Psychopedie
Pedagogika osob s mentálním a psychickým onemocněním


Okruhy
u1. Psychopedie jako speciálně pedagogická disciplína. Postavení psychopedie v systému ostatních
věd. Pojmové vymezení a terminologie v psychopedii. Pojem mentální postižení a mentální retardace.
Historie a současnost terminologické exprese psychopedie v zahraničním kontextu.
2. Vývoj péče o osoby s mentálním postižením v zahraničí a v ČR.
2. Současné zahraniční a domácí trendy směřující k edukaci a inkluzi osob s mentálním postižením ve
společnosti.
3. Humanizace životních podmínek osob s mentálním postižením, práva a diskriminace v kontextu
současné legislativy.
4. Charakteristika osobnosti člověka s mentálním postižením v komplexním pojetí.
5. Rodina dítěte s mentálním postižením.
6. Edukační realita – výchova a vzdělávání dětí a žáků s mentálním postižením.
7. Typy a stupně mentálního postižení, hraniční pásmo jako fenomén.
8. Etiologie mentálního postižení.
9. Možnosti vzdělávání pro děti a žáky s mentálním postižením – typy a druhy institucí a škol. 10.
Základy didaktiky osob s mentálním postižením (zásady, metody).
11. Žák s mentálním postižením ve škole. Podmínky a zásady speciálněpedagogické školní práce
v rámci speciálního i inkluzivního vzdělávání.
12. Poruchy autistického spektra, edukace dětí a žáků s PAS.

Doporučená literatura
uValenta, M. a O. Müller. Psychopedie: teoretické základy a metodika. Praha: Parta 2013. ISBN
978-80-7320-187-6. uThorová, K. Poruchy autistického spektra. Praha: Portál 2006. ISBN
80-7367-091-7.

Psychopedie jako vědní obor
ucílem psychopedie je:
udosažení maximálního stupně rozvoje osobnosti jedince a jeho inkluze do společnosti
u
upředmětem psychopedie je:
uosoba s mentálním postižením či jiným duševním postižením bez ohledu na věk, stupeň postižení a
případně kombinaci postižení
u

Psychopedie jako vědní obor
uvztah psychopedie k ostatním speciálně pedagogickým disciplínám
uz příbuzných disciplín má psychopedie nejblíže k:
uetopedii (která se z psychopedie vyčlenila)
ulogopedii
usomatopedii
u
upostavení psychopedie v systému věd
uspolečenské vědy –> pedagogika –> speciální pedagogika
uspolečenské  vědy: pedagogika, psychologie, sociologie, právo, filozofie a etika
upřírodní vědy: medicína (pediatrie, neurologie, psychiatrie)
u

Psychopedie jako vědní obor
uúkoly psychopedie (Černá a kol. 2015):
u
uodhalování zvláštností osobnosti jedince s MP (diagnostika) v souvislosti s jeho vývojem, věkovými
zvláštnostmi, výchovou, pracovním a společenským uplatněním
u
uzkoumání podmínek speciální výchovy těchto osob, výukových strategií, formativních způsobů a metod
v průběhu života osob s MP
u
uvytváření speciálních edukačních, didaktických a terapeutických postupů a jejich aplikace v
institucionální praxi
u
usledování historie oboru a historie péče o osoby s MP
u

Psychopedie jako vědní obor
uproblematika terminologie:
u
upsychopedie – od 2. poloviny 20. století
uz řec. psyché – duše, paideia – výchova
uproblémy etického rázu
umentální retardace -> mentální postižení
usnaha o humanizaci termínů -> osoba s mentálním postižením
udítě, žák, student se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP)
usnaha o sjednocení termínu se zahraničím (special educational needs)
užák s potížemi v učení
u

Speciální pedagog - psychoped
uprofese psychopeda
u
uetický kodex, legislativa
unarůstající kompetence v inkluzi
uuplatnění v hlavním vzdělávacím proudu, speciálním školství, poradenství, nestátní sféře
(střediska podpory integrace, podporované bydlení, podporované zaměstnávání, asistenční a respitní
služby)
uklienti
une pouze klienti s mentálním postižením
uširoké spektrum duševních poruch – poruchy autistického spektra, SPU, PCH, dětské psychózy,
afektivní poruchy, neurotické poruchy
uklienti s kombinovanými vadami
u

