MAKRO - MIKROEKONOMIE PENÍZE A JEJICH ROLE V EKONOMICE, INFLACE SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ PENÍZE A JEJICH ROLE V EKONOMICE, INFLACE • v rámci přednášky se dozvíte: • se seznámíte s genezí peněz, jejich funkcí a motivy jejich držby, • pochopíte roli bankovního sektoru při vytváření nabídky peněz, • dozvíte se, jaké faktory ovlivňují množství peněz v ekonomice • a budete umět vysvětlit problémy spojené se vznikem krátkodobé a dlouhodobé rovnováhy na trhu peněz, • pochopíte, co je inflace a jaký má vliv na ekonomiku, • seznámíte se s formami, příčinami a důsledky inflace, • poznáte možnosti protiinflační politiky • a na závěr poznáte vliv důchodové politiky na cenovou stabilitu. Literatura: • TULEJA, P., NEZVAL, P., MAJEROVÁ. Základy makroekonomie. Praha: BizBooks, 2012. ISBN 978-80-265-0007-0, ss. 99-128 SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE VZNIK PENĚZ A JEJICH FUNKCE V EKONOMICE • naturální směna: směna zboží za zboží. • problémy naturální směny: • dosažení oboustranné shody, tj. musí se najít dva spotřebitelé, kteří požadují a nabízejí zboží toho druhého • a nutnost rozhodnout, v jakém poměru směnit, když jen výrobci jsou schopni stanovit, jakou oběť podstoupí, aby se směna uskutečnila, tedy kolika jednotek svého zboží se vzdají proto, aby získali jednotku zboží, které potřebují, • transakční náklady směny: čas potřebný na směnu, energie věnovaná na smlouvání a dohadováni konečně i riziko, že získám zboží, které momentálně nepotřebuji s tím, že jej udám v budoucn peníze: zvláštní zboží, které jsou všichni ochotni přijímat a směňovat za ně své zboží. peněžní směna se stala impulsem k prohlubování specializace a dělby práce. SLEZSKA UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE VZNIK PENĚZ A JEJICH FUNKCE V EKONOMICE formy peněz: • statky, které byly přijímány v blízkém okruhu, • kovové peníze • a papírové peníze, a to nejprve v podobě banJcoveJc a následně také v podobě státovek. období zlatého standardu (80. léta 19. století -1971): období v němž je zlato používáno jako platební prostředek, vývojové fáze období zlatého standardu: • standard zlaté mince (80. léta 19. století -1914), • standard zlatého slitku (1918-1925): slitek vážil 12,4 kg (400 trojský uncí zlata) SLEZSKÁ • a standard zlaté měny (1926-1971): zlatou mincí byla britská libra a americký dolar. U NIVE RZIT A V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE VZNIK PENĚZ A JEJICH FUNKCE V EKONOMICE • funkce peněz: • prostředek směny: peníze umožňují úsporu času, který by jinak lidé strávili vzájemným směňování zboží (úspora transakčních nákladů) a dále umožňují specializaci, • účetní jednotka: zavedení peněz znamená, že každé zboží může mít jen jednu cenu. Hodnota každého zboží je tak vyjádřena určitým množstvím peněžních jednotek. • uchovavatel hodnoty: peníze umožňují překlenout čas mezi příjmem důchodu a jeho spotřebou -» likvidita: snadnost a rychlost převedení aktiv na peníze. UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE VZNIK PENĚZ A JEJICH FUNKCE V EKONOMICE • peněžní zůstatek: ta část důchodu, již nesměníme za potřebné statky a služby. • motivy držby peněz: • transakční motiv, • opatrnostní motiv • a spekulační motiv. • formy peněžních zůstatků: • obeživo, tj. bankovky a kovové peníze • bezhotovostní peníze, nebo-li