Extremismus, rasismus a monosti prevence Tento dokument se zabývá problematikou extremismu a rasismu ve spole nosti a pYedstavuje monosti jejich prevence. ZamYuje se na vymezení klí ových pojmo, analýzu sociálních skupin, charakteristiku extremistických hnutí a konkrétní preventivní opatYení na rozných úrovních. Extremismus není jednozna n definován, obecn ozna uje postoje, ideologie i aktivity, které se vyzna ují krajní netolerancí vo i odlianým názorom i skupinám. Rasismus je pYedsude ný a nepYátelský postoj vo i pYísluaníkom jiné rasy nebo etnika, který moe nabýt a fanatických podob a pYerost v ideologii i systematické násilí. podle Robin Brzobohaty Vymezení pojmu extremismus Krajní netolerance Extremismus ozna uje postoje a ideologie vyzna ující se krajní netolerancí vo i odlianým názorom i skupinám. Extremisté asto vyuívají existující intoleranci k prosazování svých ideologických i mocenských cílo. Rozné projevy Mezi projevy extremismu patYí krajní nacionalismus (nadYazování vlastního národa), xenofobie (strach i nenávist vo i cizincom) i antisemitismus (nenávist vo i }idom). Právní nejasnost Chybí jednotná definice extremismu a termín není jednozna n ukotven v právu, co komplikuje jeho postihování a prevenci. Vymezení pojmu rasismus Definice rasismu Rasismus je pYedsude ný a nepYátelský postoj vo i pYísluaníkom jiné rasy nebo etnika. Moe nabýt a fanatických podob a pYerost v ideologii i systematické násilí. Rasismus spo ívá na víYe v nerovnost ras a asto slouí jako ospravedlnní diskriminace i segregace ur ité skupiny. PYí iny a dosledky Rasismus moe pramenit z frustrace, obav o pracovní konkurenci nebo hledání obtního "viníka" spole enských problémo. V extrémních pYípadech vede k rasov motivovanému násilí i genocid, jak ukazují tragické historické události. Rasistické postoje se asto aíYí ve spole nosti, kde chybí vzdlání o kulturní rozmanitosti a kde pYevládá strach z neznámého. Vymezení pojmu ideologie Ucelený systém Soustava názoro, idejí a hodnot Skupinová identita Formuluje zájmy ur ité skupiny Výklad svta Slouí k vysvtlení spole nosti a mobilizaci jednání Ideologie je ucelená soustava názoro, idejí, hodnot a postojo, která slouí k vysvtlení svta a mobilizaci jednání ur ité skupiny. Ideologie zpravidla formuluje politické, ekonomické i sociální zájmy skupiny a snaí se o utváYení jednotného výkladu spole nosti. asto má apologetickou (ospravedlIující) nebo propagandistickou funkci a moe nabývat pejorativního významu, pokud uzavírá mysl vo i kritice a upYednostIuje mocenské cíle pYed pravdou. PYíkladem ideologií jsou napY. faaismus, komunismus, liberalismus apod. Vymezení pojmu faaismus Charakteristické znaky Faaismus je politická ideologie typická autoritáYstvím, vodcovským principem, krajním nacionalismem, militarismem a teorií rasové i národní nadYazenosti. Je extrémn antidemokratický a asto spojený s rasismem a antisemitismem. Historický kontext Historicky vznikl faaismus v Itálii po první svtové válce (Mussolini) a termín se pak rozaíYil i na podobné reimy v jiných zemích. Faaistické reimy prosazují silný stát, potla ují opozici násilím a propagandou. Spole enské dopady Faaistické reimy mobilizují spole nost na principu jednoty národa, potla ují individuální svobody a vytváYejí atmosféru strachu a nenávisti vo i ozna eným nepYátelom. Vymezení pojmu antisemitismus Definice Specifická forma rasismu 3 nepYátelství, pYedsudky i nenávist vo i }idom jako etnické i náboenské skupin. Oficiální vymezení Podle IHRA: "Antisemitismus je ur itý zposob vnímání }ido, který lze vyjádYit jako nenávist