VEŘEJNÁ EKONOMIKA STÁTNÍ ZÁSAHY A JEJICH SELHÁNÍ SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ STÁTNÍ ZÁSAHY A JEJICH SELHÁNÍ V rámci této přednášky se dozvíte: jaký je vztah mezi tržními selháními a selháním státního zásahu, jak jsou realizovány státní zásahy do ekonomiky, kdy v ekonomice dochází k selhávání státních zásahů, jaký je vztah mezi efektivností a spravedlností v případě tržních selhání, zda lze předvídat důsledky státních zásahů, jak výrazně je omezena možnost kontroly při realizaci státních zásahů, co značí pojem byrokracie, zda je možno využít modelování zásahů státu do ekonomiky, jaká je podstata politických procesů a kolektivního rozhodování, kdy dochází k nevyužívání politického kapitálu a co rozumíme pod simultánním uplatněním trhu, veřejného a soukromého neziskového sektoru. Literatura: TETŘEVOVÁ, L. Veřejná ekonomie. Opava: Optys, 2008. ISBN 978-80-86946-79-5, kapitola 6 Státní zásahy a jejich selhávání SLEZSKA UNIVERZITA V OPAVĚ VEŘEJNÁ EKONOMIKA VZTAH TRŽNÍHO SELHÁNÍ A SELHÁNÍ STÁTNÍCH ZÁSAHŮ • selhání trhu —» nutnost existence veřejného sektoru, • realizace: vládní selhání. UNIVERZITA V OPAVĚ VEŘEJNÁ EKONOMIKA 3 OBRÁZEK 4-1: VZTAH SELHÁNÍ TRHU A SELHÁNÍ STÁTNÍCH ZÁSAHŮ státní zásahy do ekonomiky prostřednictvím vládních organizací a institucí, příp. neziskových soukromých organizací ŕ \ ___ státních zásahů 1 ^1 (vládní selhání, J ^^^elhání státu)^^ UNIVERZITA V OPAVĚ VEŘEJNÁ EKONOMIKA 4 STÁTNÍ ZÁSAHY DO EKONOMIKY • různá pojetí definice státu: • geografické pojetí, • sociologické pojetí, • mezinárodněprávní pojetí. • veřejná ekonomie: stát je neosobním představitelem a vykonavatelem veřejného zájmu, • liberální pojetí: stát je organizace politických prostředků, založená na vyvlastnení bohatství druhých SLEZSKÁ ^1 UNIVERZITA V OPAVĚ VEŘEJNÁ EKONOMIKA STÁTNÍ ZÁSAHY DO EKONOMIKY • naše pojetí: stát je synonymu pojmu vláda, • státní zásah: synonymum pojmu vládní intervence, • čtyři základní funkce státu: tvorba právních norem, výkon politické vůle daný spotřebiteli, výkon spravedlnosti, vnitřní a vnější ochrana. SLEZSKÁ ^1 UNIVERZITA V OPAVĚ VEŘEJNÁ EKONOMIKA STÁTNÍ ZÁSAHY DO EKONOMIKY • role státu v ekonomice: tvůrce pravidel, rozhodčí, regulátor, • ručitel, zprostředkovatel mezi různými subjekty, ekonomický manažer, • podporovatel, • producent, zákazník. UNIVERZITA V OPAVĚ VEŘEJNÁ EKONOMIKA 7 STÁTNÍ ZÁSAHY DO EKONOMIKY • státní zásahy směřují do čtyř oblastí: alokační činnost -» produkce a distribuce statků, u nichž selhává stát, redistribuční činnost —» snaha o větší spravedlnost, stabilizační činnost -» vliv na makroekonomické agregáty, regulační činnost -» vliv na legislativu. SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ VEŘEJNÁ EKONOMIKA STÁTNÍ ZÁSAHY DO EKONOMIKY • stát je ve srovnání s trhem efektivnější: v realizaci rozhodnuti politického charakteru, v administrativní regulaci, • v rychlém soustředění a využití zdrojů, • v zabezpečení kontinuity a stability služeb, • v prevenci vykořisťování či diskriminace, • v zabezpečení bezpečnosti, v zabezpečení rovnosti, v