ČTVRTLETNÍ ZPRÁVA O MIGRACI IV. 2022 ČTVRTLETNÍ ZPRÁVA O MIGRACI IV. 2022 1 Aktuální situace v České republice Počet cizinců na území ČR setrvale stoupá. K  31.  prosinci 2022 bylo na území ČR registrováno celkem 1 116 154 osob cizí státní příslušnosti, z toho 782 000 na základě oprávnění k přechodnému pobytu a 334 154 na základě oprávnění k trvalému pobytu. Za výrazným nárůstem počtu cizinců na území ČR stojí zejména vydávání dočasné ochrany státním příslušníkům Ukrajiny, kteří prchají před válkou ve své zemi. Od počátku ruské agrese na Ukrajině bylo v České republice v roce 2022 vydáno celkem 473 216 dočasných ochran. Česká republika měla v roce 2022 největší počet vydaných dočasných ochran v rámci EU v přepočtu na obyvatele. Mezi cizinci pobývajícími legálně na území ČR převažují občané třetích zemí (888 806 osob, tj. 80 %) nad občany členských států EU, EHP a Švýcarska (227 348 osob, tj. 20 %). 77 142 159 207 210 311 228 862 210 794 240 421 278 312 392 315 432 503 434 153 439 189 464 670 526 811 595 881 1 116 154 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 2011 2013 2015 2017 2019 2022 Počet cizinců pobývajících na území ČR Státní příslušnost Počet tj. % Ukrajina 636 282 57 % Slovensko 117 265 11 % Vietnam 66 340 6 % Rusko 43 498 4 % Rumunsko 19 724 2 % Polsko 17 884 2 % Bulharsko 17 673 2 % Německo 14 032 1 % Mongolsko 11 968 1 % Maďarsko 10 517 1 % Top státní příslušnosti (legální migrace) 1 Toto číslo nezahrnuje cizince, kteří v ČR legálně pobývají na základě krátkodobého Schengenského víza nebo bezvízově, a neregistrované občany EU. LEGÁLNÍ MIGRACE zdroj: OAMP, MV zdroj: OAMP, MV ČTVRTLETNÍ ZPRÁVA O MIGRACI IV. 2022 2 Aktuální situace v České republice Top státní příslušnosti (mezinárodní ochrana) Státní příslušnost Počet Ukrajina 280 Turecko 236 Ruská federace 157 Gruzie 138 Vietnam 128 Moldavsko 94 Uzbekistán 88 Afganistán 61 Sýrie 50 Bělorusko 46 MEZINÁRODNÍ OCHRANA V roce 2022 (k 31. prosinci) požádalo o  mezinárodní ochranu v České republice celkem 1 694 osob, což je ve srovnání s rokem 2021 více o 281, což činí nárůst o 20 %. NELEGÁLNÍ MIGRACE V období od 1. 1. do 31. 12. 2022 bylo zjištěno celkem 29 235 osob při nelegální migraci na území České republiky. V porovnání s rokem 2021 tak došlo k zvýšení o 18 065 osob, tj. o 161,7 %. Při tranzitní nelegální migraci přes území České republiky bylo odhaleno celkem 21 852 osob, kdy v meziročním porovnání shodných období došlo k vysokému nárůstu o 20 522 osob, tj. o 1 643 %. Celkem 21 639 osob (tj. 99 %) bylo zjištěno na pozemní hranici a 213 osob při příletech na vzdušné hranici. Nejvíce bylo zjištěno občanů Sýrie (20 387 osob, tj. 38,6%), Turecka (487 osob, tj. 29,6 %) a Afghánistánu (224 osob, tj. 10 %). Z celkového počtu migrantů, kteří vstoupili do České republiky nelegálně, šlo nejčastěji o státní příslušníky Sýrie (20 981), Ukrajiny (2 850), Moldavska (1 010), Turecka (772) a Gruzie (309). Nelegální migrace přes vnější schengenskou hranici, tj. pouze v rámci mezinárodních letišť ČR, se týkala 201 cizinců. zdroj: OAMP, MV ČTVRTLETNÍ ZPRÁVA O MIGRACI IV. 2022 3 * na rozdíl od roku 2015 byla nelegální migrace v roce 2020 a 2021 tvořena hlavně nelegálním pobytem občanů Ukrajiny Vývoj nelegální migrace v ČR* 3 360 3 595 4 153 4 822 8 563 5 261 4 738 4 992 4 273 7 093 11 170 29 235 1 482 1 615 1 856 2 028 3 018 2 640 2 244 2 376 2 700 1 624 5 430 4 543 0 5 000 10 000 15 000 20 000 25 000 30 000 35 000 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 Souhrnná data za rok Data za první pololetí roku zdroj: ŘSCP Aktuální situace v České republice ČTVRTLETNÍ ZPRÁVA O