SOCIÁLNÍ PRÁCE S MIGRANTY, UPRCHLÍKY, S ŽADATELI O MEZINÁRODNÍ OCHRANU SOCIÁLNÍ PRÁCE S MIGRANTY, UPRCHLÍKY, S ŽADATELI O MEZINÁRODNÍ OCHRANU šSociální práci s žadateli o mezinárodní ochranu můžeme definovat jako široký souhrn cílených aktivit, zaměřený na hledání řešení situace jednotlivců, rodin, či komunity. šJedná se převážně o jejich adaptaci, úspěšnou integraci do české společnosti. šSociální pracovník pomáhá žadateli řešit problémy v oblastech ubytování, zaměstnání, zdravotní péče, sociálního zabezpečení, vzdělání a výchovy. šPředmětem pozornosti sociální práce je celková situace člověka, kterého se snaží přispět k tomu, aby zvládnul širší škálu bariér. šŽadatelé přichází do České republiky z odlišného sociálního a kulturního prostředí. Migrace je situace velmi stresová, která přináší dlouhodobou zátěž jedinci v souvislosti se složitým procesem přizpůsobování. Mnoho žadatelů trpí vědomým, či podvědomým strachem. SOCIÁLNÍ PRÁCE S MIGRANTY, S ŽADATELI O MEZINÁRODNÍ OCHRANU, AZYL šOpuštění vlasti znamená zvýšenou zátěž i pro děti žadatelů, proces identifikace u nich bývá složitější a jejich citlivost na sociální situace je zvýšená. Některé děti mohou mít pocity méněcennosti, mají silnou potřebu být přijaty sociální skupinou a objevuje se u nich přecitlivělost vůči diskriminaci. šNejčastější bariérou, na kterou při práci s žadateli o mezinárodní ochranu narazíme, je jazyková bariéra. Další významnou bariéru tvoří specifika sociokulturní (ta souvisí se specifiky psychologickými a sociálně psychologickými). šŽadatelé se mohou setkat s negativním přijetím české společnosti, protože mají odlišné hodnoty, normy, kulturu, tradice a zvyky. Tento konflikt může u žadatele vyústit až do kulturního šoku. šČasto se hovoří o stresu až traumatu žadatelů, protože někteří z nich prošli mučením, nebo jiným nelidským zacházením ve své bývalé zemi. Velmi často se žadatelé mohou potýkat s posttraumatickou stresovou poruchou jako reakcí na závažný stres spojený s traumatickou událostí v jejich životě. šDalším jevem, který provází migraci, je změna sociálního statusu a rolí. Najednou se z nich stávají lidé nejnižšího společenského statusu. š Co je dočasná ochrana? šDočasná ochrana je krizový mechanismus EU, který se aktivuje za výjimečných okolností v případě hromadného přílivu osob s cílem: šposkytnout kolektivní ochranu vysídleným osobám, šzmírnit tlak na vnitrostátní azylové systémy zemí EU. šVojenská agrese Ruska vůči Ukrajině způsobila příliv milionů osob, které hledají útočiště v EU a sousedních zemích. šEU dne 4. března 2022 aktivovala směrnici o dočasné ochraně. Tato směrnice EU byla přijata v roce 2001 v návaznosti na rozsáhlé vysídlování, k němuž došlo v Evropě v důsledku ozbrojených konfliktů na západním Balkáně, zejména z Bosny a Hercegoviny a Kosova. š Cesta uprchlíků českým azylovým systémem šProblematiku migrační politiky v České republice má na starosti Ministerstvo vnitra. V rámci Ministerstva vnitra za tuto oblast zodpovídá odbor azylové a migrační politiky (OAMP). š šhttps://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1557909-prehledne-cesta-uprchliku-ceskym-azylovym-systemem š šProsím přečtěte si článek, cca 10 min. Následně si jej převyprávíme. Mezinárodní ochrana šV roce 2021 (k 30. červnu) podalo žádost o mezinárodní ochranu v České republice celkem 577 osob, což je ve srovnání se stejným obdobím roku 2020 o 33 % více. š šhttps://www.mvcr.cz/docDetail.aspx?docid=22111977&docType=ART&chnum=4 š šZopakujeme si dílčí cestu uprchlíku a žadatelů o azyl naším integračním systémem. š Vládní a nevládní organizace v České republice: šOtázky azylu a