\\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png Droplets-HD-Title-R1d.png MENŠINOVÉ SKUPINY 2024 \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png MULTIKULTURNÍ KOMPETENCE •MEZI MULTIKULTURNÍ KOMPETENCE, KTERÉ NEODLIŠUJEME OD INTERKULTURNÍCH KOMPETENCÍ, MŮŽEME DLE ANALÝZY JAKUBA HLADÍKA (2010, S. 27–47) ŘADIT ZNALOST A OCENĚNÍ VÝZNAMU A POTŘEB KULTURNĚ ZNEVÝHODNĚNÝCH SKUPIN A JEDNOTLIVCŮ, UVĚDOMĚNÍ SI VLASTNÍCH PŘEDSUDKŮ A KULTURNÍ NADŘAZENOSTI, ZNALOSTI Z OBLASTI MEZIKULTURNÍCH VZTAHŮ JAKO NAPŘ. PROBLEMATIKA AKULTURACE NEBO ROZVOJ KULTURNÍ IDENTITY, SCHOPNOST POUŽÍVAT ZNALOSTI K ROZVOJI KULTURNÍ SENZITIVITY A UVĚDOMĚNÍ SI VLASTNÍHO ETNOCENTRISMU. MEZI MULTIKULTURNÍ ZNALOSTI PATŘÍ UVĚDOMĚNÍ SI VLASTNÍCH KULTURNÍCH HODNOT, HLUBŠÍ POROZUMĚNÍ KULTURNÍ RŮZNORODOSTI A ODLIŠNÝM SVĚTONÁZORŮM, ZNALOST ODLIŠNÝCH KULTURNÍCH SPECIFIK A UVĚDOMĚNÍ SI JEJICH DOPADŮ. ZNALOSTNÍ ZÁKLADNU VHODNĚ DOPLŇUJÍ INTERKULTURNÍ DOVEDNOSTI: NASLOUCHAT, POZOROVAT, INTERPRETOVAT NEBO ANALYZOVAT A HODNOTIT. NA ZÁKLADĚ TĚCHTO ZNALOSTÍ A DOVEDNOSTÍ NABÝVÁME NEZBYTNÉ POSTOJE: RESPEKT K OSTATNÍM KULTURÁM A KULTURNÍ DIVERZITĚ, OTEVŘENOST K INTERKULTURNÍMU UČENÍ A K LIDEM Z ODLIŠNÝCH KULTUR, ZVÍDAVOST A TOUHA PO ODHALOVÁNÍ NOVÉHO. ŽÁDOUCÍMI VÝSTUPY INTERKULTURNÍCH KOMPETENCÍ JSOU SCHOPNOST ADAPTACE NA ODLIŠNÝ KOMUNIKAČNÍ STYL A CHOVÁNÍ, FLEXIBILITA V MEZILIDSKÉ KOMUNIKACI A JEDNÁNÍ, KULTURNĚ RELATIVNÍ POHLED A PŘEDEVŠÍM EMPATIE. „OSVOJOVÁNÍ SI INTERKULTURNÍCH KOMPETENCÍ JE PROCES, KTERÝ NENÍ NIKDY ZAVRŠEN, JE CELOŽIVOTNÍ“ (HLADÍK, 2010, S. 42). • Kulturní kapitál •Rozdílné kulturní zázemí můžeme nazvat dle Pierra Bourdieua kulturním kapitálem, který je považován za primární zdroj sociálních nerovností ve společnosti a společně s kapitálem sociálním tak v současné společnosti představuje významnější faktor než kapitál ekonomický, byť spolu všechny do určité míry souvisejí. • •Děs a hrůza v největším romském ghettu v Evropě - Aktuálně.cz (aktualne.cz) •Kulturní kapitál je dán každému člověku v závislosti na prostředí, v němž jako dítě vyrůstal. Je tedy utvářen zejména procesem socializace, skrze který jedinec získává určitou sumu znalostí a dovedností, které po celý život uplatňuje a dále rozvíjí. Do kulturního kapitálu dle Bourdieua zahrnujeme jednak intelektuální a fyzické vlastnosti člověka (tzv. vtělený kulturní kapitál), jednak určité kulturní artefakty (např. knihy, umělecké předměty apod.) vyskytující se v domácnosti (tzv. objektivní kulturní kapitál) a v neposlední řadě získané vzdělání a akademické tituly (tzv. institucionalizovaný kapitál), kteréžto jsou v současné společnosti nejvíce ceněny, a tedy považovány za hlavní indikátor společenského statusu (srov. Greger, 2006, s. 36–37). Kulturní kapitál zrcadlící se ve vysokoškolském diplomu je předpokladem prestiže ve společnosti, neboť se pojí s elitní vrstvou společnosti, která se jejich prostřednictvím reprodukuje. • Marginalizace a sociální vyloučení… ■Základní