Komunikace se sluchově postiženým klientem, vedení, oslovování, znaková řeč.



Sluch
onejdůležitější lidský smysl
o
ozákladní podmínka pro rozvoj řeči         a mezilidské komunikace
o
opřirozený rozvoj duševního života člověka a jeho společenských vztahů

Funkce sluchu
okomunikační - využívá se ve vzájemné interakci mezi lidmi,
o
oinformační - informuje o akustických vlastnostech prostředí,
o
opoznávací - zvuk má strukturálně poznávací význam, sluchem rozlišujeme materiál, ze kterého jsou
předměty vyrobeny, poznáváme jednotlivé vlastnosti předmětů,

ointeroreceptivní - na kontrolu vlastní řeči, sluch je jedním z článků složité zpětné vazby
důležitý pro normální a srozumitelnou řeč,
o
oorientační - prostřednictvím sluchu se člověk orientuje v prostoru, sluch ho varuje před
nebezpečím,
o
oemocionální - zdůrazňuje význam sluchu při vnímání hudby, zpívání, hraní na hudebních nástrojích
o

Kontakt se sluchově postiženými (SP)
Bez tlumočníka znakové řeči
oPři rozhovoru se SP vyslovujte zřetelně, nezvyšujte hlas, neměňte rytmus řeči. Nikdy nekřičte!
Působí to jen nesnáze a zhoršuje to porozumění.
o
oNeoslovujte SP zezadu ani ze strany a dbejte na to, aby váš obličej dobře viděl zepředu, aby při
komunikaci na váš obličej dopadalo světlo, jen tak může odezírat pohyb ze rtů a správně porozumět
tomu, co mu chceme říci.
o
oPokud možno, omezte okolní zvuky a zabraňte tomu, aby mluvilo více osob najednou.

Kontakt se sluchově postiženými (SP)
Bez tlumočníka znakové řeči
oNejezte, nekuřte a nečiňte nic, co by způsobovalo, že zastiňujete rukou ústa.
oPoužívejte jednoduchou řeč. Čím obecnější jsou vaše slova, tím lépe. Mnohá slova vypadají pro
odezírajícího stejně.
o
oUjasněte si, zda SP všemu porozuměl. Potřebné informace znovu zopakujte a popřípadě změňte větu
nebo použijte jiná slova.
o
oJe-li SP ve společnosti dalších osob, dbejte na to, aby se účastnil rozhovoru. Vysvětlete, o čem
je řeč, v případě nutnosti toto sdělte písemnou formu.

Kontakt se sluchově postiženými (SP)
Bez tlumočníka znakové řeči
o
oNezapomeňte v záplavě diskuse na to, že SP
ovyžaduje plné soustředění, které vyvolá brzy únavu a proto dbejte na oddechový čas.
o
oMluvte vždy ke SP, i když třeba jen doprovází slyšícího člověka, slyšící uslyší i tak a v případě
potřeby napomůže komunikaci.
o

oNa jednání na soudech, policii, úřadech, kde je neslyšící účastníkem jednání,
ovzniká povinnost na základě Zákona o znakové řeči č. 155/98 Sb. mít tlumočníka znakové řeči.
o
o V případě ostatních veřejných jednání je zajištění tlumočníka výrazem vstřícnosti vůči sluchově
postiženým.
o

Neslyšící
os neslyšícím hovoříme přirozeně,
ohledíme mu přímo do očí,
opři mluvení nejíme, nepijeme, nekouříme, nežvýkáme, nepodepíráme bradu, nedáváme si ruce před
ústa,
oudržujeme pomalejší rytmus řeči,
ovyužíváme mimiky obličeje a gestikulace rukou,
o
o
o
o

opokud neslyšícímu nerozumíme, požádáme o zpomalení řeči a zopakování věty,
o
opři komunikaci odstraníme rušivé zvuky,
o
oověříme si, zda neslyšící sdělení skutečně rozuměl, otázku formulujeme
o„Co jste mi rozuměl?“ nikoli „Rozuměl jste mi?“
o
o

Jak neslyšící hodnotí lékaře a sestry
o * Nevěděl jsem téměř nic o vyšetření, které mělo nastat. Zdravotníci měli ústenky - viděl jsem
jen, jak pohybují ústy, co ale říkali, nevím. Do zprávy mi pak napsali, že je se mnou obtížná
komunikace.
o * Při vizitě mluvilo najednou několik lékařů a sester a já nevěděl, na koho se mám dřív dívat. Je
hrozné, když víte, že se o vás mluví a rozhoduje, a vy netušíte o čem je řeč.
o * Doktor mi nikdy nic neřekl. Měl jsem štěstí, že mi vše dodatečně vysvětlil pacient na vedlejší
posteli.

