JAN AMOS KOMENSKÝ (1592 -1670) „je j e dny m ^ najpamätnejsích mu^ov všetkých čias a národov" (historik František Palacký) Človek sa môže stať človekom len pomocou výchovy, nie je ničím, iba tým, čím ho robí výchova". SPISOVATEĽ, MYSLITEĽ, HISTORIK, FILOLÓG, FILOZOF, PEDAGÓGA REFORMÁTOR ŠKOLSTVA V RÔZNYCH KRAJINÁCH PÔSOBIL NA DRAMATICKÚ DOBU 17. STOROČIA. MAL VEĽKÚ TÚŽBU NAPRÁVAŤ NEDOSTATKY, KDEKOĽVEK SA S NIMI POČAS ŽIVOTA STRETOL. MAL HLBOKÝ ZÁUJEM O ČLOVEKA A JEHO ZDOKONAĽOVANIE A CHÁPAL HO PROJEKT NÁPRAVY KTORÝ BOL NA TIE ČASY UTOPICKÝ. POKROKOVÝ MYSLITEĽ O VÝVOJI A UTVÁRANÍ ČLOVEKA A SPOLOČNOSTI. ŽIVOTNÉ OSUDY J.A.K. NIEKTORÉ ŽIVOTOPISNÉ ÚDAJE 3. A. KOMENSKÉHO ■ NARODIL SA 28. MARCA 1592 V UHORSKOM BRODE NA MORAVE (NIVNICA A STRÁŽNICA). ■ VYRASTAL V PROSTREDÍ JEDNOTY BRATSKEJ ■ JEHO RODINA PATRILA K VPLYVNEJ VRSTVE VRCHNOSTENSKÝCH ÚRADNÍKOV ■ ZAVČASU OSIREL (1604) A MAL ŤAŽKÉ DETSTVO. ■ PODPISOVAL SA COMENIO NIVANUS PÚTNIK DETSTVO: UHERSKÝ BROD, NIVNICE, STRÁŽNICE 1592- 1608 ŠTÚDIUM: PŘEROV, HERBORN, HEIDELBERG 1608-1614 - PÔSOBENIE V PŘEROVĚ - PÔSOBENIE VO FULNEKU - SKRÝVANIE VO VÝCHODNÝCH ČECHÁCH - LEŠNO - LONDÝN - ELBLAG - LEŠNO - BLATNÝ POTOK - LEŠNO - AMSTERDAM 1614-1617 1618-1621 1621 - 1627 1628 - 1641 1641 -1642 1642 -1648 1648 - 1650 1650 - 1654 1654 - 1656 1656 -1670 STUDIUM: PŘEROV, FULNEK, HERBORN, HEIDELBERG KED MAL 16 ROKOV ZAČAL SYSTEMATICKY STUDOVAT V PŘEROVE NA LATINSKEJ ŠKOLE, KDE PRAVDEPODOBNE DOSTAL PRÍMENIE AMOS, AMOSUS - MILÁČIK. NESKÔR NA VYSOKEJ ŠKOLE (AKADÉMII) V HEBRONE A HEIDELBERGU V NEMECKU. TU HO VÝRAZNE OVPLYVNILO ŠTÚDIUM PRÁC F. BACONA, L VIVESA, J. H. ALSTEDA. 1611 - 1614 - študoval na vysokých školách v Herborne a Heidelbergu v Nemecku V ROKOCH 1614 - 1618 SA STAL UČITEĽOM A KAZATEĽOM V PŘEROVE - Iv R. 1614 PO NÁVRATE ZO ŠTÚDIÍ HO VYSVÄTILI ZA KŇAZA. - UŽ POČAS PÔSOBENIA V PŘEROVE, KDE BOL AKO UČITEĽ A SPRÁVCA ŠKOLY, - UKÁZAL SA AKO UZNÁVANÝ TEOLÓG A ZNALEC NÁBOŽENSKÝCH UČENÍ. - KRIKĽAVÉ NEDOSTATKY ŠKOLSKEJ PRAXE HO INŠPIROVALI A PRIVIEDLI NA MYŠLIENKU POKUSU O NÁPRAVU - ŠKOLSKÚ REFORM, PRETO ZAČAL BUDOVAŤ NÁPRAVU VZDELÁVANIA A VÝCHOVY NA FILOZOFII CELÉHO ŽIVOTA. KOMENSKÝ AKO KŇAZ A UČITEĽ V PŘEROVE PRAVIDLA SNAŽŠÍ MLUVNICE (GRAMATICAE FACILIORIS PRACEPTA) POKLAD JAZYKA ČESKÉHO {THESAURUS LINGUARE BOHEMICAE) DIVADLA VEŠKERENSTVA VECÍ. FULNEK NA MORAVE (bol správcom školy a bratského zboru) V TOMTO OBDOBÍ SA OŽENIL. JE TO ŠŤASTNÉ OBDOBIE STAROSTLIVOSTI