PREVENTIVNÍ PROGRAMY
PPP lze dělit podle cílové skupiny na:
□ komplexní, které pracují s dětmi, studenty, pedagogy, rodiči, s institucemi a veřejností.
□ populačně cílené, které nepracují s celou populací, ale jen s její částí v rámci určitého systému.
□ populačně náhodné pracující na základě nabídky a poptávky, kdy na jedné straně organizace nabízí program a na druhé straně si ho zadavatel objednává bez větších ohledů na potřeby populace.
PPP lze dělit 2 hlediska časovosti na:
□ Programy s dlouhodobým působením, kde není
důležité, jak dlouho organizace daný program realizuje, ale jak dlouho konkrétní děti tímto programem procházejí (pěti, sedmi, desetileté programy).
□ Střednědobé programy, cca 2-3 roky.
□ Krátkodobé programy, většinou v rozsahu hodin
rozložených do několika dnů.
□ Nárazové - jednorázové programy jako jednorázová hodinová až tříhodinová aktivita.
□ Krátkodobé a jednorázové programy mají efektivitu minimální nebo nulovou.
Důležitými faktory v rozlišování primárně preventivních programů jsou:
□ kdo a s jakým vzděláním program realizuje (peer, student, profesionální preventista aj.)
□ forma práce používaná v programu (besedy, interaktivní formy práce, nácvikové, zážitkové aj.)
Struktura programu - projektu
□ Podle požadavku donátora
□ Základní body, které by neměly chybět:
■ název projektu,
■ všechny údaje identifikující předkladatele, příjemce grantu,
■ stejné údaje o realizátorovi projektu, odborném garantovi nebo supervízorovi
■ jasná definice cíle a cílové skupiny,
■ kvantifikace cílové skupiny,
■ zdůvodnění důležitosti a potřebnosti projektu spojené s přehledem dosavadního vývoje problematiky,
■ metody a postupy použité v programu,
■ způsoby hodnocení efektivity,
■ časový harmonogram provádění a podrobný rozpočet.
Inspirace při tvorbě PP v didaktice
□ Analýza potřeb - společnosti, jednotlivců (jak by se zkoumalo - návrh), volba cílové skupiny (primární, případně sekundární)
□ Vymezování obecných a specifických cílů programu (na základě zkušeností z didaktiky -vymezit obecné a kgnkrétní cíle programu -využít taxonomii cílu...)
□ Stanovení organizačních struktur tvorby a realizace programových systému (kdo ho bude realizovat, organizační uspořádáni - zabezpečení, Drostředí, kde se bude realizovat, kdo to bude :inancovat atd.)
□ Charakteristika z metodologického hlediska (návrh forem, gietod, časového rozvrhu, druh studijních pomůcek, materiálu i způsob jejich využití, role „lektora" - zcela konkrétně)
□ Posouzení předpokladu a omezujících faktoru (posoudit únosnost a reálnost)
□ Minimalizace omezujících faktorů (co udělat pro minimalizaci rizik...)
□ Výběr nebo výyoj materiálů (přidání všech příloh, pracovních listu, se kterými se bude pracovat)
□ Konstrukce nástrojů pro evaluaci
□ Ověřování v praxi
□ Další přizpůsobování a úpravy programu
□ Sumativní hodnocení
□ Zavedení do praxe
Analýza potřeb
□ Tvorba jakéhokoli programu (preventivního, vzdělávacího, sociálního aj.) by měla vždy vycházet z nějaké společensky pociťované potřeby či vyžadované změny. Prvním krokem každého projektování je proto analýza potřeb společnosti a jedinců
□ Tzn. v našem případě zjistit, zda existuje potřeba preventivního protidrogového programu - v obecné rovině můžeme zjišťovat např. zda se v oblasti tento problém vyskytuje, kdo by měl problém řešit, pro jakou cílovou skupinu, zda již byly nebo jsou podobné aktivity realizovány a s jakým úspěchem, zda má např. škola zájem o spolupráci na peer programech... v rovině specifické (pokud již máme předběžně nastartován) můžeme zjišťovat potřeby cílové skupiny, nebo zadavatele.
□ Nejčastější metodou - rozhovory, dotazníky
□ Z hlediska komunitního plánování pracuje jeden pracovník s tzv. iniciativní skupinou osob, které se problém dotýká a která ho chce řešit (úkolem skupiny je jasně zformulovat výchozí problém, cíl - tj. jaká je žádoucí situace, následuje diskuze o možnotech řešení a zdrojích
□ Vymezení CÍLOVÉ SKUPINY
Vymezování cílů
□ Obecným cílem může být např.
