VÝCHOVA A VZDELÁVANIE V STREDOVEKU doc. Dr. V. Cabanová, PhD 11.3.2021 UPPV Fakulty veřejných politik SLU v Opavě II Komu sú přednášky určené? III o UPPBP 012 Dějiny pedagogiky Výuka: 22.2.-13.5.2021 III o UPPVIP009 Dějiny pedagogiky Zápočtový týden: 17.5.-21.5.21 III o Forma: 2/0 (přednáška 2) Kredity: 4 III o Získaní kreditov: III o 1. Splnení korespondenčních úkolů (viz studijní opora) III o poslať týden před ukončením semestra. III o 2. Zkouška PS: sumativní hodnocení korespondenčních úkolů + III zvadnutí závereční zkoušky (podia situace s korónu písemné cez ISU a ústní skouška cez MS TEAMs (požadované znalosti v rozsahu přednášek a základní literatury). o OPAKOVANIE o Grécko - periodizácia dejín ? o - predstavitelia? o - cieľ výchovy? o Helenizmus - periodizácia dejín ? o - predstavitelia? o - cieľ výchovy? o Rím - periodizácia ? o - predstavitelia? o - cieľ výchovy? Odpovede o Grécko - heroické o - archaické o - klasické Predstavitelia v pedagogike: Sofisti + Sokrates, Platóna a Aristoteles Cieľ výchovy v Sparte: zdatný vojak Cieľ výchovy v Aténach: Kalokagatia v školách: trivium + kvadrívium Filozofia mala výsadné postavenie. Helenizmus Obdobie výbojov Alexandra Macedónskeho Všeobecní rozvoj vědy a kultúry (vzdelanosti) Predstavitelia: Plutarchos cisár Hadrián (založil prvú starovekú univerzitu) Cieľ výchovy: Kalokagatia 1. OBDOBIE RÍMA - KRÁĽOVSKÉ Najstaršie je STARORÍMSKE (KRÁĽOVSKÉ ) OBDOBIE (ETRUSKOVIA) UDRŽALI ROBOVÉ zväzky, úcta k starším bola vo výchove a vzdelávaní. o rimania boli ZÁSTANCOVIA RODINNEJ VÝCHOVY o kládli dôraz rovnako na výchovu roľníkov ako vojakov (NEPODCEŇOVALI FYZICKÚ PRÁCU). o nie kalokagatia ale PRAKTICKÝ ÚŽITOK (UTILITARIZMUS o centom sily a práva bol otec domu - PATER FAMILIAS O II. OBDOBIE REPUBLIKY o Výrazné ovplyvnenie helenizmom, gréckou kultúrou VZDELANIE BOLO DLHÉ OBDOBIE ROVNAKÉ AKO GRÉCKE VZDELANIE (DVOJJAZYČNOSŤ), POZÝVANÍ GRÉCKY UČITELIA, PESTOVANIE RÉTORIKY. o OBOHATENIE OBSAHU: RÍMSKE PRÁVO o CIEĽOM BOL VIR IUSTUS (PRÁVNE MYSLIACI ČLOVEK) o VYŠŠIE VZDELANIE: SEPTEM ARTES LIBERALES. CICERO o PRVÝ PREDSTAVIL HUMANISTICKÚ IDEU VZDELÁVANIA o POŽIADAVKA KOMPLEXNEJŠIEHO VZDELANIA PRE REČNÍKA: o REČNÍK MÁ MAŤ VEDOMOSTI O CELOM ČLOVEKU; o ČLOVEK RÉTOR - VIR BONUS; o CIEĽOM BOL VIR IUSTUS (PRÁVNE MYSLIACI ČLOVEK). RÍMSKA VÝCHOVA : IDEÁLOM BOL REČNÍK QUINTILIANUS, NAJVÝZNAMNEJŠÍRÍMSKEHO TEORETIKA PEDAGOGIKY. V ROKU 69 OTVORIL REČNÍCKU ŠKOLU, ALE