INTERNET A VOĽNÝ ČAS (plusy a mínusy) (Niektoré aspekty užívánia internetu deťmi vo voľnom čase) doc. PaedDr. Vlasta Cabanová, PhD. INTERNET • veřejně dostupný celosvětový systém vzájemně propojených počítačových sítí, které přenáší data pomocí přepínání paketů (zprávy nebo fragmenty zpráv) za použití standardizovaného Internet Protokolu (IP) a dalších protokolů. • Skládá se z tisíce menších komerčních, akademických, vládních a vojenských sítí. • Slouží jako přenosové médium pro různé informace a služby (např. elektronická pošta, chat, systém vzájemně propojených stránek a dokumentů ). NOVÁ MÉDIA • NEEXISTUJE ŽÁDNÁ PŘESNÁ DEFINICE, KTERÁ BY JEDNOZNAČNĚ VYSTIHOVALA TENTO POJEM • EXISTUJÍ SPOLEČNÉ PRINCIPY A RYSY, KTERÉ VĚTŠINOVÁ ODBORNÁ VEŘEJNOST POVAŽUJE ZA ZÁSADNÍ, PRO OZNAČENÍ MÉDIA JAKO NOVÉ MÉDIUM. JEDNÁ SE O NÁSLEDUJÍCÍ BODY: A) NOVÁ MÉDIA JSOU ZPRAVIDLA ZAKLÁDÁNA NA DIGITÁLNÍ (ELEKTRONICKÉ) PLATFORMĚ. B) VYUŽÍVAJÍ PROCESOR. C) REAGUJÍ NA ÚKONY A PODNĚTY UŽIVATELŮ, JSOU INTERAKTIVNÍ. D) POSKYTUJÍ ZPĚTNOU VAZBU A PODPORUJÍ KOMUNIKACI (PAVLÍČEK, 2010). • WEB 2.0 - POJEM ZAVED T. O'REILLY, JEDEN Z NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH VYDAVATELŮ KNIH O PC TECHNOLOGIÍCH. PŘEDSTAVUJE TZV. DRUHOU GENERACI WEBOVÝCH SLUŽEB, KTERÁ UŽIVATELŮM UMOŽŇUJE KOMUNIKACI A SDÍLENÍ SKRZ SOCIÁLNÍ SÍTĚ. KYBERPROSTOR - VIRTUÁLNÍ SVĚT • CELOSVĚTOVÉ PROPOJENÍ POČÍTAČŮ, NOVÁ KOMUNIKAČNÍ PROSTŘEDÍ A DIGITÁLNÍ KOMUNIKACE, HMOTNÁ INFRASTRUKTURA, STAHOVÁNÍ, NAHRÁVÁNÍ, UŽÍVÁNÍ A SDÍLENÍ, TO VŠE JE KYBERPROSTOR. • JDE O PROSTŘEDÍ, KTERÉ VZNIKALO POSTUPNĚ ZA POMOCI NOVÝCH MÉDIÍ, ICT (INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ) A ČLOVĚKA. • ZPŮSOB EXISTENCE, KT. MÁ SVÉ VÝHODY. • PŘINÁŠÍ TAKÉ MNOHÁ NOVÁ NEBEZPEČÍ . • A SPOLU S JEHO NEUSTÁLÝM PROLÍNÁNÍM S NAŠÍ SPOLEČNOSTÍ, MĚNÍ ČLOVĚKA I SAMOTNOU SPOLEČNOST. INFORMAČNÉ TECHNOLÓGIE • DEFINITÍVNE ZMENILI SPÔSOB, AKO KOMUNIKUJEME • ČAS A ENERGIU, KTORÚ SME VENOVALI FYZICKÝM STRETNUTIAM VO VEĽKEJ MIERE INVESTUJEME DO SOCIÁLNYCH SIETÍ • DILEMA VYSPĚLÝCH SPOLEČNOSTÍ 21 STOLETÍ : TECHNOLÓGIE LIEČIA SAMOTU SPÔSOBENÚ TECHNOLÓGIAMI ! INTERNET • lze definovat jako GLOBÁLNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM, který: • je logicky propojen do jednoho celku prostřednictvím globálního adresního prostoru založeného na protokolu IP (Internet Protocol) nebo v jeho následných rozšířeních/nástupcích, • je schopen podporovat komunikaci prostřednictvím rodiny protokolů TCP (Transmission Control Protocol) nebo jeho následných rozšířeních/nástupcích a/nebo jiných protokolů kompatibilních s protokolem IP, • nabízí veřejně nebo privátně dostupné služby vyšší úrovně, které jsou založeny na komunikační a další infrastruktuře.