MIGRACI IV. 2022 4 INTEGRACE CIZINCŮ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY Nezastupitelnou roli na poli integrace cizinců v České republice mají Centra na podporu integrace cizinců, která se nachází v každém kraji. Zřizovatelem center je Správa uprchlických zařízení, s výjimkou center v Praze (Magistrát hl. m. Prahy), Brně (Jihomoravský kraj společně s pěti NNO), Ústí nad Labem (Poradna pro integraci, o. s.) a Hradci Králové (Diecézní katolická charita). Centra na podporu integrace cizinců tvoří komplexní síť v rámci celé republiky, která zajišťuje realizaci integrační politiky ČR ve vztahu k cílové skupině, tedy cizincům dlouhodobě legálně pobývajícím na území ČR. Bezplatně nabízejí zejména sociální a právní poradenství, kurzy českého jazyka, sociokulturní kurzy nebo tlumočení. Dále od začátku roku 2021 organizují adaptačně-integrační kurzy, které jsou pro vybrané skupiny cizinců ze zákona povinné. Například CPIC zřizované Správou uprchlických zařízení obsloužila během čtvrtého čtvrtletí roku 2022 celkem 13 306 klientů, Integrační centrum Praha pak 1 850 unikátních klientů. Zásadní roli Centra na podporu integrace sehrávají i při řešení současného přílivu občanů Ukrajiny, kteří prchají z vlasti z důvodů ozbrojeného konfliktu. Zástupci Center se nacházejí na jednotlivých pobočkách Krajských asistenčních center na pomoc Ukrajině, kde kromě tlumočení pomáhají Ukrajincům se zařizováním praktických věcí, jako je zajištění ubytování, hledání lékaře, zápis dětí do škol, pomoc s hledáním práce apod. Aktuální situace v České republice NÁVRATY V roce 2022 odcestovalo z České republiky do země původu v rámci programu asistovaných dobrovolných návratů organizovaným Ministerstvem vnitra celkem 334 osob. Správa uprchlických zařízení (SUZ) poskytla v roce 2022 asistenci při návratu 14 osob. Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) asistovala v roce 2022 u 262 návratů do země původu. V rámci nuceného návratu odcestovalo k 31. 12. 2022 z České republiky do země původu celkem 369 osob. ČTVRTLETNÍ ZPRÁVA O MIGRACI IV. 2022 5 DALŠÍ INFORMACE Ve dnech 5. – 6. října se v Praze uskutečnila Výroční konference Evropské migrační sítě (EMN). Jednání se zúčastnili hosté na vysoké úrovni: komisařka EK pro vnitřní věci Y. Johansson, generální ředitel Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) A. Vitorino či generální ředitel Mezinárodního centra migrační politiky a rozvoj (ICMPD) M. Spindelegger. Celou akci zahájil ministr vnitra Vít Rakušan. Tématem konference byla problematika legální pracovní migrace. Jednání se zaměřilo zejména na potřeby, strategie a problémy v oblasti legální migrace do EU. Ve dnech 24. – 25. října proběhla v Kongresovém centru Praha ministerská konference Pražského procesu. Konferenci zahájil 24. října ministr vnitra Vít Rakušan a sešli se zde představitelé téměř 50 států (ministři odpovědní za migraci ze zemí EU, schengenského prostoru, zemí Východního partnerství, západního Balkánu, střední Asie, Turecka, zástupci unijních institucí a představitelé agentur EU), aby diskutovali aktuální výzvy, kterým čelí, ať již se jedná o válečné konflikty, migraci či pokračující pandemii Covid-19. Dne 7. října se ministr vnitra Rakušan zúčastnil zasedání ministrů vnitra států tzv. jižního křídla EU, tzv. MED 5 (Malta, Řecko, Kypr, Itálie, Španělsko) na Kypru. Tématy zasedání byly: reforma migrační a azylové politiky EU se zaměřením na spolupráci se třetími zeměmi (návraty nelegálně pobývajících příslušníků třetích zemí), uchopení mechanismu solidarity a relokací či další postup u projednávání legislativních návrhů v