ĎALEJ SA VENOVAL SVOJEJ PRÁVNICKEJ PRAXI. r. 78 bol riaditeľom vôbec 1. štátnej školy s priznaným platom 100 000 sesterciov ročne (prvý platený učiteľ). MEDZI JEHO ŽIAKOV PATRILI NAPRÍKLAD TACITUS A PLINIUS ML. A TIEŽ NIEKTORÍ ČLENOVIA CISÁRSKEJ RODINY CISÁR DIMITIANUS, KTORÝ MU UDELIL KONZULSKU HODNOST (VAŇA A KOL, 1985, S. 26). ZÁNIK STAEOVEKU o STAROVEKY SVET V KRIZE o SPOLOČENSKÝ ROZVRAT, NEPOKOJE o LUXUS A DEKADENCIA o NOVÉ EPIDÉMIE = NOVÉ CHOROBY, o NESCHOPNOSŤ PRIJAŤ (INTEGROVAŤ) BARBAROV NESKORÉ CISÁRSTVO - ABSOLÚTNA MOC CISÁROV o RÍMSKY CISÁR KONŠTANTÍN VEĽKÝ KONVERTOVAL, o V R. 313 NL. VYDAL EDIKT V MILÁNE KTORÝM POVOLIL o SLOBODNÉ HLÁSANIE KRESŤANSTVA p VR. 395 ROZPAD RÍMSKEJ RÍŠE NA VÝCHODNÚ A ZÁPADNÚ b VÝCHODORÍMSKA RÍŠA - BYZANCIA (395 -1453). POKRAČOVATEĽ RÍMSKEJ RÍŠE HLAVNÝM MESTOM BOL KONŠTANTÍNOPOL. STREDOVEK - TISÍCROČNÉ OBDOBIE o STREDOVEK= VYZNAČOVAL SA VEĽKOU ORGANICKOU JEDNOTOU PREDPISOV A ZÁKONOV ŽIVOTA. o STREDOVEK - PRÍSNE HIERARCHIZOVANE o SOCIÁLNE STRATIKOVANÝ SPOLOČENSKÝ SYSTÉM: o ŠĽACHTA A CIRKEV VO VÝSADNOM POSTAVENÍ, o NAJNIŽŠIE POSTAVENÍ OTROCI ZO STAROVEKU BOLI NAHRADENÍ BEZPRÁVNYMI NEVOĽNÍKMI. AŽ V NESKORŠOM OBDOBÍ PRIBUDLA STREDNÁ VRSTVA MEŠTIACTVA JEDNOTLIVEC A NOVÝ SYSTÉM: FEUDALIZMUS . VO FEUDÁLNOM SYSTÉME BOL ČLOVEK PEVNE HIERARCHICKY ZAČLENENÝ, PODĽA TOHO, KDE SA NARODIL, KAM PATRIL: > - DO RODINY, . - DO CECHU, > - SPOLOČENSKEJ VRSTVY. > VŠETKO TO BOLO NEMENNÉ A PREDURČOVALO JEHO MIESTO V SPOLOČNOSTI NA CELÝ ŽIVOT !! ZMENA POHĽADU NA ŽIVOT: NÁBOŽENSTVO LÁSKY • KRESŤANSTVO SA ZRODILO V 1. ST. PO KRISTOVI AKO ŽIDOVSKÁ SEKTA, PO ROKU 313: EDIKT KONŠTANTÍNA VEĽKÉHO - ROZŠÍRENIE NOVÉHO MONOTEISTICKÉHO NÁBOŽENSTVA DO CELEJ EURÓPE • PRINÁŠA NOVÉ IDEÁLY = NOVÝ HODNOTOVÝ SYSTÉM MORÁLKA STREDOVEKU URČOVANÁ 10 BOŽÍCH PRIKÁZANÍ: ► 1 JA SOM PÁN, TVOJ BOH, KTORÝ ŤA VYVIEDOL Z EGYPTSKEJ KRAJINY, Z DOMU OTROCTVA. 2. NEBUDEŠ MAŤ INÝCH BOHOV OKREM MŇA! 3. NEVEZMEŠ MENO PÁNA, SVOJHO BOHA, NADARMO! 4. SPOMNI NA SOBOTŇAJŠÍ DEŇ, ABY SI HO ZASVÄTIL! 5. cti SVOJHO otca a svoju matku, ABY SI DLHO ŽIL NA ZEMI, KTORÚ TI DÁ PÁN, TVOJ BOH! 6. NEZABIJEŠ! 7. NESCUDZOLOŽÍŠ! 8. NEPOKRADNEŠ! 9. NEVYSLOVÍŠ KRIVÉ SVEDECTVO PROTI SVOJMU BLÍŽNEMU! 