vo i nim." Projevy Zahrnuje konspira ní teorie o "idovském spiknutí", stereotypy o }idech a v historii vedl k pogromom i genocid (holokaustu). Vymezení pojmu xenofobie Co je xenofobie Xenofobie je strach, odpor i nepYátelství vo i vaemu cizímu, zejména vo i cizincom nebo pYísluaníkom odlianých kultur. Projevuje se nedovrou a averzí vo i lidem z jiných zemí i kultur. Na rozdíl od klinické fobie jde spíae o nau ený sociální postoj zaloený na pYedsudcích a pocitu ohroení z neznámého. Dosledky a protiklady Xenofobie bývá zdrojem dalaích nesnáaenlivých ideologií a postojo (rasismus, nacionalismus, náboenská nesnáaenlivost) a moe vést k diskriminaci i násilí vo i cizincom. Opakem je xenofilie 3 naopak pYehnaná náklonnost ke vaemu cizímu, která moe vést k nekritickému pYijímání cizích vlivo. Vymezení pojmu anarchismus Anarchismus je politická ideologie usilující o nastolení anarchie, tedy spole enského stavu bez vlády (bezvládí). V bné Ye i je anarchie asto myln chápána jako chaos a nepoYádek, zatímco anarchismus jako ideologie nabízí alternativní modely uspoYádání spole nosti. Odmítnutí autority Anarchisté odmítají jakékoli formy politické, ekonomické i sociální hierarchie Dobrovolná spolupráce Cílem je spole nost zaloená na dobrovolné spolupráci bez státní moci Svoboda jedince Usiluje o maximální svobodu jednotlivce a bezvládí (anarchii) Historický vývoj Vznikl v 19. století a existuje v rozných smrech (anarchokomunismus, anarchokapitalismus) Vymezení pojmu sociální skupina Definice Sociální skupina je soubor lidí (minimáln dvou osob), mezi nimi probíhá interakce a vznikají vzájemné vztahy, sdílejí spole né cíle, normy i innosti a cítí k sob sounáleitost. Charakteristika Skupina vystupuje navenek jako ur itý celek (subjekt) a uspokojuje lenom potYebu být nkam za lenn. Na rozdíl od nahodilého shluku lidí (agregátu) mají lenové sociální skupiny mezi sebou trvalejaí vazby. PYíklady PYíklady: rodina, akolní tYída, pracovní tým, sportovní klub (malé primární skupiny) nebo národ, církev, politická strana (velké sekundární skupiny). Vymezení pojmu parta Neformální vrstevnická skupina Skupina pYátel i známých spojená spole nými aktivitami Rozná míra organizovanosti Od volné a po vysoce organizovanou s vodcem a pravidly Pozitivní vs. negativní Rozliaujeme podle zamYení aktivit a spole enské pYijatelnosti Parta je neformální vrstevnická skupina, typicky skupina pYátel i známých ( asto mládee), spojená spole nými aktivitami, zájmy nebo místem setkávání. V kontextu sociální patologie se rozliaují parta pozitivní (sociáln ádoucí aktivity 3 napY. skautský oddíl) a negativní (skupina páchající pYestupky i trestnou innost). Vymezení pojmu gang Definice gangu Gang je zpravidla zlo inecká skupina s vysokou vnitYní organizací a identitou. Povodn výraz gang znamenal pojmenovanou muskou skupinu, dnes témY výlu n ozna uje zlo ineckou tlupu. Charakteristické znaky Gangy mívají hierarchii (vodce, lenové), vlastní symboly (napY. barvy, název) a páchají koordinovan kriminální innost. PYísluaníci gangu (gangsteYi) dodrují skupinovou subkulturu a loajalitu. Funkce pro leny Gang poskytuje lenom pocit moci, zisku i náhradu rodinného zázemí. Na rozdíl od party je gang jasn vymezen vo i okolí ( asto teritoriem) a pouívá násilí k prosazení svých cílo. Vymezení pojmu sociální facilitace Definice Sociální facilitace je zlepaení (usnadnní) výkonu jedince v pYítomnosti druhých lidí u jednoduchých nebo dobYe nau ených úkolo. Klasické experimenty (Triplett 1898) ukázaly, e napY. cyklisté dosahují lepaích aso, pokud závodí s ostatními ne o