oblasti migrace. Ministr vnitra Vít Rakušan ocenil ochranu vnější hranice EU v Řecku a ujistil, že jako předsednická země EU pracuje Česká republika na řešení migrační vlny na úrovni celé EU. Ministr vnitra Vít Rakušan dále podpořil aktivity Kypru proti nelegální migraci, které Kypr aktuálně čelí. Spolu se svým kyperským protějškem Nicosem Nourisem podepsali dohodu o daru 25 mil. Kč z programu Ministerstva vnitra Pomoc na místě na projekt Kyperské republiky, který má zajistit, aby se neúspěšní žadatelé o azyl vraceli zpět do své vlasti. Ve dnech 13. a 14. října se v Lucemburku uskutečnilo formální zasedání Rady pro spravedlnost a  vnitřní věci. Zasedání ministrů vnitra dne 14. října 2022 předsedal ministr vnitra Vít Rakušan. Zasedání předcházelo dne 13. října jednání komisařky EK Ylvy Johanssonové se státy nejvíce zasaženými migračními toky proudícími do EU přes západní Balkán (Rakousko, Belgie, Chorvatsko, Německo, Maďarsko, Slovensko a Slovinsko). Cílem byla příprava na pracovní oběd ministrů vnitra k aktuální situaci na západobalkánské migrační trase. Dne 26. října podepsali komisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová, velvyslanec ČR v Severní Makedonii Jaroslav Ludva (jako zástupce předsednické země Rady EU) a ministr vnitra Severní Makedonie Oliver Spasovski dohodu o operativní spolupráci v oblasti správy hranic mezi agenturou Frontex a Severní Makedonií. Jakmile dohoda vstoupí v platnost, bude moci agentura Frontex poskytnout Severní Makedonii podporu s řízením migračních toků, správou hranic a v boji proti nelegální migraci a přeshraniční trestné činnosti. Dohoda dále umožní provádění společných operací a nasazení jednotek agentury Frontex na území Severní Makedonie. Dne 30. listopadu došlo k rozhodnutí o možnosti prodloužení dočasné ochrany pro Ukrajince o jeden rok, a to v rámci tzv. Lex Ukrajina IV (posléze schváleného v lednu roku 2023). Uprchlíci z Aktuální situace v České republice ČTVRTLETNÍ ZPRÁVA O MIGRACI IV. 2022 6 Ukrajiny, kteří utekli do České republiky před ruskou agresí a získali zde dočasnou ochranu, mají možnost jejího prodloužení až do 31. března 2024. Celkově od 24. února, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu a způsobilo tím masivní uprchlickou vlnu, udělilo Ministerstvo vnitra dočasnou ochranu 473 216 lidem (stav k 31. prosinci 2022). Její udělení se prokazuje tzv. vízovým štítkem, jehož platnost končí všem 31. března 2023. Vzhledem k vývoji konfliktu nyní nelze předpokládat, že by se uprchlíci mohli v blízké době vrátit zpět do svých domovů, a vláda proto schválila možnost toto pobytové oprávnění prodloužit až do konce března 2024. Vzhledem k množství osob, jichž se tato změna týká, se celý proces prodloužení dočasné ochrany rozloží do několika etap. Prodloužení totiž spočívá ve vylepení tzv. vízového štítku, při kterém je nutná osobní přítomnost na pracovišti Ministerstva vnitra. Proto se Ukrajinci, kteří mají zájem nadále pobývat v České republice, musí do 31. března 2023 nejprve elektronicky zaregistrovat. Tato registrace jim pak zajistí přidělení termínu k osobní návštěvě konkrétního pracoviště, kde jim bude vyznačen nový vízový štítek. K tomu se budou muset dostavit nejpozději do 30. září 2023. Pokud se uprchlíci nezaregistrují, případně se v určeném termínu nedostaví k vyznačení štítku, dočasná ochrana jim zanikne. Od počátku ruské agrese na Ukrajině do konce prosince bylo evidováno přes 15,1 mil. příchodů z Ukrajiny do EU přes hraniční přechody s Polskem, Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem přes: konkrétně do Polska přes 9 mil., do Rumunska bezmála 3 