Rodina – základní vymezení Výchova k partnerství, manželství a rodičovství Rodina – základní vymezení -Primární jednotka společnosti. Proto se jí dostává zvláštní podpory ze strany státu (právní, ekonomické, sociální, vzdělávací apod.) -Jedna z nejstarších sociálních institucí lidstva. - -Za rodinu se považuje soubor společně hospodařících a společně bydlících manželů/partnerů s dítětem nebo dětmi, nebo jednoho rodičů s dítětem/dětmi. Definice rodiny •„Rodina je skupina lidí, které jste si nevybrali, ale od kterých nemůžete odejít. Jste emočně i fyzicky svázaní. • •Patřit do rodiny znamená být součástí chaosu, který představuje snaha spojit několik životů v jednom obytném prostoru. • •Opravdová rodina tento chaos překoná a zůstane spolu. Rodina je skupina lidí, na kterých vám záleží, a jste s nimi v kontaktu. Má na vás silný a trvalý vliv. • RODINA • Skupina osob, navzájem spjatých manželstvím, příbuzenstvím nebo adopcí, dlouhodobě spolu žijí, dospělí členové jsou odpovědní za výchovu dětí • - dvougenerační svazek nejbližších pokrevných příbuzných • - sociální jednotka tvořená legálním vztahem mezi rodiči a jejich dětmi - úkolem je výchova těchto dětí • •Tvoří ji: muž, žena a děti. Rozšířená rodina: zahrnuje prarodiče, tety, strýce, atd. • • ZNAKY RODINY: •1. společenský typ uznávaného stálého pohlavního styku • •2. institucionálně zajištěná forma manželství • •3. příbuzenské vztahy • •4. hospodářská jednotka (ekonomická stránka) • •5. rodina je společně bydlící skupinou (ne vždy platí) • FUNKCE RODINY: §biologicko-reprodukční – plodit děti, rozmnožovat svůj druh § §socializační a výchovná – začleňování se do života společnosti, výchovná, např. ovlivňovat proces učení § §ochranná (zaopatřovací, pečovatelská) • §rekreační a relaxační § §emocionální – rozvoj citů (jedná se o nenahraditelnou a zásadní funkci) § §ekonomická a zabezpečovací - zabezpečení lidských potřeb • • • PORUCHY FUNKCE RODINY: •1) biologicko-reprodukční - bezdětnost •2) ekonomické - hmotný nedostatek, nezaměstnanost •3) socializační – • a) nemohou se o dítě starat vlivy: • vnější – nezaměstnanost, přírodní katastrofy, epidemie. • vnitřní- nemoc, pracovní překážky, výkon trestu, smrt jednoho z rodičů, chronické postižení, více dětí. • b) nedovedou se o dítě starat- věková nezralost rodičů, neschopnost přijmout roli rodičů • c) nechtějí se o dítě starat – vzdání se dítěte, přednost něčemu jinému než dětem • Podle stupně závažnosti poruch rodiny •funkční rodina – rodina plní relativně dobře všechny své funkce, tzn. v podstatě intaktní rodina, v níž je zajištěn dobrý vývoj dítěte (cca 85 %) •problémová rodina – některá z funkcí je „narušena“, ale ne tak aby ohrožovala celkový rodinný systém a normální vývoj dítěte. Rodina je schopna bez vnější intervence danou situaci řešit nebo kompenzovat (cca 12 – 13 %) •dysfunkční rodina – v prostředí rodiny se vyskytují poruchy více funkcí rodiny, které ji také bezprostředně ohrožují. Rodina vyžaduje soustavnou péči (vnější pomocnou intervenci). Problémem je stanovit hranici, kdy je zapotřebí se postavit v zájmu dítěte (dětí) proti rodině (ve společnosti je přibližně 2 %) •afunkční rodina – poruchy funkcí jsou tak závažného charakteru, že rodina vůči dítěti přestává plnit svůj základní účel, dokonce jej ohrožuje v samotné existenci. Řešením se stává vyjmutí dítěte z takového prostředí a umístění do náhradní rodinné péče (cca 0,5 %) • • SOUČASNÁ ČESKÁ RODINA (znaky): •zaměřenost na zájmy jednotlivce, individuální prosazování •existuje pouze proklamativní očekávání trvalosti vztahu (malá stabilita rodiny) •omezování bezprostředního kontaktu mezi partnery a dětmi •některé činnosti, dříve zajišťované rodinou, přebírá společnost •řada osob vstupujících do manželství zažila rozpad vlastní rodiny, •dezintegrace rodiny, kdy se postupně vlivem rozličných okolností postupně mizí společné chvíle (posezení, rodinné rituály apod.) •odsouvání rodičovství na pozdější dobu (věk prvorodiček: 1. republika – 27 let, období komunismu – 21, 1 let, současnost – 28 let) •zralost partnerů při prvních intimních zkušenostech (v oblasti sexu) •tolerance vůči, žití single, homoparentálním rodinám, rozvodovosti ( se přibližuje k 50 %) •důraz na materiální hodnoty •vysoká zaměstnanost a vzdělanost českých žen •pokles významu hodnoty rodiny a dětí a životního partnera •soužití alespoň jednoho závislého dítěte na rodičích (odlišit tzv. mamahotel) • • • Charakteristika funkcí rodiny v současnosti -demokratizace uvnitř rodiny (muž ztratil dřívější výsadní postavení, žena získala práva, která dříve patřila pouze muži, ekonomická nezávislost apod.) -izolovanost