“ INTERNET JAKO GLOBALIZAČNÍ MÉDIUM Můžeme definovat jako: • INFORMAČNÍ MÉDIUM – stejně jako časopisy, knihy, noviny, televize nebo rádia, je internet zdrojem novinek z domova i ze světa, informací a služeb. V dnešní době vzrůstá počet informací, které jsou přístupné online, nebo v multimediální formě. • KOMUNIKAČNÍ MÉDIUM – díky Internetu můžeme komunikovat de facto s kýmkoliv na celém světě v reálném čase. Miliony lidí napříč celým světě tak mohou být v neustálém kontaktu. Mimo to také internet otevírá nové pracovní a kariérní možnosti, bourá zeměpisné barikády a mimo vzdělání nabízí také jistou formu zábavy a odpočinku. • REKLAMNÍ A MARKETINGOVÉ MÉDIUM – vzhledem ke svému globálnímu rozsahu oslovuje různé cílové skupiny s vysokou efektivitou. Internet stále více úspěšně konkuruje novinám, tisku a televizi v oblasti reklam a marketingu. • OBCHODNÍ MÉDIUM – Internet nabízí spoustu nových možností globálního rozsahu v oblasti obchodu a podnikání jak pro firmy tak pro jednotlivce. VZNIK A VÝVOJ INTERNETU Počátky internetu datujeme od 60.let 20. stol. (američtí vědci přichází s myšlenkou vytvořit síť a propojit tak vládní, vojenské a vědecké počítače). Americká vláda uvolnila za pomoci agentury DARPA (Defense Advanced Research Project Agency) dostatečné finanční prostředky a v roce 1969 se propojily první čtyři uzly. Jednalo se o spojení Kalifornské univerzity v Los Angeles, Stanfordského Vědeckého Ústavu, Kalifornské univerzity v Santa Barbaře a Univerzity v Utahu. Tato síť dostala označení ARPANET, a stala se velmi úspěšnou jak v praktickém využití, tak v ověření nových technických principů. Postupem času mělo o připojení k síti a jejímu používání zájem stále více akademických pracovišť. R. 1971 bylo k síti připojenu už 16 uzlů a o další rok později 37 uzlů. Hl. důvodem pro připojení k síti byla komunikace skrze elektronickou poštu, elektronické konference a konference určené pro zábavu. R. 1973 se připojují první neamerické instituce a to Londýnská univerzita a norské Royal Radar Establishment. R. 1974 přináší zveřejnění základních částí protokolů TCP/IP a ARPANET má připojených přes 500 uzlů. ARPANET už nebyl jedinou sítí, od r. 1979 byly uvedeny v provoz sítě jako USENET, akademická síť BITNET a její evropská obdoba EARN a v roce 1983 se z APRANETu oddělila síť MILNET, která sloužila výhradně pro vojenské účely. V r. 1983 byly dokončeny práce na základních částech protokolu TCP/IP (který je vyvíjen do dnes) a tím došlo k nárůstu PC připojených k sítím. K přesažení milníku 1000 připojených uzlů dochází roku 1984, o tři roky. ROZŠIROVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SÍTÍ CEZ PONUKU SLUŽEB • Milník a to 10 000 připojených uzlů, rok 1989 