mil. (zahrnuje i příchozí z Moldavska), na Slovensko přes 1 mil. a do Maďarska přes 2 mil. Ke konci prosince bylo zároveň zaznamenáno přes 10,2 mil. návratů zpět na Ukrajinu (přesnou povahu těchto pohybů však nelze přesně určit). Dne 3. listopadu se na jednání v albánské Tiraně zabývali ministři vnitra bojem proti nelegální migraci včetně sladění vízové politiky. Důvodem byl nárůst migrace na západobalkánské trase způsobený mimo jiné rozdílností vízových pravidel. Druhým bodem jednání bylo řešení bezpečnostních dopadů ruské agrese na Ukrajině. EU a země západního Balkánu se dohodly na zintenzivnění vzájemné spolupráce v oblasti boje proti organizovanému zločinu, obchodování se zbraněmi, kybernetické bezpečnosti nebo ochrany kritické infrastruktury. Jedním z chystaných kroků má být zlepšení výměny informací prostřednictvím Europolu a posílení operativní spolupráce na unijní platformě EMPACT pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti. Následně ve dnech 16.–17. listopadu probíhalo jednání Správní rady evropské agentury eu-LISA, jež se sešla v Praze v rámci českého předsednictví EU. Členové správní rady mluvili především o zavádění nových informačních systémů v programu interoperability. Jedním z nich je Systém vstupu/ výstupu (EES) založený na automatické registraci cestujících ze zemí mimo EU na vnějších hranicích Schengenu. Nahradí systém ručního razítkování pasů a přispěje k boji proti terorismu, protože bude obsahovat informace o předchozím odepření vstupu. Tématem diskuse byl i Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS), Eurodac nebo Vízový informační systém. V prosinci byla zveřejněna informace, že se České republice podařilo získat již druhou mimořádnou pomoc z Azylového, migračního a integračního fondu. Česká republika obdržela 652 mil. korun. Spolu s první mimořádnou pomocí činí jen podpora z tohoto zdroje již více než 1,3 mld. Kč, čímž je Česko po Polsku druhým členským státem, který obdržel takto vysokou míru této podpory. Dne 9. prosince, se Ministerstvo vnitra a UNICEF dohodly na spolupráci a podpoře lidí, kteří kvůli válce na Ukrajině uprchli do České republiky. UNICEF přislíbil přispět resortu vnitra částkou přes Aktuální situace v České republice ČTVRTLETNÍ ZPRÁVA O MIGRACI IV. 2022 7 14 mil. EUR (téměř 357 mil. Kč). Peníze jsou určené především na posílení a zefektivnění stávajících integračních kapacit. Dohodu stvrdili podpisem výměnného dopisu ministr vnitra Vít Rakušan a Yulia Oleinik, vedoucí Kanceláře UNICEF pro podporu řešení uprchlické situace v ČR. Podpis přidal i Pavel Bacík, ředitel Správy uprchlických zařízení, která je jako provozovatel Center na podporu integrace cizinců významným příjemcem finanční podpory. Dne 21. prosince se vláda rozhodla prodloužit kontroly na hranicích se Slovenskem o dalších 30 dnů, tedy do 25. ledna. Kontroly byly v prosinci prodlouženy již 7. prosince, a to nejprve o 14 dní z důvodu pokračujících hrozby nárůstu nelegální migrace. Poněvadž došlo k výraznému zlepšení situace na vnitřních hranicích se Slovenskem, vláda na návrh ministra vnitra Víta Rakušana rozhodla intenzitu kontrol zmírnit a snížit počty policistů, celníků a vojáků, kteří se na nich podílejí. Dle dat Evropské agentury pro azyl bylo k v zemích EU+ k 31. prosinci bylo evidováno okolo 3,8 mil. aktivních registrací o dočasnou ochranu, přičemž v přepočtu na obyvatele největší počet osob se statusem dočasné ochrany nadále registrovala ČR. Dne 8. prosince se v Bruselu uskutečnilo zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci ve formátu ministrů vnitra. V rámci tzv. Schengenské rady se ministři věnovali obecné situaci schengenského prostoru. Výsledkem politické rozpravy k rozšíření schengenského prostoru bylo přijetí Rozhodnutí Rady o plné aplikaci schengenského acquis v Chorvatsku. Hraniční kontroly nebudou uplatňovány na pozemních a námořních hranicích od 1. ledna 2023 a na vzdušných hranicích od 26. března 2023. Aktuální situace v České republice ČTVRTLETNÍ ZPRÁVA O MIGRACI IV. 2022 8 Aktuální situace na migračních trasách Nelegální migrace na hlavních migračních trasách za rok 2022 (1. 