1
2. Dílčí téma:
Klíčové požadavky EU kladené na služby ve veřejném (obecném) zájmu. Česko-britský projekt na
podporu reformy sociálních služeb. Standardy kvality sociálních služeb.
PaedDr. Miroslav Pilát, Ph.D.

2
Klíčové požadavky EU na sociální služby
nSocialní politika a socialní zabezpečení
a jejich legislativní ukotveni je výhradně
v kompetenci členských zemi EU. nPoskytování sociálních služeb je Evropskou unií tedy vnímáno
především jako předmět národních politik členských států.
nProto Česká republika na začátku nového tisíciletí před úkolem vydefinovat pojmy kvalita
a dostupnost v sociálních službách
s ohledem na ochranu práv uživatelů sociálních služeb a připravit pro jejich aplikaci do praxe
legislativní a formální prostředí.
n

3
Klíčové požadavky EU na sociální služby
nEvropská unie hovoří o službách ve veřejném (obecném) zájmu, mezi něž se rovněž počítají sociální
služby, na jejichž regulaci jsou kladeny EU tři klíčové požadavky.
1.Kvalita sociálních služeb, která je charakterizována jako souhrn vlastností a charakteristik
služby, které souvisejí s jejich schopnostmi známé či předpokládané potřeby uživatelů služeb.
2.Dostupnost sociálních služeb, a to jak fyzická, tak ekonomická, sociální, informační a
psychologická.
3.Ochrana uživatelů služeb, která je zabezpečována transparentností a bezpečností při poskytování
sociálních služeb a aktivní účast uživatelů při plánování i poskytování služeb.
n

4
Česko-britský projekt
n
nRealizace Česko-britského projektu "Podpora MPSV při reformě sociálních služeb" (v letech
2000-2003) – tři moduly. nZkušenosti z projektu byly MPSV využity např. při práci na metodických a
koncepčních materiálech (nová legislativní úprava), při vytváření vzdělávacího programu k podpoře
komunitního plánování sociálních služeb nebo při přípravě programového financování sociálních
služeb.  nTento projekt  byl britským Ministerstvem pro mezinárodní rozvoj podpořen částkou řádově
v hodnotě 50 milionů korun.
n

5
Česko-britský projekt
n
nPrvní modul probíhal na území bývalého okresu Písek a jeho cílem byl rozvoj inovativních
sociálních služeb a zavedení postupů komunitního plánování sociálních služeb.
nTento modul se rovněž zabýval  analýzou potřeb
a plánováním služeb na místní úrovni
n    a zavedením postupů pro komunitní plánování.
nDíky výstupům prvního modulu vznikly legislativní podklady pro plánování sociálních služeb, jehož
prostřednictvím je v našich podmínkách zajišťována dostupnost sociálních služeb.
n

Česko-britský projekt
nDruhý modul, který pokrýval oblast standardů kvality a systém jejich účinné kontroly  a zavádění
systémů udělování licencí probíhal na území bývalého okresu Olomouc u vybraných poskytovatelů,
uživatelů a zadavatelů služeb.
n   Pilotní inspekce proběhly u vybraných poskytovatelů napříč různými typy služeb (14 OÚSS Liberec
a 19 okres Olomouc).
nTřetí modul se zabýval analýzou činností MPSV, vytvářením strategií a s nimi souvisejících
podpůrných metodických postupů.
6

7
Česko-britský projekt
nJedním z hlavních cílů reformy bylo vypracování nové legislativní úprava poskytování sociálních
služeb a souvisejících činností, jejíž účinnost byla předpokládána k 1. 1. 2003.
nZákladním záměrem reformy bylo:
npostavit občana – uživatele na první místo,
npodpořit rozvoj sociálních služeb založených na aktivitě a dobré praxi,
nzjednodušit a zprůhlednit proces poskytování sociálních služeb,
nzapojit do tohoto procesu širokou veřejnost,
n  zvýšit odpovědnost za poskytování sociálních služeb na místní a regionální úrovni.

8
8
Cíle reformy sociálních
služeb
n      Ke klíčovým cílům reformy sociálních služeb patří
i ochrana zranitelných skupin obyvatelstva  - uživatelů sociálních služeb, která je zajišťována
dvojím způsobem:
ndosažením kvality sociálních služeb za účelem ochrany uživatelů jako jednotlivců, kteří využívají
sociální služby,
nkomunitním plánováním, jehož smyslem je chránit zájmy uživatelů jako skupiny tím, že bude zapojena
do rozvoje sociálních služeb ve svém regionu
a zajistit dostupnost služeb.
nDalším cílem bylo narovnání právních vztahů mezi státem, poskytovateli a zejména uživateli
sociálních služeb s akcentem na ochranu jejich práv a respektování jejich důstojnosti.