Charakteristika mentálního postižení
umentální retardace (MR)
udříve oligofrenie – slabomyslnost (Sovák)
unejednotná terminologie (biologické aspekty - Rubinštejnová, sociální aspekty - Mercerová)
umultisenzoriální přístup – integrující hledisko medicínské, psychologické, pedagogické i sociální
ukonference Světové zdravotnické organizace WHO – Miláno, 1959 – pojem mentální retardace
uzpoždění rozumového vývoje -> mens – mysl, rozum, retardatio – zdržet, zaostávat, opožďovat
uterminologický speciálně pedagogický slovník vydaný mezinárodní organizací UNESCO v roce 1977,
poté znovu v roce 1983 – sjednocující hledisko
udefinice podávající syntézu všech hledisek (Dolejší, 1978)
u

Charakteristika mentálního postižení
umentální retardace (Dolejší, 1978)
u
u„Mentální retardace je vývojová porucha integrace psychických funkcí, postihující jedince ve všech
složkách jeho osobnosti – duševní, tělesné i sociální. Nejvýraznějším rysem je trvale porušená
poznávací schopnost, která se projevuje nejnápadněji především v procesu učení. Možnosti výchovy a
vzdělávání jsou omezeny v závislosti na stupni postižení.“
u
ustav charakterizovaný celkovým snížením intelektových schopností (schopnosti myslet, učit se,
přizpůsobovat se) -> postižení CNS
u
ujde o stav trvalý, který je
uvrozený nebo
učasně získaný (do 2 let života dítěte)
u

Charakteristika mentálního postižení
umentální retardace (Mercerová)
uPodle Mercerové má jedinec mentální retardaci, pokud ho takto sociální systém označí. Nejčastěji
bývá sociálním systémem škola (Černá a kol. 2015, s. 75-76).
u
umentální retardace (AAIDD)
u„Mentální retardace je snížená schopnost charakterizovaná signifikantními omezeními intelektových
funkcí a adaptability, která se projevuje především v oblasti pojmové, praktické a sociální
inteligence. Tento stav vzniká do 18. roku života, je multidimenzionální a pozitivně ovlivnitelný
individuálním přístupem a cílenou podporou (pokud nedochází ke zlepšení stavu, je třeba přehodnotit
míru individuální podpory)“ (Valenta, Michalík, Lečbych a kol. 2012, s. 33).
u

Charakteristika mentálního postižení
umentální retardace
u
uv průběhu historie se v definování mentální retardace objevovaly dvě základní charakteristiky,
vycházející z diagnostiky mentálního postižení:
u
uvýznamné snížení intelektových schopností (snížené IQ)
u
usnížení schopnosti adaptace
u

Charakteristika mentálního postižení
umentální postižení (Valenta)
u
u„Mentální postižení je širší a zastřešující pojem zahrnující kromě mentální retardace i takové
hraniční pásmo kognitivně-sociálního postižení, které znevýhodňuje klienta především při vzdělávání
na běžném typu škol a indikuje podpůrná opatření edukativního (popř. psychosociálního) charakteru“
(Valenta, Michalík, Lečbych a kol. 2012, s. 30).
u

Charakteristika mentálního postižení
umentální postižení
uAmerická asociace pro mentální a vývojová postižení
umentální postižení (intellectual disability) je charakterizováno významným snížením intelektových
schopností (IQ 70 - 75) a adaptačního chování (pojmového myšlení, sociálních dovedností,
praktických dovedností), které se projevují v mnoha každodenních sociálních a praktických
dovednostech
utoto postižení se objevuje před 18. rokem života
uintelektové funkce se vztahují ke všeobecným psychickým schopnostem, jako je schopnost učit se,
usuzovat, řešit problémy a další
u

Charakteristika mentálního postižení
usnížení adaptačního chování:
upojmové myšlení (jazykové schopnosti, gramotnost, představy o počtu peněz, o čase, o číslech,
sebeovládání)
usociální dovednosti (vztahy mezi lidmi, sociální zodpovědnost, sebevědomí, opatrnost, řešení
sociálních problémů, schopnost podřídit se společenským pravidlům, schopnost odolat nástrahám)
upraktické dovednosti (sebeobsluha, pracovní dovednosti, péče o zdraví, cestování, denní řád,
bezpečnost, manipulace s penězi, používání telefonu)
udůraz na potřebnou podporu jedince, zapojení do společnosti, silné stránky, respektování prostředí
i jazykové a kulturní rozmanitosti, způsobů chování
u

Charakteristika mentálního postižení
umentální postižení
u
uširší pojem než mentální retardace
u
ustřešní pojem používaný v pedagogické dokumentaci, orientačně označuje všechny jedince s IQ pod 85
(tj. v pásmu současně chápané mentální retardace s pásmem dříve používaného pojmu slaboduchost)
u