zabezpečení sociální soudržnosti a sociálním smíru. VEŘEJNÁ EKONOMIKA SELHÁNÍ STÁTNÍCH ZÁSAHŮ • selhání státu: celá škála problémů, které se projevují v důsledku použití nesprávně, a tudíž i neúčinné hospodářské politiky • efektivnost x spravedlnost: nepřímo úměrný vztah: administrativně nákladné -» transakční náklady, přerozdělování -> demotivační prvek. • nestabilita ve společnosti x zpomalení dynamiky růstu. UNIVERZITA V OPAVĚ VEŘEJNÁ EKONOMIKA OBTÍŽNOST SPRÁVNÉHO PŘEDVÍDÁNÍ DŮSLEDKU STÁTNÍCH ZÁSAHŮ • provázanost státních zásahů —» odezva soukromého sektoru —» obtížné zhodnocení konkrétní ekonomické situace -> obtížné předvídání. VEŘEJNÁ EKONOMIKA SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ OMEZENÁ MOŽNOST KONTROLY V PROCESU REALIZACE STÁTNÍCH ZÁSAHŮ • rozhodují: členové zastupitelských orgánů, • zavádějí: pracovníci výkonných orgánů veřejné správy, • nedostatečnost či nepřesnost při zadání: nemožnost splnit záměry, • omezené informace: relevance informací x relevance teorie x časová zpoždění, • omezená kontrola byrokratickým aparátem: legislativa x vlastní zájmy. VEŘEJNÁ EKONOMIKA SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ BYROKRACIE • byrokracie: množina úředníků, kteří jsou odpovědni politikům za zabezpečování veřejně zajišťovaných statků, • tři základní oblasti: poskytuje informace politikům, zajišťuje realizaci rozhodnutí politiků, provádí kontrolu realizace veřejně zabezpečovaných statků. UNIVERZITA V OPAVĚ VEŘEJNÁ EKONOMIKA 13 BYROKRACIE • klíčové zdroje problémů vztahu byrokratů a politiků: • jsou odpovědni politikům, ovlivňují množství a kvalitu informací poskytovaných politikům, • jak vyjádřit vztah mezi vynaloženým úsilím a dosaženými výsledky, užitek byrokracie se těžko hodnotí, sledování celé soustavy často rozporuplných cílů, uplatňování specifických pravidel a postupů při financování úřadů, neexistence konkurenčního prostředí, byrokraté zaj ištuj í kontrolu výkonu byrokracie. SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ VEŘEJNÁ EKONOMIKA BYROKRACIE • byrokraté: maximalizují svůj vlastní užitek —»;4 co veřejný zájem? • užitková funkce úředníka má tyto nezávisle proměnné: mzda úředníka, počet jeho podřízených, plat podřízených, funkční příplatky, • veřejná pověst, moc, postaveni. SLEZSKA UNIVERZITA V OPAVĚ VEŘEJNÁ EKONOMIKA BYROKRACIE • proměnné užitkové funkce byrokrata: přímo závislé na rozpočtu daného úřadu, • způsob ovlivnění rozpočtu: • vyčerpat rozpočet za každou cenu, podhodnotit náklady projektů, nadhodnotit náklady projektů, prezentace několika málo variant, • růst užitku byrokrata: růst počtu podřízených -> růst rozpočtu, prestiže a moci vedoucího, cíl úředníků: vyhýbání se odpovědnosti, alokační a produkční neefektivnost. SLEZSKÁ ^1 UNIVERZITA V OPAVĚ VEŘEJNÁ EKONOMIKA PROBLÉM UKAZATELŮ • jak zvolit ukazatele —» chybná volba vede k selhání státního zásahu, • nutno zohlednit i zkreslující vlivy. UNIVERZITA V OPAVĚ VEŘEJNÁ EKONOMIKA 17 OBTÍŽNOST MODELOVÁNÍ EKONOMICKÝCH A SOCIÁLNÍCH PROCESŮ • omezená možnost modelování, praktického experimentování