MH900251509 Primární prevence ·Primární prevence se orientuje na skupiny, celou společnost nebo na individuální jedince. ·Důležitý je faktor vlivu institucí a systému okolního prostředí, který může způsobovat narušení chování a jiná porušení či narušení normálního - nepatologického stavu. ·Jde o dlouhodobé působení na potenciální rizikové skupiny, u nichž se dosud problém neprojevil. u Sekundární prevence ·Sekundární prevence se zabývá včasným zachycením (podchycením) již existujících symptomů, problémů a stavů napětí, které mohou vést k poruchám, resp. onemocnění. ·Uplatňuje se v situacích ohrožujících zdraví, ale i sociálně ohrožujících situacích a pokouší se odvrátit nebezpečí. ·Orientuje se na skupiny s vysokým potenciálem ohrožení, aby zabránila (dalšímu) chybnému (patologickému) vývoji a podporovala vytvoření konstruktivního způsobu života. u Terciární prevence uTerciární prevence se orientuje na postupující problémy a poruchy a snaží se předcházet recidivě. uK tomu patří rehabilitační opatření a opětovné sociální začlenění – resocializace. Prevence rizikového chování MH900251509 Rizikové chování uRizikovým chováním rozumíme vzorce chování, v jejichž důsledku může docházet k prokazatelnému nárůstu výchovně vzdělávacích, zdravotních, sociálních a dalších rizik pro jedince nebo společnost. Prevence rizikového chování upředcházení výskytu rizikového chování, zamezující jeho rozvoji, minimalizování již existujících projevů rizikového chování nebo pomáhání řešit jeho důsledky Typy rizikového chování uagrese a šikana, násilí, vandalismus, intolerance, antisemitismus, extrémismusrasismus a xenofobie, homofobie uzáškoláctví, uzávislostní chování, užívání všech návykových látek, gambling urizikové sporty a rizikové chování v dopravě, unegativní působení sekt, usexuální rizikové chování aj. NESPECIFICKÁ a SPECIFICKÁ PREVENCE Nespecifická primární prevence uVeškeré aktivity podporující zdravý životní styl a osvojování pozitivního sociálního chování prostřednictvím smysluplného využívání a organizace volného času, například zájmové, sportovní a volnočasové aktivity a jiné programy, které vedou k dodržování určitých společenských pravidel, zdravého rozvoje osobnosti, k odpovědnosti za sebe a své jednání. Úskalí nespecifické prevence uZaměstnávání mladých lidí sociálně přijatelnými aktivitami-sport, zájmové kroužky, předpoklad, že mladí lidé nebudou např. zkoušet drogy. uzahraniční výzkumy neprokazují významný efekt nespecifické prevence na změnu chování u Specifická primární prevence uProgramy jsou založené na prokazatelných výsledcích, změně chování a evaluaci programu. uTypy primární specifické primární prevence - rozlišujeme: uvšeobecnou prevenci, uselektivní prevenci, uindikovanou prevenci, Vybrané pojmy Cíl prevence uCíle prevence se různí podle toho, zda se jedná o prevenci primární, sekundární nebo terciární. Cílové skupiny uCílové skupiny rozdělujeme na dva typy: uprimární cílové skupiny usekundární cílové skupiny u u Principy PP usystematičnost, udlouhodobost, ucílenost, usoustavnost, uaktivnost, uuvědomělost, uzaměřenost (SPP – postoje, hodnoty a změny v chování, NPP – rozvíjení sociálních interakcí a zdraví) ukomplexnost (děti i rodiče) ukoordinace ukontinuálnost uvčasnost umezioborovost Podmínky pro rozvoj uProvázanost systému uEfektivní spolupráce uFunkční informační systém uFunkční systém vzdělávání uEfektivní systém akreditací vzdělávacích programů uVícezdrojové a víceleté financování projektů Rizikové a protektivní faktory MH900251509 Rizikové faktory a ochranné faktory podle Richarda Jessora, Ph.D., Institute of Behavioral Science, University of Colorado at Boulder BIOLOGIE/GENETIKA uRizikové faktory uAlkoholismus v rodině uOchranné faktory uvysoká inteligence SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ uRizikové faktory uchudoba urasová nerovnost unezákonná