JAN AMOS KOMENSKÝ (1592 -1670) „je j e dny m ^ najpamätnejsích mu^ov všetkých čias a národov" (historik František Palacký) Človek sa môže stať človekom len pomocou výchovy, nie je ničím, iba tým, čím ho robí výchova". spisovateľ, mysliteľ, historik, filológ, filozof, pedagóga reformátor školstva v rôznych krajinách pôsobil na dramatickú dobu 17. storočia. mal veľkú túžbu naprávať nedostatky, kdekoľvek sa s nimi počas života stretol. mal hlboký záujem o človeka a jeho zdokonaľovanie a chápal ho projekt nápravy ktorý bol na tie časy utopický. pokrokový mysliteľ o vývoji a utváraní človeka a spoločnosti. ŽIVOTNÉ OSUDY J.A.K. niektoré životopisné údaje 3. A. KOMENSKÉHO ■ narodil sa 28. MARCA 1592 v uhorskom brode na morave (nivnica a strážnica). ■ vyrastal v prostredí jednoty bratskej ■ jeho rodina patrila k vplyvnej vrstve vrchnostenských úradníkov ■ zavčasu osirel (1604) a mal ťažké detstvo. ■ podpisoval sa COMENIO NIVANUS PÚTNIK detstvo: uherský brod, nivnice, strážnice 1592- 1608 štúdium: přerov, herborn, heidelberg 1608-1614 - PÔSOBENIE V PŘEROVĚ - PÔSOBENIE VO FULNEKU - SKRÝVANIE VO VÝCHODNÝCH ČECHÁCH - LEŠNO - LONDÝN - ELBLAG - LEŠNO - BLATNÝ POTOK - LEŠNO - AMSTERDAM 1614-1617 1618-1621 1621 - 1627 1628 - 1641 1641 -1642 1642 -1648 1648 - 1650 1650 - 1654 1654 - 1656 1656 -1670 STUDIUM: PŘEROV, FULNEK, HERBORN, HEIDELBERG KED MAL 16 ROKOV ZAČAL SYSTEMATICKY STUDOVAT V PŘEROVE NA LATINSKEJ ŠKOLE, KDE PRAVDEPODOBNE DOSTAL PRÍMENIE AMOS, AMOSUS - MILÁČIK. NESKÔR NA VYSOKEJ ŠKOLE (AKADÉMII) V HEBRONE A HEIDELBERGU V NEMECKU. TU HO VÝRAZNE OVPLYVNILO ŠTÚDIUM PRÁC F. BACONA, L VIVESA, J. H. ALSTEDA. 1611 - 1614 - študoval na vysokých školách v Herborne a Heidelbergu v Nemecku V ROKOCH 1614 - 1618 SA STAL UČITEĽOM a KAZATEĽOM V PŘEROVE - Iv R. 1614 PO NÁVRATE ZO ŠTÚDIÍ HO VYSVÄTILI ZA KŇAZA. - UŽ POČAS PÔSOBENIA V PŘEROVE, KDE BOL AKO UČITEĽ A SPRÁVCA ŠKOLY, - UKÁZAL SA AKO UZNÁVANÝ TEOLÓG A ZNALEC NÁBOŽENSKÝCH UČENÍ. - KRIKĽAVÉ NEDOSTATKY ŠKOLSKEJ PRAXE HO INŠPIROVALI A PRIVIEDLI NA MYŠLIENKU POKUSU O NÁPRAVU - ŠKOLSKÚ REFORM, PRETO ZAČAL BUDOVAŤ NÁPRAVU VZDELÁVANIA A VÝCHOVY NA FILOZOFII CELÉHO ŽIVOTA. KOMENSKÝ AKO KŇAZ A UČITEĽ V PŘEROVE PRAVIDLA SNAŽŠÍ MLUVNICE (GRAMATICAE FACILIORIS PRACEPTA) POKLAD JAZYKA ČESKÉHO {THESAURUS LINGUARE BOHEMICAE) DIVADLA VEŠKERENSTVA VECÍ. FULNEK NA MORAVE (bol správcom školy a bratského zboru) V TOMTO OBDOBÍ SA OŽENIL. JE TO ŠŤASTNÉ OBDOBIE STAROSTLIVOSTI O