a ex ante ověřování —» ověřuje reálný život, • nekontrolované experimenty, • modely. UNIVERZITA V OPAVĚ VEŘEJNÁ EKONOMIKA 18 NESOUHLAS MEZI EKONOMY • důvody neshody mezi ekonomy: rozdíly v názorech na chování ekonomiky, neshody ohledně důsledků vládních zásahů, neshody v hodnotách, • jak se chová ekonomika? • jsou důsledky pro ekonomiku pozitivní nebo negativní? • jaká přijmeme opatření? SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ VEŘEJNÁ EKONOMIKA PODSTATA POLITICKÝCH PROCESŮ A KOLEKTIVNÍHO ROZHODOVÁNÍ • rozhodnutí představuje kompromis mezi různorodými zájmy —» vliv nátlakových skupiny —» teorie veřejné volby. UNIVERZITA V OPAVĚ VEŘEJNÁ EKONOMIKA CHOVÁNÍ POLITIKŮ • zajistit si politické přežití a maximalizovat své volební šance, • neodpovídají ideálnímu obrazu státníků orientujících se pouze na blaho společnosti -> sledují především různé vlastní zájmy, • odcizují se zájmům svých voličů -> omezená kontrola ze strany voličů, • sledují zájmy malé zájmové skupiny —» mají sklon preferovat zájmy finančně silnějších voličů, • rozhodování ovlivňováno působením organizovaných skupin (v této souvislosti hovoříme o lobbyingu), • orientují se na krátkodobý časový horizont —» omezenost funkčního období, • schopnost ovlivnit podmínky a pravidla -> volební paradox, SLEZ SKÁ • chování je významné ovlivňování hromadnými sdělovacími prostředky. UNI VE RZITA V OPAVĚ VEŘEJNÁ EKONOMIKA CHOVÁNÍ POLITIKŮ • souvisí s politickým cyklem, • politický hospodářský cyklus: ekonomické ukazatele a výsledky voleb, • Frey a Schneider: výzkum ve Velké Británii • vzestup míry nezaměstnanosti 01% vedl k poklesu popularity vlády 06%, • vzestup míry inflace o 1 % vedl k poklesu popularity vlády pouze o 0,6 %, růst reálného produktu o 1 % vedl k růstu popularity o 0,8 %. VEŘEJNÁ EKONOMIKA SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ OBRÁZEK 4-2: POLITICKÝ CYKLUS plnění slibů voličům CHOVÁNÍ POLITIKŮ • politici zvažují: sledované politické cíle, kombinaci alternativních politických cílů, • volbu konkrétních politických nástrojů. UNIVERZITA V OPAVĚ VEŘEJNÁ EKONOMIKA 24 • zájmové skupiny: organizované skupiny lidi, jež se sdružují na principu profesní, zájmové či jiné sounáležitosti. • forma: osobní přemlouvání, podplácení, zastrašováni či aféry, • výhoda: širší informovanost voličů, • riziko: neobjektivnost a nezaujatost informací, • nevýhoda: jednání ve prospěch malé skupinky občanů, • omezení vlivu: zvýšení jejich počtu. SLEZSKÁ ^1 UNIVERZITA V OPAVĚ VEŘEJNÁ EKONOMIKA PROBLÉM PŘÍMÉ DEMOKRACIE • reprezentativní zastupitelská x přímá demokracie, • problémy přímé demokracie: finanční, organizační a časová náročnost, možné vítězství i nevyhraněných názorů většiny -» většinové pravidlo, referendum —» vlastní formulace otázky. SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ VEŘEJNÁ EKONOMIKA SELHÁNÍ VLASTNÍ DECENTRALIZOVANÝM SOUSTAVÁM • selhání v důsledku přenesení pravomocí: ohrožení veřejného zájmu prosazováním zájmů skupinových, fiskální externality, prodlužování rozhodnutí. UNIVERZITA V OPAVĚ VEŘEJNÁ EKONOMIKA 27