migrace jsou plně v kompetenci tří složek Ministerstva vnitra. šMezi tyto složky řadíme: • šSprávu uprchlických zařízení (SUZ), šOdbor azylové a migrační politiky (OAMP) šPolicii České republiky (PČR). šDo azylové procedury vstupují i nevládní organizace, které se snaží většinou bezplatně pomoci žadatelům o azyl a zlepšit jejich podmínky v průběhu čekání na rozhodnutí o udělení azylu. šJedná se např. o Konsorcium nevládních organizací pracujících s uprchlíky, Organizaci pro pomoc uprchlíkům (OPU), Poradnu pro integraci, Sdružení občanů zabývajících se emigranty (SOZE), Sdružení pro integraci a migraci (SIMI). šO METĚ | META, o.p.s. (meta-ops.eu) šhttps://www.migrace.com/cs/delame/projekty šhttps://bezvrasek.migrace.com/cs/clanky/00090/po-25-letech-vzpominame-na-valecne-oblehani-bosenske ho-sarajeva šŽeny od vedle - Ženy od vedle – YouTube š š Správa uprchlických zařízení ministerstva vnitra š š„Staráme se. To je náš úkol.“ šhttp://www.suz.cz/ (4) š šKdo je to migrant? šhttps://www.youtube.com/watch?v=5AEMbj9KaEI šKdo je to uprchlík? šKdo je to uprchlík? – YouTube š š Sociální práce a sociální služby v prostředí azylových zařízení šSprávy uprchlických zařízení MV šČeská republika je povinna na základě Ženevské konvence a ostatních mezinárodních smluv zajistit základní životní potřeby, důstojnou existenci a zabezpečit těmto osobám sociální služby od zahájení řízení o mezinárodní ochranu až po jeho ukončení. šTyto sociální služby poskytuje v pobytových, přijímacích a integračních střediscích, odborně vzdělaným personálem. Podílí se na nich různé pomáhající profese (psycholog, pečovatel, lékař aj). šŽadatelé o mezinárodní ochranu stráví velmi dlouhou dobu v pobytových střediscích, protože vyřízení žádosti o mezinárodní ochranu je zdlouhavý proces. Kromě poskytnutí ubytování, stravy a hygienických prostředků se jedná o zajištění zdravotní péče, předškolní výchovy, poskytnutí sociálního nebo psychologického poradenství a nabídku volnočasových aktivit. š SOCIÁLNÍ PRÁCE S MIGRANTY, S ŽADATELI O MEZINÁRODNÍ OCHRANU, AZYL šPokud žadatel tráví v azylovém středisku dlouhou dobu, může se u něj vyskytnout tzv. táborový syndrom. Tento syndrom se vyznačuje pasivitou, apatií až depresí, v ojedinělých případech až agresivitou. Toto jednání je důsledkem toho, že dospělý člověk nemůže plnit svou obvyklou roli. šPři práci s žadateli o mezinárodní ochranu je důležitá sociální opora, kterou mohou žadatele nalézt ve své rodině. Samozřejmě by ji měl poskytovat i sociální pracovník, který zajistí základní podmínky jejich existence. Také je důležitá psychoterapeutická pomoc, která jim pomůže, aby své problémy zvládli. š Sociální práce a sociální služby v prostředí azylových zařízení šSociální pracovníci pomáhají klientům v procesu adaptace na nové životní podmínky a jejich činnost směřuje k průběžnému informování klientů, s cílem umožnit jim základní orientaci v prostorách střediska. základní orientaci v prostorách střediska. šOhroženým skupinám žadatelů o udělení mezinárodní ochrany, jako jsou například matky s dětmi, samostatné ženy, nezletilí bez doprovodu zákonného zástupce a fyzicky či psychicky handicapovaní jedinci, je poskytnut specifický přístup. šV případě potřeby je klientům zprostředkováváno psychologické poradenství. Dále sociální pracovníci těchto středisek dohlížejí na povinnou docházku dětí do základní školy. V rámci státního integračního programu jsou žadatelům nabízeny kurzy českého jazyka a blok socio- kulturních dovedností, který by žadatelům měl pomoci se lépe integrovat do společnosti. šVýznamnou úlohu v procesu adaptace hraje vyplnění volného času. O smysluplné