9
Sociální služby


10
Definice pojmu „sociální služba“
nDle § 3 písm. a)  zákona č. 108/2006 Sb.,
o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů se sociální službou rozumí „…činnost nebo
soubor činností zajišťujících pomoc a podporu fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci za
účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení.“
nSociální služby jsou dle definice EU službami v obecném zájmu.
nSlužby obecného zájmu jsou služby, jež orgány veřejné správy členských států považují za obecný
zájem, a které tedy podléhají zvláštním závazkům veřejné služby. Mohou být poskytovány státním i
soukromým sektorem.
n
n
n
n
n
n

11
Kvalita-jakost
nKvalita –všechno to, na co se ptáme otázkou „jaký?
nVlastnost již nelze změřit ani vyjádřit číslem.
nPojem kvality se přenesl do běžného života, do obchodu a marketingu, kde dnes znamená praktické
ocenění dobrého ("kvalitního") zboží nebo služby, a to i v teoretických souvislostech (např.
"kvalita života").

12
Měření jakosti - ISO
nMezinárodní organizace pro normalizaci (anglicky International Organization for Standardization),
označovaná jako ISO, je světovou federací národních normalizačních organizací se sídlem v Ženevě.
nByla založena v roce 1947. Je častým omylem považovat ISO za zkratku z anglického názvu. Ve
skutečnosti je odvozeno od řeckého slova ἴσος (isos), znamenající stejný a odkazující na cíl
organizace - standardizaci.
n

13
Kvalita sociálních služeb
n
nV okolních státech se hodnotí kvalita sociálních služeb různě.
nV některých zemích není hodnocení jednotné (regiony či země mají různé hodnocení- Rakousko,
Itálie).
nV Německu je například jednotný systém ISO.
nVe Velké Británii je model standardů kvality, který inspiroval i ČR.
n

14
Standardy kvality sociálních služeb - definice
n
nStandardy kvality sociálních služeb jsou souborem měřitelných a ověřitelných kritérií, jejichž
prostřednictvím je definována nezbytná úroveň kvality poskytování sociálních služeb.
nPodstatným rysem standardů je jejich obecnost, jsou použitelné pro všechny druhy sociálních
služeb.
n
n

15
Standardy kvality sociálních služeb - struktura
nPočet standardů – do účinnosti zákona o sociálních službách -17. nDle přílohy č. 2 vyhlášky
č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách- 15. n
(Standard pracovní podmínky a standard řízení poskytování služeb  a ekonomika byly vypuštěny).
nDělí se na tři skupiny – procedurální, personální, provozní . nKaždý standard se skládá z definice
standardu
a několika měřitelných kritérií. nDle § 88 písm. h) zákona o sociálních službách jsou poskytovatelé
sociálních služeb povinni dodržovat standardy kvality sociálních služeb.
n
n
n

16
Standardy dělíme do tří
základních skupin
n
nProcedurální standardy (1-8)– stanovují, jak má poskytovaná služba vypadat, jak službu přizpůsobit
individuálním potřebám každého člověka a velká část je věnována ochraně práv uživatelů služeb.
nPersonální standardy (9-10) – věnují se personálnímu zajištění služeb, kvalita služby je přímo
závislá na kvalitě pracovníků (na vzdělání, vedení , podpoře, pracovních podmínkách).
nProvozní standardy (11-15) – definují podmínky pro poskytování sociálních služeb (dostupnost,
ekonomické zajištění a rozvoj kvality).
n
n

17
Inspekce poskytování
sociálních služeb (§99)
n(1) Kvalita sociálních služeb se při výkonu inspekce ověřuje pomocí standardů kvality sociálních
služeb. Standardy kvality sociálních služeb jsou souborem kritérií, jejichž prostřednictvím je
definována úroveň kvality poskytování sociálních služeb v oblasti personálního a provozního
zabezpečení sociálních služeb a v oblasti vztahů mezi poskytovatelem a osobami.
n(2) Plnění standardů kvality se hodnotí systémem bodů.
n(3) Obsah jednotlivých standardů kvality a bodové hodnocení stanoví prováděcí právní předpis
(vyhláška MPSV č. 505/2006 Sb. - § 38).
nVyhláška MPSV č. 505/2006 Sb. - § 38 odst. 3
k 1.1.2012 zrušeno.
n
n
n
n
n
n

18
18
Inspekce sociálních služeb
nKontrola podle zákona o státní kontrole
nInspekční tým:
n-   Nejméně 3 členové, jde-li o inspekci v pobytových zařízeních, nejméně 2 ostatních případech
-Alespoň 1 člen inspekčního týmu musí být zaměstnancem státu zařazeným k výkonu práce na
ministerstvu
-Výstup?
n    Inspekční zpráva podle zákona o státní kontrole.
n
n

19
19
Inspekce sociálních služeb
nPoprvé je možné hodnotit kvalitu sociálních služeb a finančně podporovat jen ty kvalitní.
nNe všichni vyškolení inspektoři prošli dostatečnou praxí v sociálních službách.
nRůzné výklady některých standardů u jednotlivých inspektorů.
nInspekcím nepředchází často procesy konzultací (průvodcovství).
n
n

20
Děkuji Vám za pozornost
nKontakt:
n   PaedDr. Miroslav Pilát, Ph.D.
n
nTelefon: + 420 602 752 263
nE-mail: miroslav.pilat@seznam.cz
n

Pro zájemce
21