O MLADÚ RODINY V PREDZVESTI 30-ROČNEJ VOJNY. TO ODRAZILO V SPISE LISTOVÉ DO NEBE (1619). (PROBLÉM SOCIÁLNEJ NESPRAVODLIVOSTI PO ROKU 1920 (BITKE NA BIELEJ HORE) NASTUPUJE OBDOBIE PERZEKÚCIE NEKATOLÍKOV V ČESKU. V TOMTO ŤAŽKOM OBDOBÍ A AJ VPLYVOM RODINNEJ TRAGÉDIE VZNIKÁ PRÁCA LABYRINT SVĚTA A RÁJ SRDCE (1623) Miesto pobytu J. A. Komenského v bývalom zbore Jednoty českobratskej vo Fulneku komenský ako utečenec PO R. 1620 SA MUSEL SKRÝVAŤ PRED PRENASLEDOVANÍM PROTIREFORMÁCIE U SVOJICH ŠĽACHETNÝCH PRIATEĽOV. V R. 1628 BOL DONÚTENÝ PREJSŤ HRANICU A ODÍSŤ NATRVALO ZO SVOJEJ VLASTI. ZAČAL TAK 42 ROKOV DLHÝ POBYT UTEČENCA. USÍDLIL SA V POĽSKOM LEŠNE, KDE PÔSOBIL AKO UČITEĽ A ZÁSTUPCA REKTORA GYMNÁZIA. NUTENY no TVORIVÝ POBYT v LEŠNE PO ODCHODE Z MORAVY SA USÍDLI V POĽSKOM LEŠNE, JEDNOTY BRATSKEJ KDE PÔSOBÍ V ROKOCH: ■ 1628-1641: TU NAPÍSAL VEĽKÁ DIDAKTIKA, INFORMATÓRIUM ŠKOLY MATEŘSKÉ, VESTIBULUM - PREDSIEŇ (1633) ■ 1648-1650: ŠKOLA HROU, ZÁKONY PRE DOBRE USPORIADANÚ ŠKOLU, PRAVIDLÁ SPRÁVANIA MRAVNOSTI 1654-1656: POSOL MIERU, SVETLÁ EURÓPY KOMENSKÉHO JAZYKOVEDNÉ PRACE: POKLAD JAZYKA ČESKÉHO (THESAURUS LINGUAE BOHEMICAE) (ČESKO-LATINSKÝ SLOVNÍK; 40 ROČNÁ PRÁCA) ZHOREL PRI POŽIARI LEŠNA NAJNOVŠIA METÓDA JAZYKOV (METHODUS LINGUARUM NOVISSIMA) PODROBNE V NEJ VYLOŽIL A ZDÔVODNIL TEÓRIU VYUČOVANIA JAZYKOV) divadlo Veškerenstva věcí (theatrum universitatis rerum) (NEDOKONČENÝ SPIS V KTOROM ŽIADAL VZDELANCOV O ROZVOJ KULTÚRY) BRAŇA JAZYKOV OTVORENÁ (JANUA LINGUARUM RESERATA) UČEBNICA LATINČINY. ZNAMENÁ ZLOM VO VYUČOVANÍ LATINČINY, VTEDY HLAVNÉHO P R ĽDMCTU ZAVRI IOL DOG MATICKO-QRAMATICKÝ GPÔGOD OTÚDIA JAZYKOV) HISTORICKÉ PRÁCE i O HISTÓRII STAREJ MORAVY: MAPA MORAVY (PODROBNÁ) ■ PRVÉ VYDANIE 1627 PEDAGOGICKÉ PRÁCE K. obsahujú 1. VŠEOBECNÚ TEÓRIU VÝCHOVY (OPIERA SA O FILOZOFIU) 2. DIDAKTICKÉ (ROZPRACOVAL AJPODROBNEJŠIE NA PRINCÍPE SENZUALIZMU) 3. ŠPECIÁLNU METODIKU VYUČOVANIA 4. UČEBNICE 5. NÁVRH ORGANIZÁCIE A RIADENIA ŠKOLSTVA (REFORMA ŠKOLSKEJ SÚSTAVY) SNAHY O REFORMU ŠKOLSTVA V ANGLICKU V LEŠNE ŽIL AŽ DO R. 1656 S PRESTÁVKAMI VYPLNENÝMI POBYTOM V ANGLICKU (1641-42), KDE PRIŠIEL NA POZVANIE PARLAMENTNÝCH KRUHOV ABY SA VENOVAL REORGANIZÁCII VEDY, VEREJNÉHO ŽIVOTA A ŠKOLSTVA: ŠVÉDSKO (1642 - 48) ■ VYJEDNÁVAL S KANCELÁROM OXENSTJERNOM. ■ PÔSOBIL V ELBINGU, PRACOVAL NA UČEBNICI LATINČINY DVERE JAZYKOV OTVORENÉ, KTORÁ HO PRESLÁVILA PO CELEJ EURÓPE. POBYT V BLATNOM POTOKU BLATNÝ POTOK (SÁROZPATAK) V