samot. Mechanismus a protiklady PYítomnost publika i spolupracujících osob zvyauje aktivaci organismu, co u lehkých úkolo vede ke zrychlení a zkvalitnní výkonu. Naopak u sloitých nebo nových úkolo moe pYítomnost druhých výkon zhorait (jev sociální inhibice nebo sociální zahálení). Sociální facilitace je jedním z projevo vlivu skupiny na jednotlivce. Vymezení pojmu deindividualizace Ztráta identity Ztráta pocitu vlastní identity a individuální odpovdnosti jedince v davu i vysoce soudrné skupin Anonymita v mase lovk se stává anonymním lenem masy, pYestává se vnímat jako jedinec a splývá se skupinou Oslabení sebekontroly Vede k oslabení sebekontroly a zvýaené náchylnosti ke konformit 3 jedinec se chová jinak ne by jednal sám za sebe Posilující faktory Anonymitu ve skupin posilují masky, uniformy nebo velký po et lidí ( lovk má pocit, e "se ztratí v davu") Vymezení pojmu dav Definice Nahromadní vtaího po tu lidí v ase a prostoru, kteYí sdílejí spole ný zájem i cíl a vzájemn na sebe reagují pYímou blízkostí Psychologické vlivy Posobí zde sugesce, napodobování, psychická nákaza, které mní individuální psychiku zú astnných Zmna chování V davu dochází ke sníení sociální kontroly 3 jedinci podléhají emocím, anonymit a ztrát zábran Typy davo Rozliaují se rozné typy: aktivní úto ný dav, panický dav, získávající dav apod. Vymezení pojmu hate crime (zlo in z nenávisti) Definice Hate crime (zlo in z nenávisti) je trestný in motivovaný pYedsudkem úto níka vo i ur ité skupin osob. Pachatel si obe vybírá kvoli její skute né i domnlé pYísluanosti k dané skupin. Typické znaky Obe je napadena pro to, kým je (rasou, národností, náboenstvím, sexuální orientací, zdravotním postiením aj.), nikoli pro svoj individuální skutek. Právní postih Právo R postihuje motiv nenávisti jako pYitující okolnost nebo zvláatní skutkové podstaty trestných ino (napY. §352 3 násilí proti skupin obyvatel). Vymezení pojmu sociální distance Definice Sociální distance je sociologický pojem ozna ující míru vzdálenosti i odstupu mezi roznými sociálními skupinami. MYení Bogardusova akála sociální distance mYí, do jaké míry je lovk ochoten pYijmout pYísluaníka jiné etnické i sociální skupiny (napY. za spolupracovníka, za souseda, za lena rodiny). Dosledky V praxi vysoká sociální distance vede k segregaci a vylou ení menain, zatímco sniování distance (napY. meziskupinovým kontaktem) podporuje integraci. Sociální skupiny: Znaky a význam Interakce Lidé ve skupin spolu komunikují a ovlivIují se, vytváYí se mezi nimi vztahy a vazby. Spole né hodnoty a cíle Skupinu spojuje nco, o co spole n usilují nebo emu vYí, sdílené normy a hodnoty. Struktura a role Ve skupin se ustavují pozice (napY. vodce, stoupenci) a o ekávání ohledn chování leno. Pocit sounáleitosti lenové vnímají skupinu jako "my", mají vo i ní loajalitu a identifikují se s ní. Typy sociálních skupin Primární vs. sekundární skupiny Primární jsou malé skupiny s osobními, dovrnými vztahy (rodina, skupina pYátel) 3 kontakty v nich jsou bezprostYední a citov významné. Sekundární skupiny jsou vtaí a formálnjaí, vztahy jsou více instrumentální a mén osobní (napY. pracovní kolektiv, ob anské sdruení). Formální vs. neformální skupiny Formální vznikají zámrn s ur itými pravidly a strukturou (napY. pracovní tým s definovanou hierarchií), neformální vznikají spontánn na základ sympatií i spole ných zájmo (parta kamarádo). Malá skupina (napY. tým 5 lidí) umoIuje pYímou interakci "tváYí v tváY" vaech leno, velké skupiny (desítky a miliony lidí, napY. národ) u vyadují nepYímé vazby a asto mají podskupiny i formální