VEŘEJNÁ EKONOMIE VEŘEJNÉ STATKY A EXTERNALITY SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ veřejné statky a externality V rámci této přednášky se dozvíte: co rozumíme pod pojmem veřejný statek, dle jakých kritérií klasifikujeme statky a jaké jsou jejich charakteristiky, jaká j sou ekonomická kritéria členení statků, co je to problém černého pasažéra a efekt přetížení, jak lze vyloučit černého pasažéra a odstranit efekt přetížení, jaký je vztah mezi veřejným sektorem a veřejnými statky, jakým způsobem j sou zabezpečovány veřejné statky, co značí pojem externalita, dle jakých kritérií externality klasifikujeme, v čem j e rozdíl mezi veřejným a soukromým řešením externalit co to je internalizace externalit Literatura: TETŘEVOVÁ, L. Veřejná ekonomie. Opava: Optys, 2008. ISBN 978-80-86946-79-5, kapitola 5 Veřejné statky a externality SLEZSKA UNIVERZITA V OPAVĚ VEŘEJNÁ EKONOMIE veřejné statky • „Co rozumíme pod pojmem veřejný statek?" • ekonomická teorie veřejný statek jednoznačně nedefinuje, • dvě významná kritéria třídění statků: způsob spotřeby (kritérium ekonomické) a způsob alokace (kritérium institucionální). • statek: souhrnné označování zboží a služeb, které slouží k uspokojování potřeb lidí, • veřejný statek: statek, který, je-li poskytnut, pak již nikomu nelze zabránit, aby ho rovněž užíval, potom má-Ii z tohoto statku užitek jedna osoba, nebere tím možnost ostatním osobám sdílet stejný užitek. VEŘEJNÁ EKONOMIE 3 klasifikace statku a jejich charakteristika • klasifikace podle původu:volné x ekonomické statky, • volný statek se za určitých podmínek může stát statkem ekonomickým, • ekonomické statkylze klasifikovat z hlediska: spotřeby, vzájemného vztahu, geografického, institucionálního, a ekonomického. způsobů rozhodování o statcích a jejich financování SLEZSKÁ ^1 UNIVERZITA V OPAVĚ VEŘEJNÁ EKONOMIE 4 klasifikace statku a jejich charakteristika • z hlediska spoďeby členíme ekonomické statky na: spotřební x kapitálové statky, • z hlediska vzájemného vztahu členíme ekonomické statky na: substituty x komplementy, • z hlediska geografického členíme ekonomické statky na: národní (celostátní) x regionální x lokální. UNIVERZITA V OPAVĚ VEŘEJNÁ EKONOMIE klasifikace statku a jejich charakteristika • institucionální členění statků: čisté tržní statky: statky, jež se nabývají koupi na trhu, jejich cena je sjednaná na trhu, a to bez intervencí státu, čisténetržnístatky: statky, jež neprocházejí trhem, a tudíž nemají svobodně stanovenu cenu, jejich cena je nulová anebo cena je stanovena administrativně ve formě uživatelského poplatku, o produkci a alokaci se nerozhoduje na trhu, rozhoduje zde stát - jednotlivé vládní úrovně, • polotržní statky (nečisté tržní statky): statky, jez procházejí trhem, cena sjednaná na trhu je předmětem diskriminačních opatření ze strany státu, např. v podobě stanovení maximální ceny, diferencovaných nepřímých daní či příspěvku k ceně, o těchto opatřeních se rozhoduje na jednotlivých vládních úrovních, • začleněni konkrétního statku do příslušné kategorie je determinováno politickým rozhodnutím. VEŘEJNÁ EKONOMIE 6 tabulka 3-1: institucionální kriterium a kategorie statku kategorie statků existence tržní ceny jako alokační mechanismus diskriminační intervence 5 •tátu čisté tržní statky ano ne čisté netržní statky ne ano polotržní statky ano ano VEŘEJNÁ EKONOMIE SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ klasifikace statku a jejich charakteristika způsob rozhodování o statcích a jejich financování: • soukromé (tržní, privátní) statky: • o produkci a spotřebě rozhodují soukromé subjekty; • subjekty se rozhodují podle svých individuálních preferencí • při rozhodování sledují kritérium maximalizace užitku. • veřejné (netržní, veřejně poskytované) statky: • o produkci a spotřebě, tzn. a alokaci finančních prostředků, na tyto statky, se rozhoduje veřejnou volbou, • j sou financovány z prostředků veřejných rozpočtů, • uspokojují potřeby určitého společenství lidí, • produkce těchto statků má redistribuční důsledky. SLEZ SK A UNIVERZITA V OPAVE VEREJNÁ EKONOMIE klasifikace statku a jejich charakteristika • způsob poskytování statků: závisí