UHORSKU JE OBDOBÍM (1650 -54) LITERÁRNEJ, VEDECKEJ A PEDAGOGICKEJ ČINNOSTI. ŽIL V RODINE KNIEŽAŤA RÁKÓCZIHO, TU SI PRAKTICKY VYSKÚŠAL IDEU PANSOFICKEJ ŠKOLY. V TOMTO OBDOBÍ MAL K. ČULÉ KONTAKTY S MESTAMI NA VÝCHODNOM SLOVENSKU, OSOBITNE PREŠOVOM. NAPÍSAL TU VÝZNAMNÉ DIELA: VŠEVEDNÁ ŠKOLA, ŠKOLA HROU, SVET V OBRAZOCH, REČ O VZDELANÍ DUCHA, ... Posledné útočište - AMSTERDAM ■ PO TRETOM POBYTE V LESNÉ (1654 -1656) VEĽKÝ POŽIAR ZNIČIL JEHO CENNÉ RUKOPISY ■ VO VEKU 64 ROKOV ODCHÁDZA DO HOLANSKÉHO AMSTERDAMU, KDE STRÁVI POSLEDNÝCH 14 ROKOV SVOJHO ŽIVOTA. ■ POD OCHRANOU BOHATÉHO MECENÁŠA (VEĽKOPODNIKATEĽA GEERERA) ŽIL BEZ EKONOMICKÝCH PROBLÉMOV KONEČNE VYDAL VEŠKERÉ SPISY DIDAKTICKÉ (OPERA DIDACTICA OMNIA), KTORÉ OBSAHOVALI PRÁCE Z POBYTU LEŠNA, ELBINGU, POTOCKÉ SPISY A NOVÉ AMSTERDAMSKÉ SPISY_ r KOMENSKÝ o VÝCHOVE „Človek sa môže stať človekom len pomocou výchovy, nie je ničím, iba tým, čím ho robí výchova" K. CHÁPE ČLOVEKA AKO OBRAZ BOŽÍ AKO OBRAZ DOKONALÉHO PRAVZORU BOHA - TO NEZNAMENÁ LEN ZJEDNOTENIE S NAJVYŠŠOU DOKONALOSŤOU, ALE ZAHRŇUJE POŽIADAVKU, ŽE ČLOVEK SA MÁ ZDOKONAĽOVAŤ ČLOVEK JE PODĽA K. SLOBODNÁ AKTÍVNA BYTOSŤ KTORÁ MÁ SPRÁVNYM SPÔSOBOM ROZVÍJAŤ NAJLEPŠIE STRÁNKY ĽUDSKEJ PRIRODZENOSTI ZA NAJVÝZNAMNEJŠÍ CIEĽ VÝCHOVY A VZDELÁVANIA POVAŽUJE ĽUDSKOSŤ ČLOVEKA CIEĽ VÝCHOVY ODVODZUJE OD CIEĽA ĽUDSKÉHO ŽIVOTA - MÁ CHARAKTER INDIVIDUÁLNY A SOCIÁLNY: ■ ČLOVEK SA STÁVA ČLOVEKOM LEN VZDELANÍM, RESP. VÝCHOVOU, KTORÉ NAVRHUJE UŽ OD PRVÉHO ROKA ŽIVOTA A ROVNAKÉ PRE VŠETKÝCH. PRESADZOVAL: - KOLEKTÍVNE VYUČOVANIE - PRIRODZENÚ VÝCHOVU - PEDAGOGICKÝ REALIZMUS - POUŽÍVANIE MATERINSKÉHO JAZYKA V ŠKOLÁCH ■ AKO PRVÝ NÁSTOJIL NA POŽIADAVKY JEDNOTNEJ ŠKOLY, PRIRODZENEJ VÝCHOVY. ■ POZORNOSŤ VENOVAL NIELEN ROZUMOVEJ ALE AJ MRAVNEJ VÝCHOVE (KRESŤANSKÁ MORÁLKA). NÁBOŽENSKÁ VÝCHOVA je SRDCOM PEDAGOGIKY i V MRAVNEJ VÝCHOVE: m ZÁUJEM, ■ POSTUPNOST, ■ NÁZORNOSŤ, - SLOVO, ■ KONTROLA, ■ APLIKÁCIA. KONCEPCIA systému škôl pre mládež podia J.A.K. „Hľa, my dospelí, ktorí len seba pokladáme za ľudí, vás [deti] za malé opice, len seba za múdrych, vás za nerozumných, len seba za výrečných, vás za nemluvňata, sme odkazovaní do vašej školy!" DIEŤA ZAČÍNA MATERSKOU ŠKOLOU (RODINA, MATKA DO 6 ROKOV) POKRAČUJE OBECNOU- NÁRODNOU (OD 6-12 ROKOV) KDE SA VYUČUJE REČ MATERINSKÁ POKRAČUJE LATINSKOU ŠKOLOU (OD 12 DO - 18 ROKOV) AKADÉMIA (OD 18 - 24 ROKOV) + 2 ROKY CESTOVANIA PO SVETE ŠKOLSKÁ SÚSTAVA PODĽA KOMENSKÉHO Rob života Vekové obdobia Sústava vzdelania Obsab vzdelania 0-6 rokov detstvo Materská škola Rozvoj zásob detských predstáv z okolitého života, náboženská výchova, rozvoj vonkajších zmyslov, hospodárstvo. 