V loňském roce bylo v ČR nahlášeno více než 9 500 případů týrání, zneužívání a zanedbávání dětí. Odhaduje se, že skutečný počet je desetkrát větší! Několik dětí ročně na následky krutého zacházení zemře.

Prostřednictvím Linky důvěry jsme přijali více než 76 000 krizových kontaktů.

Dítě v krizi bylo vystaveno:

• Syndrom CAN
• Fyzické a psychické týrání
• Sexuální násilí na dětech
• Konfliktní, předrozvodové, rozvodové a porozvodové situace v rodině
• Rizikové chování dětí

Syndrom CAN

Syndrom týraného, zneužívaného a  zanedbávaného dítěte zůstává i  nadále závažným sociopatologickým jevem vyskytujícím se také v  naší společnosti

SYNDROM CAN (Child Abuse and Neglect) představuje soubor nenáhodných, vědomých či nevědomých aktivit či neaktivit (nezabránění) rodiče či jiné osoby vůči dítěti, které jsou v  dané společnosti nepřijatelné nebo odmítané a které vedou k  poškození psychického či tělesného zdraví dítěte (ojediněle dokonce k  jeho usmrcení) či narušují jeho optimální vývoj nebo společenský stav.

 V zásadě jde buď o nedostatečné uspokojování základních potřeb dítěte – potřeb biologických, emočních, dostatku podnětů, nebo uplatňování násilí na dítěti – násilí psychického, fyzického, sexuálního.

Fyzické týrání

O týrání hovoříme v těch případech, kdy se neadekvátní trestání dítěte stává převažujícím výchovným prostředkem či kde je fyzického násilí užito sice ojediněle, ale s nadměrnou brutalitou. Podstatu fyzického týrání naplňuje i pasivní chování rodiče v  podobě nezabránění takovému ubližování.

Fyzické týrání má formy aktivní a pasivní.

Mezi aktivní formy fyzického týrání patří zejména: 

• nepřiměřené bití rukou, údery pěstmi
• bití různými nástroji
• kopání do dítěte
• způsobení bodných, řezných a sečných ran
• způsobování popálenin, záměrné opaření dítěte
• svazování dítěte
• škrcení a dušení
• vytrhávání vlasů – cloumání dítětem za vlasy
• silné třesení – zejm. s kojencem
• otravy jedy a chemikáliemi
• opakující se nedostatek jídla, tekutin, tepla.

Pasivní forma znamená nedostatečné uspokojování základních potřeb dítěte (jídlo, pití, spánek, adekvátní oblečení), ale také nezabránění fyzickému týrání dítěte!

Psychické týrání

Řadíme sem nejrůznější formy nadávání dítěti, ponižování dítěte, izolování dítěte, citové odmítání dítěte, nadměrné zatěžování dítěte neadekvátními povinnostmi, péčí o domácnost a sourozence, ale také nadměrné ambice rodičů a  tlak na školní výkon nekorespondující se schopnostmi dítěte. Psychické týrání zahrnuje slovní útoky na sebevědomí dítěte, ponižování, zavrhování dítěte, hrubé citové odmítání a/či nedostatečný zájem o  dítě, vystavování dítěte závažným domácím konfliktům, podrývání sebedůvěry a sebevědomí opakovaným urážením a podceňováním. 

KDO MŮŽE BÝT FYZICKY A PSYCHICKY TÝRANÝ? 

• Vaše dcera, a to již od nejútlejšího věku, dokonce kojeneckého 
• Váš syn, a to již od nejútlejšího věku, dokonce kojeneckého 
• jedno dítě z Vaší rodiny 
• více dětí z Vaší rodiny - sourozenci 

KDO MŮŽE VAŠE DÍTĚ FYZICKY A PSYCHICKY TÝRAT? 

• někdo přímo z Vaší rodiny, člen rodiny – druhý rodič, nevlastní rodič, prarodič 
• někdo, koho dobře znáte a kdo má možnost být s dítětem o samotě – např. Váš nový partner K fyzickému týrání dochází nejčastěji v rámci rodiny, tj. ze strany nejbližších osob.

 KDE A KDY MŮŽE K FYZICKÉMU A PSYCHICKÉMU TÝRÁNÍ DOCHÁZET? 

• kdekoliv a kdykoliv u Vás doma
• mimo domov - v kůlně, v garáži, na chatě, na zahradě…

Sexuální zneužívání

Bezkontaktní: pozorování obnaženého dítěte fotografování obnaženého dítěte obnažování se před dítětem prostřednictvím internetu – „sexuálním predátorem“ 

Kontaktní: osahávání a/či líbání dítěte na intimních místech požadavek, aby se dítě dotýkalo intimních míst zneuživatele orální, anální, vaginální styk 

Komerčními: s cílem zisku; komerční sexuální zneužívání může probíhat formou kontaktní i bezkontaktní

Dítěti může ubližovat i  tzv. překračování hranic intimity. To jsou situace, kdy nejde přímo o  sexuální zneužívání, ale které jsou za hranou toho, co je v  naší společnosti běžné či co je dítěti ještě příjemné (např. nahota dospělého před starším dítětem; společné koupání se se starším dítětem; líbání dítěte na ústa; oplzlé řeči před dítětem; nechávání pornografických materiálů v  prostorách dostupných dítěti; vstupování staršímu dítěti do koupelny a další).

SZ způsobuje nejhlubší trauma

Konfliktní, předrozovodé, rozvodové a porozvodové situace

Případy cílené manipulace dítěte proti druhému rodiči i  jeho širší rodině a  odmítání styků dítěte s  rodičem, které mají původ především v  osobní negativní zkušenosti dítěte s chováním rodiče (rodič coby domácí agresor, rodič závislý na alkoholu či drogách; rodič nerespektující potřeby dítěte aj).

Vyhrocený spor o  dítě představuje dnes velmi rozšířenou a  společností do značné míry tolerovanou formu psychického přetěžování až týrání dítěte. 

Děti v  rozpadajících se rodinách bývají typicky buď ponechány „osamělé“ ve vlastní nejistotě, co a  jak bude dál, nebo jsou naopak zatahované do vyhrocených konfliktů mezi rodiči, jsou používané a  zneužívané jako „nástroj“ boje a prostředek manipulace či pomsty druhému rodiči.

Dítě bývá ohroženo různými jevy ve svém přirozeném prostředí. Tyto jevy se pak u něj mohou projevovat rizikovým chováním (pozn.: jevy a chování na stejném řádku nejsou nutně kauzální).