MLADÚ RODINY V PREDZVESTI 30-ROČNEJ VOJNY. TO ODRAZILO V SPISE LISTOVÉ DO NEBE (1619). (PROBLÉM SOCIÁLNEJ NESPRAVODLIVOSTI PO ROKU 1920 (BITKE NA BIELEJ HORE) NASTUPUJE OBDOBIE PERZEKÚCIE NEKATOLÍKOV V ČESKU. V TOMTO ŤAŽKOM OBDOBÍ A AJ VPLYVOM RODINNEJ TRAGÉDIE VZNIKÁ PRÁCA LABYRINT SVĚTA A RÁJ SRDCE (1623) Miesto pobytu J. A. Komenského v bývalom zbore Jednoty českobratskej vo Fulneku komenský ako utečenec po R. 1620 sa musel skrývať pred prenasledovaním protireformácie u svojich šľachetných priateľov v R. 1628 bol donútený prejsť hranicu a odísť natrvalo zo svojej vlasti. začal tak 42 rokov dlhý pobyt utečenca. usídlil sa v poľskom LEŠNE, kde pôsobil ako učiteľ a zástupca rektora gymnázia. NUTENY no TVORIVÝ POBYT v LEŠNE po odchode z moravy sa usídli v poľskom LEŠNE, jednoty bratskej kde pôsobí v rokoch: ■ 1628-1641: tu napísal veľká didaktika, informatórium školy mateřské, vestibulum - predsieň (1633) ■ 1648-1650: škola hrou, zákony pre dobre usporiadanú školu, pravidlá správania mravnosti 1654-1656: posol mieru, svetlá európy KOMENSKÉHO JAZYKOVEDNÉ PRACE: ^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^ poklad jazyka českého (thesaurus linguae bohemicae) (ČESKO-LATINSKÝ SLOVNÍK; 40 ROČNÁ PRÁCA) ZHOREL PRI POŽIARI LEŠNA NAJNOVŠIA METÓDA JAZYKOV (methodus linguarum novissima) PODROBNE V NEJ VYLOŽIL A ZDÔVODNIL TEÓRIU VYUČOVANIA JAZYKOV) divadlo Veškerenstva věcí (theatrum universitatis rerum) (NEDOKONČENÝ SPIS V KTOROM ŽIADAL VZDELANCOV O ROZVOJ KULTÚRY) BRÁNA J AZYKOV OTVORENÁ (janua linguarum reserata) UČEBNICA LATINČINY. ZNAMENÁ ZLOM VO VYUČOVANÍ LATINČINY, VTEDY HLAVNÉHO P R ĽDMLTU ZAVRI IOL DOG MATICKO-QRAMATICKÝ GPÔGOD QTÚDIA JAZYKOV) HISTORICKÉ PRÁCE i O HISTÓRII STAREJ MORAVY: MAPA MORAVY (podrobná) ■ prvé vydanie 1627 PEDAGOGICKÉ PRÁCE K. obsahujú 1. VŠEOBECNÚ TEÓRIU VÝCHOVY (opiera sa o filozofiu) 2. DIDAKTICKÉ (rozpracoval ajpodrobnejšie na princípe senzualizmu) 3. ŠPECIÁLNU METODIKU VYUČOVANIA 4. UČEBNICE 5. NÁVRH ORGANIZÁCIE A RIADENIA ŠKOLSTVA (reforma školskej sústavy) SNAHY O REFORMU ŠKOLSTVA V ANGLICKU v lešne žil až do r. 1656 s prestávkami vyplnenými pobytom V ANGLICKU (1641-42), kde prišiel na pozvanie parlamentných kruhov aby sa venoval reorganizácii vedy, verejného života a školstva: ŠVÉDSKO (1642 - 48) ■ vyjednával s kancelárom oxenstjernom. ■ pôsobil v elbingu, pracoval na učebnici latinčiny DVERE JAZYKOV OTVORENÉ, ktorá ho preslávila po celej európe. POBYT V