na rozhodnutí příslušných vládních orgánů a je tedy individuální pro každou zemi, • z hlediska ekonomického členíme ekonomické statky na: čisté soukromé x čisté veřejné x smíšené veřejné staky. UNIVERZITA V OPAVĚ VEŘEJNÁ EKONOMIE 9 ekonomické kritérium členění statku • čisté soukromé statky: • statky, o jejichž produkci a spotřebě rozhodují jednotlivci, • spotřeba je dělitelná mezi jednotlivce, • spotřeba je rivalitní, • jsou charakteristické vyloučitelností ze spotřeby cenovým mechanismem, • příklad: potraviny, obuv, oblečení, osobní automobil, lednička či služby cestovní kanceláře. VEŘEJNÁ EKONOMIE SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ ekonomické kritérium členění statku • čisté veřejné (kolektivní) statky: statky, které přinášejí společný užitek všem spotřebitelům, spotřeba je nedělitelná, meznínáklady spotřebytěchto statků jsou pro každého dalšího uživatele nulové, nejsou zde však nulové mezní náklady produkce, • nedělitelná je rovněž kvalita statku, • jsou charakteristické nevyloučitelnostíze spotřeby, současně se jedná o statky neodmítnutelné, spotřeba je nerivalitní, je pro ně charakteristická automatická spotřeba, příklad: národní obrana, služby policie, hasiči, veřejné správy, ale i veřejné osvětlení či využívání světelně řízené "křižovatky. VEŘEJNÁ EKONOMIE 11 ekonomické kritérium členění statku smíšené veřejné (kolektivní) statky: • spotřeba je dělitelná mezi jednotlivce, • kvalita těchto statku je nedělitelná mezi jednotlivce, • jsou charakteristické vyloučitelnostíze spotřeby, • příklad: služby divadla, muzea či městské hromadné dopravy, • spotřeba smíšených statků může být fakultativní čipřikázaná. fakultativní spotřeba: založena na individuálních preferencích jednotlivých uživatelů —> „Pojedu MHD nebo vlastním vozem?" SLEZSKA UNIVERZITA V OPAVĚ VEREJNÁ EKONOMIE ekonomické kritérium členění statku • příkazová spotřeba: společnost považuje spotřebu určitých statků za užitečnou pro všechny občany, má na ni tedy mimořádný zájem -> upřednostněnéstatky, paternalistickéstatkyči statky pod ochranou, • státnípaternalismus: případy, kdy se obecně uznává, že stát má právo narušit princip suverenity svých občanů a určitým způsobem regulovat jejich chování při spotřebě určitých druhů statků, • důvody státních zásahů: ochránit ty, kteří se nemohou suverénně rozhodovat sami (děti, postižení) anebo snížit riziko ohrožení významných společenských hodnot, jakými jsou život, zdraví, demokracie, náboženství apod. SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ VEŘEJNÁ EKONOMIE 13 ekonomické kritérium členění statku • statky pod ochranou:povinná školní docházka, povinné očkování, ale také zákaz požívání drog, zákaz řízení pod vlivem alkoholických nápojů či příkaz povinně používat bezpečnostní pasy v automobilech. UNIVERZITA V OPAVĚ VEŘEJNÁ EKONOMIE 14 problém černého pasažéra • problém černého pasažéra:'neochota dobrovolně platit za poskytované veřejné statky -> armáda -> důvod pro financování veřejných statků pomocí veřejných financí. UNIVERZITA V OPAVĚ VEŘEJNÁ EKONOMIE 15 efekt přetížení (návalu) a možnosti jeho vyloučení • efektpřetížení:projeví-li se v určitém období u veřejného statku zvýšená poptávka, a tudíž i vysoká spotřeba či dokonce nadspotřeba, má to za následek snížení kvality pro všechny uživatele, • příklad: zdravotní péče v době chřipkové epidemie, silnice či dálnice v době dopravní špičky, prostředky veřejné hromadné dopravy v ranních a odpoledních hodinách. UNIVERZITA V OPAVĚ VEŘEJNÁ EKONOMIE obrázek 3-1: funkce přetížení (návalu) kvalita požadovaný standard kvality VEREJNÁ EKONOMIE SLEZSKA UNIVERZITA V OPAVĚ optimum z hlediska kvantita požadované kvality efekt přetížení (návalu) a možnosti jeho vyloučení • řešení efektu přetížení:'vyloučení nadbytečného spotřebitele -> aplikovaný přídělový systém x použití cenového mechanismu, • uživatelské poplatky ^ stanoveny na neziskovém principu: • v jednotné výši, v diferencované výši, a to v závislosti na: • platební schopnosti uživatele veřejného statku, • velikosti spotřeby (např. malí versus velcí spotřebitele), • druhů smíšeného veřejného statku (např. bytový versus nebytový prostor), v