práva příslušníků národnostních menšin plynou z Ústavy České republiky, Listiny základních práv a svobod, mezinárodních smluv o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána a zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a některých dalších zákonů. Důležitý právní nástroj k ochraně národnostních menšin představuje také zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon). Marginalizace a sociální vyloučení… }S menšinou a jejím nejčastěji neprivilegovaným postavením ve společnosti souvisí pojem marginalizace či sociální vyloučení (exkluze). }V České republice je pojetí národnostní menšiny vyjádřeno v tzv. menšinovém zákoně (zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů). }Jedním z největších rizik a důsledků vyloučení je odcizení hodnotám majoritní společnosti a v krajním případě i ghettoizace. Dle expertních odhadů z roku 2006 existovalo v České republice na 300 sociálně vyloučených lokalit s více než 80 tisíci obyvateli, přičemž tento jev má narůstající tendence. }Podle nejnovějších výzkumů se do roku 2015 zvýšil na 606 sociálně vyloučených lokalit, v kterých žije až 115 000 obyvatel. Nezaměstnaných obyvatel je v těchto lokalitách až 85% a podíl osob se základní vzděláním je cca 75%. (Podle: Analýza sociálně vyloučených lokalit v ČR; viz https://www.esfcr.cz/mapa-svl-2015/www/index.html . SOCIÁLNÍ VYLOUČENÍ V ČESKU }Počet obcí zatížených sociálním vyloučením se od roku 2016 snižuje, každý kraj má ale na svém území oblasti, kde je míra zátěže vysoká. }Zatímco v roce 2016 bylo v Česku silně zatíženo sociálním vyloučením 336 obcí, v roce 2021 jejich počet klesl na 175. Pozitivní vývoj ale zpomalila koronavirová pandemie. Do roku 2019 se situace kontinuálně zlepšovala, zejména z důvodu pokračující ekonomické konjuktury a úbytku exekucí. Z našich šetření obecně vyplývá, že v důsledku pandemie narostla dlouhodobá nezaměstnanost. Na ty, kteří byli chudí už před pandemií nebo lavírovali nad propastí, dopadá současná ekonomická situace obzvlášť tvrdě. }Odbor pro sociální začleňování (Agentura) MMR ČR }O nás – Agentura pro socialni zaclenovani (socialni-zaclenovani.cz) Co je sociální vyloučení? }Existuje určitá část lidí, která je specifickým způsobem znevýhodněna vůči zbytku společnosti. Procesem sociálního vyloučení jsou jednotlivci či celé skupiny vytěsňováni na okraj společnosti a je jim omezován nebo zamezen přístup ke zdrojům, které jsou jinak ostatním členům společnosti dostupné. K sociálnímu vyloučení nedochází pouze omezováním přístupu k jednomu zdroji, ve hře je vždy více různých faktorů, které se kumulují. Představa, že sociální vyloučení souvisí pouze s extrémní materiální chudobou, je tedy mylná. }V českém prostředí je sociální vyloučení spojováno s oblastmi bydlení, vzdělávání, zaměstnanost a zadluženost. Důležitou roli hraje také takzvaná prostorová segregace, kdy mají lidé ve svém bydlišti zhoršený přístup k veřejným službám nebo také k možnostem pracovního