MAKRO - MIKROEKONOMIE FISKÁLNÍ A MONETÁRNÍ POLITIKA SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ fiskální a monetrani politika v rámci přednášky se dozvíte: se dozvíte, že státní rozpočet je základním nástrojem fiskální politiky, pochopíte roli, kterou hrají daně a vládní výdaje při stabilizaci ekonomiky, naučíte se rozlišovat mezi expanzivní a restriktivní fiskální politikou, pochopíte rozdíl mezi rozpočtovým deficitem a vládním dluhem, získáte informace o rozdílných přístupech k fiskální politice, dozvíte se o problematice přerozdělování bohatství v ekonomice, se dozvíte, že monetární politika je používaná nezávislou centrální bankou k regulaci cenové hladiny a výstupu, pochopíte roli, kterou hrají přímé a nepřímé nástroje monetární politiky, naučíte se rozlišovat mezi restriktivní a expanzivní monetární politikou, pochopíte rozdíl mezi keynesináským a monetaristickým přístupem k monetární politice a na závěr získáte informace o monetární politice České národní banky. Literatura: TULEJA, P., NEZVAL, P., MAJEROVÁ. Základy makroekonomie. Praha: BizBooks, 2012. ISBN 978-80-265-0007-0, ss. 179-224 SLEZSKA UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE statni rozpočet • státní rozpočet: základní nástroj fiskální politiky a představuje centralizovaný peněžní fond a ústřední prvek veřejných financí. • veřejné finance: státní rozpočet, územní rozpočty, tj. rozpočty krajů a obcí, rozpočty zdravotních pojišťoven, účelové fondy, kam řadíme např. fondy sociálního zabezpečení a finance státních podniků. SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE statni rozpočet • státní rozpočet: základní nástroj fiskální politiky a představuje centralizovaný peněžní fond a ústřední prvek veřejných financí. • veřejné finance: státní rozpočet, územní rozpočty, tj. rozpočty krajů a obcí, rozpočty zdravotních pojišťoven, účelové fondy, kam řadíme např. fondy sociálního zabezpečení a finance státních podniků. SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE státní rozpočet • daně: povinné platby, které odvádějí ekonomické subjekty do rozpočtu v předem stanovených lhůtách (přímé x nepřímé). • transferové platby: představující jednostranné výdaje • vládní výdaje za statky a služby: financování běžných a investičních výdajů v oblasti školství, zdravotnictví, veřejné správy, justice, armády atd. • funkce státního rozpočtu: stabilizační funkce, alokační funkce (veřejné statky, externality) ^||^ a přerozdělovací (redistribuční) funkce (regulaci nerovností v ekonomice). SLEZSKÁ ^1 UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE nástroje fiskální politiky • vestavěné stabilizátory: fungují automaticky a zmírňují cyklické výkyvy v ekonomice (progresivní důchodové daně, podpory v nezaměstnanosti, sociální dávky), • diskreční opatření: legislativní rozhodnutí o použití výdajů nebo příjmů rozpočtu (schválení struktury příjmů a výdajů na daný fiskální rok, rozhodnutí o financování některých investičních výdajů, vytváření veřejně prospěšných prací či změnu daňových sazeb). UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE 6 dopady nástrojů na agregátní poptávku a agregátní nabídku • rostou-li výdaje či klesají-li příjmy roste agregátní poptávka, • na agregátní nabídku působí pouze příjmová stránka rozpočtu. UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE 8-i: expanzivní fiskální politika v případě nevyužitých zdrojů 8-2: expanzivní fiskální politika v případě plně využitých zdrojů Po' MAKRO - MIKROEKONOMIE V \ \ ♦ LRAS \SRAS ''■'Jo, © x _© - * ' SLEZSKÁ^^^^ "^-^Do UNIVERZITA V OPAVĚ 9 - o Q0 = yPO1 Q 8-3: expanzivní fiskální politika v případě snížení daní MAKRO - MIKROEKONOMIE o Q0 = Yp Q 8-4: restriktivní fiskální politika v případě snížení vládních výdajů p LRAS SRAS p„. o ro o . © ř p1 MAKRO - MIKROEKONOMIE '*" ^>S>VNv>^»»^^^ ^^^^ ^^^^^P SLEZSKÁ ^25^ ..............