BLATNOM POTOKU blatný potok (sározpatak) v uhorsku je obdobím (1650 -54) literárnej, vedeckej a pedagogickej činnosti. žil v rodine kniežaťa rákócziho, tu si prakticky vyskúšal ideu pansofickej školy. v tomto období mal k. čulé kontakty s mestami na východnom slovensku, osobitne prešovom. napísal tu významné diela: vševedná škola, škola hrou, svet v obrazoch, reč o vzdelaní ducha, ... Posledné útočište - AMSTERDAM ■ po tretom pobyte v lesné (1654 -1656) veľký požiar zničil jeho cenné rukopisy ■ vo veku 64 rokov odchádza do holanského AMSTERDAMU, kde strávi posledných 14 rokov svojho života. ■ pod ochranou bohatého mecenáša (veľkopodnikateľa geerera) žil bez ekonomických problémov konečne vydal VEŠKERÉ SPISY DIDAKTICKÉ (OPERA DIDACTICA OMNIA), ktoré obsahovali práce z pobytu lešna, elbingu, potocké spisy a nové amsterdamské spisy_ r KOMENSKÝ o VÝCHOVE „Človek sa môže stať človekom len pomocou výchovy, nie je ničím, iba tým, čím ho robí výchova" k. chápe človeka ako obraz boží ako obraz dokonalého pravzoru boha - to neznamená len zjednotenie s najvyššou dokonalosťou, ale zahrňuje požiadavku, že ČLOVEK SA MÁ ZDOKONAĽOVAŤ človek je podľa k. SLOBODNÁ AKTÍVNA BYTOSŤ ktorá má SPRÁVNYM SPÔSOBOM ROZVÍJAŤ NAJLEPŠIE STRÁNKY ĽUDSKEJ PRIRODZENOSTI za najvýznamnejší CIEĽ výchovy a vzdelávania považuje ĽUDSKOSŤ človeka CIEĽ VÝCHOVY ODVODZUJE OD CIEĽA ĽUDSKÉHO ŽIVOTA - MÁ CHARAKTER INDIVIDUÁLNY A SOCIÁLNY: ■ ČLOVEK SA STÁVA ČLOVEKOM LEN VZDELANÍM, resp. výchovou, ktoré navrhuje už od prvého roka života a rovnaké pre všetkých. PRESADZOVAL: - KOLEKTÍVNE VYUČOVANIE - PRIRODZENÚ VÝCHOVU - PEDAGOGICKÝ REALIZMUS - POUŽÍVANIE MATERINSKÉHO JAZYKA V ŠKOLÁCH ■ AKO PRVÝ NÁSTOJIL NA POŽIADAVKY JEDNOTNEJ ŠKOLY, PRIRODZENEJ VÝCHOVY. ■ POZORNOSŤ VENOVAL NIELEN ROZUMOVEJ ALE AJ MRAVNEJ VÝCHOVE (KRESŤANSKÁ MORÁLKA). NÁBOŽENSKÁ VÝCHOVA je SRDCOM PEDAGOGIKY i V MRAVNEJ VÝCHOVE: m záujem, ■ postupnost, ■ názornosť, - slovo, ■ kontrola, ■ aplikácia. KONCEPCIA systému škôl pre mládež podia J.A.K. „Hľa, my dospelí, ktorí len seba pokladáme za ľudí, vás [deti] za malé opice, len seba za múdrych, vás za nerozumných, len seba za výrečných, vás za nemluvňata, sme odkazovaní do vašej školy!" dieťa začína MATERSKOU ŠKOLOU (rodina, matka do 6 rokov) pokračuje OBECNOU- NÁRODNOU (od 6-12 rokov) kde sa vyučuje reč materinská pokračuje LATINSKOU ŠKOLOU (od 12 do - 18 rokov) AKADÉMIA (od 18 - 24 rokov) + 2 roky cestovania po svete ŠKOLSKÁ SÚSTAVA PODĽA KOMENSKÉHO Rob života Vekové obdobia Sústava vzdelania Obsab vzdelania 0-6 rokov detstvo Materskí škola Rozvoj zásob detských predstáv z okolitého života, náboženská výchova, rozvoj vonkajších zmyslov, hospodárstvo. 