6-12 rokov chhpčenské Škola materinského Čítanie, písanie, aritmetika, roky jazyka geometria, přírodověda, zemepis, náboženstvo, ručné práce, spev. 12-18 rokov mladosť u Škola latinského jazyka Gramatika, rétorika, dialektika, matematika, astronómia, hudba, fyzika, dejiny, zemepis, etika. 18-24 rokov mladícke roky Akadémia v Špeciálne vzdelanie VÝCHODISKA FILOZOFIE KOMENSKÉHO L K. STUDOVAL EURÓPSKU FILOZOFIU ARISTOTELOVU SCHOLASTIKU, PLATONIZMUS, BACONA, CAMPANELLU, RATKEHO, BODINA. FILOZOFICKY CHCEL URČIŤ VZŤAH ČLOVEKA K VESMÍRU, K SVETU. HLUBINA BEZPEČNOSTI -1. SPIS, KDE HOVORÍ, ŽE ČLOVEK JE MIKROKOZMOS V MAKROKOZME (PARACELZUS). CESTA SVETLA - SPIS KDE JE BOJOVNÍKOM ZA MIER ĎALŠIE FILOZOFICKÉ PRÁCE ■ LABYRINT SVETA A RÁJ SRDCE ■ OBECNÁ PORADA O NÁPRAVE VECÍ LIPSKÝCH V NEJ DÁVA NÁVOD AKO ZLEPŠIŤ SVET K LEPŠIEMU, MÁ 7 ČASTÍ: ■ PANEGERSIA (VŠEBUDENIE) ■ PANANAUGIA (VŠEOŽIARENIE) ■ PANSOFIA (VŠEVĚDA) ■ PAMPAEDIA (VŠEVÝCHOVA) ■ PANGLOTTIA (VŠEMLUVA) ■ PANORTHOSIA (VŠENÁPRAVA) ■ PANUTHESIA (VŠEVÝZVA) FILOZOFIA VÝCHOVY ■ OMNIA SPONTE FLUANT, AfíSľľ 1 'lOLENTlA REBUS- VŠETKO MECH PL VNIK SAMO SEBOU, NEBUDE VECIAM ROBENÉ NÁSILIE. m JEHO PANSOFISTICKÁ POŽIADAVKA "OMNES, OMNIA, OMNIMO (VŠETKÝM, VO VŠETKOM, VŠESTRANNE)" SA PREMIETLA DO CIEĽOV, OBSAHU A METÓD VÝCHOVY A SLEDUJE VŠESTRANNÚ KULTIVÁCIU ĽUDSKEJ OSOBNOSTI A JEJ SOCIALIZÁCIE. ■ K. NADVIAZAL NA GRÉCKU KALOKAGATICKÚ VÝCHOVU S AKCENTOM NA ROZVÍJANIE KRÁSY A DOBRA, MAL NA ZRETELI MÚDROSŤ, LÁSKAVOSŤ, DOBROTU, MILOSRDNOSŤ A SAMOZREJME KULTÚRNOSŤ KOMENSKÉHO "CULTURA UNIVERSALIS" JE CIFI'AVFDOMF 7AMFRANIF NA FORMOVANIF VZŤAHU K SVETU, K PRÍRODE, K POZNANIU, KU KULTÚRE, K ĽUDOM I K BOHU. PANSOFICKÁ METODA ■ VÝCHODISKOM PRE VÝCHOVU A VZDELÁVANIE BOLA UNIVERZÁLNA POŽIADAVKA, KTOREJ ZÁKLADOM BOLA KOMBINÁCIA: - ANALÝZY - SYNTÉZY - SYKRÍZY (ČIŽE ROZBORU, ZLOŽENIA DO CELKU A POROVNANIA) ZNAMENALO TO ZAČÍNAŤ OD NAJŠIRŠIEHO CELKU. OMNEŠ „Nie len deti šľachticov, alebo boháčov, ale rovnako všetky, šľachtické i nešľachtické, bohaté i chudobné, chlapci a dievčence, vo všetkých mestách i mestečkách, obciach o dedinách, musia sa prisťahovať do školy." Pansofické vzdelávanie a výchova sa dotýkalo všetkých ľudí: G3 bez rozdielu pohlavia G3 veku G3 bez rozdielu stavu