NÁBOŽENSKÝ EXTREMISMUS VIRA • celková důvěra v nějakou osobu, instituci nebo nauku • přesvědčení, že něco je skutečné či pravdivé NÁBOŽENSTVÍ • souhrnný pojem pro velmi rozmanité soustavy jednání, symbolů a představ, jimiž různá společenství a církve vyjadřují reálný, životní, oso vztah k transcendentní (smyslové vnímání přesahující) zkušenosti či transcendentním představám. CÍRKEV náboženskou organizací sjednocenou týmž vyznáním • náboženské společenství • společenství všech, kdo se hlásí k určité nauce • registrovaná církev (legislativa, seznam) náboženství Náboženství lze chápat jako komplexní postoj a z něho vyplývající přístup ke světu, k sobě samému i k tom, co jej přesahuje, postoj, který respektuje určitý řád mající absolutní platnost • sklon k duchovnímu životu, resp. potřeba přesahu vlastní existence a platnosti vyšších norem, je považována za jednu z vrozených dispozic člověka • schopnost náboženského prožívání může být individuálně rozdílná dle Říčana (2002) spočívá úspěch náboženského směru především na tom, jak saturuje potřeby potenciálních zájemců v dané společnosti a době • náboženství může člověka ovlivnit pozitivně i negativně POZITIVNÍ VLIV - nová dimenze , která představuje stabilní rámec přesahující materiální svět a harmonizující jeho psychiku, obecný smysl života Náboženství ale může být zneužito - negativní vliv - patologická religiozita SEKTA Slovo sekta pochází z latinského secta. Není rozhodnuto, je-li původem slovo seco, secare (sekat) nebo sequor, sequi (následovat). Do evropských jazyků proniklo z latinského překladu Bible, kde v Novém zákoně je několikrát uvedeno jako překlad původního řeckého hairesis. Pod výrazem náboženská sekta se nejčastěji míní seskupení vystižené některou ze čtyr dále uvedených charakteristik: 1. Náboženská společnost vzniklá ve snaze reformovat nauku a/nebo praktiky větší a starší náboženské společnosti, např. některé etablované církve. Obvykle přejímá většinu nauky původní skupiny, ale má i nové, odlišné ideje. Protože porušila tradice, existuje mezi ní a okolím určité napětí. Mnoho takových sekt brzy zanikne. Jiné přežívají. Další rostou a vyvíjejí se v etablované náboženské společnosti, od kterých se případně zase odštěpují nové sekty. Jako sekty v tomto smyslu začínala mnohá dnes etablovaná náboženství, včetně křesťanství. (Římští Židé označili podle Skutků apoštolů 28, 22 v rozhovoru s apoštolem Pavlem začínající křesťanství jako sektu.) 2. Podle některých křesťanů relativně nová, spíše menší náboženská společnost, buď výslovně mimo křesťanství, nebo odmítající pojetí křesťanství jimi F>referované.V této souvislosti bývají označováni za sektáře např. adventisté, etniční křesťané jako celek, kvakeři, Křesťanská věda, Obec křesťanů, případně antroposofie, a někdy také (zejména evropští) buddhisté, hinduisté, taoisté, někdy i muslimové. 3. Náboženská společnost, v níž převládají tendence jako autoritářství, uzavřenost, fanatismus, nesnášenlivost, selekce informací a pod. 4. Náboženská společnost, která svým stoupencům škodí, obvykle takzvaným vymýváním mozku. (Kolem toho ale zřejmé koluje mnoho pover. Je nesnadné to exaktně potvrdit. Z téhož bývají recipročně obvinovány i některé antisektářské aktivity.) Dále do této skupiny patří náboženské společnosti s násilnými, popř. vražednými či sebevražednými tendencemi. sekta z teologického hlediska: učení sekty jen vytrženou částí nějakého náboženského učení, vyděleného z kontextu, která je absolutizovaná, interpretovaná v modifikované podobě, jako samostatná věrouka z hlediska sociologie a kulturní antropologie - tyto skupiny definovány svým protispolečenským zaměřením, odmítání majoritní kultury atd. z pohledu sociální psychologie - jde o totalitním způsobem organizované skupiny s pevnou ideologií a vůdcem, manipulující veškerý život svých členů Vůdce sekty - absolutní autorita (jak mocenská, tak znalecká) Hierarchické uspořádání sekty (nedochází k tvorbě podskupin, které by ohrozily hierarchii) Učení sekty - bývá považováno za jediné