uplatnění. }Index sociálního vyloučení. } Index sociálního vyloučení SOCIÁLNÍ EXKLUZE žJe proces, kterým jsou jednotlivci i celé skupiny osob zbavováni přístupu ke zdrojům nezbytným pro zapojení se do sociálních, ekonomických a politických aktivit společnosti jako celku. žProces sociálního vyloučení je primárně důsledkem chudoby a nízkých příjmů, přispívají k němu však také další faktory jako je diskriminace, nízké vzdělání či špatné životní podmínky. Sociálně vyloučení jsou odříznuti od institucí a služeb, sociálních sítí a vzdělávacích příležitostí. žProjevy sociálního vyloučení: ždlouhodobá nezaměstnanost, žzávislost na sociálních dávkách, žživot v prostorově vyloučených částech obcí (ghettech), žnízká kvalifikace, žšpatný zdravotní stav, žrozpad rodin či ztráta sebeúcty. Skupiny ohrožené sociálním vyloučením }Ne všichni Romové jsou sociálně vyloučeni a ne všichni sociálně vyloučení Romové žijí v těchto lokalitách – nelze ztotožňovat pojmy ROM a SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝ } Situace romských klientů v sociálně vyloučených lokalitách žZkušenost s diskriminací žNa přítomnost orientovaná životní strategie žVelký význam rodiny a vztahů v ní žV rámci rodinných sítí nutno podporovat finančně příbuzné žHospodaření s prostředky neumožňuje pokrýt výdaje žSilná sociální kontrola žNedostatek pozitivních zkušeností mimo vlastní lokalitu žJazyková bariéra, znevýhodnění dětí při vstupu do ZŠ – etnodialekt češtiny žNesrozumitelnost „gádžovského“ světa a jeho institucí TERÉNNÍ SOCIÁLNÍ PRÁCE – PRÁCE VE VYLOUČENÝCH LOKALITÁCH žCílem je snižovat míru sociálního vyloučení a chudoby jednotlivců a rodin prostřednictvím nabídky kvalitních a profesionálních sociálních služeb. ž žSociální pracovník usiluje o: -Zvýšení sociálních kompetencí klienta -Zprostředkování služeb a aktivit -Minimalizaci rizik plynoucích ze sociálně znevýhodněného prostředí -Rozvíjení spolupráce s dalšími zainteresovanými subjekty Problémy řešené v sociálně vyloučených lokalitách oBydlení oFinance oVzdělání oZaměstnanost }Romodrom: Pomocná ruka Romům } }Romodrom: Pomocná ruka Romům - ČT edu - Česká televize (ceskatelevize.cz) } } PŘÍBĚH ■Magdalena Karvayová (1989) narodila se na Slovensku, od dětství žila v Ostravě. Odmaturovala na Townshendově mezinárodní škole s výukou v anglickém jazyce, absolvovala obor srovnávací právo na pražské Anglo-americké univerzitě. Působila jako stážistka na Britském velvyslanectví v Praze, pracovala jako koordinátorka v nadaci Open Society Fund. Založila spolek Awen amenca. V současné době studuje program Magistr práva (LL.M) na Newyorské univerzitě v Praze (UNYP). ■Jsem Češka - Babylon | Česká televize (ceskatelevize.cz) Shrnutí }Sociálně vyloučení jsou ti občané, kteří mají ztížený přístup k institucím a službám (tedy k institucionální pomoci), jsou vyloučeni ze společenských sítí a nemají dostatek vertikálních kontaktů mimo sociálně vyloučenou lokalitu. }Základní charakteristikou propadu na sociální