutí embrya
●
funguje kardiovaskulární systém
●
rozvoj urogenitální lišty – základ mezonefros
6T
●
Na končetinách prstové ploténky
●
Velká hlava
●
Ušní hrbolky – základ vnějšího ucha vč. boltce
●
Napřimování embrya
●
oko se stává zřetelným díky nahromadění očních
pigmentů
4-8T zevní tvar embrya
●
na laterální straně embrya se v oblasti tzv. končetinové lišty tvoří ploutvičkovité
základy nejprve pro horní končetinu a o něco později pro dolní končetinu.
●
tyto základy se prodlužují, koncem 7. týdne vzniká ohnutí loketní a kolenní a
v 8. týdnu se oddělují samostatné prsty, nejprve na horní a pak na dolní
končetině
●
v 4 – 6T se v hrudní části rýsují na povrchu dvě vychlípeniny - hrbol srdeční a
hrbol jaterní.
●
Koncem embryonálního období se zvětšováním tělních dutin tyto hrboly vymizí
●
Na kaudální části embrya pozorujeme v prvé polovině embryonálního života
ocasní výběžek.
7-8T
●
7T: naznačení meziprstních štěrbin horních končetin
●
počátek osifikace dlouhých kostí
●
fyziologická herniace střeva do pupečníku
●
redukována komunikace žl. vaku a střeva
●
8T: vytvořeny téměř kompletní ruce a nohy, vznikají oční
víčka
●
pohlaví stále nelze rozlišit na základě stavby zevních
pohlavních orgánů
Změny velikosti
●
v embryonálním období není vývoj jednotlivých částí těla proporcionální.
●
ze začátku roste hlavová část embrya a trup
●
ke konci embryonálního období tvoří hlava asi ½ délky celého těla a
končetiny jsou relativně krátké
●
v průběhu fetálního období se zvětšují končetiny a velikost trupu v
porovnání s velikostí hlavy více
●
u novorozence hlava tvoří asi ¼ celkové délky
●
postnatálně ještě pokračuje tento vývoj, neboť dospělá hlava odpovídá 1/8
celého těla.
Deriváty zárodečných listů!
➢
všechny tkáně a orgány v lidském těle vznikají
ze tří základních zárodečných listů
Ektoderm
1. Epidermis
2. Kožní adnexa
3. mléčná žláza
4. Epitel dutiny ústní a nosní
5. Epitel anální a zevního genitálu
6. Zubní sklovina
7. Adenohypofýza
8. Spojivka, epitel rohovky a čočka
9. Zevní zvukovod
10. Blanitý labyrint vnitřního ucha
11. Čichový epitel
Entoderm
1. Epitel a velké žlázy trávicího traktu (játra, slinivka)
2. Epitel dýchacího traktu
3. Cavitas tympani a tuba auditiva
4. Tonsily
5. Glandula thyroidea
6. Glandulae parathyroideae
7. Thymus
8. Močový měchýř
9. Urachus (vazivový pruh spojující vrchol močového měchýře s pupkem, fixující močový
měchýř ke stěně tělní)
Mezoderm
Paraxiální - somity
1. Sklerotom - axiální skelet
2. Myotom - kosterní svaly
3. Dermatom - corium kůže
Intermediální - nefrotomy
4. Močový a pohlavní systém
Laterální - viscerální list
5. Viscerální list mezotelu
6. Hladká svalovina
7. Myokard
8. Cévy krevní a lymfatické
9. Krev a lymfa
10. Lymfatické orgány, slezina
11. Kůra nadledviny
12. Část gonád
Laterální - parietální list
13. Parietální list mezotelu a přilehlé vazivo
Neuroektoderm
Neurální trubice
1. CNS - mozek, spinální mícha
2. Retina
3. Neurohypofýza
4. Epifýza
Crista neuralis
5. PNS - cerebrospinální ganglia
– Autonomní ganglia
– Periferní nervy
6. Dřeň nadledvinek
– Paraganglia
– Melanocyty
7. Mozkomíšní obaly
Mezenchym
●
je embryonální "pojivová tkáň"
●
Vzniká migrací buněk z pozdního mezodermu (vzácněji ektodermu)
●
vyplňuje štěrbiny mezi zárodečnými listy
●
odlišuje se řídkou až síťovitou texturou
●
diferencují v řadu definitivních tkání: hlavně pojivové tkáně - vazivo,
chrupavka a kost, krevní a lymfatické cévy, zubní tkáně mimo skloviny,
endotel přední komory oční
●
Někdy je tento pojem vypouštěn nebo je zahrnut pod pojem mezoderm