OMNIA „učiť sa znamená kráčať k poznaniu" Dôležité je NAUČIŤ VŠETKO PODSTATNÉ, ČO POTREBUJE ČLOVEK PRE ŽIVOT OMNIMO ■ TRETIA UNIVERZALISTICKÁ POŽIADAVKA NASKRZ , naprieč všetkým, VŠESTRANNE YfeľKÁ DIDAKTIKA obsahuje aj teóriu výchovy aj vzdelávania určil pre učiteľov ciele, obsah metódy lepšieho vzdelávania a výchovy, utvárania človeka, preto školu nazval dielňou ľudskosti. Pri písaní sa inšpiroval Didaktikou od Eliáša Bodina (1 Arturu vmítíio nyvitwóy. ^ £llíEl»ífc SSL 638). DIDACTIC A MAGNA > VZDELANOSŤ = AKO ZAKLAD KAŽDEJ VÝCHOVY. > DÔRAZ KLADENÝ NA DOBROTU, LÁSKAVOSŤ , ALE AJ NA TO ČO JE V ĽUDSKEJ POVAHE VŠEOBECNÉ. ■ VIAC KRÁT PREPRACOVAL A POVAŽOVAL JU ZA SVOJE ZÁKLADNÉ PEDAGOGICKÉ DIELO(PÔVODNÁ ČESKÁ DIDAKTIKA MALA 30 KAPITOL, VEĽKÁ DIDAKTIKA - 33 KAPITOL). VÝZNAMNÉ MYŠLIENKY SÚ : ■ „ VYUČOVANIE MÁ ZAČÍNA Ť OD MLADOSTI A MÁ BYŤ ROZDELENÉ DO STUPŇOV (CELOŽIVOTNÉ VZDELÁVANIE) ■ DIEVČATÁ A CHLAPCI SA MAJÚ VZDELÁVAŤ SPOLOČNE (KOEDUKÁCIA) V Didaktice podal komplexný rozbor vyučovania. Obsah a zámer vyjadril takto: „ V Didaktike podávajúcej všeobecné umenie uciť všetkých všetko, alebo spoľahlivý a vybraný spôsob, ako mo^no po všetkých obciach, mestách a dedinách niektorého kresťanského státu zriaďovať také školy, aby sa všetka mladej oboch pohlaví be% akejkoľvek výnimky mohla vyučovať v náukách, zušľachťovať v mravoch, napĺňať %bo%nosť, a tak v rokoch dospievania stručne, príjemne a dôkladne sa naučiť všetko, co je potrebné pre prítomný a budúci ^ivot." Prínos VD do organizácie vyučovania v celej Európe ■ triednohodinový systém výučby ■ vyučovacia hodina ako základná jednotka rozvrhu a organizácia výučby do školského roka ■ Zdôvodňuje opodstatnenosť slovno-názornej koncepcie vyučovania (proti scholastickej: vyučovanie treba začínať pozorovaním vecí a nie výkladom o veciach." DIDAKTIKA -PEDAGOGIKA Komenský chápe didaktiku širšie ako dnes. Zaoberá sa: ■ cieľmi a úlohami výchovy, ■ otázkami obsahu vzdelávania, ■ obsahom mravnej, telesnej, náboženskej výchovy (čo je v súčasnej pedagogike obsahom teórie výchovy) ■ vyučovacími zásadami a princípmi, ■ ale aj organizáciou školy a školskej sústavy. XVII. kapitola Veľkej didaktiky Základom ľahkosti pri vyučovaní a učení sa. Omnia sponte fluant, absit violentia rebus- Všetko nech plynie samo sebou, nebude veciam robené násilie. J. A. Komenský: „keď budeme kráčať v šľapajach prírody, ukáže sa, že vyučovanie mládeže bude postupovať ľahko. Základy