*dí UNIVERZITA ©_I V OPAVĚ i n i -i- o Qi = ypQ0 Q 8-5: restriktivní fiskální politika v případě zvýšení daní MAKRO - MIKROEKONOMIE o q1 yp q0 q saldo rozpočtu • rozpočtové saldo (BS): rozdíl mezi příjmovou a výdajovou stranou rozpočtu; BS = TT-(G + TR) • přebytek x vyrovnaný rozpočet x deficit • dva typy deficitů: deficit cyklický, nazýván také pasivní, který je odrazem ekonomických cyklů a deficit strukturální, označován také jako aktivní, který odráží rozhodnutí fiskální poli UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE saldo rozpočtu • cyklický deficit: vzniká jako důsledek ekonomický cyklů, • faktory působící na výši cyklického deficitu: pokles produktu a cenové hladiny zvyšují cyklický deficit, a růst produktu a cenové hladiny snižují cyklický deficit, resp. vytváří cyklický přebytek. • strukturální deficit: vzniká použitím diskrečních opatření, • faktory působící na výši cyklického deficitu: zvýšení strukturálního deficitu, resp. snížení strukturálního přebytku, je důsledkem fiskální expanze a snížení strukturálního deficitu, resp. zvýšení strukturálního přebytku, je důsledkem fiskální restrikce. MAKRO - MIKROEKONOMIE 14 ekonomické důsledky deficitů a přebytků • vytěsňovací efekt: tím větší, čím více se blíží ekonomika svému potenciálu, • přebytek lze použít následujícím způsobem: zvýšení vládní výdajů na výrobky a služby, zvýšení transferových plateb, snížení rozpočtových příjmů snížením daní popř. snížení existujícího zadlužení. SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE 8-6: vytěsňovací efekt a hranice produkčních možností výstup MAKRO - MIKROEKONOMIE 0 QC1 Qco výstup soukromého sektoru vládní dluh • vládní (státní) dluh: akumulace rozpočtových deficitů, • způsob zajištění prostředků ke krytí dluhu: zvýšením příjmů v podobě zvýšení daní nebo snížení výdajů, vydáním státní obligací (cenných papírů), zahraniční půjčkou, např. od Evropské centrální banky, Mezinárodního měnového fondu apod. a nebo vydáním nových peněz (monetizace dluhu). • vnitřní x vnější dluh. SLEZSKÁ ^1 UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE břemeno dluhu • refinancování: když jsou dluhy splatné, si vláda vypůjčí další finanční prostředky, aby tyto původní dluhy zaplatila, • dluhová služba: úrok, který musí vláda každoročně zaplatit za nezaplacený dluh • náklady příležitostí: reprezentovány zbožím a službami, které by mohly být vyprodukovány, kdyby dluh nevznikl, • břemeno dluhu: nákladem příležitosti (vytěsněním) aktivity vlády financované rozpočtovým deficitem. • vnější dluh: umožňuje zvýšit vládní výdaje, aniž bychom snížili výdaje soukromé, nedochází k efektu vytěsnění, nevznikají náklady příležitosti a ani břemeno dluhu. SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE 18 8-7: vnější dluh a hranice produkčních možností výstup MAKRO - MIKROEKONOMIE SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ sektoru snižování dluhu • stropy rozpočtového deficitu: legislativní stanovení velikosti deficitu rozpočtu v každém fiskálním roce. • stropy dluhu. • veřejný dluh: zahrnuje i dluh zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů, jedná se tedy o dluh soustavy veřejných financí. UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE 20 klasický a neoklasický přístup k pojetí fiskální politiky • úplný vytěsňovací efekt: každé zvýšení státní poptávky způsobí snížení soukromé poptávky ve stejné výši, • zlaté pravidlo hospodaření (E. H. Young): zásada vyrovnanosti státního rozpočtu je základním pilířem státních financí. UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE keynesiánský přístup k pojetí fiskální politiky • pro vytvoření efektivní poptávky doporučovali zastánci tohoto směru využít státní rozpočet. UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE monetaristický přístup k pojetí fiskální politiky • negativní důchodové daně (M. Friedman): principem byla část garantovaného důchodu, kterou by stát zaručoval -> pokud by jednotlivec nedosahoval stanovené částky tohoto zaručeného důchodu, byl by mu vyplácen transfer - negativní daň. UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE přístup teorie racionálních očekávání k pojetí fiskální politiky • stát může ovlivňovat vývoj ekonomických veličin pouze iracionálními zásahy, při kterých záměrně vytváří u ekonomických subjektů mylná očekávání. • výjimka: teorém ricardiánské ekvivalence, který