1. – 31. 12. 2022) Vývoj nelegální migrace na hlavních migračních trasách v letech 2015 – 2022 Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 přicestovalo do Evropy nelegálně celkem 48 577 migrantů, z toho 47 177 po moři (Španělsko, Itálie, Řecko, Malta a Kypr) a 1 400 po zemi. Oproti stejnému období v roce 2021 vzrostly příjezdy do Evropy o 27 %. V roce 2022 (k 31. 12. 2022) přicestovalo do Evropy nelegálně celkem 155 672 osob, z čehož celkem 147 782 osob připlulo po moři a 7 890 přišlo po zemi. 6 022 856 723 173 450 29 718 49 158 74 348 15 560 8 803 18 778 153 842 181 436 119 369 23 370 11 487 34 154 66 752 105 131 16 263 14 094 28 349 64 427 32 492 41 925 43 196 31 763 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 Východní středomořská trasa (Řecko) Centrální středomořská trasa (Itálie) Západní středomořská trasa (Španělsko) zdroj: OAMP zdroj: UNHCR *data UNHCR za poslední měsíce se mohou ještě změnit *data UNHCR za poslední měsíce se mohou ještě změnit ČTVRTLETNÍ ZPRÁVA O MIGRACI IV. 2022 9 Srovnání počtu příjezdů do Řecka v letech 2020, 2021 a 2022* Východní středomořská trasa Ve čtvrtém čtvrtletí tohoto roku přicestovalo do Řecka nelegálně 7 095 migrantů. Většinu tvořily příjezdy po moři, kterých bylo celkem 5 884, což je o 53 % více, než v předchozím čtvrtletí a celkově se jedná o nejvyšší počet od prvního čtvrtletí roku 2020. Od počátku roku přicestovalo do Řecka celkem 18 788 migrantů (z toho 12 756 osob po moři a 6 022 po souši), což je o 105 % více než ve stejném období loňského roku. Od začátku roku jsou nejčastějšími zeměmi původu migrantů připlouvajících k řeckým egejským ostrovům Stát Palestina, Afghánistán a Somálsko. Co se týče příchodů po souši je největší skupinou Turecko. Dle statistik IOM k 31. prosinci zemřelo nebo bylo pohřešováno v rámci východní středomořské trasy v roce 2022 celkem 376 osob, přičemž jen v prosinci se jednalo o 9 lidí. Příchody do Řecka východní středomořskou trasou od počátku roku o 105 % převyšují počty příchozích ve sledovaném období v loňském roce. Avšak v porovnání s předchozím měsícem klesl v prosinci počet příjezdů po moři, a to o 42 %. Počet přišedších po zemi se ve srovnání s minulým měsícem udržel na stejné úrovni. 0 500 1 000 1 500 2 000 2 500 3 000 3 500 Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec 2020 3 992 3 009 2 602 78 289 441 571 1 050 960 1 212 974 382 2021 338 438 999 876 566 604 650 1 192 746 1 018 842 888 2022 421 464 1 008 1 300 1 009 1 557 1 446 2 159 2 319 2 053 2 824 2 218 zdroj: UNHCR*data UNHCR za poslední měsíce se mohou ještě změnit ČTVRTLETNÍ ZPRÁVA O MIGRACI IV. 2022 10 Západobalkánská migrační trasa Celkově za rok 2022 bylo na této migrační trase evidováno 145 600 pokusů o nelegální překročení hranic s EU, tedy o více než 135 % více než v roce 2021. Na hranicích Chorvatska s Bosnou a Hercegovinou byl v roce 2022 zaznamenán celkově pětinásobný počet pokusů o nelegální překročení hranic v porovnání s rokem 2021. Na hranici Maďarska a Srbska byl pak zaznamenán celkově nejvyšší počet pokusů o nelegální překročení hranic, který na celé maďarské