depozita na požádání a termínované vklady. SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE BANKOVNÍ SOUSTAVA • banky jsou finanční zprostředkovatelé, kteří na trhu peněz shromažďují volné peníze jako vklady a na druhé straně je poskytují zájemcům. Za vklady poskytují banky úrok a za půjčené peníze úrok přijímají. • zjednodušená rozvaha (bilance) banky: • aktiva: poskytnuté úvěry a cenné papíry (např. dluhopisy) • pasiva: přijaté vklady (depozita). UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE 7 4-i: ROZVAHA SINGULARIA COMMERCE BANK (MIL. SNL) Aktiva Pasiva hotovost pohledávky vůči centrální bance povinné rezervy přebytek rezerv úvěry (poskytnuté) cenné papíry hmotná aktiva jiná aktiva celkem 2.000 závazky vůči klientům: depozita na požádání 700 termínová depozita 80 - úsporová depozita 6.000 ostatní závazky 3.000 vlastní kapitál 900 nerozdělený zisk 500 13.180 6.800 3.000 1.500 1.000 800 80 13.180 SLEZSKA UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE BANKOVNÍ SOUSTAVA • cílem banky je maximalizace zisku, kterou dosahuje: • jednak operacemi v rámci bilance, tj. přijímáním vkladů a půjčováním • a jednak operacemi mimo bilanci, nebo-li poplatky za zprostředkování platebního styku, poskytování záruk aj. • bankovní peníze (depozitní či žirové peníze) jsou peníze, které je možné dále půjčit. Množství půjčovaných peněz je dáno velikostí rezerv, které jsou banky povinny udržovat u centrální banky. Rozdíl mezi vklady a rezervami je možné použít k poskytování úvěrů nebo na nákup cenných papírů. SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE 4-2A: TVORBA BANKOVNÍCH PENĚZ V SINGULÁRU (SNL) Singularia Commerce Bank (banka č. 1) aktiva pasiva rezervy půjčky Celkem 100 vklady 1.000 celkem 1.000 1.000 aktiva rezervy půjčky Celkem SNG Bank (banka č. 2) pasiva 90 vklady 810 900 celkem "^900^) 900 SLEZSKA UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE 4-2B: TVORBA BANKOVNÍCH PENĚZ V SINGULÁRU (SNL) Bankovní systém (celkem) aktiva pasiva rezervy 1.000 vklady 10.000 půjčky 9.000 celkem 10.000 celkem 10.000 SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE n BANKOVNÍ SOUSTAVA • jednoduchý peněžní multiplikátor (m) je ukazatel, jenž udává o kolik se změní hodnota depozit, změní-li se hodnota rezerv o jednu jednotku. Multiplikátor vyjadřuje vztah mezi přírůstkem depozit a přírůstkem rezerv: m = i/r • kde: r - podíl rezerv z depozit (%) • přírůstek depozit: AD = m. AR • ad - přírůstek depozit • aR - přírůstek rezerv • vliv peněžního multiplikátoru je oslabován úniky peněz z bankovního systému, např. když si vypůjčovatel ponechá peníze doma v hotovosti. MAKRO - MIKROEKONOMIE PENĚŽNÍ ZÁSOBA A JEJÍ ZMĚNY - ROLE CENTRÁLNÍ BANKY • centrální banka je bankou, která se zaměřila na regulaci množství peněz v ekonomice. • centrální banka vznikla z emisní banky, tj. banky, která byla buď státní institucí nebo soukromým subjektem na nějž byla převedena měla práva a povinnosti spojené s emisí peněz. • monetární báze (mocné peníze) je celkový objem rezerv komerčních bank držených na účtu u centrální banky a celkové množství oběživa. MAKRO - MIKROEKONOMIE SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ 4-i: VZTAH MONETÁRNÍ BÁZE A NABÍDKY PENĚZ monetární báze <- -► l<- ->i<- -—- oběživo rezervy MAKRO - MIKROEKONOMIE depozitní peníze nabízené množství