BREBTAVOST KOKTAVOST
Gestikulace výrazná utlumená
Rozhovor s cizími zlepšení zhoršení
Důležitost okamžiku zlepšení zhoršení
Hlasité čtení zlepšení zhoršení
Uvědomí poruchy zřídka výrazné
Vznik poruchy postupně náhle
EEG abnormální hraniční
BREBTAVOST KOKTAVOST
Osobnost extrovert introvert
Spasmy rečových orgánů chybí Vzrůstající t e n d e n c e
Poruchy hlasu
-> FONACTE
děi/Který v e d e k vytvoření zvuku
locházík ní vydechováním vzduchu a přerušováním výdechového proudu kmitáním
ilasivek
Poruchy hlasu
• REZONAI
- zvuk, kferý vznikne průchodem hrtanového tónu, vzniklého n a hlasivách rezonančními
dutinami n a d hrtanem tzv. Nasadni trubicí (Purkyňův prostor)
Postavení hlasivek při
fonaci
Štítná chrupavka (TC)
Postavení hlasivek při
klidové dýchání a
šepotu
Hlasivkové chrupavky (AC)
Hlasivky (h)
Postavení hlasivek při
středně intenzivním
dýchání
Glottis
Postavení hlasivek při
usilovném dýchání
Charakteristiky hlasu
• BARVA (hmota a délka hlasivek)
- HLASITOST
• VÝŠKA (ženy o oktávu vyšší)
»• KVALITA (harmonie x chrapot)
Dělení poruch hlasu
ORGANICKÉ PORUCHY
Záněty hrtanů (laryngitidy - otoky hlasivek - chrapot)
Nádory hrtanu (benigní x maligní, chirurgické odstranění)
Poruchy inervace (n. laryngeus r e c c u r e n t s - 1 stranne n e b o obou)
>oruchy (poruchy f c e štítné žlázy, pohlavní hormony)
íhu (jizevnaté procesy - snížení elasticity hrtanu)
lie hrtanu (vrozené, napr. LARYNGOKÉLY - vakovité výchlipky dovnitř n e b o v e n z hrtanu)
Dělení poruch hlasu
FUNKČNÍ PORU0HY
i) PORUCHY Z FREMÁHÁNÍ HLASU
lyperkinetická dysfonie (nevhodná hlasová technika, hlas je dyšný, chraptivý)
>ětská hyperkinetic ká dysfonie (krik, děti se chtějí prosadit - napodobují zvuky, dochází k
i l a s i v k o w m uzlíkům = ztluštění nejvíce namáhaného místa)
D) PSYCřHOG^NNÍ PORUCHY
Dysfonie -prahle n e b o p o zánětech horních dýchacích cest
fome yóplné bezhlasí
rý hlas - u chlapců, p o pubertě přetrvává dětský vysoký hlas
ikce pohybu hlasivek - spasmy
Dělení poruch hlasu
c) HLASOVÉ/NEURÓZY
Spastická dysfonie - nadměrný fonační tlak při bezdůvodném svírání hlasové štěrbiny, hlas je
llačený, cbíraptivý
onasténie-/hlasová slabost, hlasová únava, zmenšení rozsahu
Komplexní Symptomatologie poruch
lasu
• Ochraptění až bezhlasí
• Přeskakování z čistého tónu d o chrapotu
• Hlasové zlomy
»• Tremolo
»• Hlasová únava
• Tlačená f o n a c e
• Šelest
Diagnostika
»• Týmová spolupráce (ORL, foniatr, neurolog, psychiatr)
• Pokud chrapot trvá déle než 4 týdny - lékař
Vyšetrovací metody:
LARYNGOSKOPIE - endoskopická m e t o d a pomocí zrcátka
STROBOSKOPIE - krátké pravidelné záblesky
Logopedická diagnostika
• Kerekrétiová (metodika + záznamový list)
• d g . dýchání - čtení vzorku 100 slov
m
d g . f o n a c e - zesilování/zeslabování hlásek, zpěv, opakování slov n a
samohlásky, samostatné vypravování
(2002) di dalši sady hlasové hygieny
it ve větrané stnosti.
nat hlas, nepřekřikovat se, šetřit hlasivky (
mutace).
nat hlasovou ku.
vat lis"tvrdé hlasové
vat zdno.
Nezdržovat se v m či
Nepřetěžovat dětský hlas na
Hlas vat v přiměřené le.
tky.
m prostředi.
ch zpěvu.
na pn
Toman (1981) doplňuje:
»• mluvci by se měl ch poju,
m
pobytu v mrazu,
• m rozhovorům,
• či m mpři ve ho ni
»• rovněž' le změny teplot jsou pro sliznice ch cest nepřirozené a působi tak na
ně znivé"
Cvičení uvolněni ho tela
me/e rne"rozkročmo a rne" se pohupujeme v kolenou. Paže jsou uvolněné a ledabyle haji
kolem těla, hlava se rovněž"uvolněné"kláni na všechny strany. Takto by se z těla mělo odstranit napěti, neměli
bycho^n ho tit ani v bederni oblasti. Uvolněny je i obličej a jazyk, který by měl pasivné" ležet v stech
špička jazyka se ka ho rtu.
S/ ní dechem, který je
ívolňováci cvičeni, nic me
n az"z nice, volné" me Jeee" nebo Jaaa". Jelikož"jde o
rne" ani silou, důležité je vše mat a naslouchat mu tělu.
lepí je odstranit navu, rnit stres a odblokovat hlasové přepětí
Cvičení
Důležité je vědomé meni těla, jelikož" chybne drženi těla je rázem ochablosti a současné"vede k přepěti.
Chybne držeruaěla omezuje dech a i s sebou bolesti a navu.
Oporou tě}a jsou chodidla, která jsou m kladem. Tuto oporu si lze uvědomit
me jm kraji židle s volne"s nohama rne"rozkročmo, chodidla se odtlačuji od zeme".
nek pro vznik dechové opory:
cvičeni, kdy
mit a dech prohloubit az"do nice. K opoře těla rovněž" va aktivita ho dna a
Cvičení volnosti ramen a tylku
me v předklonu vrchní st trupu volne , kolena jsou rnď pokrčena.
m tak tit proslouženi v oblasti pasu a tylku. me trupem, paže volne" haji ze strany
dechem volne"vyslovujeme „hou-hou".
Cvičení pro odstraněni napětí u korene jazyka, predsunuté brady a
neuvolnené čelisti:
Emotivní předsunutou bradou va nejčastějši inou profesní hlasové navy, která se často rozvine v
hlasovou poruchu u pedagogů.
pří hlasové na*ŕe me t opakovane tke retne „brm, brm, brm se me ci dech
„mmm" prodloužit. Zněla dikce aktivizuje dech a upevňuje enou souhru mezi hlasivkami a dechem.
Literatura
íři. Jak dobre mluvit. Praha: Svoboda, 1981. ISBN 25-051-81.
, Jitka. Fyziologie a hygiena hlasu. Praha 6: h, 2009. ISBN 978-80- 7252-252-9.
R,A. Hlas a jeho poruchy. Brno: kova akademie ch uměni, 1992. ISBN 80-85429-07,
M. Poruchy lni komunikace a foniatrie. Brno: Paido, 2003. ISBN 80-7315-038-7.
K , M . Hias-řec-siuch. Praha: SPN, 1955.
hŤŤps://\^AA/.vouŤube.com/waŤch?v=DbMTcqQzqQw
/www.vouŤube.com/waŤch?v=VTr9oOfv4Y$
Kučera, hlascentrum, Rychnov n a d Kněžnou