strukturu. Dalaí typy sociálních skupin lenské vs. referen ní skupiny lenská skupina je ta, jejím lenem osoba skute n je (a Yíká "my"), referen ní skupina je taková, ke které vzhlíí, srovnává se s ní, a k ní nenáleí (napY. mláde vzhlíí ke skupin celebrit nebo subkultuYe). Pozitivn vs. negativn zamYené skupiny Pozitivní skupiny sledují spole ensky pYijatelné cíle (tvoYivé, prosociální aktivity), negativní skupiny mají cíle v rozporu s normami spole nosti (páchají trestnou innost, násilí, aikanují apod.). Dalaí typologie Skupiny lze dlit i podle dalaích kritérií: dobrovolné vs. nedobrovolné, dlouhodobé vs. krátkodobé, otevYené vs. uzavYené, homogenní vs. heterogenní apod. Význam skupiny pro jedince Sebeaktualizace NaplIování zájmo a cílo Uznání Získávání statusu a ocenní Sounáleitost Pocit "nkam patYit" Kadý lovk je lenem více sociálních skupin sou asn (rodinné, pracovní, zájmové atd.) a skupiny významn ovlivIují jeho socializaci (osvojování norem a hodnot) a utváYení identity. Skupiny také poskytují sociální oporu 3 v tkých situacích mohou lenové pomoci jednotlivci (napY. rodina pomáhá pYi nemoci i finan ní tísni). Pro spole nost jako celek jsou skupiny základními stavebními kameny sociální struktury. Pozitivní vliv skupiny U ení sociálních dovedností V rámci kolektivu si lovk zkouaí rozné sociální role, u í se spolupracovat, komunikovat, Yeait konflikty a respektovat potYeby druhých. Formování identity Zejména vrstevnické skupiny v období dospívání významn ovlivIují vývoj osobnosti 3 poskytují modely chování, utváYejí hodnoty, pomáhají formovat názory. Motivace k výkonu Pozitivn orientovaná skupina moe jedince motivovat k lepaím výkonom (napY. sportovní tým podporuje lena k tréninku), k dodrování morálních zásad a k rozvoji. Negativní vliv skupiny Rizikové skupiny Rizikové skupiny jsou takové, které vyznávají naruaené normy (napY. násilí, drogy, kriminalitu) nebo mají nezdravou vnitYní dynamiku (napY. absolutní podYízení autorit vodce). V takové skupin se u jedinco posiluje sklon k neádoucímu chování 3 vrstevnický tlak moe vést k pYijetí drog, páchání trestných ino, agresi i odmítání autorit (akola, rodi e). Sociální vykoYenní Parta s deviantními normami moe poskytovat svým lenom sice pocit pYijetí, ale zároveI je utvrzuje v negativních vzorcích a izoluje od vtainové spole nosti. Tím se prohlubuje jejich sociální vykoYenní 3 pocit, e nikam jinam nepatYí. asto platí, e mláde v negativních partách mívá problémy i mimo skupinu: potíe v rodin, neúspchy ve akole, pocity odcizení. Skupinová koheze a dynamika Skupinová koheze (soudrnost) ozna uje míru, do jaké drí skupina "pYi sob". Vysoce soudrné skupiny se vyzna ují silnou identitou, loajalitou leno a ochotou spolupracovat. Kohezi podporují spole né cíle a úspchy, malé rozdíly v statusu, vnjaí ohroení a sympatie mezi leny. Skupinová koheze Míra soudrnosti skupiny, síla vazeb mezi leny Vývoj skupiny Od formování pYes bouYení a po ustálení a plnní úkolo Mezilidské vztahy Sympatie, animozity, podskupiny v rámci celku Komunikace Zposoby výmny informací a rozhodování ve skupin Vliv skupiny na jedince: Konformita Definice konformity Konformita je pYizposobení se pYevládajícím názorom a normám skupiny a potla ení vlastních odlianých projevo. Moe být povrchní (pouze navenek) nebo vnitYní (skute né pYijetí názoru vtainy). Klasickým experimentem prokázal sílu konformity Solomon Asch 3 lidé byli ochotni popYít zjevnou skute nost a uvést stejnou chybnou odpov jako vtaina, jen aby nevybo ili. Význam a protiklady Konformita do ur ité míry usnadIuje souití (dodrujeme