Jak neslyšící hodnotí lékaře a sestry
o * Sestry zpočátku začnou mluvit tak, že jim vidím do obličeje, záhy však na moji potřebu vnímat i
očima zapomínají, a já jim tedy nerozumím.
o * Říkali slova, kterým jsem vůbec nerozuměla. Já totiž používám jinou gramatiku i jiná slova než
slyšící. Zdravotníci se domnívají, že když mi něco napíšou, bude to pro mne srozumitelné. Bohužel
ne vždy.

Tichá linka
oTichá linka je sociální služba tlumočení znakového jazyka a přepisu mluvené řeči do textu online.
o
oJe určena lidem se sluchovým nebo kombinovaným postižením a umožňuje jim komunikovat se slyšícími
lidmi bez bariér.
oKlient při použití zvolí vhodnou službu. Pokud komunikuje ve znakovém jazyce, vybere si online
tlumočení a spojí se s tlumočníkem prostřednictvím videohovoru.
oPokud komunikuje v českém jazyce, zvolí službu přepisu a spojí se s přepisovatelem skrze textové
okno.

Tichá linka
oTlumočník/přepisovatel potom zprostředkuje telefonickou nebo osobní komunikaci či upraví nebo
přeloží text.
o
oTichá linka je také dostupná na zhruba 300 místech po celé ČR
o
oRočně se přes Tichou linku uskuteční více než 20 000 požadavků. Služba a potřebná podpora
je zdarma a nonstop.
o
oOnline tlumočnická služba získala mj. nominaci na cenu Mosty vyhlašovanou každý rok Národní radou
pro zdravotně postižené České republiky.
o

Tichý svět o.p.s.
oTichý svět o.p.s.
oSvět neslyšících a slyšících propojuje Tichý svět od roku 2006. V současné době působí
v deseti krajích České republiky.
oPoskytuje neslyšícím všestrannou podporu v podobě služeb, které jim ulehčují začlenění do
společnosti - sociální rehabilitaci, odborné sociální poradenství a tlumočnické služby.
oTichý svět také např. pořádá různorodé kulturní akce a snaží se zvýšit informovanost většinové
společnosti o komunitě neslyšících, jejich kultuře a o znakovém jazyce, či spolupracuje
s chráněnými pracovišti pro neslyšící.
o

Jednoduché komunikační systémy
oSystémy alternativní komunikace se používají jako náhrada mluvené řeči.
o
oUmožňují obousměrnou komunikaci, která by jinak na verbální úrovni nebyla pro zdravotně
postiženého možná.
o
oJejich používáním lze snížit pasivitu pacienta, eliminovat jeho sociální deprivaci a frustraci.
o
oNavíc pacientovi poskytují prostor k rozhodování.
o
oVýběr nejvhodnějšího komunikačního systému je nejlepší nechat na rozhodnutí handicapované osoby.

Znaková čeština
o
oJe doslovným překladem mluveného projevu (za každé slovo se dosadí znak). Tato forma komunikace je
však pro neslyšící dosti obtížná -má totiž několik závažných úskalí. Jedním z nich je například
běžné užívání ironie v hovoru.
oNeslyšící totiž k přesnému pochopení významů slov a vět postrádají vodítko intonace hlasu, a tak
často při porozumění sdělení ve znakové češtině ztroskotávají.