individuální výši. SLEZSKA UNIVERZITA V OPAVĚ VEŘEJNÁ EKONOMIE efekt přetížení (návalu) a možnosti jeho vyloučení • konstrukce uživatelských poplatků: • určitý podílná nákladech vynaložených na produkci a distribuci smíšeného verejného statku (0,1-99,9 %), zbylá část je financována z určitého typu veřejného rozpočtu, ve formě plošné dotace, 100 % ekonomicky nutných nákladů, vynaložených na produkci a distribuci smíšeného veřejného statku -» doplněn systémem adresných dávek pro sociálně slabé občany, • ekonomicky nutné náklady plus zisková přirážka -> pro obyvatele na neziskovém principu a pro firmy na principu ziskovém. UNIVERZITA V OPAVĚ VEŘEJNÁ EKONOMIE veřejné statky a veřejný sektor • tržní mechanismus -> efektivní při poskytování soukromých statků, • veřejnýsektor -» nevylučitelnost ze spotřeby a případná efektivita, • smíšené statky -> sociální důvody poskytování těchto statků. SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ VEŘEJNÁ EKONOMIE způsoby zabezpečování veřejných statků • rozhodování o zabezpečování veřejných statků: která vládní úroveň bude zabezpečovat určitý veřejný statek a současně rozhodnutí o tom, zda daná vládní úroveň tento statek bude zajišťovat vlastními silami či k jeho zajištění využije alternativního způsobu, • rozhodnutí závisí na: kritériích hospodárnosti vynakládaní finančních prostředků, geografické povaze statků, užitečnost statků pro občany v teritoriálním kontextu, • decentralizované zabezpečování: stát -> jednotlivé stupně územní samosprávy. SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ VEŘEJNÁ EKONOMIE 21 způsoby zabezpečování veřejných statků • obce: národní veřejné statky v přenesené působnosti (základní školství), lokální veřejné statky v samosprávné působnosti (čisté veřejné statky: veřejné osvětlení, místní komunikace, městská policie x smíšené veřejné statky: městská hromadná doprava). • vyšší územní samosprávné celky: národní veřejné statky (vzdělání, opravu a údržbu některých komunikací), regionální veřejné statky v samosprávné působnosti (hasičský sbor), • stáť národní veřejné statky (národní obrana, státní policie, justice). SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ VEŘEJNÁ EKONOMIE způsoby zabezpečování veřejných statků • stát a územní samospráva zajišťují veřejné statky: ve veřejném sektoru (organizační složky, příspěvkové organizace), veřejnou zakázkou u soukromého sektoru nebo participaci veřejného a soukromého sektoru (PPP projekt), • projekt PPP: projekty partnerství veřejného a soukromého sektoru, představují projekty budování rozsáhlé infrastruktury, realizované ve veřejném zájmu, a to s využitím finančních zdrojů soukromého sektoru, • soukromé firmy neparticipujípouze na zajištění veřejné infrastruktury, ale často zajišťují i určité veřejné služby pro občany. VEŘEJNÁ EKONOMIE externality • externalita: selhání trhu, • externalita: efekt přelévání, vzniká kdykoli určitá aktivita jednoho subjektu vyvolá nezamýšlený vliv na jiný subjekt, přičemž vzniklý efekt není předmětem finančního či jiného vyrovnání, • další označení: efekty přelévaní, efekty sousedství, vnější efekty c\ kladné a záporné úspory, • vznik externality: pokud v důsledku výroby anebo spotřeby jednoho subjektu vzniká nezamýšlený náklad nebo užitek jiným subjektům, • vznikají: jak na straně spotřebitele, tak na straně výrobce, popř. vzájemně mezi spotřebiteli a výrobci, • vztah, který není postižen systémem cen či jinou tržní transakcí. VEŘEJNÁ EKONOMIE 24 klasifikace externalit • kritéria členění: povaha., zdroje a rozsah působení, • z hlediska povahy: • pozitivní (kladné) externality: aktivita jednoho subjektu vyvolá prospěch, externí užitek jinému subjektu, aniž by daný subjekt za tento užitek musel platit (očkování jedince), • negativní (záporné) externality: aktivita jednoho subjektu vyvolá škodu, externí naklad u jiného subjektu, na který mu původce újmy finančně nepřispěje (nadměrný hluk spojený se starty a přistáními letadel v okolí letiště), • reciproční externality: vznikají, když subjektům vzniká vzájemný prospěch či vzájemná újma (sadař a včelař). VEŘEJNÁ EKONOMIE 25 klasifikace externalit • z hlediska zdroje: • produkční (technologické) externality:jsou vyvolávány producenty, jedná se o nezamýšlený přenos užitku nebo nakladu při produkci určitého statku na jiny subjekt (znečištění životního prostředí), spotřebníexternality:Jsou vyvolávány spotřebiteli, jedná se o nezamýšlený přenos užitku nebo nákladů při spotřebě určitého statku na jiny subjekt (poslech hudby na koupališti). UNIVERZITA V OPAVĚ VEŘEJNÁ EKONOMIE 26 klasifikace externalit • z hlediska zdroje: • globálníexternality: jedna se o externality, které ovlivňují široký okruh subjektů (znečištěné ovzduší), adresné externality: jedná se o externality, které mají vliv pouze na omezený okruh subjektů (drůbež na dvorku a zápach), • další typ externality: problém společných zdrojů. VEŘEJNÁ EKONOMIE SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ veřejná řešení externalit • veřejná řešení: založena na vládních (státních) intervencích a snaze o nápravu trhu, • Pigouovská daň -> negativní externality -> přiblížení soukromých nákladů k nákladům společenským -> korekční daně anebo pokuty, • Pigouovská dotace -> pozitivní externality -> přiblížení soukromých užitků k užitkům společenským -> korekční dotace, • problém: určení externích nákladů či užitků. UNIVERZITA V OPAVĚ VEŘEJNÁ EKONOMIE 28 veřejná řešení externalit • alternativní řešení: zákaze částečné omezení (zákaz kouření na zastávkách), • příkaz —» kolik negativní externality mohu vyprodukovat (maximální počet vzletů letadel) —» limitování objemu produkce (spotřeby), limitování vstupu, obchodovatelné licencování (emisní povolenky), státní regulace —» nařizovány různé povinnosti vedoucí k omezení negativních externalit (povinná COV), • jednorázová finanční podpora -» v případě potřeby ubránit jednorázové náklady na investice vedoucí k odstranění negativní externality či produkci pozitivní externality (dotace na vybudování COV), vlastní činnost ^ vláda sama vykonává určité činnosti a nahrazuje tak soukromé producenty -» zejména pozitivní externality (vzdělání, poštovní služby,...). VEŘEJNÁ EKONOMIE 29 soukromá řešení externalit • soukromá řešení: založena na působení určitých samovolných tendencí trhu, jež za určitých podmínek automaticky vedou k odstranění externích vlivů, • čtyři způsoby řešení: pravidla odpovědnosti a společenský postih, uspořádání vlastnických práv, soukromá vyjednávání a internalizace. SLEZSKÁ ^1 UNIVERZITA V OPAVĚ VEŘEJNÁ EKONOMIE 30 pravidla odpovědnosti a společenský postih • soudní řešení problému -> původce externalit je ze zákona odpovědný za každou újmu, způsobenou jiným osobami -> negativní externality, • nápravu škod požaduje přímo poškozený subjekt, • problémy: náklady na vedení soudních sporů jsou vysoké, ti, kdo externality vytvářejí, jsou si vědomi výše nákladů na soudní spory —» škoda způsobená externalitami nepřekročí tyto náklady, nejednoznačnost většiny soudních rozhodnutí, nerovný přistup k soudnímu řešení -» vysoké náklady soudního procesu a nejistoty výsledek, existence velkého počtu poškozených s malou mírou poškození —» nevyvolají soudní spor. VEŘEJNÁ EKONOMIE 31 uspořádaní vlastnických prav • externalita -> nenesu-li důsledky svého chování, • nejsou jasně vymezena vlastnická práva -> problém externalit vyřeším přidělením či prodejem vlastnickýchpráv^ možnost spravovat majetek a vybírat poplatky (právo rybařit na veřejném rybníku). VEŘEJNÁ EKONOMIE SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ soukromá vyjednávání • soukromá dohoda -> výsledek vyjednávání mezi zainteresovanými subjekt, • Coaseho teorém: pokud spolu mohou strany sporu vyjednávat (a odškodňovat se), dojdou k efektivnímu řešení, • efektivní výsledek pokud: transakční náklady vyjednávaní mezi vlastníky jsou nulové, resp. nízké, • vlastnická práva a jejich obsah (včetně smluv) je perfektně specifikován a nevyvstává zde problém černého pasažérstva. SLEZSKÁ ^1 UNIVERZITA V OPAVĚ VEŘEJNÁ EKONOMIE 33 intern alizace • internalizace:vytvoření takových ekonomických jednotek, které jsou natolik velké, že většina dopadů jejich aktivit se projeví v jejich rámci (uvnitř této jednotky) -> externality se stanou vnitřní záležitostí. UNIVERZITA V OPAVĚ VEŘEJNÁ EKONOMIE 34