■ Získaní základních vědomosti o drogách a závisloti na návykových látkách
■ Vytvoření patřičných postojů, osvojení si vhodných postupů a strategií v oblasti protidrogové prevence
□ Mezi specifické, konkrétní cíle může patřit podle úrovní např.:
VĚDOMOST
■ Zapamatování poznatků (znalost) (Žák umí vlastními slovy vysvětlit pojem droga)
DOVEDNOST
■ Používání vědomostí v typových situacích (aplikace) (Student dokáže použít adekvátní způsob odmítnutí drogy; Žák dokáže uplatňovat adekvátní způsoby zdravého životního stylu)
■ Používání vědomostí v problémových situacích (analýza, syntéza, hodnotící posouzení) (Student dokáže argumentovat proč nebrat drogy)
Stanovení organizačních struktur
□ Výběr realizátora programu
□ Volba prostředí (např. oslovení škol aj.)
□ Kdo bude financovat
□ Rozpočet
□ Časový harmonogram
Charakteristika z metodologického hlediska
Návrh
□ FOREM - skupinová práce, práce s celou skupinou, individuálni práce, diferencovaná práce (diferencované skupiny), projektová činnost, peer program
□ METOD (popis metody, instrukce, postup)
□ ČASOVÉHO ROZVRHU (od kdy do kdy, jak často, jak dlouho)
□ DRUHU STUDIJNÍCH MATERIÁLŮ a způsobu jejich využití
□ ROLE AKTÉRŮ PROGRAMqU (např. role pedagoga jako podněcovatele a průvodce jednotlivými aktivitami)
Posouzení předpokladů a omezujících faktorů
□ Před vlastní realizací je nutno posoudit únosnost a reálnost programu
□ Např. využití analýzy SW(souč.)OT(budouc.)
□ S Silné stránky (co je +, přínos, zajištění)
□ W Slabé stránky (na co je nutno dávat pozor; např. při peer programu - aby neselhali; nebo např. rizika použitých metod)
□ O Příležitosti (čeho můžeme využít do budoucna-projekty aj.)
□ T Hrozby (co může program ohrozit do budoucna - finance, zázemí aj.)
Výběr nebo vývoj studijních materiálů
□ Rozhodnutí, zda a jaké materiály (pro koho) budou použity. (Kdo je napíše, kdo vydá, namnoží apod.)
Konstrukce nástrojů pro evaluaci
□ Jak hodnotit průběh (pozorování, dotazníky aj.)
□ Jak hodnotit celou akci (dotazníky, rozhovor aj.)
Minimalizace omezujících faktorů
□ Za omezující faktory mohou být považovány náklady (finanční, materiáloví, personální), dále také překážky dané platnými normami (např. použití testů aj.)
□ Jak předejít - vychází z předchozí analýzy
v
Školní preventivní
strategie
v
Školní preventivní strategie
□ je dlouhodobým preventivním programem pro školy a školská zařízení,
□ je součástí školního vzdělávacího programu, který vychází z příslušného rámcového vzdělávacího programu, popř. přílohou dosud platných osnov a učebních plánů,
□ vychází z omezených časových, personálních a finančních investic se zaměřením na
nej vyšší efektivitu,
□ jasně definuje dlouhodobé a krátkodobé cíle,
□ je naplánována tak, aby mohla být řádně uskutečňována,
□ se přizpůsobuje kulturním, sociálním či politickým okolnostem i struktuře školy či specifické populaci jak v rámci školy, tak v jejím okolí, respektuje rozdíly ve školním prostředí,
□ oddaluje, brání nebo snižuje výskyt rizikového chování,
■ zvyšuje schopnost žáku a studentu činit informovaná a zodpovědná rozhodnutí,
■ má dlouhotrvající výsledky,
■ pojmenovává problémy z oblasti sociálně patologických jevů dle čl.l, odst.l a případné další závislosti, včetně anabolik, dopingu, násilí a násilného chování, intolerance a antisemitismu,
■ pomáhá zejména těm jedincům, kteří pocházejí z nejvíce ohrožených skupin (minoritám, cizincům, pacientům či dětem) při ochraně jejich lidských práv,
■ podporuje zdravý životní styl,
tj.harmonickou rovnováhu tělesných a duševních funkcí s pocitem spokojenosti, chuti do života , tělesného i duševního blaha (výchova ke zdraví, osobní a duševní hygiena, výživa a pohybové aktivity),
■ poskytuje podněty ke zpracování Minimálního preventivního programu
Minimální preventivní
program
Minimální preventivní program
□ konkrétní dokument školy zaměřený zejména na výchovu žáků ke zdravému životnímu stylu, na jejich osobnostní a sociální rozvoj a rozvoj jejich sociálně komunikativních dovedností
□ Minimální preventivní program je založen na podpoře vlastní aktivity žáků, pestrosti forem preventivní práce s žáky, zapojení celého pedagogického sboru školy a spolupráci se zákonnými zástupci žáků školy.