10. NEPOŽIADAŠ DOM SVOJHO BLÍŽNEHO, ANI NEPOŽIADAŠ MANŽELKU BLÍŽNEHO, ANI JEHO SLUHU, ANI JEHO SLÚŽKU, ANI VOLA, ANI BLÍŽNEHO! (Sväté písmo, Ex, 20, 1-17) Stredovek = silný vplyv cirkvi na školstvo a vzdelávanie ROZRASTANIE POPULARITY UČENIA JEZISA KRISTA = KRESŤANSTVO V CELEJ EURÓPE SPOČIATKU cirkevný monopol NA VZDELÁVANIE: • 1. patristika (UČENIE OTCOV CIRKVI); NEPOTREBUJE VEDU, VIERA STAČÍ. KRESŤANSKÉ UČENIE OBHAJOVAL sv. augustín: „KBohu nejdeme krokmi, ale láskou66 KTORÝ V RÍME ZRIADIL ŠKOLU A BOL R. 165 UMUČENÝ, A SV CYPRIÁN Z KARTÁGA (POPRAVENÝ R. 258)TERTULIÁN, HIERONYM. • 2. scholastika SNAHA O SÚLAD VIERY A VEDY, NÁVRAT K DIELAM ANTICKÝCH AUTOROV: PIERE ABELÁRD, tomáš akvinský, • ŠKOLE (scholastika): PRÍSNA DISCIPLÍNA, ABSOLÚTNA AUTORITA UČITEĽA A TELESNÝCH TRESTOV; DOGMATIZMUS A MEMOROVANIE • prvé kresť. školy NA PRÍPRAVU KRSTU - katechetické a katechumické PREHĽAD STREDOVEKÝCH TYPOV SKOL ROZKVET CIRKVI, KTORÁ POTREBUJE PRIPRAVOVAŤ, VZDELÁVAŤ VLASTNÝ DORAST - VZNIK CIRKEVNÝCH ŠKÔL o KLÁŠTORNÉ o KATEDRÁLNE o KAPITULNĚ o KOLEGIÁLNE o FARSKÉ - LAICKÉ 1. Kláštorné školy formovali viac než vieru, boli ohniská kultúry v stredoveku V R. 524 NA HORE MONTE CASINO ZALOŽIL BYVALY RÍMSKY PATRICIJ sv. benedikt z nursie 1. kláštor - rehoľa benediktínov) • KLÁŠTORY BOLI V STREDOVEKU DÔLEŽITÝM kultúrnymi strediskami. • venovali sa charite, podpore chudobným, pomoci slabším, poskytovali azyl • ODPISOVALI V NICH KNIHY A ROZVÍJALA SA KNIŽNÁ MAĽBA. ARCHIVOVALI A ZACHOVÁVALI PREPISY SLÁVNYCH ANTICKÝCH AUTOROV A ZAKÁZANÝCH DIEL I V ČASE , KEĎ OFICIÁLNE NEBOLI UZNÁVANÉ • MALI REŠPEKT VOČI TRADÍCII : ZACHOVALI STARÉ DIELA DO NOVEJ ÉRY • KAŽDÝ KLÁŠTOR BOL SEBESTAČNÝ- BOL SAMOSTATNOU HOSPODÁRSKOU I vzdelávacou JEDNOTKOU • óra et labóra (MODLI SA A PRACUJ) kláštorné školy MALI INTERNU A EXTERNÚ CAST : „SCHOLA INTERIOR" (škola vnútorná) NA PRÍPRAVU MNÍŠSKEHO DORASTU „SCHOLA EXTERIOR" (škola vonkajšia) PRE BUDÚCICH SVETSKÝCH KŇAZOV, PRÍPADNE AJ PRE LAIKOV • ANGLOSASKÝ MNÍCH ALCUINA ZORGANIZOVAL VZORNÚ KLÁŠTORNÚ ŠKOLU V CÁCHÁCH, NAZÝVANÚ schola palatina. BOLA URČENÁ PRE DETI CISÁROV, ŠĽACHTICOV, ÚRADNÍKOV A PRÍSLUŠNÍKOV DVORSKEJ ŠĽACHTY. • VYUČOVALA SA teológia a sedem slobodných umení. • V KLÁŠTORNÝCH ŠKOLÁCH BOLI VYUČOVANÝ chlapci zasvätení od svojho deviateho roku mníšskemu životu. • NA KLÁŠTORNÉ ŠKOLY DOZERAL magister principalis ŽIVOT V KLÁŠTORNEJ ŠKOLE • CHLAPCI BOLI od deviateho roku života ZASVÄCOVANÍ DO MNÍŠSKEHO ŽIVOTA SVOJIMI RODIČMI. • ABY ŽIAK POROZUMEL CIRKEVNÝM TEXTOM MUSEL SI NAJSKÔR OSVOJIŤ latinskú gramatiku a to mechanickým memorovaním latinských textov, modlitieb, piesní a žalmov. • V ŠKOLE BOLI ŽIACI