METODIKA HERNÍCH ČINNOSTÍ Pedagogika volného času 2025 Hra - jeden z prostředků obecně pojímané výchovy. Jedná se o činnost, kterou lze realizovat v průběhu celého života, zejména pak v dětském období. Charakterizujeme ji: -jako dobrovolnou, -spontánní činnost, -řídí se určitými pravidly. -jedna z četných výchovných a socializačních metod. V dětském věku: je hra nedílnou součástí jeho činností a nejvýznamnějším a nejvhodnějším výchovným prostředkem, odráží se ve všestranném rozvoji osobnosti, také sehrává svou pozitivní roli v rozumové výchově a dalších dovednostech. Podílí se na mravním vývoji, rozvoji citové a emoční stránce osobnosti (v praxi to může být např. vázání na oblíbenou hračku), svůj podíl mají hry na tělesný rozvoj (např. mrštnost, koordinace končetin, jemná motorika apod.). Hra v průběhu lidských dějin sehrávala svou roli a zaujímala v zábavě, realizované ve volném času, svou úlohu. Ke hraní stačil dostupný přírodní materiál (kámen, dřevo). J. A. Komenského (1592–1670) – škola hrou (dramatizace) „Forma činnosti, která se liší od práce i od učení. Člověk se hrou zabývá po celý život, avšak v předškolním věku má specifické postavení – je vůdčím typem činnosti. Hra má řadu aspektů: poznávací, procvičovací, emocionální, pohybový, motivační, tvořivostní, fantazijní, sociální, rekreační, diagnostický, terapeutický, Zahrnuje činnosti jednotlivce, dvojice, malé skupiny i velké skupiny. Existují hry, k jejichž provozování jsou nutné speciální pomůcky (hračky, herní pomůcky, sportovní náčiní, nástroje, přístroje). Většina her má podobu sociální interakce s explicitně formulovanými pravidly (danými dohodou aktérů nebo společenskými konvencemi). Ve hře se mnoho pozornosti věnuje jejímu průběhu (hry s převahou spolupráce, s převahou soutěžení). Výchozí situace, průběh a výsledky některých her lze formalizovat a rozhodování aktérů exaktně studovat. Těmito otázkami se zabývá speciální matematická disciplína teorie her. Didaktická hra, dramatická výchova, hraní role.“ (Průcha, Walterová, Mareš, 2013, s. 92–93) Dělení her Vzhledem k tomu, že existuje velké množství rozličných her a současně vznikla i potřeba (pro lepší a rychlejší) orientaci. Jedním kritériem může být, například, zda daná hra se zaměřuje na rozvoj fyzické (pohybové hry) nebo psychické dovednosti (hry na rozvoj postřehu, logické hry a další). Případně se může jednat o činnost vysloveně relaxační. Dělení her Podle možného počtu zúčastněných: -individuální (každý si hraje sám za sebe, jako např. práce s testem, samostatné hraní proti počítači a další), -kolektivní (může se jednat o hry ve dvojicích, jako např. dáma, šachy, přetahovaná ve dvojici aj., případně hry ve vícečlenných skupinkách, celá družstva, jako např. volejbal, vybíjená, fotbal aj.). Dělení her Podle prostředí, v kterém se hra odehrává: -přímo v zařízení (např. školní družina, školní klub, taneční sál, tělocvična, klubovna, dílna a další), -mimo budovu školy, ale v areálu (např. hřiště apod.) nebo mimo areál, jako např. dopravní hřiště, -ve volné přírodě (např. v parku, na louce apod.). Dělení her Podle ročního období: -hry v zimě, na podzim, v létě nebo organizované na jaře, Podle průběhu dne: -ranní, dopolední, odpolední, podvečerní a večerní, Podle délky trvání: -od několika minut až po několik hodin, ale také se mohou některé aktivity (např. turnaje) hrát i několik dní, v průběhu celého tábora apod. Funkce hry Jedná se o následující funkce: -funkce kompenzační (tzn. že ve vztahu k vykonávané práce se jedná o odpočinkovou činnost) -příprava na konkrétní povolání v budoucnosti (např. na rodičovskou roli, učitelské povolání, příprava na povolání prodavač apod., v dřívější době se jednalo u chlapců o hraní si na vojáky, u děvčat se může jednat o modelky apod.) -podpora a rozvoj sociálních kontaktů mezi jednotlivými účastníky -výchovná funkce - v podobě fair play -vzdělávací funkce (rozličné hry s poučným obsahem) -atd. Dělení