rodiny od vnější společnosti (pokles sousedských vztahů, oddělený život jednotlivých generací) -zmenšení (početní) rodiny – zvyšuje se počet jednočlenných rodin, případně osamělých matek s dětmi -dezintegrace – stále se snižující počet spolu tráveného času (tradičních setkání apod.), záliby rodičů i vedlejší vztahy -zaneprázdnění rodičů – v důsledku pracovního zatížení, a to za účelem pokrytí materiálních nákladů na chod rodiny, volný čas apod. (Pozor na negativně pojímaný hodnotový systém dítěte.) -dvoukariérový model rodiny – oba rodiče jdou za kariérou (vyšší vzdělanost žen, kvalifikovanost, společenské uplatnění, profesionální sport apod.) -vysoká rozvodovost -slábne tradiční systém sociální kontroly – svobodná matka není už stigma, tolerance k soužítí homosexuálů apod. -diferencovanost rodin na základě socioekonomické úrovně – některé rodiny se nacházejí v rozdílných ekonomických pásmech. Současná rodina (znaky) Chybí očekávání trvalosti vztahu Velké nároky na partnera/ku Alternativy: manželství na zkoušku, partnerství bez manželství Výchova představuje samostatnou instituci (přenechávání zodpovědnosti) Nenaučení se samostatnému životu (mamahotel) Preferování budování kariéry Odsouvání rodičovství na 30+ let aj. Dělení rodiny z hlediska času orientační rodina − rodina, do které se jedinec narodí, případně je přijat (např. osvojením, adopcí apod.). V tomto prostředí si osvojuje vzorce a normy sociálního chování v závislosti na chování rodičů, případně blízkého okolí rodiny. Prostřednictvím rodičovského vzoru se učí i svou budoucí sexuální roli, své sexuální chování k partnerovi opačného pohlaví. prokreační rodina – nová rodina, kterou si sám jako dospělý jedinec založí a která, je do značné míry ovlivněna rodinou orientační. Mnohdy se hovoří o tzv., sociální dědičnosti, o předávání vzorců chování z generace na generaci. Hlavním smyslem a úlohou prokreační rodiny je reprodukce, tzn. zplození dítěte. Dělení podle složení jednotlivých členů nukleární rodina (úplná rodina) – institucionalizovaná biopsychosociální skupina, tvořena manželským párem (rodiči) a dětmi (vlastními nebo adoptovanými). Nukleární rodina je spjata hlubokými citovými vazbami, výchova je soustředěna na výchovu dětí a vyznačuje se soukromím. Jejím základním znakem je dvougenerační model. V evropském kontextu je zapotřebí doplnit, že rodiče musí být opačného pohlaví a nesmí být ve vzájemném pokrevním svazku. V současné době, přechází velice často tato forma rodiny do rodiny neúplné. (Někdy se užívá i označení rodina atomární, rodina manželská, rodina párová). rozšířená rodina – ve společné domácnosti žije více osob vzájemně propojených příbuzenskými vztahy: -vertikálně rozšířená rodina (např. rodiče, děti a prarodiče), -horizontálně rozšířená rodina (v jedné domácnosti žije několik sourozenců se svými rodinami (typické pro romskou populaci). neúplná rodina – absentuje jeden z rodičů, např. svobodná matka, rozvedený rodič, vdova (vdovec). rekonstituovaná rodina – nově konstituovaná rodina založená svobodným, rozvedeným nebo ovdovělým rodičem. náhradní rodina – založená na sociálním rodičovství, kdy ani jeden z rodičů není biologickým rodičem. V praxi se o adopci nebo osvojení. Rodinné právo -Historicky se jedná o úpravu právních vztahů mezi lidmi. - Vnímat rozdíl: manželství x rodina - -manželství – formální instituce -rodina – soužití bez právního ukotvení Podle vzniku rodiny Podle vzniku rodiny rozeznáváme: patrilokální – stěhování ženy do rodiny muže matrilokální – stěhování do rodiny matky neolokální – stěhování obou partnerů do nového prostředí Podle moci a práva manželů rozeznáváme: matriarchální – výhradní právo a rozhodovací moc na straně ženy patriarchální – výhradní právo a rozhodovací moc na straně muže egalitární – právo a rozhodovací moc je demokraticky rozložena na oba manžele PROSTŘEDÍ RODINY: •Prostředí autoritativní (trestající) – poslušnost dítěte na základě vzbuzování strachu z rodičů, podřízená role dítěte, dnes již méně časté, patří zde příkaz a zákaz, pozor na útlum dítěte ve vývoji- neurotické stavy, dítě se nemůže samo rozhodovat. •Nadměrně pečlivá výchova – (zpravidla starší rodiče, stěžování si na školu, projektování vlastních nenaplněných ambicí, permanentní zdravotní dohled, četba odborné literatury apod.) •Prostředí liberální (nadměrně shovívavá, tolerantní výchova) – bez nějakého řádu, volnost dítěte, rovnost rodičů a dětí, hrozí, že dítě se dostane do sekty či negativně působící party. •Prostředí demokratické – ideální k výchově, respektování vzájemných vztahů v rodině, vzájemná spolupráce, společné řešení problémů. • •