SÍCE ZAMESTNANÍ SÚČASNE, NO KAŽDÝ Z NICH SA ZAOBERAL INOU ČINNOSŤOU POD INDIVIDUÁLNYM VEDENÍM UČITEĽA. • cieľom vzdelávania : zbožný mudrc, ktorý perfektne ovláda latinčinu m • HL. DÔRAZBOLNA ZNALOSŤ latinčiny A OKREM NEJ AJ PÍSANIE, ČÍTANIE A CIRKEVNÝ SPEV. • OBSAH VZDELÁVANIA BOL ZAMERANÝ NA ROZVOJ rozumovej STRÁNKY (SEDEM SLOBODNÝCH UMENÍ). telesná stránka sa zanedbávala. katedrálne školy • REMEŠ - KATEDRÁLA, KDE BOL POKRSTENÝ chlodovik, FRANSKÝ PANOVNÍK (TZV. OBRÁTENIE FRAKOV) • KAROL VEĽKÝ : VEĽKÁ FRANSKÁ RÍŠA (S CENTROM VO FRANCÚZSKU) - ROZKVET KULTÚRY „KAROLÍNSKA DOBA" - 1. GLOBÁLNA SUPERVEĽMOC STREDOVEKU - SPRÍSTUPNÍ GERMÁNSKE DEDIČSTVO KRESŤANSTVU - OBRACANIE NA VIERU MEČOM FARSKÉ (PAROCHIALNE) ŠKOLY v 13. storočí vznikali aj parochiálne školy - farské. panovník KAROll IV. "všade tam, kde je škola, musí byťaj fara " • FARSKÉ ŠKOLY S Ú PRVÉ LAICKÉ ŠKOL Y tieto školy navštevovali len malé skupinky chlapcov základy gramotnosti pre chudobných. za vzor mali katedrálne školy, vyučovali sa tu základné kresťanské pravdy neboli to školy v dnešnom zmysle slova, ale malé skupiny chlapcov, z ktorých si farár vyberal spevákov a miništrantov. z týchto chlapcov si farár vyberal spevákov a miništrantov, ktorých učil predovšetkým znalosť obsluhy pri liturgických obradoch, náboženstvo a niekedy aj čítanie a písanie. OBSAH VZDELÁVANIA V STREDOVEKU SEDEM SLOBODNÝCH UMENÍ o TRIVIUM, (gramatiku, rétoriku, dialektiku) KVADRÍVIUM (aritmetiku, geometriu, astronómiu a muziku). bol to akýsi předstupeň teologického vzdelávania, ktoré sa pokladalo za najvyššie. |o vo vtedajších školách sa len málokedy preberalo učivo v plnom rozsahu. obmedzovalo sa len na trívium, ktorý bol základom pre žiakov. |o hl. črtami stredovekej školy bola krutá disciplína a mechanické pamäťová učenie. bitie bolo na dennom poriadku. |o ak by v dnešnej dobe učiteľ zbil žiaka verím tomu, že rodičia tohto žiaka by to určite riešili súdnou cestou. školské vzdelanie dostávala iba nepatrná časť chlapcov. dievčatá ostávali bez akéhokoľvek vzdelania. OBSAH VZDELÁVANIA V STREDOVEKU: SEDEM SLOBODNÝCH UMENÍ: ii o TRÍVIUM (GRAMATIKU, RÉTORIKU A DIALEKTIKU) A KVADRÍVIUM (ARITMETIKU, II GEOMETRIU, ASTRONÓMIU A MUZIKU). II o BOL TO AKÝSI SÚHRN VŠEOBECNÉHO VZDELÁVANIA, PŘEDSTUPEŇ TEOLOGICKÉHO VZDELÁVANIA, KTORÉ SA POKLADALO ZA VYŠŠIE. III o VO VTEDAJŠÍCH ŠKOLÁCH SA LEN MÁLOKEDY PREBERAL V PLNOM ROZSAHU, II o VYUČOVANIE SA OBMEDZOVALO