peněz SLEZSKA UNIVERZITA V OPAVĚ PENĚŽNÍ ZÁSOBA A JEJÍ ZMĚNY - ROLE CENTRÁLNÍ BANKY • kontrola rezerv se uskutečňuje nepřímo, a to prostřednictvím: • operací na volném trhu, které představují nákup, nebo prodej cenných papírů na sekundárním trhu centrální bankou, • regulací míry rezerv, • či změnou diskontní sazby. • nesolventnost bank pak může vyvolat útok na banku, kdy vkladatelé ztratí k bance důvěru a chtějí ihned vybrat všechny své vklady. Centrální banka zde figuruje jako „věřitel poslední instance". SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE PENEZNI ZÁSOBA A JEJI ZMENY - ROLE CENTRÁLNI BANKY • penezni agregáty: • agregát Mo, jehož součástí je obeživo, • agregát Mi, tedy obeživo (bez hotovosti na pokladnách bank) plus jednodenní vklady, • agregát M.2, zahrnující agregát Mi plus vklady s výpovědní lhůtou do tří měsíců a vklady se splatností do dvou let, • agregát M3, který obsahuje agregát M2 plus dluhové cenné papíry se splatností do dvou let plus podílové listy fondů peněžního trhu plus repo operace • a agregát L, který zahrnuje některé druhy dluhových dlouhodobých cenných papírů. SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE ROVNOVÁHA NA TRHU PENĚZ • poptávka po penězích (MD) pak přestavuje množství peněz, které jsou subjekty ochotny držet při dané úrokové sazbě. • náklady držby peněz, jimiž jsou obětovaný úrok nebo zisk, o které přicházíme tím, že peníze držíme, místo abychom je vložili do jiných aktiv nebo investic. • úroková míra (i) je cenou peněz. SLEZSKA UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE 4-2: POPTÁVKA PO PENĚZÍCH ROVNOVÁHA NA TRHU PENĚZ • k posunu křivky poptávky dochází mění-li se výše: • reálného hrubého domácího produktu, • cenová hladina, • či dochází-li k inovacím v oblasti platební styku. • nabídka peněz (Ms) představuje velikost peněžní zásoby, kterou při daných úrokových sazbách nabízí bankovní systém. • rovnováha na trhu peněz nastává tehdy, když se poptávané množství peněz rovná nabízenérru množství tedy peněžní zásobě. V případě rovnováhy je třeba rozlišovat mezi: • krátkodobou rovnováhou, kdy je nabídka peněz neelastická, tj. křivka nabídky je svislá SLEZSKÁ • a dlouhodobou rovnováhou, kdy je křivka nabídky peněz je nabídková křivka rostoucí. UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE 4-3: ROVNOVÁHA NA TRHU PENĚZ V KRÁTKÉM (A) A V DLOUHÉM OBDOBÍ (B) V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE ROVNOVÁHA NA TRHU PENĚZ • klasická teorie peněz: vychází z předpokladu, že peníze slouží jen k transakčním účelům. • rovnice směny: M.V=P.Yr • M - množství peněz • V - rychlost oběhu peněz • Yr - reálný důchod SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE ROVNOVÁHA NA TRHU PENĚZ • potřebné množství peněz: • rychlost obrátky peněz: M=(P.Yr)/V V=(P.Yr)/M V=HDPn/M MAKRO - MIKROEKONOMIE ROVNOVÁHA NA TRHU PENĚZ • neoklasičtí ekonomové předpokládali, že v krátkém časovém období jsou změny rychlosti oběhu peněz, stejně tak jako změny produktu, tak malé, že je lze zanedbat a jak rychlost oběhu peněz, tak produkt lze považovat za konstantní: M = P • jednoduchá kvantitativní rovnici peněz, již lze interpretovat tak, že změny množství peněz odpovídají změnám cenové hladiny. SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE ROVNOVÁHA NA TRHU PENĚZ • monetaristická teorie