ľahkosti pri vyučovaní a učení sa zhrnul do 10. zásad: • ZÁSADA I: Ak sa začne zavčasu, pred skazením myslí • ZÁSADA U: Ak sa bude diať s náležitou prípravou ducha • ZÁSADA 111: Ak sa bude postupovať od všeobecného k zvláštnemu . ZÁSADA IV: Od ľahšieho k ťažšiemu • ZÁSADA V: Ak sa nikto nepreťaží prílišným množstvom učiva" ■ ZÁSADA VI: Ak sa bude všade postupovať pozvoľna ■ ZÁSADA VII: Ak sa nikto nebude nútiť do ničoho, leda, po čom sám zatúži, podľa ■ ZÁSADA VIII: Všetko sa bude podávať názorne m ZÁSADA IX: Aby sa dalo hneď použiť ■ 7ÁSARA X- Všetko stále jednou a tou istou metódou_ ANALYTICKÁ DIDAKTIKA ■ 10. kapitola NAJNOVŠEJ METODY JAZYKOV bola viac krát samostatne uverejnená ako (didaktika je teória správneho vyučovania ■ vyučovať znamená uspôsobovať, aby sa žiak učil s chuťou a dôkladne ■ teória vyučovania znamená ovládať isté metódy vyučovania, a v opore o ne viesť žiaka k vedomostiam 187didaktických pravidiel ■ zásada názornosti ■ zásada vedeckosti ■ zásada primeranosti ■ z. od jednoduchšieho k zložitejšiemu ■ z. od blízkeho k vzdialenejšiemu ■ z. od ľahšieho k ťažšiemu a pod. ■ (uvedomelosti, aktivity, postupnosti) Väčšina pg. zásad platí dodnes ! ZÁSADA VI: Ak sa bude všade postupovať pozvoľna ZÁSADA VII: Ak sa nikto nebude nútiť do ničoho, leda, po čom sám zatúži, podľa ZÁSADA VIII: Všetko sa bude podávať názorne ZÁSADA IX: Aby sa dalo hneď použiť ZÁSADA X: Všetko stále jednou a tou istou metódou J. A. Komenský, (1991, s. 110) tvrdí, že za takýchto podmienok všetko bude plynúť pokojne a príjemne. SENZUALIZMUS: SLOVNO-NÁZORNÁ KONCEPCIA ■ „ Všetko podľa možnosti predkladať zmyslom, najmä: viditeľné - zraku, počuteľné - sluchu, zavoňateľné - čuchu, ochutnateľné - chuti, hmatateľné - hmatu, a keď voľačo môžeme súčasne vnímať niekoľkými zmyslami, musíme to predkladať súčasne niekoľkým zmyslom." SVET V OBRAZOCH ORBIS PICTUS J o h. Amos C o m m e n i j , ORBIS SEN- SUALIUM PICTUS. fixen, ninm ŕundamenc.ilium in MundoRc- rum& in Vitá A&ionurn Pičtura & Nomcnclacura. ©ic fic§tí>atc ©cft / N o R 1 B i-- s. n -ŕfc. T? ŕj5 a: Suicpubot MI C H A Et IS E N D T B R í. Invitatio. Siníetfung. • V™, potr! difccfiptre, £cinm f>er/ ítmt: j(rl!e "„-■i ./'"S fť»!t M, Jécie Kre, gyermtk! tttiitj SS- poí fftu Perzie ; ^i1 fc maubrrái býti. Quid hoc eft, Hp«t» ■ iHSa* iii fcaŕ/ fi»a fem » Mittoii cz, Hlsiilktdui T : S«P to / mauteiŕm bjriť OniniA •C má ttŕfiris i/t/ M. Maiottitt, wUmcllyk «d>5-jtitei%rc, rtóč ígrrc, K tili» wrjrsj« / redí at&rt, : 1 .Vm-mAi-.