6-12 rokov chlapčenské Škola materinského Čítanie, písanie, aritmetika, roky jazyka geometria, přírodověda, zemepis, náboženstvo, ručné práce, spev. 12-18 rokov mladosť u Škola latinského jazyka Gramatika, rétorika, dialektika, matematika, astronómia, hudba, fyzika, dejiny, zemepis, etika. 18-24 rokov mladícke roky Akadémia v Špeciálne vzdelanie VÝCHODISKA FILOZOFIE KOMENSKÉHO L K. STUDOVAL EURÓPSKU FILOZOFIU ARISTOTELOVU SCHOLASTIKU, PLATONIZMUS, BACONA, CAMPANELLU, RATKEHO, BODINA. FILOZOFICKY CHCEL URČIŤ VZŤAH ČLOVEKA K VESMÍRU, K SVETU. HLUBINA BEZPEČNOSTI -1. SPIS, KDE HOVORÍ, ŽE ČLOVEK JE MIKROKOZMOS V MAKROKOZME (PARACELZUS). CESTA SVETLA - SPIS KDE JE BOJOVNÍKOM ZA MIER ĎALŠIE FILOZOFICKÉ PRÁCE ■ LABYRINT SVETA A RÁJ SRDCE ■ OBECNÁ PORADA O NÁPRAVE VECÍ LIPSKÝCH V NEJ DÁVA NÁVOD AKO ZLEPŠIŤ SVET K LEPŠIEMU, MÁ 7 ČASTÍ: ■ PANEGERSIA (VŠEBUDENIE) ■ PANANAUGIA (VŠEOŽIARENIE) ■ PANSOFIA (VŠEVĚDA) ■ PAMPAEDIA (VŠEVÝCHOVA) ■ PANGLOTTIA (VŠEMLUVA) ■ PANORTHOSIA (VŠENÁPRAVA) ■ PANUTHESIA (VŠEVÝZVA) FILOZOFIA VÝCHOVY ■ OMNIA SPONTE FLUANT, AfíSľľ 1 'lOLENTlA REBUS- VŠETKO MECH PL VNIK SAMO SEBOU, NEBUDE VECIAM ROBENÉ NÁSILIE. m jeho pansofistická požiadavka "omnes, omnia, omnimo (VŠETKÝM, VO VŠETKOM, VŠESTRANNE)" sa premietla do cieľov, obsahu a metód výchovy a sleduje všestrannú kultiváciu ľudskej osobnosti a jej socializácie. ■ k. nadviazal na grécku kalokagatickú výchovu s akcentom na rozvíjanie krásy a dobra, mal na zreteli múdrosť, láskavosť, dobrotu, milosrdnosť a samozrejme kultúrnosť komenského "CULTURA UNIVERSALIS" je cifi'avfdomf 7amfranif na formovanif VZŤAHU K SVETU, K PRÍRODE, K POZNANIU, ku kultúre, k ľudom i k bohu. PANSOFICKÁ METODA ■ VÝCHODISKOM PRE VÝCHOVU A VZDELÁVANIE BOLA UNIVERZÁLNA POŽIADAVKA, KTOREJ ZÁKLADOM BOLA KOMBINÁCIA: - ANALÝZY - SYNTÉZY - SYKRÍZY (ČIŽE ROZBORU, ZLOŽENIA DO CELKU A POROVNANIA) ZNAMENALO TO ZAČÍNAŤ OD NAJŠIRŠIEHO CELKU. OMNEŠ „Nie len deti šľachticov, alebo boháčov, ale rovnako všetky, šľachtické i nešľachtické, bohaté i chudobné, chlapci a dievčence, vo všetkých mestách i mestečkách, obciach o dedinách, musia sa prisťahovať do školy." Pansofické vzdelávanie a výchova sa dotýkalo všetkých ľudí: G3 bez rozdielu pohlavia G3 veku G3 