hranici činil více než čtvrt milionu, a byl tak více než dvojnásobný oproti roku 2021. Podle dat UNHCR přišlo pouze do Srbska v roce 2022 celkem 129 679 osob, což rovněž činí nárůst, a to téměř o 115 % oproti roku 2021. Migrace na této trase v roce 2022 kulminovala v měsících srpnu a září, načež také z důvodu zhoršujícího se počasí začal počet příchozích postupně klesat. Celkově 60 % všech příchozích bylo evidováno v roce 2022 od června do konce října. Většinově se jednalo o tranzitní migraci dále do zemí EU, např. v Rakousku požádalo o azyl v roce 2022 celkem 108 490 osob, tedy o 172 % více než v roce 2021. Přes západobalkánskou migrační trasu chodili hlavně státní příslušníci Sýrie (75 718), Afghánistánu (23 460), Turecka (8 375) a Tunisu (6734). Podle dat IOM zde zemřelo nebo bylo pohřešováno celkem 40 osob, nicméně data ze zemí západního Balkánu, zejména Albánie, Černé Hory a Kosova, jsou neúplná. Od začátku roku 2022 vzrostla výrazně nelegální migrace do EU po tzv. západobalkánské trase, a to především přes Srbsko do Maďarska a přes Bosnu a Hercegovinu do Chorvatska a dále do Slovinska. ČTVRTLETNÍ ZPRÁVA O MIGRACI IV. 2022 11 Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 přicestovalo nelegálně do Itálie přes Středozemní moře 33 341 migrantů, což představuje v porovnání s předchozím čtvrtletím pokles o 24 %. Od začátku roku 2022 přicestovalo nelegálně do Itálie celkem 105 131 osob, tedy o větší polovinu více oproti roku 2021. Hlavním výchozím bodem migrantů mířících do Itálie je v roce 2022 Libye, z níž k 31. prosinci připlula více než polovina všech migrantů (53 119). Následovalo Tunisko (32 101), Turecko (16 115), Libanon (1 603) a Alžírsko (1 389). K nejčastějším zemím původu migrantů připlouvajících do Itálie patřil Egypt, Tunisko a Bangladéš. Dle statistik IOM k 31. prosinci zemřelo nebo bylo pohřešováno v rámci centrální středomořské trasy v roce 2022 celkem 1 376 osob. Centrální středomořská trasa Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 přicestovalo nelegálně do Itálie přes Středozemní moře 33 341 osob. Jen v prosinci bylo zaznamenáno 10 788 takových příchodů. Pokud jde o srovnání počtu příchozích během letošního a předchozího roku, pak na této trase jejich počet vzrostl o více než o polovinu. Srovnání počtu příjezdů do Itálie v letech 2020, 2021 a 2022* 0 2 000 4 000 6 000 8 000 10 000 12 000 14 000 16 000 18 000 Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec 2020 1 340 1 213 241 671 1 654 1 830 7 064 5 326 4 387 3 477 5 360 1 591 2021 1 039 3 994 2 385 1 595 5 679 5 840 8 592 10 286 6 919 7 079 9 517 3 827 2022 3 035 2 439 1 358 3 929 8 720 8 152 13 802 16 816 13 539 13 492 9 061 10 788 zdroj: UNHCR*data UNHCR za poslední měsíce se mohou ještě změnit ČTVRTLETNÍ ZPRÁVA O MIGRACI IV. 2022 12 V čtvrtém čtvrtletí roku 2022 přicestovalo nelegálně do Španělska (tj. přes Středozemní moře a přes španělské enklávy v Africe) celkem 8 141 migrantů. Z uvedeného počtu 7 952 osob připlulo po moři a 189 přicestovalo po zemi. Na Kanárské ostrovy přicestovalo k 31. prosinci 2022 celkem 15 682 migrantů, tj. o 30 % méně než ve stejném období loňského roku. V roce 2022 patřilo k nejčastějším zemím původu migrantů připlouvajících do pevninského Španělska Alžírsko, Maroko, a Sýrie. Pokud jde o Kanárské ostrovy, pak většina připlouvajících pocházela z Maroka, Senegalu a Pobřeží Slonoviny. Dle statistik IOM zemřelo nebo bylo pohřešováno v rámci západní středomořské trasy k 31. prosinci 2022 celkem 252 osob. Západní středomořská trasa Mezičtvrtletně poklesla migrace do Španělska o 12 %. Od začátku roku 2022 k 31. prosinci