spočívá v myšlence neškodnosti deficitů státního rozpočtu, neboť ty, dle Barra, nezvyšují ani úrokovou míru ani agregátní poptávku, protože ekonomické subjekty se chovají racionálně. UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE ekonomie strany nabídky • je třeba vrátit tržnímu hospodářství všechna jeho práva a skoncovat s nepřetržitým růstem státního intervencionismu. • Lafferova křivka: zaměřena na rozbor negativních dopadů při vysoké míře zdanění, • Lafferův bod: maximum příjmů do státního rozpočtu, • Lafferův efekt: zvýšením daňové sazby může dojít k tak velkému snížení nabídky určitého statku, že následně dojde k poklesu daňových příjmů. SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE 25 8-8: lafferova křivka rozpočet a problematika přerozdělovaní • Lorenzova křivka (LC): grafickým vyjádřením rozdělení důchodů, kdy na horizontální ose jsou zobrazeny skupiny obyvatel seřazené podle důchodů od nej nižších k nej vyšším a na ose vertikální jsou zobrazeny kumulativní procentní podíly pro jednotlivé skupiny obyvatel. • ideální x skutečná Lorenzova křivka. MAKRO - MIKROEKONOMIE SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ 8-g: LORENZOVA KRIVKA rozpočet a problematika přerozdělování • Giniho koeficient (GJ: poměr ploch mezi ideální a skutečnou křivkou a pod ideální křivkou: G =--700 x + r • míra nerovnosti. • Robin Hood index: maximální vertikální vzdáleností mezi skutečnou a ideální Lorenzovou křivkou. • Robin Hood index: kolik procent mezd by bylo třeba přerozdělit, aby mělo všechno obyvatelstvo stejně. MAKRO - MIKROEKONOMIE 8-io: GINIHO KOEFICIENT V GRAFICKÉM VYJÁDŘENÍ monetární politika a její nástroje • monetární politika představuje ovlivňování nabídky peněz, výše úrokových měr a podmínek k poskytování úvěru pro dosažení stanovených makroekonomických cílů, jimiž jsou cenová stabilita a stabilita národní měny. • význam monetární politiky je ovlivněn: • postavením a úlohou centrální banky, • strukturou bankovního systému, existencí peněžních a kapitálových toků, _ rozsahem a intenzitou platebních styků se zahraničím ^^^T^3 a ostatními vlivy (integrační snahy). SLEZSKÁ ^1 UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE monetární politika a její nástroje • centrální banka používá nástroje, jež můžeme dělit z hlediska: časového na krátkodobé a dlouhodobé, četnosti na běžné a výjimečné a z hlediska adresnosti na přímé a nepřímé. • přímé nástroje jsou zásahy, které narušují tržního fungování bankovního sektoru. K těmto nástrojům patří: • pravidla likvidity, úvěrové kontingenty, povinné vklady • a doporučení, výzvy a dohody. SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE monetární politika a její nástroje • nepřímé nástroje využívají tržních zákonů a nepůsobí adresně, ale plošně na všechny subjekty bankovního sektoru. Patří mezi ně: • diskontní sazba. • repo sazba, • lombardní sazba, • operace na volném (otevřeném) trhu, • povinné minimální rezervy, konverze a swapy a intervence devizového kurzu. SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE typy monetární politiky • monetární expanze: proces k němuž dochází v okamžiku, kdy centrální banka zvyšuje nabídku peněz a ve svém důsledku i agregátní poptávku. • účinnost monetární expanze ovlivňuje: • délka období -» neutralita peněz, • neochota komerčních bank, • past likvidity a negativní očekávání ekonomických subjektů. A SLEZSKÁ ^1 UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE 34 typy monetární politiky • monetární restrikce: centrální banka používá v případě hrozby inflace k tomu, aby snížila agregátní poptávku. • účinnost monetární restrikce ovlivňuje: • pozitivní očekávání ekonomických subjektů, délka období a půjčky ze zahraničí. SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE 9-4: účinky restriktivní monetární politiky 9-i: použití nástrojů při jednotlivých typech monetární politiky nástroje monetární expanze monetární restrikce diskontní sazba snížení zvýšení řepo sazba snížení zvýšení lombardní sazba snížení zvýšení operace na volném trhu nákup cenných papírů prodej cenných papírů povinné minimální rezervy