správné a pravdivé Sekta jako alternativa rodiny SEKTÁRSKE RYSY skupina lidí s organizační strukturou společný záměr, cíl, myšlenka systém hodnot, norem, sankcí (negativní sektárska skupina - odlišná v životním stylu, myšlenkách, nebo symbolice) pocit výlučnosti a exkluzivity absolutní poznání pravdy často izolace a marginalita charismatický vůdce autoritářský a despotický styl vedení omezení spontánních aktivit antispolečenskost, pocit permanentního pronásledování (paranoia) manipulace, myšlenková stereotypie, uniformita, potírání kritického myšlení podceňování racionality, zdůrazňování emocionality fanatismus pocit důležitosti, elitářství vizionářství, mesianismus dvojí tvář - něco jiného říká potenciálním členům, něco jiného aktivním bomardování city, permanentní strach (z poklesu paušálně přidělené popularity) Příčiny vstupu do náboženské skupiny / Příčiny vstupu do náboženské skupiny • mladí lidé, hledající svou identitu, nezkušení, neuvědomují si rizika, nevnímají negativní signály (např. omezení kontaktů s rodinou apod.) • motivace může pramenit z osobnostního zaměření jedince, z potřeby něco získat, rozšířit si zkušenost, možnosti, nebo únik z neuspokojivé reality • Vývojová podmíněnost aktivizace potřeby duchovní orientace Duchovní orientaci posilují existenciální motivy, které nabývají na významu v určitých vývojových fázích, zejm. • potřeba smyslu života potřeba absolutně platných morálních pravidel • potřeba přesahu vlastního života POTŘEBY!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Príčiny vstupu do náboženské skupiny -VĚK Adepty a vstup do sekty jsou často mladí lidé mezi 15. - 25 rokem života (často i charakter experimentování; jak stárne, dozrává a hledá jiná řešení - často pak ze sekty odchází) Střední věk - riziko krize identity (krize středního věku; hledání něčeho, co by mělo trvalý charakter, dostatečně spolehlivé; sebereflexe; význam očekávajícího blížícího se stárnutí, vyrovnání se ztracenými šancemi, pocity prázdnoty apod. Ve stáří - dáno zejm. ztrátou mnoha dříve dostupných zdrojů a vědomím vlastní smrtelnosti Príčiny vstupu do náboženské skupiny -POTŘEBY Potřeba transcendentního zakotvení života Potřeba přesahu přítomnosti, získání něčeho trvalého, jistého Potřeba kořit se a potřeba oddanosti Potřeba jistoty a řádu Potřeba autority (nechuť k nejistotě, potřeba být veden a někdy i tendence zbavit se odpovědnosti za svá rozhodnutí. Někdy paradoxní únik od autority rodičů k ještě přísnější autoritě vůdce sekty) Potřeba akceptace a sociálního zakotvení Potřeba seberealizace (souvisíš pocitem privilegovanosti, který poskytuje členství v náboženské skupme) Potřeba intenzivního a autentického prožitku (zejm. u mladých lidí) Projev protestu a úniku ze světa (i zvědavost, experimentování) Reakce na životní zátěž Psychická dispozice (zvýšená citlivost, emoční labilita, introverze, introspektívni zaměření apod.) PŮSOBENÍ NA JEDINCE - PROŽÍVÁNÍ pocit uchvácení apelace více na city, než na rozum PŮSOBENÍ NA JEDINCE - MYŠLENÍ podřízeno víře tendence ke specifické atribuci - tj. přisuzování určitého významu různým událostem (zde např. výklad veškerého dění vůlí Boží) magické myšlení (tendence cokoli interpetovat na základě víry v nereálné možnosti (např. že je možné materiální svět ovlivnit pomocí síly myšlenky, nebo vůle) ovlivněno emocemi náboženská pravda může mít charakter zjevení neustálé opakování doktríny sekty může vést až ke změnám vědomí k transu (motlitby, rituály, monotónní projev, rytmický pohyb apod.) závazná pravidla uvažování o hodnocení čehokoli ztráta schopnosti samostatně uvažovat specifické změny v oblasti užívaného jazyka (kognitivní manipulace; vlastní jazyk a symbolický systém) PŮSOBENÍ NA JEDINCE - CHOVÁNÍ normy chování jsou součástí jakéhokoli náboženského učení přísné normy a striktnost řádu omezení svobody jedince vytvoření návyku (posiluje pocit, že to člověk všechno dělá dobrovolně) MISIJNÍ AKTIVITA (zakotvena v normách) ovlivnitelnost a závislost chování na učení sekty je často tak silná, že