Český znakový jazyk
o
oJe hlavním dorozumívacím prostředkem neslyšících v ČR.
o
oVýzkumy prokázaly, že znakové jazyky jsou plnohodnotné běžnému hlasovému projevu.
o
oMají svoji zásobu ustálených znaků, i když se mohou v různých oblastech lišit.
o
oTo, co dokáže mluvený jazyk hlasitostí, výškou, přízvukem i jinými prostředky, umí znakový jazyk
vyjádřit za pomoci prostoru a pohybu.
o
oZnakový jazyk ovládají tlumočníci, což jsou převážně děti neslyšících rodičů.
o
oTlumočník překládá mluvenou češtinu do znakového jazyka, který má odlišnou gramatiku. Například
slyšící člověk řekne: „Já jsem byl v Brně“ - tlumočník větu přeloží znaky: „Já byl Brno.“
o
oNevýhodou českého znakového jazyka je jeho malá rozšířenost v populaci.

Prstová abeceda
o
oTato abeceda je součástí znakového jazyka, jedná se o soubor dohodnutých a ustálených znaků pro
jednotlivá písmena, vytvořených různou polohou prstů jedné nebo obou rukou v prostoru.
o
oNevýhodou prstové abecedy je horší vyjádření citů.
o
oPředpokladem porozumění je znalost jazyka v jeho písemné formě.
o
oNa druhé straně je používání prstové abecedy o hodně rychlejší nežli dorozumívání psaním.

Odezírání – „čtení z úst“
oMnozí lidé se domnívají, že schopnost odezírat je lidem vrozená, ale není tomu tak.
o
oStejně jako se všichni nenaučí cizí jazyk, je i schopnost odezírat částečně dána talentem a lze ji
rozvinout pouze do určité míry.
o
oPro odezírání je také nutné mít určitou slovní zásobu, znát gramatiku a používaná slovní spojení.
o

Odezírání – „čtení z úst“
o
oLidé, kteří přijdou o sluch později,
oaž po vytvoření mluveného jazyka, obvykle odezírají lépe.
o
oOdezírání není vůbec lehké, zejména když uvážíme, že každý člověk mluví trochu jinak, nemluvě o
komplikacích způsobených nářečím a krajovými dialekty.
o
oOdezírání je také náročné na vůli a pozornost.

Odezírání – „čtení z úst“
o
o
oÚspěšnost odezírání se zlepší, pokud neslyšícímu předem sdělíme téma hovoru, budeme-li používat
živou mimiku a gesta a tvořit krátké věty bez slovní vaty.
o
oNejvýhodnější vzdálenost pro odezírání je 1,5-4 metry, tak aby ústa mluvčího byla na úrovni
odezírajícího.
o
o

Odezírání – „čtení z úst“
o
o
oDůležité je dobré osvětlení.
o
oPokud zjistíte, že vám neslyšící nerozuměl, zkuste říci totéž, ale jinými slovy.
o
oNa konci každé promluvy se zeptejte:
o„Co jsi mi rozuměl?“
oPak si nechte sdělení zopakovat. Někteří neslyšící totiž přisvědčí, že rozuměli, i když to není
pravda.

Piktogramy
omaximálně zjednodušená zobrazení předmětů, činností a vlastností.
oBěžně se s nimi setkáváme na veřejných místech.
oJejich prostřednictvím mohou pacienti snadno a rychle vyjádřit své potřeby a zájmy.
oJsou skvělou pomůckou pro sběr dat při ošetřovatelské péči i pro motivaci pacientů.
oU nás se nejčastěji používá komunikační systém Makaton.
oPokud potřebný piktogram chybí, můžete ho nahradit vlastní stylizovanou kresbou.

Tlumočení
oTlumočení ve zdravotnictví není přepych nebo pohodlnost pacientů, ale služba podle dokumentu,
který byl schválen usnesením vlády ČR č. 493 ze dne 8. září 1993.
o
oBez tlumočníka se pro neslyšícího stávají i běžné lékařské výkony problémem.

Tlumočení
oNeslyšící osoba totiž lékaři nemůže vysvětlit svůj zdravotní problém tak, jak by bylo zapotřebí, a
tím se vystavuje zdravotnímu ohrožení.
o
oProto by každé zdravotnické zařízení mělo mít zajištěný kontakt na tlumočníky.
o
oPři komunikaci prostřednictvím tlumočníka se v určitých chvílích může stát, že do jisté míry
převezme roli zdravotníka, což někdy není zdravotnickému personálu příjemné

Kontakt se sluchově postiženými lidmi
o
oPři komunikaci vyslovujte zřetelně, ale nezvyšujte hlas ani neměňte rytmus řeči.
o
oSluchově postižený člověk by měl vidět Váš obličej, aby mohl odezírat pohyb rtů.
o

Kontakt se sluchově postiženými lidmi
oPokud je to možné, při komunikaci se sluchově postiženými vypněte všechny zdroje hluku – ztěžují
nebo i znemožňují správné vnímání informací.
o
oUjistěte se dotazy, zda Vám sluchově postižený partner rozumí, případně se snažte volit jiná
slova.

