Extremismus Kde to začíná... i vy +2 1 CD 1 o Integrované (sociální útvary) Neintegrované NOVOTNÁ, Eliška. Sociologie sociálních skupin, 2010 Společenství Sociální skupina Organizace Společnost Dav Národ Veřejnost Sociální skupina je jedním ze sociálních útvarů, jedna z forem, do které se lidí sdružují Společenství - integrováno zvyklostmi a tradicemi Společnost - integrovaná právem; některými sociology považována soubor sociálních skupin Organizace - integrovaná svými cíli a posláním Vrstevníci Vě ková kohorta Vrstevnická skupina • Průcha, Walterová, Mareš: za skupinu je obvykle považován soubor dvou nebo více osob, které sdílejí pocit příslušností ke skupině a jsou k sobě vázány realitně stabilními vzorci sociální interakce. • Vrstevnickou skupinu necharakterizuje jen blízkost věková, ale také blízkost názorová a spočívající v souladném jednání - jsou to typické primární skupiny, charakterizované bezprostředními kontakty (tváří v tvář), silným pocitem příslušnosti ke skupině (identifikace vyjadřovaná zájmem „my"; vyjadřují se ale také značnou nestálostí a nízkým stupněm soudržnosti - kořeny vzniku těchto skupin - již v HROVYCH SKUPINÁCH, kde ještě ovšem nedochází k vědomé sounáležitostí ani k jakékoliv dělbě činností (hra vedle sebe, než spolu) - skutečné VS začínají fungovat až v průběhu školní docházky - lze je charakterizovat podle kritérií platících pro sociální skupiny obecně (dle velikosti, struktury, příslušnosti, apod.) (Klapilová, S.) Velikost skupiny • Obecná definice skupiny - V sociologii a psychologii se skupina obvykle chápe jako minimálně dvě osoby, které mají mezi sebou určitou interakci a sdílí společný cíl nebo identitu. • Právní hledisko - Například v českém občanském zákoníku může být spolek založen minimálně třemi osobami (OZ § 214) • Skupinová dynamika - V některých teoriích skupinové dynamiky se za funkční skupinu považují alespoň tři osoby, protože interakce dvou lidí je spíše vztah než skupina. Velikost skupiny • Malé (2-6) • Střední (7-15) • Velké (16-35) nebo • Malé (3-19) • Velké (20-39) Malá soc. skupina se stala středem pozornosti vědců teprve v 19. stol., do té doby se zabývají společností jako celkem Typy skupin Velké x střední x malé Spontánní x záměrné Trvalé x situační Dobrovolné x povinné Otevřené x uzavřené Formální x neformální Primární x sekundární Referenční x členské ln-group x out-group Existence sociálních vztahů Normativní a hodnotový systém skupiny Interakce mezi členy Systém sankcí Vědomí skupinové příslušnosti a odlišnosti Participace -pasivita Uznání-odmítnutí nkluze ■ exkluze Sounáležitost - izolace DIMENZE Skupinové koheze Legitimita -nelegitimita Rovnost -nerovnost Význam skupinové koheze Vliv na kvalitu a kvantitu skupinových interakcí Zvýšení ovlivnitelnosti vi o clenu skupinou Zvyšuje produktivnost a efektivnost skupiny Pozitivní vliv na r FAKTORY, KTERÉ MOHOU OHROZIT SKUPINOVOU KOHEZI r o OPAKOVANÝ POZDNÍ PRÍCHOD ÚČASTNÍKU NA SETKÁNÍ SCHŮZKY ČLENŮ MIMO SKUPINOVÉ SEZENÍ ČASTĚJŠÍ ABSENCE STEJNÉHO ČLENA SKUPINY TVORBA PODSKUPIN PŘÍLIŠ VÝRAZNÉ ÚTOKY NA JEDNOHO ČLENA SKUPINY V ROLI „OBĚTNÍHO BERÁNKA" N ej častej s í zdroje napětí ve skupině (Kožnar, 1992) • Rozdíly mezi jedinci ve skupině • Rivalita mezi členy skupiny • Nestrukturovanost situace v nedirektivně vedené skupině • Nepřirozená autorita vedoucího skupiny • Základní kvality vedoucího skupiny • Frustrace nerealistických představ • Nutnost podrobit se skupinovým normám Skupinová identita Já se rozpouští v my Pluralita identit (jedna z mnoha) Kvaziidentita (nepravá) w w Extrovert Skupinová struktura Skupinový kritik 7 organizátor Dokončovatel konformita poslušnost Skupinová dynamika inovace skupinová polarizace Skupinová dynamika • je souhrnem norem a interakcí, zahrnuje to, co probíhá uvnitř skupiny i co přichází zvenčí; jsou do ní zahrnovány cíle a normy skupiny, koheze a tenze, vůdcovství, projekce minulých zkušeností a vztahů do aktuálních interakcí, tvorba podskupin, vztahy jedinců a skupiny a vývoj skupiny v čase (Matoušek, O.) • „skupina má vždycky pravdu" - vyjadřuje fakt, že skupinové řešení problému bývá lepší než řešení