□ Minimální preventivní program je zpracováván na jeden školní rok školním metodikem prevence, podléhá kontrole České školní inspekce, je průběžně vyhodnocován
a písemné vyhodnocení účinnosti jeho realizace za školní rok je součástí výroční zprávy o činnosti školy
□ Na tvorbě a realizaci Minimálního preventivního programu se podílejí všichni pedagogičtí pracovníci školy.
□ Koordinace tvorby a kontrola realizace patří ke standardním činnostem školního metodika prevence, při tvorbě a vyhodnocování Minimálního preventivního programu školní metodik prevence dle potřeby spolupracuje s metodikem prevence v PPP
Postup při zpracování
MPP
1. Přípravná fáze MPP
□ Základním krokem při zpracování MPP je vycházet z vnitřních a vnějších zdrojů školy (školského zařízeni).
Vnitřní zdroje pro tvorbu MPP
□ popsat stručně specifika a charakteristiku školy (venkovské, městská, sídlištní, neúplná, úplná ZŠ, počet žáků školy, rizikové faktory ...)
□ popsat riziková místa ve škole pro výskyt nežádoucího chování u žáků (šatny, wc, vnější prostory školy...)
□ provést monitoring - zmapování situace
v jednotlivých třídách vůči rizikovým formám chování žáků (ankety, dotazníkového šetření, swot analýza, zodpovídají třídní učitelé).
□ pod pont postavení pedagoga ve funkci ŠMP vůči ostatním pedagog.pracovníkům školy, jeho kompetencí, standardních činností, místa a spolupráce jednotlivých členů ve školním poradenském pracovišti ze strany vedení školy. Představit pedagoga-ŠMP, jeho konzultační hodiny i místo pro konzultační a poradenskou činnost žákům a rodičům školy.
□ vnitřní informační zdroje
■ odborná a metodická literatura, odb.časopisy
■ videotéka
■ webová strana školy
■ schránka důvěry (pokud funguje), e-mailová adresa ŠMP pro cílové skupiny žáků, rodičů
■ školní časopis, školní rozhlas, nástěnky ...
Vnější zdroje pro MPP
Jde o to, aby ŠMP měl zpracované aktuální zdroje informací, metodické i odborné pomoci
□ vrtější informační zdroje (webové stránky MSMT. cz o drogách.cz, drogy.cz, webové stránky odborných zařízení)
□ metodická pomoc - OMP - pracovník PPP
□ odborná popioc: , internetové poradenství pro pedagojgy - SMP v oblasti PP, sít odborných zařízeni na celostátní a především regionální úrovni
□ přehled vzdělávacích programů pro ŠMP a
ostatní pedagogické pracovníky
□ přehled volnočasových aktivit v regionu
2. Fáze stanoven cílů
□ Na základě přípravné fáze si odpovíme na základní otázku co chceme.
□ Vydefinuieme konkrétní cíle našeho MPP pro příslušný ŠKolní roK.
□ Cíle mohou být dlouhodobé a krátkodobé.
□ Dlouhodobé isou spíše obecnějšího charakteru a časově narocne a jsou především uvedeny v preventivní strategii školy, která je nad úrovní MPP.
■ Např.: dlouhodgbýocíl zaměřující se na podporu sociálních dovednosti žáku vůči tlaku vrstevnické skupiny.
□ Krátkodobé cíle jsou konkrétní, vztahují se k určité cílové skupině (zaci, rodiče, ped.pracovníci) a jsou časově termínované.
■ Např.: začínající, nový ŠMP si může stanovit krátkodobý cíl spojený s vypracování komunikačního systému na škole pro svou práci. Půjde o popis jak bude komunikovat se žáky, kolegy, rocjjči, (pravidelné informace na ped.radách, nástěnka, osobní schůzky, konzultace, poradenství, e-mail...)-
3. Skladba aktivit MPP
□   Pro pedagogické pracovníky školy zajistit
■ informovanost všech ped.i neped.pracovníku školy o skladbě MPP a nastavených pravidlech (řád školy, krizový plán o zdrojích odborné pomoci, o požadavcích na práci třídních učitelů, o kompetencích jednotlivých členů školního poradenského pracoviště, o vedení dokumentace, o výměně informací...)