- Qjiisrac hoc 'docťtsitt i?" wi* ÍM !eŕfen ' G. KjVmdí imti-mp ntrtmtt met ■ ?. J(tw mB« í tt>ntu atvnŕj í- 3* I mit ©J M. Ä„, ISTE K JegttUjuhel. LX1V. Faber-Murárius. £W 50íauwr. .íf KÓ-Mives. Se&ttjt. flbct-muraiia» i ponit ľandi-mŕntum, í: ilrult mums ; a ■ JDtrmtuttr " lnítko amtrt/ iinfc ítítt niaurcit:'a A U-mmi i Wf fi*ditnn*i>- met, ťi r»* Ht-ftUknt: t Jcbnjf t yďfa&a grimí / n íre ŕ Uplditma, «tl(B(ter aut bmcMMiwtW butlo )famílii/ qlHI lipiciä» ( Ufiiidd» ) ln'1 i" llpKtdina, 3 m\0)t ba Btrahmiít hidji in t*t itíagnú i 3 ■ mrHytM «' M-lligi ki-t) W- htrŕ famtnmf ritfíM n. P.jrattľ riť grlTyiií (»ronili/} ); 3t litiinius 4 ťorjquidflt 4i) ftor- unt ber ftiiinrtí 4 inbcrtitei no* duli nt(nfi(nie; í jitrmti j a ľfltiim-iŕ (lefai r.nittiiO + luibfa j 5 f.vc ŕUtťrihm , JEHO PEDAGOGICKÉ DIELA BOLI PRELOŽENÉ DO NIEKOĽKÝCH JAZYKOV. ■ Komenský sa myšlienkou výchovy v ranom detstve stáva významným predchodcom Pestalozziho a Fróbela Literatúra KOMENSKÝ, J. A.: Veľká didaktika. 2. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1991. 271 s. ISBN 80-08-01022-3. KOMENSKÝ, J. A.: Vybrané spisy II. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1956. 436 s. KOMENSKÝ, J. A. 1991. Informatórium školy materskej. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo. 158 s. ISBN 80-08-01568-3. STIHEJ CTNOSTI. VY 1. Nevypravuj všehc.co víš. nečiň všeho oo imUŔnei Mika co jsi povinen: 8 budeš opatrný. IL Bud skromný, ne nestydaly, mlčelivý, nikoli mluvný! Když kdo mluví, mlč; « když tobé oo praví, poslouchej; když tobé co porouci. bud mu po vůli! Hl. Ke všem bud vlídný k nikomu uiisný. vystřihej se pochlebovat!! IV. Buď déle nadto spravedliví Nežaóej ničeho cizího, nic sobé neosobuj ■ V. Mas byli také udatný, ku prócem čilý, zanechej p^jdné lenochům! HÝBEJ SE NEPRAVOSTEM! ---A- vmVi^ ví. Štěstěna bývá nestálá. pNnéti rozdílné prípady, často smutné A ty snáii trpělivý človek.ctouWivý vzdychá, pláče a kvil i. í I VIL Bud i dobrotivý a milosrdný: N\ i; Kdo tebe oč iádá. dej mu. máš-li; V|' bíd němu pomáhej, můžešli! U VHL U raz i! li té kdo. promiň mu vinu f UbližiHis ty komu. ukoj a ukrof jej! I Krásno jest tlumili zlosf.odpouéféti vinníku a promijeti odprošujicimu IX. Nezávidě] nikomu, přej všem. vdék se čiň komukoli můžeš, a zalíbíš se všem dobrým lidem. (X. Mluv vždy pravdu, nechtěj lháti] HHHH9HHHHH ---- - - MHIl u ft|,-^t —