přichází s připojením 100 000 uzlů a hranice jednoho milionu uzlů je zdolána roku 1992. • Jako další významný mezník v historii Internetu je vznik NSFNETu, americké páteřní sítě, která spojila pět důležitých superpočítačových center v Americe. • PC tehdy využívali pouze technicky nadaní a zaměření jedinci, kteří se spokojili s elektronickou poštou, FTP (přes souborů mezi jednotlivými uživateli) a Telnetem (vzdálený přístup k počítači). • Postupem času se ale začínaly na sítích objevovat užitečné informace, například KNIHOVNY zveřejňovaly a zpřístupnily své katalogy. • Toto vedlo k několika pokusům o vytvoření vyhledávačů (vyhledávacích služeb). • Služba Archie přichází roku 1989. SOCIÁLNÍ SÍŤE A MLÁDEŽ JE MNOŽINA SOCIÁLNYCH SUBJEKTOV, KTORÉ SÚ PREPOJENÉ JEDNÝM ALEBO VIACERÝMI ŠPECIFICKÝMI DRUHMI VZÁJOMNEJ ZÁVISLOSTI, AKO SÚ ZÁSOBY, VÍZIE, NÁPADY, PRIATEĽSTVO, PRÍBUZENSTVO, ODPOR, KONFLIKT, VÝMENA, OBCHOD A POD. • SOCIÁLNE SIETE SÚ MIESTOM, KDE SA NEOSOBNE STRETÁVAJÚ ĽUDIA, VYMIEŇAJÚ SI PROSTREDNÍCTVOM NEJ POZNATKY A SKÚSENOSTI, VYJADRUJÚ SVOJE NÁZORY, POCITY A NÁLADY. SÚČASNÁ MLÁDEŽ JE CHARAKTERIZOVANÁ AJ TRENDMI AKO SÚ: • DEZINTEGRÁCIA, • INDIVIDUALIZÁCIA, • ZNEISTENIE, • SOCIÁLNA NEUKOTVENOSŤ. VZNIK NOVÝCH SUBKULTÚR V PROSTREDÍ SOCIÁLNYCH SIETÍ • POJEM SUBKULTÚRA BOL PO PRVÝ RAZ POUŽITÝ AŽ V 40. ROKOCH VO VIACERÝCH VÝZNAMOCH V SPOLOČENSKÝCH VEDÁCH • ŠTANDARDNE BOL TENTO NÁZOV VYMEDZOVANÝ AKO OZNAČENIE DELIACEJ KATEGÓRIE VNÚTRI ŠIRŠEJ KULTÚRY • SUBKULTÚRA MLÁDEŽE - EMPIRICKY POZNATEĽNÝ ZVLÁŠTNY INTEGROVANÝ SVET HODNÔT, NORIEM A SYMBOLOV, KTORÉ CHARAKTERIZUJÚ SPRÁVANIE MLÁDEŽE. • V OBDOBÍ DOSPIEVANIA A ADOLESCENCIE PODĽA ERIKSONA (1977) SI MLÁDEŽ TVORÍ IDEOLÓGIU. • RITUALIZÁCIOU, KTORÁ JE PRE KAŽDÉ VÝVINOVÉ OBDOBIE ČLOVEKA ŠPECIFICKÁ, JE V OBDOBÍ DOSPIEVANIA ELITÁRSTVO, T.J. VYTVÁRANIE EXKLUZÍVNYCH SKUPÍN, ČASTO S VLASTNÝM ŠPECIFICKÝM SOCIOLEKTOM (JAZYKOM). IDE O ŠPECIFICKÉ VÝRAZOVÉ PROSTRIEDKY – ZA POUŽITIA SKRATIEK A PRENESENÝCH VÝZNAMOV. ZDIEĽANIE OSOBNÝCH VECÍ V NEOSOBNOM PRIESTORE VIRTUÁLNA REALITA AKO VEREJNÝ PRIESTOR NA SEBAPREZENTÁCIU – IDOLY –TVORBA IMAGE – PREDSTIERANIE (PSEUDOCELEBRITY) • DÔVERA • MOŽNOSTI ZNEUŽITIA • Facebook • Instagram • Twiter • You Tube • Tik-Tok Pojem RIZIKO • „Možnost, že v isté situaci s určitou (vysokou) pravděpodobností může vzniknout (vznikne) událost, kterou považujeme z hlediska rozvoje osobnosti za nežádoucí. • Riziko je vždy odvoditelné a odvozené z konkrétní reálné hrozby. • Míru rizika, tedy pravděpodobnost škodlivých následků vyplývajících z hrozby a ze zranitelnosti zájmu, je možno posoudit na základě analýzy rizik, která vychází i z posouzení naší připravenosti hrozbám čelit. • Riziko také představuje účinek nejistoty na dosažení cílů nebo pravděpodobnost výskytu nežádoucí události s nežádoucími následky.