pravidla spole nosti), nadmrná konformita vaak moe vést k potla ení kritického myalení a odpovdnosti (jedinec "jen plní rozkazy" nebo "dlá to, co ostatní"). Opakem je nonkonformita (jedinec si zachovává vlastní úsudek) a krajním protikladem antikonformita, kdy lovk zámrn jedná opa n ne skupina. Vliv skupiny na jedince: Inovace Definice inovace Inovace je volba vlastních zposobo jednání pYi nesouhlasu s normami skupiny Mertonova teorie InovátoYi mají stejné cíle jako konformisté, ale volí vlastní ( asto nelegitimní) metody Konstruktivní vs. destruktivní Inovace moe být pozitivní (nový nápad zlepaující fungování) nebo negativní (nový zposob poruaování pravidel) Podle R. K. Mertona je inovace jedním z typo adaptace na spole enský tlak. PYíkladem inovativního devianta je zlodj 3 chce dosáhnout uznávaného cíle (materiálního úspchu), ale místo poctivé práce volí kráde i podvod. Inovace tedy znamená nepYijetí pYedepsaných prostYedko pYi zachování cílo. Vliv skupiny na jedince: Skupinová polarizace Definice Skupinová polarizace je tendence skupiny pYijmout po spole né diskusi vyhrannjaí stanovisko, ne byl promr povodních postojo leno pYed diskusí. Mechanismus Skupinová diskuse zesílí pYevládající názor. Dovodem je jednak to, e lenové slyaí nové argumenty podporující jejich po áte ní sklon, jednak potYeba jedinco zapadnout. Dosledky Polarizace se projevuje napY. v politických diskusích na sociálních sítích, kde se uzavYené skupiny navzájem utvrzují v extrémních názorech. V krajním pYípad moe vést k radikalizaci skupiny. Vliv skupiny na jedince: Skupinové myalení Definice Skupinové myalení (groupthink) je specifický patologický jev ve vysoce soudrných skupinách, kdy touha po vnitYní shod a harmonii pYeváí nad kritickým posouzením reality. Projevy lenové skupiny potla ují vlastní nesouhlasné názory, cenzurují informace, které odporují skupinovým pYedstavám, a vyvíjejí tlak na jednotný názor. Dosledky Skupina moe pYijmout rozhodnutí, které je objektivn apatné nebo iracionální, ale nikdo z leno si netroufne to zpochybnit, aby nenaruail jednotu. Historické pYíklady Termín zavedl I. Janis, který analyzoval napY. chybná rozhodnutí americké vlády (invaze v Zátoce sviní apod.). Vliv skupiny na jedince: Posluanost vo i autorit Definice posluanosti Posluanost vo i autorit je specifická forma sociálního vlivu, kdy jednotlivec zmní své chování na pYímý rozkaz autority. Je to v podstat extrémní pYípad konformity 3 jedinec plní pYíkaz nadYízené osoby i tehdy, kdy je to proti jeho vlastním zásadám. Milgramov experiment Klasicky ji ilustrují experimenty Stanley Milgrama, v nich vtaina ú astníko byla ochotna na pYíkaz vdce (autority) udlit jinému lovku zdánliv nebezpe né elektroaoky 3 ukázalo se, e mnoho lidí poslechne autoritu i za cenu ubliování druhým. Posluanost je podporována legitimitou autority (napY. uniforma policisty), vzdáleností obti, pYevzetím odpovdnosti autoritou ("jen jsem plnil rozkazy"). Parta, gang a dav 3 pYíklady sociálních uskupení Volná parta Nemá vod í autoritu ani pravidla, setkávání jsou spíae nahodilá Poloorganizovaná parta Má uznávaného vodce a schází se pravideln, ale bez pevného Yádu i rituálo pYijetí Organizovaná parta Má dohodnutá pevná pravidla, stálého vodce, pravidelné schozky a symboly lenství Gang Delikventní i kriminální parta s hierarchií a cíleným pácháním trestné innosti Z hlediska prevence je klí ové v as zachytit pYerod volné nebo poloorganizované party mládee v partu organizovanou s kriminálními rysy, tedy gang. Gang jako nebezpe ná forma skupiny Charakteristika gangu Gang je