dno je nahromadění důvodů, které vedou k životní krizi (ztráta zaměstnání, platební neschopnost, problémy s bydlením, problémy dětí ve škole, nemoc atd.). Sociálně vyloučení lidé obvykle nestojí před jedním problémem, ale před jejich komplexem, přičemž mnohý z nich by i jednotlivě ohrožoval normální fungování člověka ve společnosti. S postupným propadem na dno přestává být zřejmé, co je původním důvodem propadu a co jeho následkem. }Lidé žijící na okraji společnosti se přizpůsobují podmínkám sociálního vyloučení, a osvojují si specifické vzorce jednání, které jsou často v rozporu s hodnotami většinové společnosti. Proto někdy bývá soužití na první pohled problematické. Návyky získané adaptací na život v sociálním vyloučení pak ale těmto lidem znemožňují být úspěšní ve většinové společnosti, ztrácí (či ani nezískávají) hodnotové žebříčky středostavovského občana orientovaného na kariérní vzestup a úspěch. To je znovu a znovu uzavírá v pasti sociálního vyloučení. Z této pasti se lidé nedokáží dostat bez cizí pomoci. }Specifickou roli v sociálním vyloučení hraje etnicita, zejména etnicita přisouzená. Podstatná část obyvatel Česka se nesprávně domnívá, že v případě sociálního vyloučení se jedná primárně o problém etnický, nikoliv sociální. Zjednodušeně řečeno, že důvodem chudoby a sociálního vyloučení části romské populace není její sociální situace, ale etnický původ. Přitom v současné době je již zřejmé, že ne všichni Romové v České republice žijí v prostředí sociálního vyloučení a ne každý, kdo se v podmínkách sociálního vyloučení nalézá, je Rom. } }Cíle protipředsudkového vzdělávání v rámci MKV: } }odhalit vlastní předsudky při posuzování lidí na základě prvního dojmu, } }uvědomit si, že předsudky mohou být v nás samotných často velmi hluboce zakořeněny, takže si jejich působení na naše jednání mnohdy vůbec neuvědomujeme, } }vnímat pojem předsudek v širším kontextu, nikoliv pouze ve spojení s příslušníky jiných kultur, národností či etnických skupin, } }uvědomit si, že naše jednání ovlivněné předsudky může mít na člověka, který se stal objektem takových postojů, často i velmi závažné důsledky, } }vžít se do pozice člověka, vůči kterému jeho okolí jedná pod vlivem předsudků. Jaká by multikulturní výchova měla být? }Vycházet z pojetí multikulturalismu jako ideje založené na tom, že různé skupiny spolu mohou nekonfliktně a rovnoprávně koexistovat v rámci jedné společnosti. }Usilovat o rozvoj empatického a tolerantního myšlení žáků. }Předcházet xenofobnímu způsobu uvažování a podporovat chápání každého člověka jako jedinečné bytosti. PRO multikulturní výchovu }Diverzita se postupně projevuje i ve školních třídách. }Multikulturní výchova jako základní kámen tolerantní, pluralitní, multikulturní či interkulturní společnosti. }Oprávněná potřeba vnést toleranci a pochopení k odlišnému do edukačního procesu. Závěr }Multikulturní výchova a multikulturalismus v edukační praxi můžeme pojímat různorodým