příležitost uOchranné faktory ukvalitní školy usoudržná rodina uzdroje v okolí uzájem dospělých VNÍMANÉ PROSTŘEDÍ uRizikové faktory umodely deviantního chování unormativní konflikt rodičů-kamarádů uOchranné faktory umodely konvenčního chování uvysoké kontrolní mechanismy vůči deviantnímu chování OSOBNOST uRizikové faktory umalé vnímané životní šance umalá sebeúcta usklony k hazardování uOchranné faktory udůraz na úspěchy udůraz na zdraví unetolerování deviací CHOVÁNÍ uRizikové faktory uproblémové pití alkoholu ušpatná práce ve škole uOchranné faktory uchození do kostela upráce ve školních a zájmových kroužcích Rizikové a protektivní faktory podle PhDr. Pavly Doležalové MŠMT -ředitelka odboru prevence, speciálního vzdělávání a institucionální výchovy Biologické faktory uRizikové faktory: genetický profil, rodinná historie (UD), choroby, doprovodné zdravotní problémy nebo antisociální osobnost v rodině, afektivní poruchy v rodině aj. Psychologické faktory uRizikové faktory: senzitivita při vyrovnání se s nemocemi, poruchy emocionality, impulsivita, deprese, deficity v sociálních dovednostech, hostilita a agrese, odcizení, nízké sebevědomí a sebehodnocení, negativní životní události a zážitky , těžkosti s učením, problémy v chování a temperamentu, traumatické zážitky, problémy ve vazbě na matku, včasné začátky rizik. faktorů. uProtektivní faktory: emocionální stabilita, rozvoj sociálních dovedností, pozitivní vztah k sobě, zdravě vyvážené sebevědomí, sebehodnocení a výkonnost ve škole, odolnost vůči zátěži, flexibilita, dovednosti zaměřené na cíle a řešení. Sociální faktory prostředí – rodina uRF: zneužívání alkoholu, drog, gambling u rodičů, ztráta rodinných vztahů-cizinci, slabá rodičovská podpora, nedostatečný zájem a kontrola rodičů, segregace, chudoba rodiny nedostatek financí, nezaměstnanost rod., hrubost a konflikty v rodině, souhlasný postoj k užívání drog, alkoholu, gamblerství, neúčinná a nedůsledná rodičovská výchova hl. u dětí s poruchami v učení nebo problémy v chování. uPF: pozitivní pouto mezi rodiči a dítětem, emocionální podpora, absence ostrého a zlého kritizování, vysoká rodičovská očekávání a víra v možnosti dítěte, jasná pravidla a očekávání, rodičovská kontrola a důslednost, integrace rod. do nového soc. prostředí… Sociální faktory prostředí – škola uRF: školní selhávání, negativní, nezdravé a nebezpečné školní klima, nízké očekávání pedagogů, nevíra v rozvoj dítěte, ztráta jasné školní politiky k užívání drog a jinému RCH, ztráta vazby na školu, agresivní nebo odtažité chování ve třídě, odborná nepřipravenost pedagogů na práci s dětmi ze sociálně znevýhodněného prostředí, cizinci, dětmi s RCH. uPF: komprehensivní přístup, pečující, podporující a zdravé školní prostředí, vysoká očekávání, jasné srozumitelné standardy a vhodná pravidla, porozumění chování a dynamice vývoje dětí, děti a mladí participují na školním dění a jsou zahrnuti do rozhodování, vč. rodičů, zodpovědnost ke školním věcem a povinnostem. Sociální faktory prostředí – vrstevníci uRF: souhlasné postoje k alkoholu, drogám, šikanování a dalšímu RCH, součást skupiny s RCH, součást skupiny, kde se objevují problémy s chováním, slabé sociální dovednosti, odmítnutí a vyřazení z vrstevnické skupiny. uPF: dítě je součástí pozitivních skupinových aktivit a norem, má , sociální dovednosti, vytváří rozhodnutí sám za sebe, asertivní, dobrá interpersonální komunikace, mít kamarády a společné akce a vzájemnou podporu. Sociální faktory prostředí – komunita uRF: ztráta ekonomických a sociálních, vzdělávacích příležitostí, rozvoj užívání drog, alkoholu, gamblingu, komunitní postoje podporují gambling, alkohol a užívání drog, život v lokalitách je charakterizován kriminalitou, narušené sousedské vztahy, odcizení lidí a nezájem o dění, vysoká mobilita lidí, kulturní nesourodost, vytváření uzavřených lokalit uPF: Komunita reflekuje rizika , sociální a zdravotní souvislosti, pečuje a podporuje komunitu a ekologické prostředí, vytváří sociální a ekonomické příležitosti, podporuje aktivity na bázi duchovního rozvoje, sponzoruje aktivity v komunitě, zaměřuje se na rozvoj a zájem člověka a komunity, rozvíjí spektrum aktivit pro děti a mladé lidi, je senzitivní k různým kulturám a náboženstvím. uPP musí být prováděna v komunitě se zapojením všech aktérů uPP je založena na priorizaci, koordinaci, spolupráci a racionalitě, objektivních datech, spektru přístupů uPP je monitorována, vyhodnocena a kontrolována uKvalitní a efektivní programy jsou dostatečně ohodnoceny Protektivní a rizikové faktory Vrstevníci }Na užívání a zneužívání alkoholu mají vliv proměnné sociálního učení, postoje vrstevníků (převaha norem ve prospěch deviantního chování), vlastní souhlas (přijetí deviantních norem) a chování vrstevníků. }Konzumace alkoholu u adolescentů je predikována pocity týkajícími se očekávaných účinků alkoholu a delikvencí vrstevníků. }S užíváním kanabisu v adolescenci je spojeno trávení většiny večerů venku a užívání kanabisu vrstevníky nebo staršími sourozenci. }Problémy související se školou jsou silným prediktorem ve všech stádiích zapletení se s kanabisem (začátek experimentálního užívání, zahájení pravidelného užívání, progrese k pravidelnému užívání, neschopnost přestat užívat, experimentální užívání, neschopnost přestat užívat, pravidelné užívání). Rodina uRizikovými faktory v rodině v souvislosti s užíváním návykových látek v adolescenci jsou: uznámé užívání nebo abúzus návykových látek v rodině a nedostatek rodičovského dohledu. u uOchranné faktory jsou: uvřelé a podpůrné rodinné prostředí, prosociální rodinné procesy (pravidla, hlídání) a emoční vazba. Sociální aktivity }Sociální aktivity zvyšují konzumaci alkoholu a výlety zase konzumaci kanabisu, kulturní aktivity snižují konzumaci kanabisu a sportovní aktivity konzumaci tabáku. }Náboženské vyznání působí jako ochranný faktor proti započetí užívání kanabisu. }Zdá se, že pití u adolescentů ovlivňují jak explicitní, tak implicitní kognice týkající se alkoholu. }Potíže se spánkem v raném dětství signifikantně zvyšují pravděpodobnost časného začátku užívání alkoholu, kanabisu a jiných drog. Gender uObecně je u chlapců riziko užívání návykových látek vyšší než u děvčat. uCo se týče duševních poruch, prevalence poruch chování je vyšší u chlapců, ovšem internalizující poruchy a posttraumatická stresová porucha jsou častější u děvčat. uNicméně u dětí s antisociálním chováním vykazují vyšší riziko užívání návykových látek děvčata, nikoliv chlapci. Osobnost a temperament uDobré sebeovládání vede v adolescenci k nižší míře užívání návykových látek. uStydlivost může chránit dívky před užíváním kanabisu. Riziko pití alkoholu zvyšuje slabá regulace negativní nálady, větší očekávání snížení napětí po požití alkoholu a pití jako zvládací strategie. uS užíváním kanabisu a kouřením cigaret je spojeno hledání vzrušení. Psychopatologie }U dětí s duševní poruchou je pravděpodobnější, že začnou pít v mladém věku a že v uplynulém měsíci užily kanabis. }Problémy s chováním, agresivní chování a delikvence jsou významnými prediktory užívání návykových látek. }Mnohé ze souvislostí časného ADHD s pozdějším užíváním návykových látek lze vysvětlit vazbou mezi ADHD a poruchami chování. }S abúzem nebo závislostí na alkoholu a závislostí na kanabisu souvisejí depresivní poruchy. Existuje také reciproční účinek mezi sebevražedností a užíváním návykových látek. Poruchy nálady (včetně bipolárních poruch – hypománie a mánie) predikují zvýšenou míru užívání kanabisu a poruchu spojenou s jeho užíváním. Co se týče úzkostných poruch, byly výsledky proměnlivé. }Zneužívání v dětství, zanedbávání a posttraumatická stresová porucha jsou spojené s užíváním a zneužíváním návykových látek.