Manželé, jsou spolu 9 let,

On je zaměstnán, nižší management, v kolektivu oblíben.

Ona je na rodičovském, dříve účetní.

Své původní rodiny popisují jako harmonické

mají dvojčata ve věku 4 let

děti se narodily předčasně, starší 2 měsíce v inkubátoru, mladší 5 měsíců, a dále na JIP, dodnes je
rozdíl velmi patrný ve vzrůstu. Do 4 let věku dítěte využívali služeb ranné péče, předpokládá se,
že děti budou potřebovat i jinou péči v ZŠ.

Obě děti mají poruchu imunity, stýkají se jen s prarodiči ze strany matky, prarodiče ze strany otce
jsou mimo – babička je pracovnice v dětské skupině a bojí se nákazy COVID-19

Před narozením dětí, manželé společně realizovali výlety, hodně cestovali a sportovali. Vše změnilo
těhotenství, matka byla od konce prvního trimestru v nemocnic z důvodů rizika potratu, otec
pracoval na turnusy, z práce jezdil hned do nemocnice, kde i přespával a další den jel zpátky do
práce.

Po porodu se vše opakovalo.

V současné době je situace napjatá. Otec verbalizuje, že domů již přichází jen kvůli dcerám. Matka
popisuje paniku, která je přepadá, když má otec přijít domů – mají pocit, že je teď pedant na
pořádek.

Otec popisuje svůj stav – jsem 8 hodin denně v práci, pak jedu nakoupit – žena nemůže kvůli dětem –
aby je neohrozila, pak přijdu domů (nákup trvá i několik hodin z důvodů speciální stravy pro
holky),

Domů už chodím jen kvůli holkám, jinak jsem na odchodu.

Několik let – minimálně za doby Covid, nebyli nikde na dovolené, jedinou úlevou v péči je pomoc
babičky – matka matky.

Holky spí s mámou, otec spí v obýváků – již několik let, holky se bez mámy budí, hlídají si její
přítomnost.