■ plán vzdělávání ŠMP a ostatních ped.pracovníků
v problematice PP různých forem rizikového chování
V    F  | O
za ku
□   Pro cílovou skupinu žáků školy zajistit
■ spoluúčast učitelů na preventivní strategii zakomponované v Rámcovém vzdělávacím programu školy (jednotlivé předměty - ročníky, témata). Doporučujeme jako samostatnou přílohu MPP.
■ začlenění programů PP do MPP školy ze strany neziskových či státních organizací zabývajících se primární prevencí soc.nežádoucích jevů (V tomto případě doporučujeme ověřit, zda organizace má udělenu akreditaci pro nabízený typ preventivního programu a poté pečlivě zvážíme jeho výběr:
komplexní dlouhodobý program,
jednorázové programy PP
hromadné programy, akce v oblasti PP,
programy indikované a selektivní primární prevence
□ Posoudíme, zda konkrétní typ programu zapadá do naší strategie, zda navazuje na RVP, či no supluje v jednotlivých oblastech a zda je dán prostor pro vzájemnou informovanost a spolupráci pro další období, (viz Zásady efektivní primární prevence ve Standardech odborné způsobilosti...).
□ Doporučujeme zvážit i finanční náročnost programu.
■ poté ŠMP zpracuje časový harmonogram programů a akcí MPP
□ ve školním prostředí
□ mimo školu
□ v komunitě
přehled nabídky mimoškolních aktivit pro žáky (rodičovskou veřejnost)
□ aktivity MPP zaměřené na rodičovskou veřejnost
formy práce s rodiči z pohledu primární prevence formy práce s rodiči z pohledu sekundární prevence
□ Je důležité zabezpečit informovanost rodičů o postojích školy nebo školského zařízení k preventivní strategii a o možnostech intervence v případe selhání jejich dítěte.
□ Záměr vzdělávat rodičovskou veřejnost v této problematice pomocí tradičních aktivit nabízených školou se jeví z pohledu dlouhodobých zkušeností jako málo účinné.
□ Je nutné hledat nové formy a metody k zapojení rodičů do tohoto výchovně vzdělávacího procesu (využívat všech nových informačních médií^ profesionálně zvládnutých kampaní, vzdělávacích a výchovných aktivit k aktivnímu zapojení celých rodin).
Oblast primární prevence
□ informační servis pro rodiče
■ seznámení s preventivní strategií školy
■ seznámení se školním řádem
■ poskytnutí adresáře poskytovatelů služeb s ohledem na problematiku zvládání soc.nežádoucího chování u dětí
□ aktivní formy spolupráce s rodiči
■ přímá účast rodičů na preventivní strategii školy
■ kvalitní práce třídních učitelů směrem k rodičům
■ školní akce určené pro rodiče s dětmi
■ funkčnost poradenského systému školy (ŠMP, výchovný poradce, školní psycholog, externí poradenská činnost odborníka na škole)
■ přednášková činnost
□ pasivní formy spolupráce s rodiči
písemná sdělení rodičům distribuce informačních materiálů
Oblast sekundární prevence
□ odborná pomoc rodičům (mino rámec školy)
■ besedy s rodiči žáků v určitém problému
■ poradenství (práce s jednotlivcem jako členem rodiny, rodinná terapie, malé rodinné intervence, zprostředkování léčby)
4. Evaluace a dokumentace MPP
□ Předmětem vyhodnocení musí být uskutečňovaný program, výsredky procesu změn, dopad na účastníky programu a dosažený efekt
v porovnáváni se záměrem.
□ Týká se věcné podstaty realizace jednotlivých o akcí a aktivit, dává přehled o počtech účastníku, finančních nákladech, schopnosti realizovat jednotlivé programy apod.
□ Proces změn musí být vyhodnocován průběžně a trvale pomocí prostředku poskytujících zpětnou vazbu. Dotazn ky a škály dopomonou objevit slepé uličky, selhaní nebo nereálné nároKy programu, což lze poté napravit vypracováním nové verze dalšího programu.
□ Jde o realizaci postupných kroku, kterými:
■ získáváme informace pro včasné odhalování rizik
■ volíme způsob uplatňování preventivních intervencí
■ hodnotíme jejich účinnost
■ a tím si ověřujeme předpokládané hypotézy
□ Co evaluací zjistíme? Získáme poznatky o tom:
■ jak konkrétní preventivní program funguje
■ co komplikuje jeho realizaci
■ co vše ovlivnilo program mimo předpokládané danosti
■ co lze při realizaci očekávat (čeho se vyvarovat a na co se připravit)
□ Evaluace a metodika včasného odhalování rizik patří mezi základní kritéria vypracování preventivních programu či vzdělávacích akcí v oblasti sociálně patologických jevů a zejména při udělování akreditací či výběru projektů ve výběrových řízeních.
