Máte zapnutý náhled celé osnovy, zpět na běžné zobrazení.
Načítání a prohlížení osnovy může být v závislosti na množství obsahu pomalejší.
doc. PaedDr. Vlasta Cabanová, PhD.
Pedagogická diagnostika
doc. PaedDr. Vlasta Cabanová, PhD.
Pedagogická diagnostika
Teoretická východiska pedag. diagnostiky.
Učitel doporučuje studovat od 19. 2. 2024 do 25. 2. 2024.
Základní pojmy pedagogické diagnostiky.
Učitel doporučuje studovat od 26. 2. 2024 do 3. 3. 2024.
Učitel doporučuje studovat od 4. 3. 2024 do 10. 3. 2024.
Učitel doporučuje studovat od 11. 3. 2024 do 17. 3. 2024.
Učitel doporučuje studovat od 18. 3. 2024 do 24. 3. 2024.
Analyza chyb při pedagogickém diagnostikování.
Učitel doporučuje studovat od 25. 3. 2024 do 31. 3. 2024.
Učitel doporučuje studovat od 1. 4. 2024 do 7. 4. 2024.
Metody pedagogické diagnostiky (klasifikace diagnostických metod; rozhovor, pozorování, dotazník, anamnéza, experiment, sociometrická metoda, projektivní techniky, ústní zkoušky, písemné zkoušky, pedagogická dokumentace, portfolio, didaktické testy – standardizované a nestandardizované didaktické testy).
Učitel doporučuje studovat od 8. 4. 2024 do 14. 4. 2024.
Podmínky absolování předmětu (udělení zápočtu)
(vypracování práce, temata zpracování diagnostiky).
Předmět pedagogické diagnostiky. Typy pedagogické diagnostiky. Úkoly pedagogické diagnostiky. Etapy diagnostického procesu.Proč význam PEDAGOGICKÉ diagnostiky v
současnosti narůstá.
Objektivní
pedagogická diagnostika jako první krok správného pedagogického působení. Důležité:
1. Rozpoznání
určitého stavu (zjištění a charakterizování stavu rozvoje individuality).
2 . Stanovení/určení
příčin nedostatků.
3. Navržení dalších
výchovných opatření, prognóza (návrhy a plány pro další rozvoj žáka, pro
odstranění příčin nedostatků).
Vztah pedagogické, psychologické a
pedagogicko-psychologické diagnostiky.
Otázka k zamyšlení: Moderní pedagogika je explanativní. Jak to souvisí s pedagogickou diagnostikou?
Literatura k studiu
GAVORA,
P.: Akí
sú moji žiaci.
Bratislava: Práca,
1999.
GONDOVÁ,
M.: Všeobecná teória
pedagogickej
diagnostiky. Banská Bystrica: PF UMB, 1997.
HRABAL,
V.: Pedagogicko-psychologická diagnostika žáka. Praha: SPN, 1989.
KOŠŤÁLOVÁ,
H. a kol.: Školní hodnocení žáků a studentů se zaměřením na slovní hodnocení.
Praha: Portál, 2008.
KOUTEKOVÁ,
M: Všeobecná teória pedagogickej diagnostiky. Banská Bystrica: 1987.
KOMPOLT,
P.: Pedagogická diagnostika. Bratislava: FF UK, 1992.
MOJŽÍŠEK,
L.: Teoretické základy pedagogickej
diagnostiky. Praha: SPN, 1986.
SVOBODA,
M. a kol.: Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Portál, 2001. ZELINKOVÁ,
O.: Pedagogická diagnostika a individuální vzdelávací
program. Praha: Portál. 2007.
Základní pojmy pedagogické diagnostiky (definice pedagogické diagnostiky, pojmy diagnostika, diagnostikování, diagnóza, evaluace, prognóza, …). Předmět pedagogické diagnostiky; složky pedagogické diagnostiky. Úkoly pedagogické diagnostiky; cíle pedagogické diagnostiky. Typologie pedagogické diagnostiky.
Etymologie pojmu diagnostika – pojem
používaný v lékařství (medicínských oborech) →
odtud převzaly další vědní obory →
pedagogika, psychologie, technické obory atd. Koncem 60.let se termín diagnostika začal objevovat v pedagogice (nabýval širokého významu) – tradice resp. první stopy lze nalézt u J.A. Komenského, avšak jako samostatný vědní obor se začíná formovat až v 60.letech minulého století
Diagnostika
(všeobecně) =
teorie objektivních postupů k určování stavu určitých jevů a procesů, jejich
vlastností, příčin těchto vlastností, odchylek vlastností. (Průcha, 2006)
EVALUACE
– z angl. „evaluation“,
ve vědecké terminologii obecný význam „hodnocení“ (evaluation),proces
systematického shromažďování a analýzy informací podle určitých kritérií za
účelem dalšího rozhodování. (Bennet
a kol., 1994)
Evaluace
by měla být systematická, správně metodicky prováděna, pravidelně prováděna,
řízena podle předem stanovených kritérií, použitelná pro další rozhodování a
plánování →
řízené hodnocení. V pedagogice znamená zjišťování,
porovnávání, vysvětlování dat charakterizujících stav, kvalitu, fungování,
efektivitu škol, částí nebo celku vzdělávacího systému.