“ RIZIKA SPOJENÁ S UŽÍVÁNÍM INTERNETU A SOCIÁLNÍCH SÍTÍ : • Netolismus • Nomofobile • Kyberšikana •Kybergrooming •Kyberstalking •Sexting •Trolling •Webcam trolling •Hoax PREVENCE (etym. slovo lat. původu), které v překladu znamená včasné opatření, obranu nebo ochranu. • NA KONCI 50. LET SE PREVENCE ZAČALA ROZDĚLOVAT NA PREVENCI PRIMÁRNÍ A PREVENCI SEKUNDÁRNÍ . • OD 60. LET SE K DĚLENÍ PŘIDALA JEŠTĚ PREVENCE TERCIÁLNÍ. • PRIMÁRNÍ PREVENCE MÁ ZA ÚKOL PROBLÉMŮM S NÁVYKOVÝMI LÁTKAMI (I NELÁTKOVÝMI ZÁVISLOSTMI) PŘEDCHÁZET. • SEKUNDÁRNÍ PREVENCE SE SOUSTŘEĎUJE NA EFEKTIVNÍ POMOC LIDEM, KTEŘÍ NÁVYKOVÉ LÁTKY UŽÍVAJÍ - NELÁTKOVÝMI ZÁVISLOSTEM PODLEHLI - NADMĚRNĚ TRÁVÍ VOLNÝ ČAS PŘI PC. • TERCIÁLNÍ PREVENCE SE KRYJE S ODBORNOU LÉČBOU A SNAŽÍ SE ZMÍRNIT ŠKODY, KTERÉ NEMOC ČI ZÁVISLOST NAPÁCHALY. HL. • CÍLEM EFEKTIVNÍ PREVENCE JE PŘEDEJÍT SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝM JEVŮM. FORMY PRIMÁRNÍ PREVENCE PODPORA : • projekty zamerané na organizace, které se věnujú efektivnímu využívání volného času detí a mládeže, • vytváření přístupu ke kvalitným službám v oblasti internetového začleňování mladých lidí. • „učení sa občianskej participácii“ s využitím internetových foriem mládežnícké participace (napr. síte na on-line připomínkování místní, regionální i celostátní legislativy, prezentáce žáckych a školních parlamentu v sociálních sítích typu Facebook, on-line diskuse mezi európskymi institucemi a s mladými lidmi navzájem, atď). • vytváranie vlastných mládežníckych médií (internetové televízie, rádia, diskusné fóra, komunitné portály ap.) ako efektívny spôsob začleňovania mladých ľudí do občianskej spoločnosti a života v komunite. ELIMINACE: • prehlbovaní tzv. digitální nerovnosti medzi jednotlivcami a skupinami s prístupom k nejnovejším technológiím a tými, kterí pricházejí ze sociálně méne podnětného prostředí. • Zabrániť akýmkoľvek formám sociálního vyloučení z dúvodu nedostatočnej úrovne internetovej gramotnosti a spôsobilosti • Rodiče v školách informovat o riziku napr. sharentingu. Rodiče: - informovat – riziká napr. sharentingu LITERATURA • CARR-GRAGG, M. 2012. Psychické problémy v dospívání. Praha, Pragma. ISBN 978-80-7349-077-5. • ECKERTOVÁ, L., DOČEKAL, J. 2013. Bezpečnost dětí na internetu. Praha, Computer press. ISBN 978-80-251-3804-5. • KIRKPATRICK, D. 2011. Pod vlivem Facebooku. Praha, Computer press. ISBN 978-80-251-3573-0. • KOPECKÝ, K. 2010. Kybergrooming - Nebezpečí kyberprostoru. Olomouc, NET UNIVERSITY s.r.o.. ISBN 978-80-254-7573-7. • ŠMAHEL, D. 2003. Psychologie a internet: děti dospělými, dospělí dětmi. Praha, Triton. ISBM 80-7254-360-1.