BREBTAVOST KOKTAVOST Gestikulace výrazná utlumená Rozhovor s cizími zlepšení zhoršení Důležitost okamžiku zlepšení zhoršení Hlasité čtení zlepšení zhoršení Uvědomí poruchy zřídka výrazné Vznik poruchy postupně náhle EEG abnormální hraniční BREBTAVOST KOKTAVOST Osobnost extrovert introvert Spasmy rečových orgánů chybí Vzrůstající t e n d e n c e Poruchy hlasu -> FONACTE děi/Který v e d e k vytvoření zvuku locházík ní vydechováním vzduchu a přerušováním výdechového proudu kmitáním ilasivek Poruchy hlasu • REZONAI - zvuk, kferý vznikne průchodem hrtanového tónu, vzniklého n a hlasivách rezonančními dutinami n a d hrtanem tzv. Nasadni trubicí (Purkyňův prostor) Postavení hlasivek při fonaci Štítná chrupavka (TC) Postavení hlasivek při klidové dýchání a šepotu Hlasivkové chrupavky (AC) Hlasivky (h) Postavení hlasivek při středně intenzivním dýchání Glottis Postavení hlasivek při usilovném dýchání Charakteristiky hlasu • BARVA (hmota a délka hlasivek) - HLASITOST • VÝŠKA (ženy o oktávu vyšší) »• KVALITA (harmonie x chrapot) Dělení poruch hlasu ORGANICKÉ PORUCHY Záněty hrtanů (laryngitidy - otoky hlasivek - chrapot) Nádory hrtanu (benigní x maligní, chirurgické odstranění) Poruchy inervace (n. laryngeus r e c c u r e n t s - 1 stranne n e b o obou) >oruchy (poruchy f c e štítné žlázy, pohlavní hormony) íhu (jizevnaté procesy - snížení elasticity hrtanu) lie hrtanu (vrozené, napr. LARYNGOKÉLY - vakovité výchlipky dovnitř n e b o v e n z hrtanu) Dělení poruch hlasu FUNKČNÍ PORU0HY i) PORUCHY Z FREMÁHÁNÍ HLASU lyperkinetická dysfonie (nevhodná hlasová technika, hlas je dyšný, chraptivý) >ětská hyperkinetic ká dysfonie (krik, děti se chtějí prosadit - napodobují zvuky, dochází k i l a s i v k o w m uzlíkům = ztluštění nejvíce namáhaného místa) D) PSYCřHOG^NNÍ PORUCHY Dysfonie -prahle n e b o p o zánětech horních dýchacích cest fome yóplné bezhlasí rý hlas - u chlapců, p o pubertě přetrvává dětský vysoký hlas ikce pohybu hlasivek - spasmy Dělení poruch hlasu c) HLASOVÉ/NEURÓZY Spastická dysfonie - nadměrný fonační tlak při bezdůvodném svírání hlasové štěrbiny, hlas je llačený, cbíraptivý onasténie-/hlasová slabost, hlasová únava, zmenšení rozsahu Komplexní Symptomatologie poruch lasu • Ochraptění až bezhlasí • Přeskakování z čistého tónu d o chrapotu • Hlasové zlomy »• Tremolo »• Hlasová únava • Tlačená f o n a c e • Šelest Diagnostika »• Týmová spolupráce (ORL, foniatr, neurolog, psychiatr) • Pokud chrapot trvá déle než 4 týdny - lékař Vyšetrovací metody: LARYNGOSKOPIE - endoskopická m e t o d a pomocí zrcátka STROBOSKOPIE - krátké pravidelné záblesky Logopedická diagnostika • Kerekrétiová (metodika + záznamový list) • d g . dýchání - čtení vzorku 100 slov m d g . f o n a c e - zesilování/zeslabování hlásek, zpěv, opakování slov n a samohlásky, samostatné vypravování (2002) di dalši sady hlasové hygieny it ve větrané stnosti. nat hlas, nepřekřikovat se, šetřit hlasivky ( mutace). nat hlasovou ku. vat lis"tvrdé hlasové vat zdno. Nezdržovat se v m či Nepřetěžovat dětský hlas na Hlas vat v přiměřené le. tky. m prostředi. ch zpěvu. na pn Toman (1981) doplňuje: »• mluvci by se měl ch poju, m pobytu v mrazu, • m rozhovorům, • či m mpři ve ho ni »• rovněž' le změny teplot jsou pro sliznice ch cest nepřirozené a působi tak na ně znivé" Cvičení uvolněni ho tela me/e rne"rozkročmo a rne" se pohupujeme v kolenou. Paže jsou uvolněné a ledabyle haji kolem těla, hlava se rovněž"uvolněné"kláni na všechny strany. Takto by se z těla mělo odstranit napěti, neměli bycho^n ho tit ani v bederni oblasti. Uvolněny je i obličej a jazyk, který by měl pasivné" ležet v stech špička jazyka se ka ho rtu. S/ ní dechem, který je ívolňováci cvičeni, nic me n az"z nice, volné" me Jeee" nebo Jaaa". Jelikož"jde o rne" ani silou, důležité je vše mat a naslouchat mu tělu. lepí je odstranit navu, rnit stres a odblokovat hlasové přepětí Cvičení Důležité je vědomé meni těla, jelikož" chybne drženi těla je rázem ochablosti a současné"vede k přepěti. Chybne držeruaěla omezuje dech a i s sebou bolesti a navu. Oporou tě}a jsou chodidla, která jsou m kladem. Tuto oporu si lze uvědomit me jm kraji židle s volne"s nohama rne"rozkročmo, chodidla se odtlačuji od zeme". nek pro vznik dechové opory: cvičeni, kdy mit a dech prohloubit az"do nice. K opoře těla rovněž" va aktivita ho dna a Cvičení volnosti ramen a tylku me v předklonu vrchní st trupu volne , kolena jsou rnď pokrčena. m tak tit proslouženi v oblasti pasu a tylku. me trupem, paže volne" haji ze strany dechem volne"vyslovujeme „hou-hou". Cvičení pro odstraněni napětí u korene jazyka, predsunuté brady a neuvolnené čelisti: Emotivní předsunutou bradou va nejčastějši inou profesní hlasové navy, která se často rozvine v hlasovou poruchu u pedagogů. pří hlasové na*ŕe me t opakovane tke retne „brm, brm, brm se me ci dech „mmm" prodloužit. Zněla dikce aktivizuje dech a upevňuje enou souhru mezi hlasivkami a dechem. Literatura íři. Jak dobre mluvit. Praha: Svoboda, 1981. ISBN 25-051-81. , Jitka. Fyziologie a hygiena hlasu. Praha 6: h, 2009. ISBN 978-80- 7252-252-9. R,A. Hlas a jeho poruchy. Brno: kova akademie ch uměni, 1992. ISBN 80-85429-07, M. Poruchy lni komunikace a foniatrie. Brno: Paido, 2003. ISBN 80-7315-038-7. K , M . Hias-řec-siuch. Praha: SPN, 1955. hŤŤps://\^AA/.vouŤube.com/waŤch?v=DbMTcqQzqQw /www.vouŤube.com/waŤch?v=VTr9oOfv4Y$ Kučera, hlascentrum, Rychnov n a d Kněžnou