Má důležitou roli korekce a inovace vzdělávacího systému, pro strategii
plánování jeho rozvojových priorit. (Průcha,
Walterová,
Mareš,
2003)
V současnosti existují rozdílná stanoviska: není
samostatnou disciplínou pedagogiky x samostatná vědní disciplína.
KDO PROVÁDÍ DIAGNOST. ČINNOST? (Diskuze.)
- Rodina,
rodič (laická diagnostika).
- Škola.
- Pedagog,
třídní učitel, výchovný poradce (spolupráce se školními psychology, pracovníky ped-psych.
poraden atd.).
- Pedagogicko-psychologická
poradna.
- Speciálně-pedagogické
centrum.
- Zdravotnické
instituce.
- Zájmové
organizace.
- Sdružení
poskytující sociální služby.
Proces pedagogické diagnostiky - dlouhodobý,
spirálovitě probíhající proces, který musí brát v úvahu všechny systémy, které
ovlivňují vývoj jedince.
ETAPY:
1)Diagnostický cíl a předmět (tzn. vymezení, upřesnění a
formulace diagnostického cíle a předmětu)
2)Sběr a získávání diagnostických údajů (zde provádíme vlastní pedag.diagnostikování)
3)Zpracování diagnostických dat – třídění, analýza dat
4)Interpretace údajů a jejich hodnocení
5)Formulace diagnost.
závěrů a návrhy pedagogických opatření
Pozn. v literatuře odlišné
pojmenování etap a jejich rozsah.
CO VŠE PEDAG.DIAGNOST. ZAHRNUJE
- obsahová složka
(úroveň vědomostí, zručností, způsobilostí, návyků),
- procesuální složka
(jakým způsobem výchovně vzdělávací proces probíhá),
- emocionálně-sociální úroveň žáka,
- úroveň psychických funkcí
(proces poznávání, myšlení, paměť, pozornost atd.),
- anamnestické údaje
(údaje o žákovi, rodině, prostředí v němž žije, jeho minulost),
- diagnostika práce učitele a použitých metodických postupů,
- analýza a syntéza
všech získaných poznatků →
vyvození závěrů →
plánovaní dalších kroků.
TYPY DIAGNOSTIK
a) diagn. normativní
- slouží potřebám společnosti. Výsledek diagnostikování je srovnáván s výsledky
reprezentativního vzorku celé populace v určitých zkouškách.
Zjišťuje tedy, zda žák a jeho výkony
jsou srovnatelné s většinou populace stejného věku,
zda zaostává apod.
b) diagn. kriteriální
- snaží se určit úroveň ve které se žák nachází, jaké dovednosti zvládá, srovnává s obecně stanovenými
měřítky (kritériem).
c) diagn. individualizovaná
– hodnocení dítěte pouze ve vztahu k němu samotnému, neužívá žádné srovnávání,
ale sleduje postup a dosaženou úroveň za určitý časový úsek. Je velmi potřebná
u méně úspěšných nebo jakýmkoliv způsobem handicapovaných a znevýhodněných
dětí.
d) diagn. diferenciální
- slouží k rozlišení stávajících a přetrvávajících obtíží, které mohou mít
stejné projevy, ale různé příčiny.
Diagnostická kompetence pedagoga.
Kompetence je druh odborné způsobilosti, je podmínkou objektivní
(profesionální) realizace pedagogické diagnostiky. Pedagog její složky nabývá
nabývá teoretickou přípravou - osvojením si teoretických základů, znalostmi z
oblasti pedagogiky, psychologie a sociologie a osobní zkušeností během
absolvování pedagogické praxe i pozdejším samostatným působením v praxi.
Otázky k opakování z pedagogiky a pedagogické diagnostiky :
Jaké jsou nejdůležitější pedagogické kompetence, zkuste objasnit postavení
diagnostické kompetence.
Jaká je reflexe ex post facto?
Chyby při diagnostikování (subjektivní a objektivní překážky poznávání
osobnosti).
Úloha: Na základě vlastní zkušenosti, jakou subjektivní překážku poznávání
osobnosti považuješ za největší překážku poznávání osobnosti. Napiš krátké
zamyšlení.
Autodiagnostika a sebereflexe (sebereflektivní
metody, funkce sebereflexe a její využití).
Pedagog, který se nad sebou zamýšlí, se nezlepšuje.
Otázka: o jakých typech sebereflexe mluvíme?
METODY PEDAGOGICKÉ DIAGNOSTIKY
Na praktické ukázce popiš vybranou metodu pedagogické diagnostiky.
Úloha: popiš a zdůvodni výzkumný nástroj.