individuální - skupina má totiž schopnost vidět problém mnohostranně, je schopna zvažovat různé přístupy a různá řešení i jejich následky; dokáže motivovat k vysokému nasazení; umí korigovat extrémní nebo neuskutečnitelné nápady • X ale naopak žádá konformitu - přizpůsobení se skupině, nevybočování • „skupinové uvažování" GROUPTHINK - skupina má tendenci hlídat svou soudržnost, loajalitu svých členů, závaznost svých tradic, platnost svých norem; kritické a nesouhlasné názory jsou většinou potlačovány Vliv skupiny a jedince se může projevovat v následujících oblastech: • konformita (změna názoru na základě vlivu většiny) • inovace (změna názoru na základě vlivu menšiny; menšina musí svůj názor velmi jasně formulovat a pevně se ho držet aby odolala tlaku většiny) • skupinová polarizace (ve skupině stejně smýšlejících jedinců - tendence k extremním názorům; výsledek skupinové diskuze je extréměnšjí než původní názory jednotlivců x skupinové myšlení - extrémní forma skupinové polarizace - jsou podpořena nesprávná, nemoudrá, dokonce katastrofální rozhodnutí • poslušnost - plnění příkazu autority Skupiny • organizované • nej vyšší „kvalita", vždy vůdce, pevný řád, pravidelně se setkávají, členové mají svou symboliku • do symboliky můžeme zařadit: prapory, pozdravy, tetování, lidé kteří chtějí přijít do party, jako noví musí projít přijímacím rituálem-různá podoba,od jednoduchých po sebeubližující, ohrožující, nejen sebe ale i ostatních lidí, může se jednat i požití drog, což je nebezpečné z hlediska vzniku závislosti 90%, vybírají si úzký okruh lidí, např.do 15-ti let-nejsou trestně odpovědní, nebo specifická vlastnot-např.znalost chemie-vaření drog • je těžké z nich vystoupit • poloorganizované • napůl, absence přijímacího řízení, neprovádí se úzký výběr • nemají pevný řád, spějí k trestné činnosti • volné • nesplňují téměř nic z organizovaných part • bez znaků organizované skupiny, např.jen místo, čas kde a kdy se scházejí • pozitivní (chování spolu se zájmy společnosti, kroužky,...) • indiferentní (zaměření není jednoznačně proti společnosti, ale občas se nějáky prohřešek objeví, např.školní mládež o víkendu rozbije auto, vyplení park, i když přes týden studují a není s nimi problém) • negativní(negativní, protispolečenské zaměření, zájmy, dopouštějí se trestné činnosti) Osobnost člověka v negativní partě Možné příčiny (nikoli nutné, ani jedinné) motivace pro vstup: • život v prostředí, kde se nenaučili uspokojovat své potřeby společensky žádoucím způsobem • trestná činnost jim přinášela náhradní uspokojení, vyplnění mezery normálního nenormálním • lidé emočně-psychicky deprivovaní, děti z rozvrácených rodin atp. • snížená schopnost ovládat se, kontrolovat své chování • jedinci, kteří jsou ve školním prostředí málo úspěšní, mohou si kompenzovat si potřebu uznání jiným způsobem • nižší schopnost rozeznat důsledky svých činů a jednání a její závažnost, neuvědomují si je Význam skupiny sdílení skupinové zkušenosti s dalšími lidmi po rodině nej důležitější socializační činitel. poskytují prostor pro výměnu názorů a myšlenek i pro vytváření nových pohledů na řešení problémů významně ovlivňují myšlení, cítění a jednání svých členů ■ umožňuji osamostatňování - vstup do širších sociálních struktur malé skupiny mohou být účinnou silou k dosažení individuálních i spo.eeens^n pocit osobní nezávislsoti na dospělých pocit opory, ochrany oceňuje i jiné vlastnosti než rodina (dospělí) realxace, zábava sociální srovnání silný motivační účinek nástroj sociální kontroly Extremismus Fanatismus (závislost na ideologii) /-\ • určitý způsob zpracování emočního vztahu ke světu, z něhož vyplývá i postoj k v, sobě samému a vymezení své pozice v tomto světě_, • vlastnosti fanatických lidí (Hole, 1998): • uvažování podřízeno akceptované ideologii, nejsou schopni kritického myšlení" • rigidita a strnulost uvažování (nepřipouští jiné názory a řešení) • tendence k dichotomickému hodnocení (špatně x dobře) • silný emoční vztah k příslušné ideologii • iracionální hostilita (zaměřena na skupinu lidí považovanou za nepřátele) • míra aktivity vyšší, neodpovídá situaci; jako by