způsobem, multikulturní vzdělávání tak má vícero podob, a sice na základě toho, jak je nastaveno učitelem v praxi, pak dosahuje také vícero cílů. }Dana Moree: Obecně však platí, že „interkulturní vzdělávání může vést k podpoře reflexe a kritického myšlení, stejně tak však může posilovat již existující stereotypy. Kam se nakonec přikloní, závisí na mnoha okolnostech. Jednu z nich však můžeme ovlivnit zásadně – jde o to, jak se k tématu postaví samotný učitel nebo lektor“ (Moree, 2015, s. 184). } „Škola je odrazem společnosti, k níž patří.“ \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png Droplets-HD-Content-R1d.png \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png MENŠINY - JEDNOTLIVÉ ETNICKÉ A NÁRODNOSTNÍ MENŠINY V ČR • •MENŠINY A MARGINALIZOVANÉ SKUPINY • •MORAVŠTÍ CHORVATÉ – ZRAZENÝ NÁROD — ČESKÁ TELEVIZE (CESKATELEVIZE.CZ) • •OD MIN. 40 PUSTIT V SEMINÁŘI. • \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png DISKRIMINACE… •HTTPS://WWW.CESKATELEVIZE.CZ/PORADY/11517753433-MORAVSTI-CHORVATE-ZRAZENY-NAROD/41623510020/ • •OD MIN. 40 PUSTIT V SEMINÁŘI. • •ÚKOL: DODÍVAT SE NA PRVNÍ DVĚ TŘETINY FILMU. •ÚVOD: HTTPS://WWW.CESKATELEVIZE.CZ/PORADY/1181680258-TYDEN-V-REGIONECH-BRNO/318281381890414-TYDEN-V-REGIO NECH/ • •DISKRIMINACE SE MŮŽE TÝKAT KAŽDÉHO Z NÁS… \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png MENŠINA = MINORITA žSKUPINA, KTERÁ MÁ ODLIŠNÉ ZNAKY NEŽ MAJORITA A KTERÁ JE NA ZÁKLADĚ TĚCHTO ZNAKŮ ZNEVÝHODNĚNA VE SPOLEČNOSTI žNEZNAMENÁ TO, ŽE TATO SKUPINA MUSÍ BÝT MENŠÍ NEBO MÉNĚ POČETNÁ NEŽ MAJORITA žNÁRODNOSTNÍ MENŠINA JE DEFINOVÁNA JAKO: SPOLEČENSTVÍ OBČANŮ ČR ŽIJÍCÍCH NA ÚZEMÍ SOUČASNÉ ČR, KTEŘÍ SE ODLIŠUJÍ OD OSTATNÍCH OBČANŮ ZPRAVIDLA SPOLEČNÝM ETNICKÝM PŮVODEM, JAZYKEM, KULTUROU A TRADICEMI, TVOŘÍ POČETNÍ MENŠINU OBYVATELSTVA A ZÁROVEŇ PROJEVUJÍ VŮLI BÝT POVAŽOVÁNI ZA NÁRODNOSTNÍ MENŠINU ZA ÚČELEM SPOLEČNÉHO ÚSILÍ O ZACHOVÁNÍ A ROZVOJ VLASTNÍ SVÉBYTNOSTI, JAZYKA A KULTURY A ZÁROVEŇ ZE ÚČELEM VYJÁDŘENÍ A OCHRANY ZÁJMŮ JEJICH SPOLEČENSTVÍ, KTERÉ SE HISTORICKY UTVOŘILO. • Majorita žSkupina, která má dominantní postavení ve společnosti žMá moc kontrolovat veřejný život žMá moc definovat standardy krásy a ošklivosti žMimo státem uznané menšiny na našem území žije na půl milionu příslušníků slovanských, asijských a severoafrických národů s právem dlouhodobého pobytu nebo trvalého pobytu - CIZINCŮ. ■Uspořádání vztahů mezi majoritou a minoritou uprostřed státu může mít různou podobu: –GENOCIDA –SEGREGACE –ASIMILACE –INTEGRACE ž – Národnostní menšiny zastoupené v Radě vlády pro národnostní menšiny ■Běloruská menšina Bulharská menšina Chorvatská menšina Maďarská menšina Německá menšina Polská menšina Romská menšina Rusínská menšina Ruská menšina Řecká menšina Slovenská menšina Srbská menšina Ukrajinská menšina Vietnamská menšina Druhá generace 2014 https://www.ceskatelevize.cz/porady/1131721572-babylon/414236100152001/ 11. leden 2014 - Babylon | Česká televize (ceskatelevize.cz) Babylon