oproti bné part více vymezená a nebezpe njaí skupina 3 zpravidla se jedná o delikventní i kriminální partu s hierarchií a cíleným pácháním trestné innosti. Vznik gangu Gangy mohou vznikat z negativních part, pokud se utuí disciplína, objeví se silný vodce a skupina za ne páchat soustavnou trestnou innost (napY. pouli ní gang prodávající drogy). Prevence a intervence Boj s gangy vyaduje jak represi (policejní zásahy), tak prevenci (nabízet ohroené mládei alternativy smysluplného za lenní, programy rozbití gangové loajality atd.). Dav a davové chování Davová psychika se vyzna uje anonymitou, sugestibilitou a sníenou odpovdností. Jedinci v davu mohou jednat impulzivnji a extrémnji (viz jev deindividualizace). NapYíklad bní ob ané se v rozváanném davu mohou dopustit vandalismu i lyn e, co by individuáln neudlali. Definice davu Do asné shromádní lidí s vlastní dynamikou, nikoli stabilní skupina Davová psychika Anonymita, sugestibilita a sníená odpovdnost jednotlivco Rizikové faktory Deindividualizace moe vést k impulzivnímu a extrémnímu jednání Prevence Sniování naptí, mediace konflikto, pYítomnost respektovaných autorit Sociální vykoYenní Definice Stav, kdy jedinec ztratil (nebo nikdy nenalezl) pevné zakotvení v pozitivních sociálních vazbách Hledání pYijetí VykoYenní jedinci asto hledají pYijetí "na okraji" spole nosti Riziko radikalizace Vyaaí náchylnost k zapojení do extrémistických skupin, sekt i gango Pocit kYivdy Sociální vykoYenní asto souvisí s pocitem kYivdy a frustrace Vymezení extremismu: Základní znaky Krajní názory Extremisté zastávají vyhrocené ideologie 3 odmítají základní demokratické hodnoty, rovnost a pluralitu názoro. Místo toho prosazují nadYazenost ur ité skupiny i ideje. Jednoduché odpovdi Extremistické ideologie nabízejí zjednoduaené vysvtlení sloitých problémo 3 asto formou konspira ních teorií. Viní konkrétní skupiny obyvatel z veakerého zla. NepYátelství k systému Politický extremismus se vymezuje proti stávajícímu spole enskému a politickému Yádu, asto volá po jeho násilném svrení. Odmítá kompromis a dialog. Násilí a nenávist Mnoho extremisto schvaluje nebo pYímo pouívá násilné metody k dosaení svých cílo. Verbální agrese (hate speech) asto pYerostá v hate crime. Dlení extremismu podle ideologie Pravicový extremismus Navazuje na tradice nacionalistických, rasistických a faaistických hnutí. Typické jsou ideje rasové/národní nadYazenosti, silný etnický nacionalismus, odpor k menainám, autoritáYství a aovinismus. Levicový extremismus Staví na ultralevicových ideologiích 3 revolu ní komunismus, anarchokomunismus, krajní environmentalismus. Levicoví extremisté odmítají kapitalismus, globalizaci, nkdy i samotnou existenci státu. Náboenský extremismus Zneuívá náboenství k prosazení extrémních cílo. Stoupenci rigidn trvají na doslovném výkladu náboenských texto a chtjí ho vnutit celé spole nosti, asto i násilím. Monosti prevence extremismu Terciární prevence Práce s pachateli, resocializace, zabránní recidiv Sekundární prevence ZamYení na rizikové jedince a skupiny, v asná intervence Primární prevence Výchova k toleranci, osvta, vzdlávání celé populace Prevence extremismu a rasismu vyaduje propojení výchovy, osvty, sociální práce, policie i celé komunity. Primární prevence buduje hodnoty a dovednosti u vaech, sekundární cílí na rizikové jedince dYíve, ne se radikalizují, a terciární se snaí "opravit" ji napáchané akody. Klí ové je partnerství rozných institucí 3 akola, rodina, policie, NNO, obec 3 a sdílení informací. Také je nutné reagovat na aktuální trendy prun a moderními metodami.