bez rozdielu stavu OMNIA „učiť sa znamená kráčať k poznaniu" Dôležité je NAUČIŤ VŠETKO PODSTATNÉ, ČO POTREBUJE ČLOVEK PRE ŽIVOT OMNIMO ■ TRETIA UNIVERZALISTICKÁ POŽIADAVKA NASKRZ , naprieč všetkým, VŠESTRANNE YfeľKÁ DIDAKTIKA obsahuje aj teóriu výchovy aj vzdelávania určil pre učiteľov ciele, obsah metódy lepšieho vzdelávania a výchovy, utvárania človeka, preto školu nazval dielňou ľudskosti. Pri písaní sa inšpiroval Didaktikou od Eliáša Bodina (1 Arturu vmítíio nyvitwóy. ^ £llíEl»ífc SSL 638). DIDACTIC A MAGNA > VZDELANOSŤ = AKO ZAKLAD KAŽDEJ VÝCHOVY. > DÔRAZ KLADENÝ NA DOBROTU, LÁSKAVOSŤ , ALE AJ NA TO ČO JE V ĽUDSKEJ POVAHE VŠEOBECNÉ. ■ viac krát prepracoval a považoval ju za svoje základné pedagogické dielo(pôvodná ČESKÁ DIDAKTIKA mala 30 kapitol, veľká didaktika - 33 kapitol). významné myšlienky sú : ■ „ VYUČOVANIE MÁ ZAČÍNA Ť OD MLADOSTI A MÁ BYŤ ROZDELENÉ DO STUPŇOV (CELOŽIVOTNÉ VZDELÁVANIE) ■ dievčatá a chlapci sa majú vzdelávať spoločne (KOEDUKÁCIA) V Didaktice podal komplexný rozbor vyučovania. Obsah a zámer vyjadril takto: „ V Didaktike podávajúcej všeobecné umenie uciť všetkých všetko, alebo spoľahlivý a vybraný spôsob, ako mo^no po všetkých obciach, mestách a dedinách niektorého kresťanského státu zriaďovať také školy, aby sa všetka mladej oboch pohlaví be% akejkoľvek výnimky mohla vyučovať v náukách, zušľachťovať v mravoch, napĺňať %bo%nosť, a tak v rokoch dospievania stručne, príjemne a dôkladne sa naučiť všetko, co je potrebné pre prítomný a budúci ^ivot." Prínos VD do organizácie vyučovania v celej Európe ■ triednohodinový systém výučby ■ vyučovacia hodina ako základná jednotka rozvrhu a organizácia výučby do školského roka ■ Zdôvodňuje opodstatnenosť slovno-názornej koncepcie vyučovania (proti scholastickej: vyučovanie treba začínať pozorovaním vecí a nie výkladom o veciach." DIDAKTIKA -PEDAGOGIKA Komenský chápe didaktiku širšie ako dnes. Zaoberá sa: ■ cieľmi a úlohami výchovy, ■ otázkami obsahu vzdelávania, ■ obsahom mravnej, telesnej, náboženskej výchovy (čo je v súčasnej pedagogike obsahom teórie výchovy) ■ vyučovacími zásadami a princípmi, ■ ale aj organizáciou školy a školskej sústavy. XVII. kapitola Veľkej didaktiky Základom ľahkosti pri vyučovaní a učení sa. Omnia sponte fluant, absit violentia rebus- Všetko nech plynie samo sebou, nebude veciam robené násilie. J. A. Komenský: „keď budeme kráčať v šľapajach prírody, ukáže sa, že vyučovanie mládeže bude postupovať