1 Dostupnost sociálních služeb. Redukce stávajících sociálních služeb. PaedDr. Miroslav Pilát, Ph.D. 2 Dostupnost sociálních služeb nDostupnost sociálních služeb je klíčovým pojmem v oblasti plánování sociálních služeb. nCílem komunitního plánování sociálních služeb je jejich rozvoj a postupné změny vedoucí k tomu, aby sociální služby byly lidem dostupné, aby byly kvalitní a efektivně využívaly prostředky vložené přiměřeně místním potřebám. nZajištěním dostupnosti sociálních služeb lze dosáhnout zvýšení spokojenosti občanů a získání důvěry v to, že politická reprezentace obcí i krajů a jejich pracovníci se starají o jejich zájmy nDostupnost sociálních služeb je možno chápat v různých souvislostech, které Úlehla (2008) popisuje následovně. n 3 Místní dostupnost nZa velmi důležité považujeme získat ucelený obraz o tom, jaké překážky a vzdálenosti musí uživatel překonat, aby se mohl dostat k dané službě. nKromě nabídky služeb na daném území je rovněž nutné zmapovat, jak daleko a jak často musí lidé za službou docházet či dojíždět a jak je zajištěna bezbariérová dostupnost služeb. nVýsledkem tohoto procesu by měl být návrh plánu sociálních služeb, který by měl řešit to, aby uživatelé za službami nemuseli docházet, ale naopak aby služby byly doručovány jim. 4 Typová dostupnost nVelmi žádoucí je nejlépe pomocí mapy služeb zjistit, jaká je na stanoveném území nabídka a typová rozmanitost sociálních služeb a do jaké míry tato nabídka odpovídá tomu, co lidé opravdu potřebují. nTypologie sociálních služeb je zřetelně definována v zákoně o sociálních službách. nJe nutno mít na zřeteli, že není důležité, aby na daném území byly zastoupeny všechny typy služeb, naopak takový přístup by byl neefektivní. nZastoupení typů služeb však musí odpovídat zjištěným skutečným potřebám a na druhé straně i možnostem. 5 Finanční dostupnost n Poskytování sociálních služeb většinou není bezplatné. Některé z nich jsou hrazeny nepřímo z veřejných zdrojů, některé jsou hrazeny jejich příjemci a některé služby oba způsoby platby kombinují. n Při plánování rozvoje (zejména pobytových) sociálních služeb „potřebujeme znát následující hlediska: nMůžeme si dovolit v tomto místě provozovat tuto službu, tj. máme na to z veřejných prostředků? nMohou si „naši“ lidé dovolit koupit si takovou službu, tj. mají příjemci dané služby na to, aby si ji mohli dovolit zaplatit? nMají zájemci o danou službu na to, aby uhradili veškeré další výdaje spojené s jejím přijímáním? n (Průhonice). 6 Sociální dostupnost nSociální dostupnost Úlehla (2008) charakterizuje jako měřítko toho, do jaké míry je stigmatizující a sociálně znevýhodňující být příjemcem určité sociální služby (její přijímání ve svém principu ukazuje na určitou neschopnost člověka řešit svou obtížnou sociální situaci vlastními silami). nLidé, kteří jsou nuceni se stát příjemci sociální služby se tedy rovněž rozhodují, zda jsou pro ně dostupné i z hlediska toho, jaký dopad to bude mít na jejich postavení mezi ostatními. nJe tedy potřeba rovněž zjišťovat, zda se jedná pro uživatele o společenský zisk a nebo ztrátu, když se o nich ví, že přijímají určitou službu. n (Kluby pro seniory; Charita Český Těšín). 7 Privátní dostupnost nToto trochu nezvyklé označení znamená zkoumání toho, o jaké vlastní soukromí, o jaká práva, o jaké své zvyklosti přijde člověk tím, že začne přijímat nějakou službu. nMnoho lidí raději nepřijímá službu jen proto, že si chce zachovat to, oč by jako příjemci služby přišli. nNa druhé straně mnoho lidí se zcela nepřiměřeně vzdává svého soukromí a práv jen ze strachu, aby o svou službu nepřišli. n Proto považujeme za důležité provést u každé služby analýzu a deskripci toho, o co může zájemce o službu přijetím služby přijít a naplánovat, jak tyto ztráty omezit. 8 Konkurenční dostupnost nZa velmi důležité považujeme aspekt svobodné volby zájemce o službu, to znamená zda existuje možnost volby mezi různými poskytovateli sociálních služeb. nV oblasti komunitního plánování je tato otázka velmi důležitá, protože konkurence poskytovatelů přináší svobodnější volbu uživatelů a ve svém důsledku by měla zvyšovat kvalitu a snižovat náklady na službu. nV procesu KPSS se však v praxi můžeme setkat s tím, že v rámci konkurenčního boje není konkurenční dostupnost podporována. 9 Informační dostupnost nTento pohled dostupnosti považujeme za velmi důležitý. nJe známá skutečnost, že většina zájemců o sociální služby nebo i samotni uživatelé sociálních služeb si opakovaně stěžuje na nedostatek informací, které potřebují pro vlastní rozhodování ve vztahu k dané službě. n Tuto skutečnost potvrzuje většina průzkumů prováděných v rámci komunitního plánování sociálních služeb. 10 Praktická část DP – základní výzkumná hypotéza nH1: Uživatelé sociálních služeb se ve velmi malé míře účastní procesu komunitního plánování sociálních služeb v Olomouci proto, že mají nízkou úroveň informací o procesu komunitního plánování sociálních služeb v Olomouci i obecně. nÚroveň informovanosti o procesu KPSS v Olomouci i obecně byla operacionalizována dotazem na specifikaci nezájmu o KPSS a volným uvedením důvodů, proč se konkrétní občan o KPSS nezajímá. n n Cílem naší práce bylo ověřit výzkumné hypotézy. V rámci výzkumu zaměřeného na účast uživatelů byly stanoveny 3 základní hypotézy, vycházející z předpokladu, že míra zapojování uživatelů je spojena s jejich informovaností o komunitním plánování (H1) 11 Úroveň informovanosti (H1) nInformovanost jako taková byla zmíněna pouze malým počtem respondentů (12%) nInformovanost se tedy významně podílí na implicitně chápaném nezájmu respondentů o proces KPSS. nUživatelé jsou seznámeni s možnostmi, kde nohou nalézt informace o poskytování sociálních služeb, ale nejsou ochotni je z nespecifikovaných důvodů je vyhledávat. nZa pojmem „nedostatek času“ (zabývat se sociálnímu službami jejich plánováním) bývá často ukryta neochota aktivně se podílet na správě věcí veřejných a neporozumění terminologii ze strany uživatelů. n Úroveň informovanosti o procesu KPSS v Olomouci i obecně byla operacionalizována dotazem na specifikaci nezájmu o KPSS a volným uvedením důvodů, proč se konkrétní občan o KPSS nezajímá Ve výčtů nezájmu byla uvedena i varianta, že respondenti o KPSS „neví“ (nízká míra informovanosti). 12 Redukce stávajících sociálních služeb nKvalitní komunitní plán a proces jeho vzniku většinou odhalí, které sociální služby nejsou v lokalitě potřebné, anebo jejich nabídka převyšuje poptávku. nV devadesátých letech minulého století nastal rozvoj zejména v oblasti poskytování sociálních služeb osobám znevýhodněným zdravotním handicapem, který byl zejména v prvním období charakterizován určitou živelností v pozitivním slova smyslu, která se snažila spontánně reagovat na aktuální potřeby praxe. 13 Redukce stávajících sociálních služeb nTato situace měla za následek to, že zejména ve větších městech bylo možno pozorovat prudký nárůst sociálních služeb pro osoby se zdravotním handicapem, který reagoval nejenom na potřeby a poptávku, ale často odrážel i vzájemnou rivalitu poskytovatelů služeb. nTakto vzniklý převis poněkud nepřehledné nabídky služeb s sebou nesl stín nedůvěry jak u uživatelů a jejich zákonných zástupců, tak i zástupců orgánů veřejné správy, které se podílely na financování sociálních služeb. 14 Redukce stávajících sociálních služeb nTento problém může pomoci řešit právě metoda komunitního plánování, jejímž hlavním cílem je zejména vytvořit systém sociálních služeb na místní úrovni, který odpovídá zjištěným místním potřebám, reaguje na lokální odlišnosti a zajišťuje, že finanční prostředky vynakládané na služby jsou využívány efektivně. nTento cíl se však v praxi obtížně naplňuje, přestože se nabízí řada důvodů pro zrušení či omezení sociálních služeb v lokalitě. nSlužbu například využívá málo uživatelů, náklady na poskytování služby jsou neúměrně vysoké; 15 Redukce stávajících sociálních služeb nslužba nesplňuje kritéria kvality daná standardy kvality sociálních služeb; klienti využívají spíše fakultativní činnosti, jež služba nabízí; výstupy z realizovaných analýz KPSS vykazují, že po službě není poptávka. nRušení či omezení provozu sociální služby je vždy nepopulární krok, ke kterému se většinou ze strany realizátorů komunitního plánu nikdo nechce hlásit. nV případě, že na daném území chybí jiný typ služby, považujeme za nejméně bolestivé řešení nabídnout v rámci procesu komunitního plánování podporu zanikající službě a materiální, finanční či personální pomoc, bude-li ochotna toto bílé místo na mapě služeb zaplnit. n(Transformace stacionáře pro osoby se ZP na NZDM). n n 16 Syndromy sociálních služeb nPodle Úlehly (2004) poskytování sociálních služeb trpí několika syndromy. nJedním z nich se syndrom opičí matky. Říká se, že některé opičí matky milují své potomky „opičí láskou“ a nedokáží je pustit ze své náruče, dokonce mnohdy, i když opičátko je mrtvé, ještě je stále tahají s sebou. n Podobné neschopnosti je mnoho mezi poskytovateli a zadavateli sociálních služeb. nK tomuto problému říkají Indiáni z Dakoty, že když jezdec zjistí, že jede na mrtvém koni, je nejlepším řešením sesednout. 17 Syndromy sociálních služeb nNamísto toho byla v sociálních službách vynalezena řada „opičích“ řešení: nvzít si silnější bič, nvyměnit jezdce, nsestavit komisi ke studiu koně, nuskutečnit výzkum efektivity, zda by se lehčímu jezdci nejelo na mrtvém koni lépe, nzařídit návštěvy v cizině, jak se tam jezdí na mrtvých koních, nzměnit standardy kvality tak, aby do jízdy zahrnuly i mrtvé koně, n 18 Syndromy sociálních služeb nnajmout si poradce pro jízdu na mrtvých koních, npovýšit mrtvého koně do pozice supervizora, ntvrdit, že mrtvý kůň nemusí být krmen, což je skvělé snížení nákladů, a mnoho dalších. n nJinými slovy, je pro nás těžké připustit, že změny v sociálních službách znamenají také jejich omezení. n 19 Děkuji Vám za pozornost nKontakt: n PaedDr. Miroslav Pilát, Ph.D. n nTelefon: + 420 602 752 263 nE-mail: miroslav.pilat@seznam.cz Pro zájemce 20