1 1. Dílčí téma: Stručný náhled vývoje poskytování sociálních služeb v ČR do roku 2006 a jejich legislativního ukotvení. Systém sociální ochrany obyvatel v ČR. PaedDr. Miroslav Pilát, Ph.D. 2 2 Společenská a legislativní východiska nZákladní legislativní normou, která ve svých ustanoveních upravovala pouze dva typy sociálních služeb, a to ústavní sociální péči a pečovatelskou službu, byl od roku 1988 zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. nVyhláška 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení. 3 3 Společenská a legislativní východiska nVývoj společnosti po listopadu 1989 vyvolal rozvoj řady nových a do té doby neexistujících sociálních služeb. nTyto služby začaly být poskytovány převážně nestátními neziskovými organizacemi, avšak jejich poskytování se stalo zdrojem stálého napětí mezi možnostmi a potřebami nové praxe a nebyly často zasaditelné do stávajícího platného legislativního rámce. 4 4 Společenská a legislativní východiska nTento výše zmíněný konflikt se promítnul do několika konkrétních zásadních problémů, se kterými se tehdejší praxe velmi obtížně vypořádávala. nJedním z nich byla nemožnost volby sociální služby ze strany uživatele. nPrávní úprava a ani předchozí praxe s takovou možností nepočítala, sociální služba byla přiznávána na základě rozhodnutí vydávaném ve správním řízení, jehož byl klient účastníkem s možností podání žádosti a odvolání proti rozhodnutí. nZákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád) – zrušen k 1.1 2006 a nahrazen zák. č. 500/2004 Sb.) 5 5 Společenská a legislativní východiska nDalším problémem byla nerovnosti poskytovatelů sociálních služeb, která se projevovala (a dodnes někdy projevuje) nerovným přístupem v přístupu k veřejným finančním zdrojům. nVedle této zmíněné nerovnosti existuje i nerovnost mezi samotnými uživateli sociálních služeb, která je determinována prostředím, ve kterém je služba poskytována. nNapř. na dva uživatele se stejně těžkým zdravotním postižením stát nepřispívá srovnatelnou částkou. Na péči o uživatele, kterému je poskytovaná rezidenční služba, je vynakládáno třikrát tolik finančních prostředků než na péči o uživatele, o kterého pečuje rodina v přirozeném prostředí. 6 6 Společenská a legislativní východiska nPrvní koncepční návrh na změnu legislativní úpravy v oblasti poskytování sociálních služeb předložil již v roce 1990 tehdejší předseda parlamentní komise České národní rady pro otázky zdravotně postižených Ing. Pavel Dušek. n1992 Teze zákona o sociální pomoci. n 1996 Věcný záměr zákona o sociální pomoci – schválen 1998 Tošenovského úřednickou vládou, zamítnut novou vládou premiéra Zemana. 7 7 Společenská a legislativní východiska nNovou nadějí se proto stala na počátku roku 2002 novelizace zákona č.100/1988 Sb. Díky úspěšné spolupráci NRZP ČR se skupinou poslanců vedenou Václavem Krásou byl do něj vložen § 73a následujícího znění: n(1) Sociální služby mohou poskytovat kraje, obce, organizace a občané. n(2) Poskytovatelům sociálních služeb uvedených v odstavci 1 se poskytují z peněžních prostředků státního rozpočtu podle zvláštního zákona účelově určené příspěvky na úhradu nákladů za tyto služby; v těchto případech mají příslušné orgány sociálního zabezpečení právo kontrolovat hospodaření s poskytnutými příspěvky a požadovat vyúčtování a právo na vrácení poskytnutých příspěvků, jestliže byly použity v rozporu s účelem, na který byly poskytnuty. n(3) Vláda nařízením stanoví pravidla poskytování příspěvků podle odstavce 2, zejména za jakých podmínek, v jaké výši a v jakých lhůtách jsou příspěvky poskytovány. 8 8 Společenská a legislativní východiska nTento paragraf, který poprvé v historii zrovnoprávnil všechny poskytovatele sociálních služeb a nepřímo umožnil klientům jejich volbu, se následně setkal s mimořádným odporem ministerstva financí i ministerstva práce a sociálních věcí. To navrhlo jeho zrušení v rámci „povodňového balíčku“ již o několik měsíců později. nI tuto hrozbu dokázaly organizace zdravotně postižených znovu odvrátit, když při schválení novely zákona došlo pouze k odložení účinnosti paragrafu na 1. 1. 2004. 9 9 Společenská a legislativní východiska nDalší důležitou legislativní normou, která byla v roce 2003 projednávána, byl věcný záměr zákona o sociálních službách. nTato i jeho další verze v sobě zahrnovaly zásadní nedostatky z předchozích let. Tento návrh byl vládou zamítnut a vrácen k přepracování. nMinisterstvo práce a sociálních věcí v poměrně krátké době připravilo nový věcný záměr zákona o sociálních službách, který byl dne 28. května 2004 vládou premiéra Špidly schválen a ministrovi práce a sociálních věcí Škromachovi bylo usnesením vlády uloženo vypracovat paragrafové znění zákona o sociálních službách a předložit jej do šesti měsíců vládě ke schválení. 10 10 Společenská a legislativní východiska nVe vnějším připomínkovém řízení při projednávání návrhu zákona o sociálních službách se rozpoutaly bouřlivé diskuse nad podobou nové a základní právní normy, a to jak ze strany organizací hájících zájmy osob se zdravotním postižení, tak samotných poskytovatelů sociálních služeb a zadavatelů sociálních služeb, reprezentovaných zejména Asociací krajů ČR a Svazem měst a obcí ČR. nVýsledkem jednání byla kompromisní podoba návrhu zákona o sociálních službách, byl vyhlášen dne 31. 3. 2006 ve Sbírce zákonů v částce 37 pod číslem 108/2006 s tím, že jeho účinnost byla stanovena k 1.1.2007 (k 20. 1. 2020 36 novel). 11 11 Cíle nové legislativní úpravy nZákladní filozofie jeho vzniku se opírala o dva základní cíle. n1. zabezpečení kvalifikovaných a dostupných služeb těm, kteří je nezbytně potřebují, n2. narovnání právních vztahů mezi státem, poskytovateli a zejména uživateli sociálních služeb s akcentem na ochranu jejich práv a respektování jejich důstojnosti. 12 Cíl nové legislativní úpravy nPrávě v tomto momentě přinesl zákon zásadní změnu a to tím, že opustil dosavadní paternalistickodirektivní praxi a vytvořil prostředí pro rozvoj vztahů mezi poskytovateli a uživateli sociálních služeb, které byly postaveny na základě dobrovolnosti, rovnoprávnosti a zejména na individuálním přístupu k uživatelům sociálních služeb, jejich sociálním začleňování a předcházení sociálnímu vyloučení. nKlíčovým filozofickým prvkem zákona je snaha o aktivizaci uživatelů sociálních služeb s cílem převzít spoluodpovědnost za svůj osud a řešení svojí nepříznivé sociální situace a omezení jejich závislosti na poskytovaných sociálních službách. n n 13 Zákon o výkonu sociální práce a vzdělávání soc. pracovníků 14 Zákon o výkonu sociální práce a vzdělávání sociálních pracovníků nMateriál rozlišuje šest kategorií sociálních pracovníků: sociální pracovník asistent, samostatný sociální pracovník, samostatný odborný sociální pracovník, sociální pracovník specialista na koncepční práci, sociální pracovník specialista-supervizor a manažer služeb sociální práce. nVláda České republiky na svém jednání dne 26. ledna 2005 projednala Teze legislativního zakotvení výkonu sociální práce a vzdělávání sociálních pracovníků, svým usnesením č. 107 zamítla práce na samostatné legislativní úpravě, kterou měl být zákon o výkonu sociální práce a vzdělávání sociálních pracovníků, a uložila tehdejšímu ministru práce a sociálních věcí zapracovat předmětné teze do návrhu zákona o sociálních službách (§§ 90 až 98). 15 Sociální služby v systému sociální ochrany obyvatel v ČR n n Systém sociální ochrany obyvatel v České republice je koncipován a postaven na třech pilířích: nsociální pojištění, nstátní sociální podpora, nsociální pomoc. 16 Sociální pojištění a státní sociální podpora nSociální pojištění, představuje odložení části spotřeby na budoucí sociální situace. nŽivotními situacemi, na které je možno se připravit formou pojištění může být nemoc, stáří, invalidita a podobně. nSystém státní sociální podpory - jeho úkolem je posilovat příjmy v dohodnutých sociálních situacích. nVe svém principu vyjadřuje zájem státu na tom, aby zejména potřeby rodin s dětmi byly uspokojovány na společensky přijatelné úrovni. nPrincipiálně se vychází z toho, že nedochází- li z důvodu nízkých příjmů rodičů k uspokojivému zabezpečování potřeb jejich dětí, je třeba je podpořit státem. n n 17 Sociální pomoc nTřetí systém sociální péče, který je koncipován jako sociální pomoc, je určen zejména k zabezpečení základních životních potřeb občanů, kteří se ocitnou v obtížné sociální situaci. nTento systém v sobě zahrnuje především sociální prevenci, sociálně právní ochranu, řešení sociální a hmotné nouze a zabezpečení zvláštních potřeb, a to zejména prostřednictvím sociálních služeb. nSystém sociálních služeb je systémem sociální ochrany, kde zdravotní a sociální rizika jsou eliminována sociální službou. 18 Děkuji Vám za pozornost nKontakt: n PaedDr. Miroslav Pilát, Ph.D. n nTelefon: + 420 602 752 263 nE-mail: miroslav.pilat@seznam.cz n Pro zájemce 19