ľahko. Základy ľahkosti pri vyučovaní a učení sa zhrnul do 10. zásad: • zásada i: Ak sa začne zavčasu, pred skazením myslí • zásada U: Ak sa bude diať s náležitou prípravou ducha • zásada 111: Ak sa bude postupovať od všeobecného k zvláštnemu . zásada iv: Od ľahšieho k ťažšiemu • zásada v: Ak sa nikto nepreťaží prílišným množstvom učiva" ■ zásada vi: Ak sa bude všade postupovať pozvoľna ■ zásada vii: Ak sa nikto nebude nútiť do ničoho, leda, po čom sám zatúži, podľa ■ zásada viii: Všetko sa bude podávať názorne m zásada ix: Aby sa dalo hneď použiť ■ 7ásara x- Všetko stále jednou a tou istou metódou_ ANALYTICKÁ DIDAKTIKA ■ 10. kapitola NAJNOVŠEJ METODY JAZYKOV bola viac krát samostatne uverejnená ako (didaktika je teória správneho vyučovania ■ vyučovať znamená uspôsobovať, aby sa žiak učil s chuťou a dôkladne ■ teória vyučovania znamená ovládať isté metódy vyučovania, a v opore o ne viesť žiaka k vedomostiam 187didaktických pravidiel ■ zásada názornosti ■ zásada vedeckosti ■ zásada primeranosti ■ z. od jednoduchšieho k zložitejšiemu ■ z. od blízkeho k vzdialenejšiemu ■ z. od ľahšieho k ťažšiemu a pod. ■ (uvedomelosti, aktivity, postupnosti) Väčšina pg. zásad platí dodnes ! zásada vi: Ak sa bude všade postupovať pozvoľna zásada vii: Ak sa nikto nebude nútiť do ničoho, leda, po čom sám zatúži, podľa zásada viii: Všetko sa bude podávať názorne zásada ix: Aby sa dalo hneď použiť zásada x: Všetko stále jednou a tou istou metódou J. A. Komenský, (1991, s. 110) tvrdí, že za takýchto podmienok všetko bude plynúť pokojne a príjemne. SENZUALIZMUS: SLOVNO-NÁZORNÁ KONCEPCIA ■ „ Všetko podľa možnosti predkladať zmyslom, najmä: viditeľné - zraku, počuteľné - sluchu, zavoňateľné - čuchu, ochutnateľné - chuti, hmatateľné - hmatu, a keď voľačo môžeme súčasne vnímať niekoľkými zmyslami, musíme to predkladať súčasne niekoľkým zmyslom." SVET V OBRAZOCH ORBIS PICTUS J o h. Amos C o m m e n i j , ORBIS SEN- SUALIUM PICTUS. fixen, ninm ŕundamenc.ilium in MundoRc- rum& in Vitá A&ionurn Pičtura & Nomcnclacura. ©ic fic§tí>atc ©cft / N o R 1 B i-- s. n -ŕfc. T? ŕj5 a: Suicpubot MI C H A Et IS E N D T B R í. Invitatio. Siníetfung. • V™, potr! difcc fiptre, £cinm f>er/ ítmt: j(rl!e "„-■i ./'"S fť»!t M, Jécie Kre, gyermtk! tttiitj SS- poí fftu Perzie ; ^i1 fc maubrrái býti. Quid hoc eft, Hp«t» ■ iHSa* iii fcaŕ/ fi»a fem » Mittoii cz, Hlsiilktdui T : S«P to / mauteiŕm bjriť OniniA •C má ttŕfiris i/t/ M. Maiottitt, wUmcllyk «d>5-jtitei%rc, rtóč ígrrc, K tili» wrjrsj« / redí at&rt, : 1 .Vm-mAi-.