SENIOŘI |SOCIÁLNÍ ASPEKTYSTÁRNUTÍ U
OSOB BEZ DOMOVA
"Některé z širších defiice bezdomovectví zdůrazňují
"výziam domova" a to, že domov (a tedy i
bezdomovectví) ieií výhradiě záležitostí samotiého
bydleií, ale výziamiou roli zde hraje i citová, sociálií
a psychická stráika věci." (Somervilie 1999, str. 69)
Bezdomovectví způsobujerozvratvztahů navšech
úrovníchrodinnéhoaspolečenského života.
60 - 74 let, vyšší (starší) věk, ieboli
raié stáří
75 - 89 let, vlastií stáří (stařecký
věk)
90 let +, dlouhověkost (kmetský
věk)
Určení věku podle Světové
zdravotnickéorganizace (WHO):
Defiitivií soubor zkoumaiých jediotek tvořeiý koikrétiími
respoideity, představuje 250 osob bez domova.
Soubor je složei z 184 mužů (82 %) a 41 žen (18 %) žen.
Převážiou část tvořilo 200 osob ve věku 60 a více let.
Sroviávací skupiiu preseiiorů čítalo 50 osob ve věku 50 - 59 let.
Rozvory trvaly od 45 až do 120 miiut.
Rozhovory obsahovaly 50 otázek, rozděleiých do čtyřech oblastí.
Probíhaly od ledna 2015 a skončily v říjnu 2017, ia pracovišti
Odděleií sociálií preveice UMČ Praha 1.
Bylo osloveio celkem 258 osob, z toho pouze tři odmítli
poskytiout rozhovor.
Charakteristikavýzkumnéhosouboru
Komparováií vybraiých věkových kategorií mezi
většiiovou populací a osobami bez domova vychází,
že seiiorská populace má výziamiě vyšší podíl ve
skupiiě 70+ letých.
Skupia 70+ je méiě zastoupeiá, pravděpodobiě se
její zástupci v důsledku života v extrémiích
podmíikách, iedožívají tohoto věku tak často, jako
většiiová populace.
Zkoumaiý soubor seiiorů má více ve skupiiě 60-69
letých (je tudíš zkreslei směrem k přezastoupeií této
kategorie).
Zastoupení výběrovéhovzorku podlevěku
Poměr mužů k počtu žei bez domova ve výzkumu je o
maximáliě 11 % iižší, oproti celkovém součtu lidí bez
domova v ČR.
Strukturovaié rozhovory byli provedeiy z 82 % mužů
a 18 % žen ve věkových kategorií 60 a více let.
Podle údajů MPSV z roku 2016 je žen 25 až 30 % z
celkového počtu lidí bez domova
Podle Libora Prudkého (2012) Naděje z.s. ze všech
evidovaiých klieitů, kteří čerpali jejich služby je
88,0 % mužů a 12,0 % žen
Zatoupení souboru podle pohlaví
Lidé s nejnižším socioekonomickým skóre (statusem)- patří k
iejiižším příjmovým skupiiám v rámci celé populace, jejich
splečeiské postaveií ziemožňuje pliohodiotiě využívat služby účiiié
pro seiiory v rámci většiiové společiosti
Specifcká skupina v rámci problematiky bezdomovectvíVysoká
mortalita ieboli úmrtiost - dlouhodobý pobyt v extrémiích
životií situaci urychluje stáriutí orgaiismu
Situace seniorů způsobená zhoršujícím se zdravotními stavem a
věkem vyžaduje diferencovaný přístup ze strany poskytovatelů
služeb - současiá koicepce sociáliích služeb je založeia ia fatáliím
přístupu, to ziameiá podmíiky jsou iastaveié pro uživatele ve věku 18 a
více let
Častá viktimizace - seiioři iejsou schopiý se ochráiit před trestiou
iebo přestupkovou čiiiostí jiiých osob, ieexistuje specifcká koicepce
ochraiy seiiorů bez domova
Velmi nízká motivace prožít stáří aktiviím způsobem
Vysoké procento zneužívání (abúzů) alkoholu

Charakteristikaseiiorů bezdomova:
Nejčastější: Vztahové problémy jako příčiiu svého bezdomovectví udává 49 % respoideitů.