snížení zvýšení konverze a swapy nákup deviz prodej deviz SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE dilema centrální banky • tvrzení: expanzivní monetární politika, která způsobuje nárůst nabídky peněz, má za následek pokles úrokových měr a vzrůst agregátní poptávky a restriktivní monetární politika, která způsobuje pokles peněžní nabídky, zvyšuje úrokové míry a snižuje agregátní poptávku. • dilema centrální banky: mechanismus, jenž banka použije tehdy, pokud není schopna ovlivnit poptávku po penězích, v důsledku čehož je nucena volit mezi stálou nabídkou peněz a stálou úrokovou mírou. SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE 38 9-5: vzrůst poptávky po penězích a neaktivistická politika centrální banky 9-6: dilema centrální banky klasický přístup k monetární politice • východisko: předpoklad pružných cen a nominálních mezd a pravidlo „laisses faire". • dvojí dopad monetární politiky: anticipovaná monetární politika: politika je neúčinná, neanticipovaná monetární politika: politika má destabilizující účinek -» peněžní iluze. • klasičtí a následně i neoklasičtí ekonomové rozpracovali rovnici směny, na niž byl následně založen monetaristický přístup k monetární politice UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE 41 keynesiánský přístup k monetární politice • keynesiánský transmisní mechanismus: vazba mezi úrokovou mírou a agregátní poptávkou: ňMs -> ňi -> ňI{C,G) -> ňAD -> ňL,ňP,ňY • nominální úrokové míry jsou ty, které ekonomické subjekty ve skutečnosti platí (a dostávají), zatímco reálné úrokové míry jsou upraveny o předpokládanou míru inflace. UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE 42 keynesiánský přístup k monetární politice 'V =f„-x (9.2) kde: in - nominální úroková míra ir - reálná úroková míra MAKRO - MIKROEKONOMIE (9.3) SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ monetaristický přístup k monetární politice • monetaristická interpretace rovnice směny: jestliže se změní množství (nabídka) peněz v ekonomice a rychlost oběhu je stabilní, musí se změnit nominální výstup, čili agregátní výdaje. • jelikož se ekonomika pohybuje na úrovni potenciálního produktu: odrazí se změn v množství (nabídce) peněz pouze ve změně cenové hladiny. • doporučení: pevný a pozvolný růst množství peněz v ekonomice, který bude provázen stejnoměrným růstem produktu. • dalším problémem jsou časová zpoždění: poznávací zpoždění, rozhodovací zpoždění a prováděcí zpoždění. • účinnost monetární politiky: závislá na stabilitě, resp. předvídatelnosti rychlosti oběhu peněz. MAKRO - MIKROEKONOMIE 44 monetární politika v české republice • podstata měnověpolitických režimů: stanovení určité struktury usnadňující rozhodování centrální banky a vysvětlení tohoto rozhodování ostatním ekonomickým subjektům. • rozeznáváme čtyři měnověpolitické režimy: režim s implicitní nominální kotvou (není vyhlašován vně banky -» důvěryhodnost centrální banky), cílování měnové zásoby (řízení vybraného peněžního agregátu), cílování měnového kurzu (stabilní nominální měnový kurz vůči měně kotevní země —» ztráta autonomie měnové politiky) a cílování inflace (používá Česká národní banka, která s předstihem vyhlásí inflační cíl). SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE monetární politika v české republice • výjimka z povinnosti plnit inflační cíl: pokud se inflace v důsledku krátkodobých nabídkových či poptávkových šoků pohybuje mimo vymezené pásmo. • čistá inflace: část celkové inflace vypočítávané indexem CPI, která nezahrnuje regulované ceny a tvoří tak 81,7 % CPI (což odpovídá 633 položkám spotřebního koše z celkových 775). ČNB sleduje a analyzuje v rámci této inflace: vývoj cen potravin a vývoj korigované infíace. SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE kombinace fiskální a monetární politiky • koordinace hospodářských politik může být zaměřena dvojím směrem: na stranu agregátní poptávky (monetární akomodace) a na složení výstupu (změna struktury jednotlivých komponentů produktu —» zvýšení vládních výdajů pomocí monetární restrikce). UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE 47