- Qjiisrac hoc 'docťtsitt i?" wi* ÍM !eŕfen ' G. KjVmdí imti-mp ntrtmtt met ■ ?. J(tw mB« í tt>ntu atvnŕj í- 3* I mit ©J M. Ä„, ISTE K JegttUjuhel. LX1V. Faber-Murárius. £W 50íauwr. .íf KÓ-Mives. Se&ttjt. flbct-muraiia» i ponit ľandi-mŕntum, í: ilrult mums ; a ■ JDtrmtuttr " lnítko amtrt/ iinfc ítítt niaurcit:'a A U-mmi i Wf fi*ditnn*i>- met, ťi r»* Ht-ftUknt: t Jcbnjf t yďfa&a grimí / n íre ŕ Uplditma, «tl(B(ter aut bmcMMiwtW butlo )famílii/ qlHI lipiciä» ( Ufiiidd» ) ln'1 i" llpKtdina, 3 m\0)t ba Btrahmiít hidji in t*t itíagnú i 3 ■ mrHytM «' M-lligi ki-t) W- htrŕ famtnmf ritfíM n. P.jrattľ riť grlTyiií (»ronili/} ); 3t litiinius 4 ťorjquidflt 4i) ftor- unt ber ftiiinrtí 4 inbcrtitei no* duli nt(nfi(nie; í jitrmti j a ľfltiim-iŕ (lefai r.nittiiO + luibfa j 5 f.vc ŕUtťrihm , JEHO PEDAGOGICKÉ DIELA BOLI PRELOŽENÉ DO NIEKOĽKÝCH JAZYKOV. ■ Komenský sa myšlienkou výchovy v ranom detstve stáva významným predchodcom Pestalozziho a Fróbela Literatúra KOMENSKÝ, J. A.: Veľká didaktika. 2. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1991. 271 s. ISBN 80-08-01022-3. KOMENSKÝ, J. A.: Vybrané spisy II. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1956. 436 s. KOMENSKÝ, J. A. 1991. Informatórium školy materskej. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo. 158 s. ISBN 80-08-01568-3. STIHEJ CTNOSTI. VY 1. Nevypravuj všeho,co víš. nefcň všeho oo muzei nei Mika co jsi povinen: 8 budeš opatrný. IL Bud skromný, ne nestydaly, mlčelivý, nikoli mluvný! Když kdo mluví, mlč; « když tobé oo praví, poslouchej; když tobé co porouci. bud mu po vůli! Hl. Ke všem bud vlídný k nikomu úlisný, vystřihej se pochlebovat!! IV. Buď déle nadto spravedliví Nežaóej ničeho cizího, nic sobě neoseto] < V. Mas byli také udatný, ku prócem čilý, zanechej p^jdné lenochům! HÝBEJ SE NEPRAVOSTEM! ---A- vmv.j^ ví. Štěstěna bývá nestálá. pNnéti rozdílné prípady, často smutné A ty snáši trpělivý človek.ctouWivý vzdychá, pláče a kvil i. í I VIL Bud i dobrotivý a milosrdný: N\ i; Kdo tebe oč iádá. dej mu. máš-li; V|' bíd němu pomáhej, můžešli! U VHL U raz i! li té kdo. promiň mu vinu f UbližiHis ty komu. ukoj a ukrof jej! I Krásno jest tlumili zlosf.odpouštéti vinníku a promijeti odprošujicimu IX. Nezávidě] nikomu, přej všem. vdék se čiň, komukoli můžeš, a zalíbíš se všem dobrým lidem. (X. Mluv vidy pravdu, nechtěj lháti] HHHH9HHHHH ---- - - MHIl t, ft|,-^t —