Kontakt se sluchově postiženými lidmi
o
oVe společnosti informujte sluchově postiženého o okolním dění a událostech, aby se mohl také
zapojit do hovoru. Vždy je důležité, aby sluchově postižený obdržel všechny nezbytné informace a
zásadní sdělení.
o
oPovzbuzujte sluchově postižené, aby bez ostychu využívali dostupných kompenzačních pomůcek.

Komunikace se zrakově postiženým
o


Komunikace se zrakově postiženým
o
oPříklady zásad specifického přístupu
o
oNevidomí
o* chovat se přirozeně a nenuceně, pomáhat tam,
okde je to nutné, být taktní,
o
* nevnucovat se, vyvarovat se projevů soucitu,

opacienta zdravit jako první a oslovit ho jménem,
o
o
při vstupu do místnosti dát zřetelně na vědomí svou přítomnost,
oříct své jméno
o

oPříklady zásad specifického přístupu
o
oupozornit, když místnost opouštíme,
o
* při příjmu pacienta na lůžkovou část zvolit vhodný pokoj,
oodstranit z dosahu ostré a nebezpečné předměty,

opopsat pacientovi oddělení,
o pokoj, sociální zařízení
o a upozornit na stálé překážky,
o
opři popisu používat označení,
ojako např. „po pravé ruce máte“ atd.,
o

o* činnosti,
okteré s pacientem budeme provádět,
omu předem vysvětlit a samotnou činnost doprovázet slovy,
o
* nevystavovat pacienta nadměrnému hluku,
oztěžuje to orientaci v prostoru,

o* při podávání stravy říct pacientovi,
o
o o jaké jídlo jde a jak je na talíři uspořádáno,
o
* doplnit o informaci, co je na stole, nápoj atd.,
oa kdo u stolu sedí s ním.
o
o

Klasifikace zrakového postižení
oKlasifikace zrakového postižení podle WHO
o1.Střední slabozrakost
zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/18 (0,30) - minimum rovné nebo lepší
než 6/60 (0,10); 3/10 - 1/10, kategorie zrakového postižení 1
o 2.Silná slabozrakost
zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/60 (0,10) - minimum rovné nebo lepší
než 3/60 (0,05); 1/10 - 10/20, kategorie zrakového postižení 2
o 3.Těžce slabý zrak

o4.Praktická nevidomost
zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí 1/60 (0,02), 1/50 až světlocit nebo omezení zorného pole
do 5 stupňů kolem centrální fixace, i když centrální ostrost není postižena, kategorie zrakového
postižení 4 5.Úplná nevidomost
ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou
světelnou projekcí, kategorie zrakového postižení 5 Zdroj: Mezinárodní statistická klasifikace
nemocí a přidružených zdravotních problémů - desátá revize (MKN-10), vydal Ústav zdravotnických
informací a statistiky ČR
oZdroj: http://www.sons.cz/klasifikace.php
o

o4 5.Úplná nevidomost
ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou
světelnou projekcí, kategorie zrakového postižení 5
o Zdroj: Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů - desátá
revize (MKN-10), vydal Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
oZdroj: http://www.sons.cz/klasifikace.php
o
o

oStatistické údaje o nevidomých a slabozrakých
o
oPodle údajů Světové zdravotnické organizace je dnes na světě 45 miliónů nevidomých a toto číslo se
v následujících 20 letech může až zdvojnásobit.
o
oPodle britských pramenů je v Evropě asi 11 milionů slabozrakých a asi 1 milion nevidomých.

oVe Velké Británii je těžce zrakově postižený každý 60. Člověk. Jiné zdroje uvádějí, že lidé se
zrakovým postižením tvoří přibližně 1 - 1,5% z populace.
oPřesné statistiky neexistují ani v rámci jednotlivých zemí.
oNení bez zajímavosti, že 9 z 10 nevidomých
o(v celosvětovém měřítku) žije v rozvojových zemích a odborníci odhadují, že 80% slepoty může být
léčeno nebo jí šlo předejít.