přicestovalo nelegálně do Španělska 31 763 osob, a to v drtivé většině po moři (29 895). Oproti loňskému roku byl na této trase celkově zaznamenán 26% pokles všech příjezdů. Srovnání počtu příjezdů do Španělska po moři v letech 2020, 2021 a 2022* 0 2 000 4 000 6 000 8 000 10 000 12 000 Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec 2020 1 862 1 709 1 044 411 1 245 1 035 2 500 2 894 5 260 8 099 9 799 4 468 2021 2 965 950 2 384 1 726 2 524 2 570 2 586 3 891 8 414 5 695 4 178 4 095 2022 4 129 3 207 481 1 262 2 637 1 178 2 535 2 574 3 940 4 743 1 282 1 927 zdroj: UNHCR*data UNHCR za poslední měsíce se mohou ještě změnit ČTVRTLETNÍ ZPRÁVA O MIGRACI IV. 2022 13 Východní migrační trasa Podle Agentury Evropské unie pro otázky azylu je Ukrajina osmou nejčastější zemí původu žadatelů o azyl v EU+ v roce 2022. Nejvíce žádostí bylo občany Ukrajiny v roce 2022 (k 18. prosinci) podáno v Rumunsku (16 %), Itálii (11 %), Estonsku (9,1 %), Francii (8,2 %) a Švédsku (7,5 %). V polovině prosince pak poprvé od začátku října dosáhly počty odjezdů občanů Ukrajiny z EU vyšších čísel než počty příjezdů (233 468 vstupů a 233 978 výstupů). ● Polsko 25 % ● Španělsko 4 % ● Německo 23 % ● Bulharsko 4 % ● Česká republika 11 % ● Slovensko 2 % ● Itálie 5 % ● Jiné 25 % Počty žadatelů o dočasnou ochranu v EU , Příchody z Ukrajiny na Slovensko, do Polska, Maďarska a Rumunska zdroj: UNHCR zdroj: UNHCR Na hranicích mezi Běloruskem a státy EU zůstává nadále nižší migrační tlak, a to i kvůli chladným dnům. Pokusy o nelegální překročení hranic tak zůstávají pod úrovní, která byla zaznamenána na vrcholu krize v roce 2021. Případy, kdy dojde k zabránění vstupu na hranicích mezi Běloruskem a státy EU, jsou však i nadále zaznamenávány denně. To svědčí o tom, že migrační tlak na této trase přetrvává. Například Lotyšsko prodloužilo výjimečný stav do 10. února 2023, Litva do 16. března 2023. Ke konci roku 2022 je evidováno v rámci EU a států EHS 3,8 mil. aktivních registrací dočasné ochrany. Ze strany občanů Ukrajiny bylo navíc mezi 21. únorem a 18. prosincem 2022 v členských státech EU, Norsku a Švýcarsku podáno na 26 500 žádostí o mezinárodní ochranu. ČTVRTLETNÍ ZPRÁVA O MIGRACI IV. 2022 14 Země prvního příjezdu migrantů 2016 - 2022 Země prvního příjezdu migrantů v IV. čtvrtletí roku 2022 Shrnutí 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 Řecko 173 450 29 718 49 158 74 348 15 533 8 803 18 013 Itálie 181 436 119 369 23 370 11 487 34 133 66 752 100 942 Španělsko 14 094 28 349 64 427 32 492 41 925 43 196 30 962 Celkem 368 980 177 436 136 955 118 327 91 591 118 751 149 917 Říjen Listopad Prosinec Celkem za IV. Q 2022 Řecko 2 053 2 646 1 631 6 330 Itálie 13 492 9 061 6 599 29 152 Španělsko 4 796 1 331 1 213 7 340 zdroj: IOM a UNHCR zdroj: UNHCR Problematiku migrační politiky v České republice má na starosti Ministerstvo vnitra. V rámci Ministerstva vnitra za tuto oblast zodpovídá odbor azylové a migrační politiky (OAMP). HLAVNÍ TÉMATA: Centrální pracoviště OAMP se zabývá obecnou koncepcí, legislativou a směřováním migrační politiky České republiky. Mimo centrální pracoviště má OAMP své zastoupení ve všech 14 krajích formou regionálních pracovišť. Činnost oddělení OAMP v regionech je zaměřena na řízení ve věcech pobytu cizinců a řízení o mezinárodní ochraně. Pro více informací můžete navštívit webové stránky: www.mvcr.cz/migrace/ • Legální migrace • Mezinárodní ochrana • Integrace cizinců • Integrace držitelů mezinárodní ochrany • Evropská a mezinárodní spolupráce • Zahraniční pomoc • Krajané • Schengenská spolupráce • Volný pohyb osob v EU • Návraty • Nelegální migrace