her podle obsahu: - ledolamky (Ice – break aktivity), které mají za cíl prolomit určitý ostych mezi účastníky v počátcích akce. Například představování svého přítele z akce. - seznamovací hry, které mají za cíl seznámit jednotlivé účastníky mezi sebou, a to včetně organizátorů. Mohou zahrnovat představování, motoriku, i sebe sama, případně nejbližšího spoluúčastníka. Například pro lepší zapamatování křestních jmen apod. - deskové hry (šachy, domino, dáma, pexeso, piškvorky, v pozdějším věku jsou oblíbené mentálně náročnější hry, jako Dostihy, Monopoly aj.), které mají velký význam např. v sociální komunikaci. Moderní: •geocaching (podrobněji na konci kapitoly) •únikové hry • Hračka Můžeme charakterizovat jako předmět, kterou používají ke hře (např. upoutání pozornosti, pomáhá rozvíjet kreativitu, sociální dovednosti, mohou sehrávat určité role apod.). Rozlišujeme hračky určené jednotlivým pohlavím (např. traktor, panenka). V každém případě je hračka osobní partner konkrétního dítěte a některé děti je „začleňují“ do své života (chodí s nimi spát, nosí jej s sebou do školy apod.). Hračky můžeme třídit podle určitých kritérií, jako např. podle věku (na některých hračkách je přímo uveden nejvhodnější věk pro jejich uplatnění), stejně tak existuje několik kritérií pro třídění hračky ve vztahu k poslání. Za hračky se v hluboké minulosti využívali rozličné přírodní materiály, kámen, mamutovina, dřevo apod.). Hračka Hračky můžeme třídit podle určitých kritérií, jako např. ·podle věku dítěte (na některých hračkách je přímo uveden nejvhodnější věk) ·pohlaví ((např. traktor, panenka). gender) ·podle k jejich poslání (napodobeniny montážních pomůcek, kuchyně apod.) Hračka jako osobní partner (některé děti je „začleňují“ do své života - chodí s nimi spát, nosí jej s sebou do školy apod.). Hračka -U hraček rozhoduje např. pevnost, odolnost a trvanlivost, tvar, odolnost, barva, technická náročnost a spolehlivost a v neposlední řadě bezpečnost. -V minulosti se využívali rozličné přírodní materiály, kámen, mamutovina, dřevo apod.). Podle legislativy se hračka definuje jako „výrobek navržený nebo určený k hraní dětem mladším 14 let, včetně výrobku navrženého nebo určeného vedle hraní i k dalším účelům“ (Nařízení vlády č. 86/2011 Sb., § 2, odst. 1). NÁVRH LISTU PRO KARTOTÉKU HER Název aktivity: Mělo by se jednat o trefné označení, „bombastické,“ které už na první pohled může být motivující. Cíl aktivity: Je zapotřebí jej formulovat tak, aby byl hodnotitelný, dosažitelný a v neposlední řadě i motivující. Stručné objasnění aktivity: Velice stručné sdělení obsahu aktivity. Vhodnost pro daný věk Rozhodnout se předem, pro jaké věkovou kategorii je aktivita vhodná. Sdělení a objasnění pravidel: Velice podrobné sdělení pravidel, zejména v případě, že se jedná o sportovní aktivitu se soutěživým prvkem. Vhodné názorně předvést. Hodnocení Uvést, co se bude hodnotit. Podle jakých kritérií (s přihlídnutím na čas, získané body apod.) podle kterých bude uděláno pořadí. Výběr metod: Záměrem je použít v hojné míře aktivizační metody (např. inscenační, problémové apod.). Odlišit od metod na aktivitu účastníků. Přesné určení místa Školní hřiště, tělocvična, klubovna, školní družina, školní kuchyň pro žáky atd. Vhodnost prostředí. Činnost, která se odehrává mimo budovu je třeba přihlížet na aktuální počasí (alternativní program). Roční období Pro které roční období a stávající povětrnostní situaci je aktivita vhodná. (Mít připravenou „suchou“ a „mokrou“ variantu. Časová délka aktivity Při činnosti v družině se jedná o to, „sladit“ aktivitu s odchodem žáků domů nebo na dopravní spoje. Nezbytné materiální zabezpečení: Např. papír, tužka, fixy, barvy, nůžky, lano, šátek. Upozornění na některá možná rizika v oblasti bezpečnosti: Např. při hodu na cíl vyčkat na ukončení předchozího posledního hodu, vyžadovat okamžité hlášení krizové situace, apod. (např. popálenina, pád z kola apod.).