byli neustále v ohrožení • idea společného nepřítele Rasismus, xenofóbie, antisemitismus... /ííasismus - ideologie, že na základě biologických rozdílů jsou legitimizovány rozdíly mezi lidmi Xenofóbie - strach z cizího, neznámého - důsledek např. nesnášenlivost k cizincům, imigrantům, běžencům a averze ke kulturním, náboženským a sociálním rozdílům jiných etnik, národů, národností \Antisemitismus - nepřátelství k židům (je forma xenofóbie) Extremismus • Slovo "extrém" - z latiny = nej vzdálenější, nebo "nejkrajněnší" (v politice - taková teorie, která je nej vzdálenější od politického středu) • neexistuje univerzální platná definice • Používá se v jazyce policejních složek, které ho definují jako jakoukoli aktivitu směřující proti ústavě a demokracii. • (V oblasti bezpečnostní problematiky je termín extremismus používán při označování krajně vyhrocených, demokracii nepřátelských postojů a ideologií, jejich nositelů a souvisejících aktivit a jevů. Extremismus Pojmem extremismus jsou označovány vyhraněné ideologické postoje, které vybočují z ústavních, zákonných norem, vyznačují se prvky netolerance, a útočí proti základním demokratickým ústavním principům, jak jsou definovány v českém ústavním pořádku. Mezi tyto principy patri: • úcta k právům a svobodám člověka a občana (čl. 1 Ústavy), • svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát (čl. 1 Ústavy), • nezměnitelnost podstatných náležitostí demokratického právního státu (čl. 9 odst. 2 Ústavy), • svrchovanost lidu (čl. 2 Ústavy), • volná soutěž politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů (čl. 5 Ústavy), • ochrana menšin při rozhodování většiny (čl. 6 Ústavy), • svoboda a rovnost lidí v důstojnosti a právech, nezadatelnost, nezcizitelnost, nepromlčitelnost a nezrušitelnost základních práv a svobod bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národního a sociálního původu, příslušnosti k národnosti nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení (čl. 1, čl. 3 Listiny základních práv a svobod). Extremismus obvykle používá tyto instrumenty: historický revizionismus, sociální demagogii, aktivismus, podporu verbálního až fyzického násilí vůči oponentům a vůči apriori definovaným sociálním skupinám a konšpiratívni teorii. Základní dělení . Pravicový extremismus (neonacista, autonomní nacionalista, pravicoví populisté a podobně) . Levicový extremismus (komunisté, anarchisté, trockisté, levicoví populisté a podobně) . Radikálně ekologický extremismus (ekologický terorismus, takzvaný ekoterorismus) . Náboženský extremismus (sekty, scientologická církev, satanismus a podobně) . Divácké násilí (hooligans, ultras ) . Různé subkulturní směry (skinheads, punk, DIY, tekno, black metal, squating a jiné) -mnohdy jsou kategorie provázané (například neonacista - hooligans - příznivec nazi skinheads) Pravice i levice - výrazná orienace na SOLIDARITU. Pravice solidarita jen s některými skupinami, levice - solidarita se všemi - přesnější by tedy bylo spíše označení SELEKTIVNÍ a NESELEKTIVNÍ EXTREMISMUS Pravo- evé rozdelení Ultralevíce Ultrapravice Levicový extremismus Levicový radikalismus Demokratický střed Pravicový radikalismus Pravicový extremismus Ústavně-konformní spektrum definované demokratickým řádem Pravice • odmítání rovnosti • jednostranné vyšší hodnocení vlasního národa, etnika • zaměření proti skupinám, které se odlišují • v popředí násilí • zdůrazňování role státu "etatismus" • zaměření proti demokratickému ústavnímu státu • nekompromisní vystupování proti krajní levici Levice • určitá shoda s demokratickým ústavním státem, ale vyvození radikálních až extermistických důsledků - absolutní rovnost • úzké sepětí s ideologiemi jako maoismus, trockismus, stalinismus, marxismus-leninismus, anarchismus, • zdůrazňování chyb demokratického státu a vystupování proti němu -buď chtějí nahradit dikaturou proletariátu nebo anarchistickým pojetím neřízené společnosti • souhlas s násilím • zdůrazňování "antifašismu" HATE KRIME (zločiny z nenávisti) • koncept vznikl v USA, začal se rozvíjet v 70tých letech 20stol • Důvod nenávisti (rasový, náboženský, sexuální