Chování člověka v zátěžových situacích Co je zátěžová situace? n= náročná životní situace vyvolávající stav nadměrného zatížení nebo ohrožení, stres, neuspokojení potřeb, ohrožení pohody; nSituace, která je: nNečitelná = nejasná, nestrukturovaná •Chybí náhled situace nNeřešitelná (aktuálně) •Chybí strategie řešení nNezvládnutelná •Chybí prostředky k realizaci řešení nOhrožující •Předpokládáme negativní důsledky situace n Co je stres? nSTRES (Lazarus, Selye) nInterakce mezi požadavky, které jsou kladeny na jedince a vlastnostmi jimiž je jedinec ke zvládnutí požadavků vybaven. (Havlínová, 1998) nStav, kdy je jedinec vystaven požadavkům, které hodnotí jako zatěžující, ohrožující a které není schopen dosavadními obvyklými způsoby činnosti zvládnout. (Balcar, 1983, Mlčák, 1999, Lazarus, Folkman, 1984, Karafová, 2007). nOdlišení od pojmů zátěž, frustrace, konflikt, problém n n Stres a příbuzné pojmy nZátěž •vztah obecného a specifického; aspekt přiměřenosti/ nepřiměřenosti nFrustrace •stav zklamání (zmarnění), je-li jedinci zabráněno uspokojení potřeby, dosažení cíle nKonflikt •Situace sporu, střetu, rozporu, neshody n Je stres jednoznačně špatný? Nebo běžná součást života? Je zátěž rizikem pro naše duševní zdraví? n n Zátěž optimální n= podmínka zdravého vývoje jedince Zátěž nepřiměřená: - nedostatečná či - nadměrná = riziková zátěž, vede ke stresu Typy stresu nHyperstres – • požadavky situace přesahující hranice adaptability. nHypostres •tlak okolností (povaha situace) nedosáhl hranice nezvládnutelnosti nEustres •Pozitivní vnímání stresu (adrenalinové sporty, svatba) nDistres •Negativní vnímání a dopad stresu, dezorientuje, destruuje (před zkouškou, plnění úkolu v termínu) Co způsobuje stres? nStresory n nz vnějšího prostředí nebo z vnitřního stavu organismu n nmateriální (např. nedostatek potravy) nebo sociální (mezilidské vztahy, jednotlivé osoby) n nfyzikální (jedy, drogy, radiace, znečištění vzduchu, přírodní katastrofy, nehody, úrazy apod.) n nebo emocionální (úzkostnost, zármutek, obavy, strach, nenávist, nepřátelství aj.) n n n n Individuální účinnost stresorů nVelká interindividuální variabilita jejich účinnosti daná: •mírou odolnosti •subjektivní interpretací stresoru •primární hodnocení (je pro mne situace ohrožující a jak moc?) •sekundární hodnocení (mohu tím něco udělat?) n nStresor má na člověka tím větší negativní vliv, čím více ohrožuje jeho vlastní „já”. nKognitivní zhodnocení determinuje způsob zvládání zátěžové situace. Moderátory stresu nIndividuální subjektivní účinnost stresoru je determinována mnoha faktory vnitřními i vnějšími: •Množství a charakter současně působících stresorů •Existence sociální opory •Osobnostní determinanty •Předchozí zkušenosti •Momentální psychofyzický stav • Vliv osobnostních determinant nSubjektivní důležitost nFrustrační tolerance (stresová odolnost) nKontrola nZávaznost nPojetí stresu jako výzvy nSebevědomí •Výkonová motivace nVnímání místa vnitřní kontroly (locus of control) Reakce na stres nProžívání stresu je spojeno s celou řadou reakcí povahy fyziologické, emocionální i behaviorální. n nI při interindividuálních rozdílech náchylnosti ke stresu a způsobů reakce na ně mají reakce probíhající uvnitř organismu (intraindividuální reakce) u všech lidí při různých stresorech stejný základní charakter (GAS - syndrom) (poplachová fáze, fáze rezistence, fáze vyčerpání) n nReakce jsou nevědomé i vědomé, nezáměrné i záměrné n nZákladní reakce: útok, (obrana), únik Zvládání stresu - coping èvědomé a záměrné úsilí o zvládnutí stresu, kognitivní nebo behaviorální úsilí redukovat působení nadměrně vysokých požadavků èSpojené s ujasněním cílů, zdrojů stresu, pocitů, analýzou předchozích pokusů, rozlišení ovlivnitelných a neovlivnitelných okolností, zaměření na změnu možného nStrategie zvládání stresu (copingové strategie) èzpůsoby, kterými se jedinec vědomě snaží vyrovnat se stresem n Taxonomie copingových strategií n nzvládání zaměřené na problém (zvládnutí stresogenní situace) a zaměřené na emoce (zvládnutí emočního doprovodu, vnitřního distresu). n n npodle účinnosti: pozitivní (stres snižující) a negativní (stres zvyšující) (Janke, Erdmannová, 2003) Copingové strategie (Janke, Erdmanová) POZitivní 1 (podhodnocení a devalvace viny) 1 Podhodnocení 2 Odmítání viny POZitivní 2 (strategie odklonu) 3 Odklon 4 Náhradní uspokojení POZitivní 3 (strategie kontroly) 5 Kontrola situace 6 Kontrola reakcí 7 Pozitivní sebeinstrukce 8 Potřeba sociální opory 9 Vyhýbání se NEGativní (negativní strategie) 10 Úniková tendence 11 Perseverace 12 Rezignace 13 Sebeobviňování Jakými způsoby studenti zvládají stres? (Urbanovská, 2010) nNejčastější copingové strategie: •strategie kontroly (kontrola reakcí a pozitivní sebeinstrukce) •strategie vyhýbání a sociální opory • nNejméně časté strategie: •negativní strategie (rezignace, únik) Genderové rozdíly nRozdíly u všech strategií kromě POZ3 n nMuži volí častěji strategie podhodnocení a devalvace viny (POZ1) n nŽeny naopak volí častěji strategie odklonu včetně náhradního uspokojení (POZ 2), sociální opory, vyhýbání, ale i všechny negativní strategie (NEG)