SOCIÁLNÍ POSTOJE Co je sociální postoj? nTendence ke konzistentnímu hodnocení skutečnosti a konzistentnímu chování. Tendence odpovídat kladně nebo záporně na určité osoby, předměty nebo situace n nProces individuálního vědomí, který determinuje aktuální i potenciální reakce individua vzhledem k sociálnímu okolí. n nStav pohotovosti (připravenosti) jedince zaujmout za určitých podmínek vztah ke skutečnosti a reagovat určitým předem daným způsobem na jisté situace n nMentální a nervový stav pohotovosti organizovaný zkušeností, vyvíjející direktivní nebo dynamický vliv na odpovědi individua vůči všem objektům a situacím, s nimiž je v relaci. Struktura postojů nZákladní komponenty postoje: n •Poznávací (kognitivní) složka •Citová (emocionální) složka •Konativní (volní, akční) složka n nJednotlivé komponenty mohou být různě zastoupeny, nemusí být souhlasné (kouření, láska k potomkovi…) Funkce postojů nInstrumentální (adjustační, přizpůsobení, utilitární) •Jedinec přebírá názory a postoje, které přinášejí sociální uznání, které odpovídají postojům jeho sociální skupiny nHodnotově expresivní funkce •Postoje určují vyjádření hodnot, jedinec vyjadřuje sám sebe (své Já) v postojích nKognitivní funkce •Postoje nepřiměřené novým a měnícím se situacím jsou v zájmu zachování konzistence poznání tlumeny a odmítány nEgo defenzivní (sebeobranná) •Ochrana před přijetím nepříjemných pravd o sobě, obranné mechanismy, podíl na řešení vnitřních konfliktů n n Konzistence a konsonance postojů nRosenbergova teorie afektivně kognitivní konzistence •Smýšlení a pocity vůči objektu jsou konzistentní (soudržné) – postoj je stabilní •Nekonzistentnost vede zpravidla k reorganizaci (změně) - pozitivní informace o osobě, kterou nemáme rádi nFestingerova teorie kognitivní disonance – situace, kdy jeden kognitivní element vyjadřuje opak druhého nLogická inkonzistence (Mars) nKognitivní disonance kulturních obyčejů a norem (příbor) nDisonance mínění a jednání (záchrana lesa) nDisonance mezi minulou a současnou zkušeností (říznutí) Vlastnosti a znaky postojů nKonzistentnost (soudržnost složek, pevné spojení) nIntencionalita (zaměřenost, vždy k něčemu) nKvalita – sympatie x nesympatie, souhlas x nesouhlas nFrekvence – častost výskytu určitých postojů (intenzivní jsou méně časté) nPolarita (každý postoj má svůj protiklad: pozitivní x negativní hodnocení) nValence, intenzita (pozice, místo na ose mezi póly – mírný, neutrální, indiferentní, ambivalentní) nStabilita, vytrvalost a odolnost vůči narušujícím vlivům (proměnlivost – vysoká u adolescentů) Utváření a změny postojů nV procesu sociálního učení, soc. interakci nMechanismy utváření postojů: •Nápodoba, identifikace •Poučení (informace), podávání návodu •Dramatická zkušenost nZměna je závislá •na dříve vytvořených hodnotových systémech •Na míře zakotvení postoje •Obtížnější změna polarity (snadnější změna intenzity) •+ postoj vedoucí k uspokojování potřeb jedince • Festingerova teorie konsonance a disonance postojů nPřirozená tendence k dosažení konsonance (souladu) uvnitř postojového trsu •Harmonie spojená s libými pocity •Nesoulad vede k navození tenze, nelibosti • nPříklady souladu (pozitivní postoj k partnerovi i matce, partner a matka vzájemný pozitivní vztah) nPříklady nesouladu (pozitivní postoj k partnerovi i matce, partner a matka vzájemný negativní vztah; pozitivní vztah k partnerovi, negativní k fotbalu, partner pozitivní vztah k fotbalu ) n Předsudky nEmocionálně iracionálně založené postoje pro nebo proti věcem, individuu nebo skupinám, které ignorují relevantní objektivní kritéria usuzování. nMohou mít svůj původ ve frustracích (- potlačená agrese přenesená na objekty sociálního okolí). nZákladní faktory vzniku předsudků: •rodinná výchova, •osobní náboženskou, politickou a jinou ideologií. nPředsudky v současnosti: •Sexismus •Rasismus •Ageismus • Změna postojů a předsudků nKe změnám postojů vede úsilí o dosažení a zachování kognitivní rovnováhy •Pokud nejsou rezistentní k odlišným informacím •Vliv osobnostních charakteristik nPodmínky redukce nežádoucích předsudků a postojů: •rovnoprávnost postavení, •příležitost k osobnímu kontaktu, •kontakt s nestereotypními jedinci, •společenská podpora kontaktu skupin, •příležitost ke spolupráci. n nDěkuji za pozornost