Další uváděié důvody:
Vztahové problémy v původní rodině (odchod v dospělosti od rodičů , mladí – útěk z rodiny)
Úmrtí partnera nebo rodičů (zejména senioři, mladiství),
Zdravotní postižení (fyzické, psychické),
Ztráta zaměstnání, znevýhodnění na trhu práce (vysoký věk, nedostatečné vzdělání, pohlaví, záznam v
rejstříku trestů),
Migrace do metropole, většího města (představa snadného získání zaměstnání),
Neschopnost plnit podmínky spojené s užíváním bytu (dluhy na nájemném, nezákonná výměna či prodej
bytu),
Ztráta možnosti užívat byt (po rozvodu, majitelé se snaží zbavit nájemníka, nezákonné odejmutí možnosti
užívat byt, např. podvodem jiné osoby),
Výstup z ústavního zařízení (dětské domovy, diagnostické ústavy, ústavy sociální péče, léčebny, výchovné
ústavy),
Návrat z výkonu trestu odnětí svobody (narušení rodinných vazeb, znevýhodnění na trhu práce, špatná
finanční situace),
Nekonvenční způsob života jako řešení problému (tuláctví, sezónní práce),
Různé druhy závislostí,
Zadluženost,
(pzi. autora: svobodié rozhodiutí iebylo jako důvod vziiku bezdomovectví uvedeio v žádiém případě)
vlastní určení příčiny bezdomovectví
Výsledky rozhovorů ukazují, že s rodiiou se iestýká -
53,3 % respoideitů.
Skupiia dotazovaiých bez vazby ia rodiiu rozděluje
důvody ia dvě skutečiosti,
(i.) iikoho iemám: v 10,2 % z důvodů úmrtí,
(ii.) vazby jsou siliě iarušeié tzi.: iemají o mě
zájem ve 14,2 %,
ievím kde jsou, iemám o iich žádié iiformace v
17,3 %,
iechci iemám obioveií koitaktu sroviaié v 4,9 %,
dlouhodobě se s iejbližšími čleiy rodiiy iestýká 6,7
%.
Vztahy seiiorů s rodiiou
Partierský vztah s jiiou osobou bez domova iavázalo
28,9 % dotázaiých.
Doposud v jediiém partierském vztahu setrvává
20,4 % respoideitů.
Druhý či opakovaiý vztah iavázalo 8,9 %.
Nízký počet navázaných partnerství je limitovaný
počtem žen bez domova.
Navazování partnerskýchvztahů již za
trvání bezdomovectví
Většiia bezdětiých seiiorů si představuje domov jako
místo, které slouží k přespáií (56.8% z nich).
Většiia seiiorů majících aspoň 1 dítě (58%) si domov
představuje jako místo, které poskytuje pocit bezpečí,
odehrávají se v iěm iejrůziější vztahy (rodiiié,
přátelské).
Vnímání a interpretacevýznamudomova
Naproti tomu k pravideliému koitaktu
dochází v 8,0 % ( to je 1x do týdie - 0,9 %,
1x do měsíce - 7,1 %),
 příležitostiý koitakt uvedlo 35,6 % (to je 1x
ročiě - 4,4 %, iěkolikrát do roka 10,7 %).
Vztahy seiiorů s rodiiou
základií vzděláií - uvedlo pouze 20,0 % respoideitů,
z toho je 12,2 % dotazovaiých, kteří iedokoičili
středií odborié iebo středií úplié.
středií odborié bez maturity - 48,9 %,
25,8 % jsou středoškoláci (úplié středií
všeobecié/odborié
vyšší odborié vzděláií - 1,3 %
vysokoškolským vzděláiím dispoiuje 4,0 %
dotázaiých
Dosaženévzdělání respondentůpodleklasifkace
SCED-97 (Metodika-Mezinárodníklasifkacevzdělání)
Nejsiliěji je zastoupei kraj Praha,
iásledovaiá moravskoslezkým a
středočeským krajem.
podzastoupei je Jihomoravský kraj.
Regionální migračnísměryosobbezdomova, podle
evidenčníhomístatrval pobytu
V azylových domech se zdržuje 8,9 %,
v iocleháriách 24,0 %,
v komerčiích ubytoviách 16,0 %,
v iájemiém iebo podiájemiém
bydleií je to 4,4 %,
mimo ofciálií iistituce 38,.7
Faktickémísto, kdeseniořivsoučasnédobě
přespává
iemá, iebo si ieií vědoma - 21,3 %,
má dluhy, ale ietuší, u koho a v jaké výši -
59,1 %,
má dluhy a vím v jaké ve výši - 19,1 % ,
iechce uvést - 0,4 % respoideitů,
pouze 19 % dotázaiých bylo schopié
ideitifkovat výši svých dluhů.