NANAJVÝŠ NA TRÍVIUM - SEDMORO SLOBODNÝCH UMENÍ BOLO NESKÔR NÁPLŇOU ŠTÚDIA NA FILOZOFICKÝCH (ARTISTICKÝCH) II FAKULTÁCH. III o NAJVÄČŠIA POZORNOSŤ SA VENOVALA GRAMATIKE, T. J. VYUČOVANIU LATINSKÉHO JAZYKA.. III o NÁBOŽENSKÁ VÝCHOVA SA SKLADALA SKÔR Z NÁBOŽENSKÝCH CVIČENÍ - NÁVŠTEV KOSTOLA, NEŽ Z VLASTNÉHO ŠTÚDIA. SÚČASŤOU BOL AJ CIRKEVNÝ SPEV, ŽIACI BOLI AJ SPEVÁKMI NA CHÓRE. Charakteristika skol vznik školského dozoru i o V stredoveku sa utvorila akási sústava školského dozoru: o na kláštorné školy dozeral magister principalis, o na školy katedrálne kanonik scholasticus. o na neskôr vzniknuté cirkevné univerzity veľký kancelár. NOVÁ SPOLOČENSKÁ VRSTVA - MEŠTIACTVO VZNIK ODBORNÉHO ŠKOLSTVA: Do škôl začalo neskôr prenikať aj staviteľstvo, sochárstvo a maliarstvol napr. aj školy notárske, v ktorých sa študenti učili zostavovať rozličné listiny a písomností. Takáto škola bola napríklad na Vyšehrade. o Úroveň mestských škôl bola často krát veľmi nízka. (Žiaci sa sotva učili čítať a písať). SVETSKÉ VZDELÁVANIE - RYTIERSKA VYCHOVÁ: • VÝCHOVA ŠĽACHTICA BOLA ZALOŽENÁ NA INŠTITÚTE R YTIERSTVA _ , % (ROZVOJ V 11. až 13. STOROČÍ) • PAZA(page garcon) • PANOŠ (ZBROJNOŠ) • RYTIER SEDEM RYTIERSKYCH CNOSTÍ (probitates): JAZDA NA KONI, PLÁVANIE, STREĽBA, ZÁPASY, LOV, ŠACHOVÁ HRA, PÍSANIE VERŠOV, NESKÔR PRIBUDLI CUDZIE JAZYKY. • RYTIERSKY TITUL SA STAL MIMORIADNE VÝZNAMNÝM, KTORÝM SA NESKORŠIE ZDOBILI KRÁLI A KNIEŽATÁ. TAKÝMTO SPÔSOBOM SA PREŠLO Z CIRKEVNÉHO IDEÁLU SVÄTCA - ASKÉTU K IDEÁLU HRDINU, KTORÝ SA VYZNAČOVAL STATOČNOSŤOU, FYZICKOU SILOU, JAZDECKÝM UMENÍM A INÝMI POHYBOVÝMI PREDNOSŤAMI. KLASICKOU KRAJINOU, KDE SA RYTIERSTVO DOSTALO DO VRCHOLNEJ PODOBY, BOLO FRANCÚZSKO A NESKORŠIE AJ NEMECKO. V 12.st0r0ci VZNIKALI prve stredoveké univerzity VEĽKÝ ROZMACH VIED (FILOZOFIA, TEOLÓGIA, PRÁVO), NARASTAJÚCA SNAHA PO POZNANÍ, • VZNIK súkromných spoločenstiev PRE VEDECKÚ VÝUČBU - TALIANSKO, FRANCÚZSKO, ANGLICKO • „universitas" = VEĽKÉ ZDRUŽENIE UČITEĽOV A ŠTUDENTOV • „studium generále" = VŠEOBECNÉ ŠTÚDIUM • taliansko bologna r. 1119 • 1. UNIVERZITA NEZÁVISLÁ OD CIRKVI, PREDNÁŠKY MUSELI SCHVÁLIŤ ŠTUDENTI • ZAMERANIE NA PRÁVO • francúzsko pariz sorbona r. 1200 KRAKOW • OXFORD • JAGELONSKÁ UNIVERZITA pražska univerzita založena v roku 1348 VZNIK ZA VLÁDY KAROLA IV (1346 - 1378 ): na žiadosť karola iv. dal pápež kliment vi. súhlas, aby bolo v prahe zriadené GENERÁLNE ŠTÚDIUM so štyrmi fakultami - ARTISTICKOU, TEOLOGICKOU, PRÁVNICKOU A LEKÁRSKOU. OBSAH VZDELÁVANIA: NA ŠTYROCH FAKULTÁCH SVOJU POZORNOSŤ NAJSKÔR 7 SLOBODNÝM UMENIAM, NESKÔR LOGICKÝM A PRÍRODOVEDNÝM SPISOM ARISTOTELA, V MATEMATIKE SA ŠTUDOVALI EUKLIDOVE SPISY A V ASTRONÓMIÍ PTOLEMAIOVÉ SPISY. MAJSTRI SLOBODNÝCH UMENÍ, DOKTORI A BAKALÁRI ODBORNÝCH FAKÚLT BOLI POVEROVANÍ PREDNÁŠANÍM NA UNIVERZITE. PREDNÁŠKY BOLI PO LATINSKY CVIČENIA, KTORÉ ŠTUDENTI ABSOLVOVALI SA VENOVALI OPAKOVANIE LÁTKY, TU MOHOL NA ARTISTICKEJ FAKULTE USMERŇOVAŤ AJ BAKALÁR. KNIHY BOLI VZÁCNE A DRAHÉ, PRETO BOL ISTÝ ČAS VYHRADENÝ DIKTOVANIU TEXTOV EXISTOVALI AJ ROZLIČNÉ FORMY SÚKROMNÉHO VYUČOVANIA TZV POKÚTNE ŠKOLY KARLOVA UNIVERZITA • DEKANOM ARTISTICKEJ FAKULTY BOL MAJSTER JÁN HUS, DEKAN BOL VOLENÝ NAJEDEN ROK. • ŠTÚDIUM FAKULTY artistické (ZÁKLADNÉ) TRVALO 3 - 4 ROKY, • medicínske 4 ROKY, • právnické 7 ROKOV, • teologické 9 -11 ROKOV. • V PRAHE TITUL MAJSTRA POUŽÍVALI NA FAKULTE PRÁVNICKEJ A SLOBODNÝCH UMENÍ, • TITUL DOKTORA NA FAKULTE PRÁVNICKEJ A LEKÁRSKEJ. • NEBOLO VTEDY ROZDIEL V HODNOSTI, ALE LEN V TITULE. MESTSKÉ ŠKOLY (PARTIKULÁRNĚ) ŠKOLY • NA KONCI STREDOVEKU EXISTOVALI V MESTÁCH TIETO TYPY ŠKÔL: • 1. NAJNIŽŠIE BOLI MESTSKÉ ŠKOLY, ZVANÉ ŠKOLY DETINSKÉ. V MATERSKOM JAZYKU SA UČILO ABECEDU, ČÍTANIE KNÍH A PÍSANIE DOPISOV • 2. LATINSKÉ ŠKOLY (PARTIKULÁRNĚ) PREBERALI OD CIRKEVNÝCH ŠKÔL SEDMORO A VEĽAKRÁT AJ POČIATKY SCHOLASTICKEJ FILOZOFIE. VZDELÁVANIE V NESKOROM STREDOVEKU A NOVOVEKU o tradičné cirkevné školy o reformné cirkevné školy o protestanské (luteránske, husitské, kalvinistické o protireformačné cirkevné školy JEZUITSKÉ ŠKOLY: vyučovanie bolo bezplatné, oveľa miernejšie zaobchádzali so žiakmi, verejné skúšky boli starostlivejšie pripravené dokonca fungovali aj žiacke divadelné predstavenia. v 16. storočí sa zmenil prístup učiteľov k samotným žiakom. individuálny prístup od žiaka k žiakovi začal ustupovať. vytvárali sa menšie skupinky do ktorých zaraďovali žiakov podlá učiva alebo nadania či prospechu. začínali od najnižšieho oddelenia, kde sa žiaci učili poznávat písmena potom slabiky: v každej triede mali aj pomocného učiteľa prve školy na uzemi uhorska vplyv byzantskej kultúry o V R. 863 - KONŠTANTÍN A METOD: prišli na naše územie hlásat kresťanskú vieru; o konštantín - zostavil hlaholiku a prepísal ňou bohoslužobné knihy a písmo o utvorili u nás aj PRVÉ ŠKOLY - vyučovalo sa v staroslovienčine o V 10. - 12. STOR. vznikli elementárne