využití volna klientů se starají zaměstnanci střediska a nevládní organizace, jejichž zaměstnanci s žadateli například navštěvují kulturní akce v okolí středisek a připravují výlety, letní tábory, karnevaly pro děti apod. š ŽADATELÉ O MEZINÁRODNÍ OCHRANU šMezinárodní ochrana šKaždý, kdo je v zemi původu pronásledován, může po příchodu do České republiky požádat o mezinárodní ochranu, která je udělena buď formou azylu, nebo doplňkové ochrany. Během řízení o udělení mezinárodní ochrany ministerstvo vnitra zkoumá, zda byl žadatel v zemi původu pronásledován z důvodu: šuplatňování politických práv a svobod • rasy • pohlaví • náboženství • národností • příslušnosti k určité sociální skupině • pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo, v případě, že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště š š AZYL (7) šTomu, kdo prokáže, že byl ve své zemi pronásledován z níže uvedených důvodů, bude v České republice udělen azyl. šDůvody k udělení azylu jsou: špronásledování za uplatňování politických práv a svobod z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině šzastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo, v případě, že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště. šDalším důvodem udělení mezinárodní ochrany je sloučení s rodinným příslušníkem (manželem, nezletilým dítětem nebo v případě nezletilého dítěte s rodičem), kterému již byl azyl udělen. šPosledním důvodem k udělení azylu jsou takzvané humanitární důvody. Na humanitární azyl není právní nárok a je čistě na uvážení ministerstva vnitra, komu jej udělí a z jakých důvodů š Azyl nelze udělit, je-li důvodné podezření, že cizinec, který podal žádost o udělení azylu: šse dopustil trestného činu proti míru, válečného trestného činu nebo trestného činu proti lidskosti; šse dopustil vážného kriminálního trestného činu; šje vinen činy, které jsou v rozporu se zásadami a cíli OSN. š š š Kolik je v ČR azylantů? šhttps://www.youtube.com/watch?v=oyzEvaanbXU š š šCo všechno musí překonat uprchlíci na cestě do bezpečné země a jak by měla vypadat jejich správná integrace? O šancích i těžkostech uprchlíků si se svými hosty povídá Adéla Elbel. Tentokrát přijaly pozvání Lucie Kellnerová z Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty a Sagar Rakin, jejíž rodina před lety uprchla z Afghánistánu před válkou. šhttps://www.zeny.cz/vztahy-a-rodina/o-cem-se-mlci-jak-se-zije-v-cesku-kdyz-mate-nalepku-uprchlik-8 397.html š šO čem se mlčí: Jak se žije v Česku, když máte nálepku uprchlík? (5) šDohledejte potřebná data za uplynulý rok. š š š Doplňková ochrana (8) šU koho ministerstvo nezjistí v dostatečné míře azylové důvody, ale žadatel prokáže, že by mu v případě návratu do vlasti hrozilo nebezpečí uložení nebo vykonání trestu smrti, mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání, dále, kdyby se návratem do vlasti ocitl ve vážném ohrožení života nebo lidské důstojnosti v situacích mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu, nebo pokud by vycestování cizince bylo v rozporu s mezinárodními závazky České republiky, může mu být udělena doplňková ochrana. šTa může být rovněž udělena z důvodu sloučení s rodinným příslušníkem (manželem, nezletilým dítětem nebo v případě nezletilého dítěte s rodičem), kterému již byla doplňková ochrana udělena. šDoplňková ochrana je na rozdíl od azylu udělována na dobu určitou a po této době je přezkoumáváno, zda trvají důvody, pro které byla udělena. V případě, že důvody trvají, je její platnost prodloužena. šO její prodloužení je třeba požádat nejpozději 30 dnů před uplynutím doby, na niž je doplňková ochrana udělena. š