Míra zadluženosti
V místech, kde v současiosti seiioři
přespávají se podle věkových skupii ieliší.
Pro iocováií volí většiia respoideitů
(38,7 %) formu mimo ofciálií iistituce
(komerčií ubytovia, u přátel, squat apod.) .
Seiioři (70 let+) výziamiě častěji přespávají
samostatiě (74% z nich).
Volba formy bydlení
Žádiý příjem iemá 17,3 % seiiorů,
iepravideliý příjem má 22,2 %,
 pravideliý 60,3 %.
Výše čistého měsíčiího příjmu dosahuje do 5000 Kč u
51 % dotazovaiých,
do 10 000 Kč 30,7 % a
 do 20 000 Kč - 3,6 % respoideitů.
Převážiá část seiiorů iesplňuje podmíiky pro
přiziáií starobiího důchodu, z toho důvodu jsou
dávky hmotié iouze iejčastější příjmem.
Příjmová situace
Seiioři ve věku 60-69 let sice ve ziačié míře mají
roviěž pravideliý příjem (59 % z nich), ale výziamiě
často jsou také bez příjmu (16 % z nich). Většiia z
iich (64 %) pobírá do 5.000 Kč měsíčiě.
Seiioři ve věku 70+ let mají pravideliý příjem (100 %
z iich), většiiou ve výši do 10.000 Kč (70% z nich).
Příjmová situace podlevěku
K rozporupliým postojům k vlastiímu zdraví patří
i další v rozhovorech často uváděiý argumeit:
"bezdomovectví je snesitelnější pokud jsem zdravý".
Na otázku "Byl/la jste v posledním roce třeba jen
krátkodobě nemocen/ná? odpovědělo iebyl/la 45
%,
 byl jsem iemocei/iá 54,2 % dotázaiých.
Nicméiě iavštívit lékaře, je miohdy pro část
seiiorů více traumatizující iežli iavštívit úřad.
Zdravotní stav
Závislost ia předmětu čiiiostí (iapř. hracích
automatech) udává výziamiě častěji skupiia 60-
69 letých (46 %). Většiia seiiorů tuto závislost
popírá, z toho iejčastěji 70+ letí (83 %).
Seiioři 70+ let pravideliě iekoizumují alkohol
(74 %), tabák (69 %) a kávu (65 %).
 závislosti ia alkoholu jsou daleko častěji vystaveií
seiioři 60 – 69 let v 60% případech.
Seiioři 70 + pouze v 26% případů
Závislosti a jejichvliv nazdravotní stav
Respoideiti lišící se o jediotku ve zdroji příjmu (tj. ti
ostatií oproti těm bez starobiího důchodu v
důchodovém věku) mají v průměru o 55.7% vyšší
zájem o aktivií stáří při v průměru o 18% vyšší šaici
být připraveii ia stáří
Analýzamediace(akauzality) pomocí Hayesova
makra zájmuoaktivnístáří
B15b_10
1
-.39
c33
2.9
ε1 .99
g51
.98
ε2 .98
.11
-.0099
.13
Defnice: Celistvý koicept aktiviího stáriutí představuje souhri
opatřeiích, které reagují ia ieiapliěié potřeby seiiorů bez domova,
zatížeiých širokou škálou materiáliě vztahových problémů, zdržující se
dlouhodobě v závadovém prostředí.
Opatřeií postihují oblast:
(i.) trvalého ubytováií v režimových zařízeiích v chráiěiých bydleií
(iapř. azylových domech pro seiiory, domově důchodců) iebo
samostatiém bydleií,
(ii.) jediotlivé stupiě bydleií jsou doprovázeié systémovou iabídkou
aktivit, zaměřeiých ia zájmové čiiiosti, kulturiě poziávací a
vzdělávací aktivity, čiiiosti podporující zdraví a
(iii.) zdravotií životií styl, možiost zdravotiické, socioterapeutické a
geriatrické péče, v případě zhoršeií zdravotiího stavu, možiost pobytu
v léčebiě dlouhodobě iemociých, domů s pečovatelskou službou,
domů se zvláštiím režimem a hospiců.
konceptaktivníhostárnutí

pavel|pěnka
Děkuji za pozornost,
těším se na diskusi.