orientace, gendr, postižení, věk - senioři, třídy, politické orientace) PACHATELÉ • Pro zábavu • Bránící svůj svět • Mise zprovodit zlo ze světa • Oplácení za jim provedenou křivdu Sociální distance SOCIÁLNI DISTANCE - Bogardusova škála sociální distance • Základní podobu škály tvořilo 7 položek, v nichž respondent hodnotil, zda by ochotně přijal určitou osobu: 1. do blízkeho příbuzenstva skrze manželství 2. do svého klubu jako blízkeho přítele 3. za souseda v ulici 4. svého zaměstnání za spolupracovníka 5. jako občana své země 6. jen jako návštěvníka své země 7. vyloučil by ji ze země • Respondenti mají označit tu položku, která vyjadřuje nej menší přijatelnou sociální distanci vůči příslušníkovi dané skupiny. První položka škály představuje nejnižší míru sociální distance, poslední pak zachycuje nejvyšší míru sociální distance. Míra sociální distance Zjištění Ze zkoumaných skupin jsou Čechům nejbližsí Stavúci ä Udě téiesně postižení. Otevřenost k osobni m u kontaktu deklaruji Česi vůči Němcům I a Žsdúm. VĚtai odtažitost citi Če£i vůči homosexuálům, černochům. Ukrajincům, Vietnamcům, přistěhovalcům, zahraničním dělníkům, bezdomovcům a prostitutkám. I tyto skupiny vsak většina Čechů považuje za sobe rov n é. Kdalsim skupinám užvátĚina Čechů deklaruje prevážne odmítavý postoj. U příslušníků skupin, jako jsou muslimové. Romové, anarchisté | a skinheadi, větáina lidí vyjadřuje nechuť žít s nimi frvaVe na společném území. Tyto skupiny je možné vnímat jako nevítané a tím pádem ohrožené. Jasná averze je zaměřená vůči nanrícrnanúm. Většina našich obyvatel vůči nim voli krajní pól skály - jydsunui/a bych je nejraději pryč z ČR'~. Míra osobní zkušenosti Zjtstent VĚtsina Čechů má osobni zkušen os 1se Slováky, Romy, Vietnamci, tělesné postiženými a Němci. Příležitostná osobní zkušenost kombinovaná se zkušenosti zprostředkovanou blízkymi se tyká především Ukrajin cis, bezdomovců, přistěhovalců. Židů a hůrnosexuáiú. Zkušenost většiny Čechů se zbylými menšinami vychází převážná z informaci z medii aneboo nich zádně informace nemaj i. Absence informací anebo reflexe mediálního obrazu se týká konkrétne černochů, narkomana, skinheadu, prostitutek, anarchistů a musiimů. Populace CR: vnímání menšin Prokriženim dimenze znalosti a sociálni distance získáme čtyřpolni graf □o oranžové ho pole nazvaného pozitivní zk uše nos t spadají skupiny, jejichž zástupce většina Čechů zná osobné" a jsou jim nakloněni. Jedná se hlavně o Staváky a tělesně postižené. Svetle modrý obdélník nazvaný negativní zkušenost shlukuje ty skupiny lidí, se kterými má vétsina Čechů vesměs osobni zkušenost. Jelikož maji ke skupinám so u Ďas ně od tažity vztah, jejich zkušenost bude pravděpodobně převážně negativní. Jde především o Romy, ale i Vietnamce. I Obdélník nazvaný negativní předsudek shlukuje skupiny, které jsou Čechy I vnímány převážně negativně, byt s nimi nemají větéinou osobni zkušenost. I Jde především o anarchisty, muslimy, skiny, narkomany a prostitutky. I Červeny obdélník nazvaný pozitivní předsudek odkazuje na skupiny, které I £ou vnímány převážně pozitivně, nicméně s nimi většina lidi nemá osobní I zkušenost. Nejblíže k tomuto kvadrantu maji Židé. Vnímání Romů Zjištění R^kud protrídime snímáni Romů sotázkou na míru osobní zkušenosti, zjistíme, že Romy Jako nepři zpú sobivou skupinu obyvatel vnímají nejčastěji lide, kteří s nimi mají osobní zkušenosti (90 % z ničil). _ Podle valné většin/ Čechů je pře Romy nEJvýstižnĚjÉi. že isou zdrojem kriminál ity (90 %) a že nici a znečisťují okolí (BB %)r ldals.i negativni charakterištikyt na které jsme se dotazovali, si většina české populace spojuje s Romy. Jde c hlučnost (82 %). násilnické chování (77 %)s to. že jSůu zdrojem nemoci (5? %). O tom. ze jsou Romové obětmi diskriminace, je přesvědčena jen pětina populace (21 %). Prevence • Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování • Extremismus, rasismus, xenofóbie, antisemitismus • Příslušnost k subkulturám • MV ČR Koncepce boje proti extremismu a předsudečné nenávisti 2021-2026 • Výroční zprávy o extremismu a koncepce boje proti extremismu • PČR - Extremismus • Preventivní aktivity PČR