školy - výučba náboženstva a gramoty (čítanie, písanie, počítanie a cirkevný spev) o 973 - v prahe sa zriadilo biskupstvo a vznikla pri ňom katedrálna škola - výchova mladých ľudí a kňazov, neskôr aj zahraničných žiakov o 993 - rehole : zakladanie skol benediktínmi, premonstratmi, dominikánmi a augustiniánmi vznikali aj vyssie školy - vyucba 7 slobodných umení Nevoľníctvo o ZANEDBÁVALA SAAJ VÝCHOVA PODDANÝCH, KTORl PRACOVALI ZA VEĽMI OBŤAŽNÝCH PODMIENOK A ŽILI BOKOM OD ROZVÍJAJÚCEJ SA KULTÚRY. o rozšírený analfabetizmus, negramotnosť: NEZNALOSŤ PlSANIA A ČÍTANIA BOLA VŠEOBECNÁ o VÝTVORY ÚSTNEJ ĽUDOVEJ TVORIVOSTI ZAVRHOVALA CIRKEV, KTORÁ SA USILOVALA PÔSOBIŤ NA ĽUD BOHOSLUŽBAMI A KÁZŇAMI. POSTAVENIE ŽIEN V STREDOVEKU o žena mala od prírody druhoradé postavenie: o eva bola stvorená až PO adamovi, z jeho tela preto, aby mu pomohla v rozmnožení ľudskej rasy. (žena len ako pomocníca) a z poradia, v akom obaja prví ľudia vznikli, sa vyvodzovala prvoradosť muža. o V MANŽELSKOM ZVÄZKU: o POSLUŠNOSŤ ženy je základom harmonického súžitia manželského páru. (sv. augustin) o muž sa zosobášením so ženou stal jej poručníkom táto NEROVNOSŤ a archaické pravidlá mali za následok napríklad zlé podmienky pre ženu v oblasti dedičného práva. o (podobné nerovnosti platili aj v prípade cudzoložstva). o manželstvo bolo považované za nutné zlo, bolo nevyhnutné aj napriek silnému nabádaniu k asketizmu. uprednostnené bolo manželstvo posvätené cirkvou pred mimomanželským stykom, KEDY ZAČÍNAJÚ ZANIKAŤ FEUDÁLNE ŠTRUKTÚRY? ► JE DODNES PREDMETOM VEĽKEJ DISKUSIE ODBORNÍKOV; ► JEDNA SKUPINA- POVAŽUJE ZA ZLOMOVÉ OBDOBIE OKOLO ROKU 1500 ► (DRUHÁ SKUPINA - POVAŽUJE ZA ROZHODUJÚCE UŽ OBDOBIE OKOLO 1200!) ► HL. ZNAKY: nástup humanizmu a renesancie ► 14.-1 5.STOR. Z TALIANSKA ► V 16. STOR. REFORMÁCIA V NEMECKU LITERATÚRA ► HAVRÁNEK, J. A KOL. 1 964. STRUČNE DEJINY UNIVERZITY KARLOVY. PRAHA: UNIVERZITA KARLOVA, 1964. 324 S. ► KUDLÁČOVÁ, B. Dejiny pedagogického myslenia L, Trnava, VEDA, 2009, ISBN 978-80-8082-303-0 ► MÁTE), J. A KOL. 1 976. DEJINY ČESKEJ A SLOVENSKEJ PEDAGOGIKY. BRATISLAVA: SPN, 1 976. 500 S. ► REBLE, A. Dejiny pedagogiky, Bratislava, Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1995, ISBN 80-08-02011-3 ► ŠTVERÁK,V. 1983. STRUČNÉ DEJINY PEDAGOGIKY. PRAHA: SPN, 1983.307 S. ► VÁŇA, J. Dejiny pedagogiky. ► Sväté písmo starého i nového zákona, Trnava, Spolok svätého Vojtecha, 2007, ISBN 978-80-7162-683-1