Demence – získané mentální postižení
ucharakteristika demence
usekundární postižení
uporucha inteligence po 2. roce života
uněkdy nazývána jako získané mentální postižení
uv porovnání s mentálním postižením má progredující charakter s tendencí postupného zhoršování a
prohlubování symptomů
uv některých případech tzv. „intelektové ostrovy“
uzpočátku se může projevit pouze specifickou poruchou učení -> progredující charakter -> zasahuje
celou oblast CNS
unutné důsledně odlišovat od MP (specifika osobnosti)
udiferenciální diagnostika (pojetí různých autorů a koncepcí – vznik demence po 2. roce, MP před
18. rokem života)
ucelková degradace osobnosti
u

Demence – získané mentální postižení
udefinice demence
uproces zastavení, rozpadu normálního vývoje po 2. roce života
ubývá zapříčiněna pozdější poruchou, nemocí, úrazem mozku
unejčastěji se jedná o zánět mozku (encephalitis), zánět mozkových blan (meningitis), poruchy
metabolismu, intoxikace, duševní poruchy
umezi nejčastější projevy patří:
usnížení inteligence
uporucha pozornosti a paměti
uporucha orientace (v prostoru i v čase)
uporucha úsudku
uporucha schopnosti abstraktního myšlení
uporucha motivace, emotivity a chování
uporucha komunikace
u

Demence – získané mentální postižení
udruhy demence
udle věku:
udětské (deteriorace) – zhoršení, úbytek schopností v průběhu vývoje, plasticita mozku je vyšší,
možnost zlepšení
ustařecké
udle Švédského schématu:
uatroficko-degenerativní demence – primárně degenerativní demence, způsobeny úbytkem mozkové tkáně
nebo její degenerací, Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba
uischemicko-vaskulární demence – cévní demence, patří vůbec k nejčastějším demencím v průmyslově
rozvinutých zemích
usymptomatické demence – sekundární demence, příznakem jiného primárního onemocnění
usmíšené demence (10 %)
u

Demence – získané mentální postižení
udemence v dětském věku
u
uprojevuje se odlišně než v dospělosti, protože inteligence se teprve rozvíjí
umůže dojít k zástavě vývoje, ke stagnaci, zpomalení nebo k regresi
unení vyloučená možnost určitého zlepšení (plasticita a kompenzační schopnosti dětského organismu)
uprojevy (mohou být různé):
unarušení emočního prožívání
uzhoršení celkové adaptability
uzástava psychického vývoje
upostupný úbytek intelektových funkcí

Demence – získané mentální postižení
uAlzheimerova choroba
u
uprogresivní neurodegenerativní onemocnění
uatrofie mozkové kůry i subkortikálních oblastí, ložiska bílkoviny meta amyloidu poškozují nervové
buňky, je porušena rovnováha neurotransmiterů, dochází k úbytku neuronů i synaptických spojení
unejčastější typ demence (50 - 70 %)
uvětšinou dochází k rozvoji mezi 68. - 80. rokem života, raná forma postihuje častěji ženy
upozvolný a plynulý rozvoj nemoci, průběh trvá 5 až 8 let, končí smrtí
u

Demence – získané mentální postižení
uklinické projevy:
upsychické funkce jsou postiženy rovnoměrně, úpadek je komplexní (zahrnuje veškeré kompetence i
osobnost člověka)
uprogredující porucha paměti
uztráta orientace v čase i prostoru
uztráta schopnosti logicky uvažovat
uupadá schopnost porozumět verbálnímu sdělení, redukuje se slovní zásoba i schopnost vyjadřování
uztráta schopnosti kontrolovat vlastní emoce
uzměny osobnosti a nápadnosti v chování
u

Demence – získané mentální postižení
uParkinsonova choroba
u
utzv. podkorová demence
upostihuje především extrapyramidový systém, primárně oblast bazálních ganglií, kde dochází k
úbytku neuronů a k poklesu syntézy dopaminu
udemence není typickým příznakem onemocnění (10 - 30 %)
unejčastěji po 65. roce, častější u mužů
uklinické projevy:
ucelkové psychické postižení bývá mírnější a má pomalejší progresi
uzměny v oblasti kognitivních funkcí (bradypsychismus), emočního prožívání (sklon k depresi),
komunikační změny v oblasti chování (motorické potíže - snižování rychlosti, třes a instabilita)
u

Demence – získané mentální postižení
uischemicko-vaskulární demence
u
upříčinou je onemocnění cév, které vede k postižení mozkové tkáně
u15 - 30 % všech demencí
uobvykle po 60. roce života
uklinické projevy:
uklinický obraz postižení závisí na lokalizaci i míře poškození mozkové tkáně
uvětšinou vzniká náhle, její průběh je kolísavý, s mnoha výkyvy
unerovnoměrný úbytek kognitivních funkcí, poruchy koncentrace a paměti, emoční labilita
uosobnost se nemusí relativně dlouho příliš měnit
u