členové některých skupin jednají proti běžným morálním i právním normám (např. rituální prostituce, hromadná sebevražda apod. PŮSOBENÍ NA JEDINCE - SEBEPOJETÍ konverze je velmi důležitým mezníkem ve vývoji sebepojetí specifický způsob uvažování - změna identity (převládá oddanost, loajalita, preference skupinových zájmů) eliminace individuálních typických rysů významná bývá potřeba čistoty - oproštění se ode všeho, co brání duchovnímu rozvoji (např. požadavek celibátu, omezení jídla, důraz na fyzickou práci) /VZNIK ZÁVISLOSTI NA NÁBOŽENSKÉ SKUPINĚ 1 FÁZE: úvodní kontakt a vzbuzení zájmu • důležité určité psychické vyladění (na|Dř. v situaci, kdy řešíme problémy, saturace potřeby, nebo v důsledků pocitu nejistoty, méněcennosti, vztahových potíží, neúspěchu, hledání přijatelného smyslu života apod. • osobní kontakt se členy působí silněji než jiná forma seznámení s jejich učením • při prvním setkání působí "misionáři" velmi příjemně, upřímně, zdají se být šťastní a vyrovnaní • po prvním kontaktu začíná proces systematického zpracování potenciálních zájemců - psychická manipulace • v této fázi pracuje sekta s pozitivními emocemi (které redukují pozornost VZNIK ZÁVISLOSTI NA NÁBOŽENSKÉ SKUPINE 2 FAZE: lákání • přesvědčování zaměřeno zejména na emoce, na víru, racionalizující argumenty pouze jako podpora • aktivace pozitivního citového prožitku • posilování negativních emocí ve vztahu k okolí (zdůrazňování konfliktů, problémů, které jedinec na této úrovni prožíval) • náboženská konverze - radikální změna životní orientace • typické euforické stavy se zvýšenou aktivizací • (zahrnuje často opuštění přátel, rodiny, i dřívějších zájmů) /VZNIK ZÁVISLOSTI NA NÁBOŽENSKÉ SKUPINĚ 3 FÁZE: adaptace na život v náboženské skupině • ritualizovaný počátek nového života (často odmítnutí všeho co bylo dřív) • konverze dává novou identitu • vyžaduje se bezvýhradní přijetí učení a osobnosti vůdce • (členové jsou často záměrně dezorientováni - izolace od zázemí, nové a neznámé prostředí, narušení životního stereotypu, nedostatek spánku, změna jídla, příp. hladovění, veškerý čas je organizován • masivní zahlcení jednostranným informacemi • Vytváření strachu - posilují pocit obecného ohrožení VZNIK ZÁVISLOSTI NA NÁBOŽENSKÉ SKUPINE 4 FÁZE: vznik závislosti na náboženské skupině • identifikace s duchovním učením • skupinová identita • ztráta samostatného uvažování misijní činnost - získávání nových členů (např. Svědci Jehovové pokud se jim to nedaří - bývají odsuzováni a trestáni 5 FÁZE: pochybnosti a rozhodování o odchodu VZNIK ZÁVISLOSTI NA NÁBOŽENSKÉ SKUPINE 6 FÁZE: odchod ze skupiny • často přetrvávají psychické problémy, deprese, poruchy emočního prožívání, neodůvodněný strach a úzkost • potřeba víry někdy přetrvává i po opuštění sekty • potíže v sociálním kontaktu VLIV SEKTY NA DĚTI různá míra ovlivnění regulace plodnosti, v některých skupinách - rodičovská práva minimalizována -kolektivní výchova někde dokonce rodiče děti pod vlivem sekty týrají SEKTY V ČR - dělení, príklady Sekty a hnutí založené na principu náboženství Sekty a hnutí založené na principu křesťanství (Svědci Jehovovi, Mormoni, Moonisté, Scientologická církev aj.) • Sekty a hnutí založené na principu hinduismu (Hare Kršna, Sahaja Joga, Sri Chinmoy) • Sekty a hnutí založené na principu buddhismu (diamantová cesta) • Sekty a hnutí založené na principu islámu Sekty a hnutí nezaložené na principu náboženství • Satanismus (náboženský, psychologizující, kulturní • Náboženský - protest proti křesťanství, černé mše, obětní rituály, magie Psychologizující/Filozofizující - nevěří v satana jako duchovní bytost; především protest proti křesťanské morálce - pokrytectví; víra v člověka, každý člověk je sám sobě bohem (egoteismus), satan = symbol volnosti, přirozenosti; člověk, není spoutaný žádnými omezeními, pokud výslovně neškodí, je mu vše dovoleno; velký důraz je kladen na přírodu Kulturní - kultura neuznávající tradiční hodnoty krásy, dobra, života atp. (témata hnusu, krve, smrti, masakrů atp.) New Age