peněz vychází z toho, že rychlost oběhu peněz se mění, ale mění se předvídatelným způsobem, což znamená, že je stabilní: M = kM.P.Yr resp. M = kM.HDPn • Marshallův koeficient či také cambridgeský koeficient (kM) je převrácenou hodnotou rychlosti obratu peněz: kM = 1/v SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE ROVNOVÁHA NA TRHU PENĚZ • faktory ovlivňují rychlost oběhu peněz, resp. Marshallův koeficient: • úroková sazba, kdy držba peněz přináší určitý prospěch, ale i náklady (růst úrokové sazby vede k růstu V a poklesu kM), • očekávaná míra inflace (růst inflace představuje růst alternativních nákladů držby peněz a tím zvyšuje V a snižuje kM), • frekvence výplaty mezd (čím kratší je období mezi výplatami peněz, tím méně peněz potřebují domácnosti držet a tím více klesá V a roste kM). UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE TYPY INFLACE A JEJÍ DOPADY NA CHOVÁNÍ EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ • inflace - vzestup cenové hladiny E kupní síly peněz, • typy inflace: • otevřená: vzestup cenové hladiny a změna cenových indexů, • potlačovaná: zablokování vzestupu cen, • skrytá: zhoršení kvality výrobků, pseudoinovace, nedochází ke změně cenových indexů MAKRO - MIKROEKONOMIE SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ TYPY INFLACE A JEJÍ DOPADY NA CHOVÁNÍ EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ • typy inflace dle intenzity působení: • mírná: do 10 %, roste nominální i reálný produkt, • pádivá: od 10 do 1.000 %, klesá kupní síla, dolarizace či euroizace ekonomiky, • hyperinflace: nad 1.000 %, peníze přestávají plnit své funkce, naturální směna a rozvrat ekonomiky, • dezinflace: snižování míry inflace. • typy inflace dle očekávání ekonomických subjektů: • očekávaná: úpravy obchodních smluv, indexace mezd -» setrvačná inflace, • neočekávaná: cenový skok. MAKRO - MIKROEKONOMIE UNIVERZITA V OPAVĚ 5-i: INFLACE TAŽENÁ POPTÁVKOU 5-2: INFLACE TAŽENÁ NABÍDKA DOPADY INFLACE NA EKONOMIKU • typy inflace: • nevyrovnaná: dochází ke změně relativních cen, • vyrovnaná: nedochází ke změně relativních cen. • různé případy: • inflace anticipovaná a současně vyrovnaná: nemá na produkt a jeho rozdělení vliv, • infíace anticipovaná a současně nevyrovnaná: přerozdělovací efekty —» redistribuce důchodů od věřitele k dlužníkům, deformace daňového systému, vzestup úrokových sazeb, postižení fixních platů, • infíace neanticipovaná a současně vyrovnaná: skok v cenách, • infíace neanticipovaná a současně nevyrovnaná: nej horší typ -» cenové šoky v 70. letech 20. století. MAKRO - MIKROEKONOMIE 30 DOPADY INFLACE NA EKONOMIKU • stagnace: vysoká inflace při nulovém růstu produktu, • slumpílace: vysoká inflace při poklesu produktu, • inflační spirála: nejčastěji spirála mzdy-ceny, • deílace: pokles cenové hladiny. MAKRO - MIKROEKONOMIE 5-3: INFLAČNÍ SPIRÁLA PROTIINFLAČNÍ POLITIKA • indexace: mechanismus, který do všech smluv zahrnuje přizpůsobení se změnám cenové hladiny, důchodová politika: ovlivňuje rozdělení důchodů v ekonomice a je zaměřena na udržení souladu mezi vývojem zaměstnanosti a cenové hladiny, forma: • dobrovolné omezování cen a mezd podnikateli a odboráři, • přímá regulace cen a mezd vládou • a zdanění mezd rostoucích rychleji než růst produktivity práce. SLEZSKA UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE