SOMATOPEDIE Motorický vývoj Mgr. Kateřina Janků, Ph.D. Ontogeneze – vývoj hybnosti a motoriky zdravého dítěte •Vývoj hrubé i jemné motoriky jedince je markantní v prvních třech letech života. • Zpočátku se jedná o pohyby reflexní, později uvědomělé, cílené a koordinované. •Bez znalosti normálního vývoje motoriky a hybnosti nelze prediagnostikovat těl.postižení dítěte! 4 Pár slov o pohybovém vývoji jedince: • celkový rozvoj dítěte je vždy závislý na rozvoji pohybu; • pohybový vývoj jedince je markantní v prvních třech letech života; • pohybové poruchy se mohou projevovat motorickou hypoaktivitou až úplnou pasivitou; • s rozvojem motoriky souvisí rozvoj poznávacích procesů a socializace; •je tedy prioritou rozvíjet zejména motorické dovednosti dětí. Motorika – hybnost člověka 4Z latinského motus = pohyb 4Souhrn všech pohybů lidského těla, celková pohybová schopnost organismu. ØMotilita – pohyby řízené z oblastí míšních a vegetativních, jsou prováděny hladkými svaly. ØMobilita – pohyby řízené především z motorických oblastí mozku, schopnost pohybů kosterního svalstva (příčně pruhované). 4 Složky motoriky: •Pohyby spontánní •Pohyby reflexní •Pohyby záměrné •Pohyby expresivní 4 4 •Motorikou tedy rozumíme souhrn všech pohybů lidského organismu, pohybů reflexních, mimovolných i řízených (volních) 4 Vývoj motoriky 4Stadium holokinetické (0.-2. měsíc) 4Stadium monokinetické (2.-5. měsíc) 4Stadium dromokinetické (5.-9. měsíc) 4Stadium kratikinetické (10.- měsíc) 4 Stadium holokinetické - normativ novorozeneckého období a cca 1 měsíc kojeneckého období: •U zralých novorozenců ihned patrný Moroův reflex (mizí mezi 3.-6. měsícem – úlekový reflex). •V bdělém stavu asymetrické postavení končetin – tonicko - šíjový reflex nebo také šermířský reflex. •Ke konci novor. období udrží dítě hlavu krátce vleže na bříšku, na zádech udrží hlavu ve střední poloze asi 10 s. •Vrozené reflexy – pláč, sání, vlastní hybnost. •Nekoordinované, trhavé pohyby všech čtyř končetin. •Poloha na břiše - Šoupání nosíku o podložku, pohyby nohou připomínající plazení, otáčení hlavičky. •V poloze na zádech hlavička přednostně otočená na jednu stranu. • 4 Stadium holokinetické •Fenomén roztažených paží při vestibulárním, proprioceptivním podráždění, při podtržení podložky •Ve visu dochází k pokrčení dolních končetin v kyčli a koleni, šikmý vis – abdukce •Při dotyku nohou s podložkou chůzové mechanismy •Vzpřimovací reakce •Při zvedání do sedu dítě zaklání hlavu. 4 Stadium monokinetické (2.-5.měs.) - normativ poloviny kojeneckého období •Schopnost pohybovat již jen jednou končetinou (pohyb postrádá směr a řízení) •Snižuje se fyziologicky zvýšené svalové napětí •Fenomén roztažených paží mizí (nejdéle přetrvává epigastrický) •Reflexy sací a úchopové přetrvávají •Objevuje se zvedání hlavy v poloze na břiše •Při posazování již dítě udrží hlavu •Objevuje se střemhlavá reakce Stádium monokinetické •2. měsíc: na břiše zvedá hlavu asi do 45°, na cca 10 s. •3. měsíc: na břiše se opírá o předloktí, zvedá hlavu, páteř stále tvoří velký oblouk, držíme-li dítě pod paží v sedě, drží hlavu vzpřímeně •Konec 3. měsíce – dítě brouká, usmívá se na matku, pohyby ztrácejí stereotypní charakter •Pasení hříbat (koníčků) – leží spokojeně, hlavičku drží ve střední rovině a otáčí jí nad podložkou, horní končetiny ohnuté v lokti a předloktím se opírá o podložku, ručky obvykle rozevřeny, dolní končetiny v klidu, ohnuté v kyčlích a kolenou •4. měsíc: z polohy na bříšku se pasivně převrací na záda, na bříšku se opírá o lokty a drží hlavu pevně a vzpřímeně; v poloze na zádech trvalé rozevírání rukou, dumlání palečku •5. měsíc: tzv. plavání – dítě se umí houpat na břiše, nohy zvedá a opakovaně natahuje, koncem 5.měsíce se převrátí na bříško a pohybuje se dopředu plazením a lezením; počátek otáčení na bok střídavě na obě strany. 4 Stadium dromokinetické (5. – 9. m.) - odpovídá 2. pol. koj.období • Z řec. dromos = cesta. •Pohyby mají správný směr, ale stále nejsou dobře ovládány •Kolem 6. měsíce – přetočení ze zad na bříško •Konec 6. měsíce – sahání po předmětech a strkání do úst •V sedu se udrží většinou jen podepřeno, při sedání pevně drží hlavu. •Mezi 7. a 9. měsícem – výrazný rozvoj pohybu – otáčení na bříško a zpět, na bříšku se vzpírá až do bederní krajiny. •Začátek 8. měsíce – počátek nakročování dolních končetin, kolena pod bříškem. •Kolem 9. měsíce se dostane zcela do kolen, počátek lezení •Samostatné posazení ze šikmého sedu s opřením o předloktí •Ke konci tohoto stadia se vytváří radiální úchop. •Značný rozvoj zrakového a sluchového analyzátoru 46. měsíc: dítě se drží pomocných prstů a přitahuje se do sedu, dobrá kontrola hlavy, bez opory je schopno krátce setrvat v sedu, aktivně se převrací a postupně se zvedá do stoje 47. měsíc: první koordinace ruka – noha (dítě si hraje s nožkami) a „tančí“ – ve stoji s oporou péruje v kolenou, v poloze na břiše se otáčí doprava i doleva aktivně a udrží paži nad podložkou 48. měsíc: sedí pevně a vzpřímeně, přitáhne se z polohy na zádech za nabídnuté prsty, plazí se po břiše dopředu i dozadu, je schopno stát na obou chodidlech 49. měsíc: leze po čtyřech, samo se posadí, postaví bez opory (stoj na široké bázi) Stadium kratikinetické (od 10. m.) - odpovídá konci prvního roku a dále • Z řec. kratein = vládnout. •Poslední rané stadium, trvá v podstatě po celý život (dozrávání hlavních a vyšších struktur subkortikální motorické regulace, vývoj mozkové kůry). •Dítě své pohyby již poměrně dobře ovládá. •V 10. – 11. měsíci se přitahuje do stoje s nakročením levé nebo pravé nohy •S oporou stojí na celých ploskách. Stadium kratikinetické 410.měsíc: samostatný sed, vzpřímená záda, volně natažené dolní končetiny, koordinované lezení, první krůčky (drží se a přisunuje nohy k sobě) 411. měsíc: bezpečná rovnováha , zdokonalování 1.krůčků, chůze za obě ruce 412. měsíc: chůze kolem nábytku, za jednu ruku, první samostatné kroky. (srov. Opatřilová, 2010) 4 Vývoj hrubé motoriky – normativ batolecího období: 4Období od 1.-3.roku života dítěte •Mezi 13.-18. měsícem dítě zdokonaluje chůzi, zastaví se před překážkou, toporně běhá •Ve dvou letech vyleze samo na postel, sleze, dobře běhá, za ruku jde do schodů •Mezi 2.-3. rokem umí sejít z chodníku, učí se jezdit na tříkolce, postupně zlepšuje celkovou koordinaci, začíná střídat levou a pravou nohu v chůzi do schodů a pak postupně kolem 3.roku ze schodů. 4 Vývoj hrubé motoriky – normativ předškolního období: •Vývojové změny jsou již menší •Období od 3 - 6 let (vstup do školy) •4.-5.rok dítě zlepšuje běh, seběhne ze schodů, leze po žebříku, seskočí z lavičky, dovede stát na jedné noze, umí házet míčem •V pěti letech – jezdí na koloběžce, začíná jezdit na kole, velký rozvoj sebeobsluhy (obleče se, nají se, uklidí si, umyje se, atd.) • 4(srov. Opatřilová, 2010, Vágnerová, 2005, Matějček, 2005) 4Rozvoj motoriky závisí na: •Genetických podmínkách •Vadách a konkrétním stupni a typu postižení •Způsobu výživy •Pohybové výchově, stimulaci •Individuálních zvláštnostech •Duševním vývoji Motorický vývoj postiženého dítěte •Má svou vlastní dynamiku! •Žádné dítě se nerodí s vyhraněnou poruchou a typickým obrazem postižení (většinou se tyto děti v časném kojeneckém věku jeví zdánlivě jako bezproblémové)! •Poruchy hybnosti se začínají obvykle výrazně projevovat kolem 3. měsíce života •Varovné signály: •Absence pláče ihned po narození •Pláč změněn jen např. na slabé vrnění •Neschopnost dítěte přisát se při kojení •Těžko vybavitelná reakce na zvuk •Pozdější sledování světla a pohybu Znaky poruch hybnosti 4Kolem 3. měsíce života – 2 základní skupiny: 4 ØDěti s velmi omezenou hybností (nápadně klidné, bez zájmu a reakce na zevní podněty, chabé, jakoby „hadrovité“). Ø ØDěti s nadměrnou pohyblivostí, nápadně tuhé. – 4V dalším vývoji dochází ke stále větším rozdílům mezi uvedenými skupinami Znaky poruch hybnosti 4Ochablé ležení s minimálními pohyby končetin 4Hlava stočena k jedné straně 4Nadměrná hybnost, prudké reakce na zevní podněty 4Vrozená hybnost – plazení někdy zcela chybí nebo je změněné 4Při poloze na bříšku viditelný diskomfort, snaha otočit se zpět (zvýšené svalové napětí), pláč, neklid 4Neschopnost držet hlavičku ve střední rovině nad podložkou, neschopnost otáčení 4Hlavičku dokáže zaklonit jen krátkodobě, časté zvednutí hrudníku a prohnutí až do bederní krajiny 4Absence vzpírání na předloktí 4Poloha na břiše - Horní končetiny natažené s rukama v pěst nebo zapažené, vše při současném natažení dolních končetin Znaky poruch hybnosti •Okolo 3. měsíce života – možnost rozlišení jednotlivých forem postižení •Nápadně snížený svalový tonus, chudá hybnost, stupňování celkové netečnosti a nezájmu o okolí, omezená schopnost reagovat na zevní podněty (řeč apod.). •Dítě ležící na zádech bez jakékoliv reakce – možné budoucí mentální postižení. •Dítě se spastickou formou MO (kvadruparéza) – výrazně omezená hybnost, ležení na zádech, horní končetiny ohnuté v lokti s rukama v pěst, dolní končetiny natažené (nelze je mnohdy ani ohnout), omezený rozvoj hybnosti. •Dítě se spastickou formou MO (hemiparéza) – porucha se nejdříve projeví na horní končetině, ruka trvale v pěst, neuchopení předmětů, převracení se na bříško jen přes postiženou stranu, při lezení opora na nemocné straně o pěstičku, při pokusu o stoj se staví na špičku postižené nohy. Znaky poruch hybnosti 4Dítě se spastickou formou MO (diparéza) – obě nohy natažené (výrazně při závěsu v podpaží – výrazné napínání končetin, někdy s překřížením), dítě se neotáčí na bříško, nehraje si s nohama, neudrží se v sedě, při snahách o lezení se vzpírá jen o horní končetiny, pokud je stavěno, jde jen na špičky. 4Dítě s nespastickou formou MO – rozvoj neovladatelných mimovolných pohybů či naprostá svalová ochablost. 4 Znaky poruch hybnosti •S přibývajícím věkem se všechny poruchy prohlubují. •Většinou koncem 3. čtvrtletí pozorovány i rodiči! •V případě MO lze její definitivní formu stanovit již v 1. roce života, kdy se porucha fixuje. •Přidružená mentální retardace – stereotypní pohyby, zaklesávání rukou do sebe, malé reakce na podněty, zpoždění nových pohybů, absence vývoje řeči, neartikulované zvuky. 4 •U dětí s těžkým zdravotním postižením jde o opoždění, přerušení nebo úplné zastavení pohybového vývoje; •Je nutné využít rehabilitačních pohybových metod, které pomáhají rozvoji motoriky; •Pokud dítě není schopno pohybu, trpí pohybovou deprivací a nedostatkem podnětů z vnějšího i vnitřního okolí (nedostačující vývoj body image); •Nabízí se různé metody – např. Vojtova metoda nebo Bobathův koncept.