oKomunikace
o s člověkem s demencí


Komunikace
s člověkem s demencí
oZásady
oVytvoření podmínek – klid, žádný hluk, pokud člověk sedí, sedněte si na stejnou úroveň
oNež navážete kontakt, dobře se podívejte co zrovna dělá
o- nejprve se k němu připojte, teprve, když si budete jisti, že vás dostatečně vnímá, můžete mu
nabídnout své téma
oPokuste se přijímat iniciativy člověka s demencí, nežli mu nabízet vlastní, to  vyžaduje důkladně
sledovat jeho nonverbální projevy a také poslouchat jeho slova a snažit se porozumět, co za nimi
skrývá. Pamatujte, za vším co dělá, nebo říká je nějaký význam.

zásady
oAbyste zjistili, že vaše sdělení bude srozumitelné, využívejte několika komunikačních kanálů
zároveň.
oTo co říkáte zároveň doprovázejte gesty.
oČlověk s demencí získá mnoho informací tím, že uvidí vaši tvář. Když budete mít pocit, že vás
neslyší, nekřičte mu do ucha, naopak zvolte níže položený tón hlasu a zajistěte, aby viděl vaše
ústa.
oTělesný kontakt je mnoha lidem s demencí příjemný, pamatujte však, že ne každému a ne v každé
situaci.
oPoznáte to důkladným pozorováním jeho neverbálních projevů.

zásady
oKdyž vám člověk nerozumí, pokuste se říct totéž jiným způsobem, své sdělení zjednodušte, vyjádřete
gesty to o čem mluvíte. Opakování téže věty hlasitěji neppomáhá.
oPři všem co spolu děláte, člověka s demencí povzbuzujte, dávejte mu najevo co dělá správně.
oLepší než příliš obecná pochvala typu „Jste šikovná“, jsou věty poskytující konkrétní zpětnou
vazbu:
o„Ano, vidlička patří sem“, „Teď hezky stojíte“
o„Ta halenka vám sluší“.
oČlověk s demencí potřebuje vědět konkrétně za co ho oceňujete, umožňuje mu to lépe spolupracovat a
dobře se orientovat v činnosti.

zásady
oPoužívejte slova, která dotyčný nejčastěji používá. Když použije nějaké slovo nesprávným způsobem,
nenuťte ho, aby se opravil. Pokud mu rozumíte normálně pokračujte v hovoru.
oVyjadřujte se co nejjednodušeji. Používejte krátké jednoduché věty. Vše co děláte by mělo být
srozumitelné,
oJakékoliv instrukce by měly být přesné, jednoznačné, vždy jen jedna v jednu chvíli. Každá
instrukce by měla v sobě zahrnovat jeden krok. „Položte si sem ruce.“  „Ano to je ono“. “Tak, teď
se opřete“. “A budeme se pomalu zvedat“.

zásady
oPamatujte, že nemocný potřebuje čas na to, aby mohl naše sdělení zpracovat. Teprve ve chvíli kdy
vidíte, že už mu rozumí, můžete pokračovat v dalších aktivitách.
oPři společných činnostech pojmenovávejte co děláte vy a co má dělat člověk s demencí
o„Mami, já už teď namažu tu nohu.“
o„Teď se můžete posadit“.
o
oV průběhu rozhovoru se držte jednoho tématu. Stejně tak, když se věnujete s člověkem s demencí
nějaké činnosti, veďte rozhovor o té činnosti, pomáhejte mu soustředit se na činnost.

zásady
oNeklaďte zbytečné otázky, na které člověk s demncí nemůže odpovědět a které snižují jeho
důstojnost.
oLidem trpícím demencí dělají obvykle potíže velmi otevřené otázky jako „Co byste ráda dělala?“
oNaopak „Šla byste se mnou na procházku?“ Na tuto otázku se jim bude lépe odpovídat.
oPéče o člověka s demencí může někomu připomínat péči o dítě a svádět k používání zdrobnělin ,
oJe to nevhodné hovořte s ním jako s dospělým.
o