□ Struktura evaluace preventivních programů
■ evaluace plánování
■ evaluace průběhu preventivní intervence
■ evaluace výsledku preventivní intervence
□ Závěrem evaluace si zodpovíme otázky:
■ Bylo skutečně dosaženo stanoveného cíle?
■ Budu opakovat tento přístup, postup?
■ Na co se příští rok zaměřím?
□ Hodnocení probíhá přes třídní učitele (rodiče + občanská komunita) s podporou vedení školy v rámci spoluúčasti všech pedagogických a nepedagogických pracovníků dané školy či školského zařízení, (školní psycholog, PPP a jiné specializované zařízení
Dokumentace
□ ŠMP shromažďuje veškeré informace a zpětné vazby v průběhu MPP v daném období, eviduje výskyt rizikových forem chování u jednptlivých žáku tříd. Doporučujeme zayést Deník SMP, ve kterém si tyto informace průběžně zaznamenává. Dokumentace obsahuje i záznamy o rozhovorech se žáky, rodiči. Její vedení se opírá o závaznou směrnici školy o oběhu informací ve škole a směrem mimo školu (s rodičovskou a odbornou veřejností).
□ V závěru školního roku ŠMP vypracovává n§ základě dokurpentace a především podkladu od třídních učitelů hodnocení MPP. To je součástí závěrečné zprávy školy.
□ Prezentace úspěšnosti či neúspěšnosti MPP na místní, regionální nebo celostátní úrovni
(nebojíme se prezentovat dobré zkušenosti v naplňování MPP - tisk, regionální TV, odborné semináře, prezentace projektů atd.)
oručené přílohy MPP
Strategie
□ Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na období 2009 - 2012
□ Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 až 2018
□ Strategie prevence kriminality na léta 2008 - 2011
Metodické pokyny
• Metodický pokyn k primární prevenci sociálně patologických jevů u deti, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních, č.j. 20 006/2007-51.
□ Metodický pokyn MŠMT ČR č.j. 24 246/2008-6 , K prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení
□ Metodický ppkyn MŠMT ČR č.j. 14 423/1999-22, K výchově proti projevům rasismu, xenofóbii a intolerance
□ Metodický pokyn MŠMT ČR č.j. 10 194/2002-14, K o jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáku z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví
□ Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáku a studentu ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy č.j. 37 014/2005-25
Vyhlášky
• Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních
□ Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných.
Zákony
□ Zákon. č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (Školský zákon), v platném znění
□ Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních, v platném znění
□ Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, v platném znění
□ Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů
□ Zákon č. 135/2006 Sb., na ochranu před domácím násilím (účinnost od 1.ledna 2007)
□ Zákon č.
□ Zákon č.
□ Zákon č.
□ Zákon č. o rodině
□ Zákon č.
□ Zákon č.
□ Zákon č. řád)
□ Zákon č.
□ Zákon č.
□ Zákon č.
108/2006 Sb 359/1999 Sb, 257/2000 Sb, 132/1982 Sb,
218/2003 Sb, 140/1961 Sb, 141/1961 Sb,
200/1990 Sb, 283/1991 Sb, 553/1991 Sb,
o sociálních službách o sociálně právní ochraně dětí o probační a mediační službě kterým se mění a doplňuje zákon
o soudnictví ve věcech mládeže trestní zákon
o trestním řízení soudním (trestní
o přestupcích
o Policii České republiky
o obecní policii
Schéma otázek pro tvorbu MPP (příloha)
MINIMÁLNI PREVENTIVNÍ PROGRAM
CO CHCEME?
j.
PROC?
KDE JSME TED?
CO NAS TEŠI ?
CO NAS TRÁPI ?
CO NABÍZÍME?
KDO ?
S KYM ?
KOMU ?
JAK?
KDY?
KDE ?«
ZA KOLIK ?
JAK TO DOPADLO?
T
CO DAL?
Další přílohy
□ Krizový plán školy (školského zařízení) - co dělat v případe výskytu rizikového chování záků
□ Volnočasové aktivity v regionu a mimoškolní aktivity školy
seznam odborné a metodické literatury seznam DVD, videokazet ....
□ Evidence plnění programů MPP školy
□ Spolupráce na regionální úrovni v systému PP
krajský protidrogový koordinátor krajský školský koordinátor
■ OMP
protidrogový koordinátor statutárního města
■ OSPOD
preventivní skupina městské policie Policie ČR zdravotní ústav
□ Síť organizací a služeb, poskytujících odbornou pomoc