ANAMNÉZA
Původně medicínská diagnostická metoda zaměřená na „rozpomínání si na předchorobí“,
kterou v současnosti využívá i psychologie, pedagogika a speciální pedagogika a kde
diagnostik získává od klienta, jeho rodičů a dalších odborníků (učitele, lékaře, sociálního
pracovníka) formou rozhovoru či dotazníku údaje relevantní problémům klienta a
pomáhajícím tyto vysvětlit. Údaje takto získané jsou vždy důvěrné a profesionální etika
zavazuje daného odborníka k naprosté mlčenlivosti.
Anamnéza se zaměřuje jak na osobnost vlastního klienta, tak na jeho nukleární rodinu
(rodiče a sourozenci), širší rodinu (prarodiče a další příbuzné), popř. sociokulturní
prostředí, v němž vyrůstá.
Podmínky sběru anamnestických údajů (edukační konstrukty)
„Edukační konstrukty jsou všechny teorie, modely, plány, scénáře, předpisy a jiné
teoretické výtvory, které nějakým způsobem určují či ovlivňují reálné edukační procesy“
(Průcha, 1977, s. 61)
- pojmenování problému, který chceme řešit (motorika, řeč, chování, učení…..)
- sestavení anamnestického archu (záznamu, protokolu)
- volba místa setkání k anamnestickému rozhovoru (anamnéza se uskutečňuje formou
polořízeného rozhovoru se zákonnými zástupci dítěte/respondenty)
- Doporučení pro vedení AR:
o připravit otázky předem
o dbát na formulaci otázek (jasné, srozumitelné, jednoznačné)
o rozhovor taktně usměrňovat, nevnucovat své názory, netázat se na známá
fakta, netrvat na odpovědi „za každou cenu“, dbát na přiměřené neverbální
projevy (modulační faktory, gestikulace, postura, proxemika…….)
o vyžádat souhlas se záznamem (písemně, audio, video)
o pozorně naslouchat ( respondent se často svěří se skutečnostmi, na které se
neptáme, ale jsou důležitým diagnostickým prvkem)
o respektovat předem dohodnutou časovou dotaci (cca 1 hodina)
o probrat dílčí závěry rozhovoru, příp. domluvit lhůtu na vyhotovení závěrů
Anamnestické schéma
Záznamový arch/protokol : formát dle vlastní úvahy
Doporučení:
o vymezit prostor pro zachycení průvodních projevů respondenta (nápadné
verbální a neverbální projevy – červenání, nedodržení očního kontaktu,
nervozita, tempo řeči)
o zaznamenat pochybnosti o pravdivosti výpovědi respondenta
Příklad:
Údaje o dítěti: jméno a příjmení, adresa, datum narození, kdo o dítě pečuje, třída, rok
školní docházky
Datum rozhovoru:
Respondenti: rodiče, zákonní zástupci, vychovatelka (např. u dětí umístěných
v DD……)
Administrátor: jméno, kdo rozhovor řídil
Důvod šetření: např. problémy v chování, poruchy pozornosti, neukázněnost, potíže
ve vyjadřování……….
Anamnéza rodinná
se zaměřuje na vyšetření rodinných poměrů včetně zjištění údajů o rodičích,
sourozencích i předcích, popř. závažnější data v postranních liniích rodiny se zřetelem
na patologické úchylky.
Zjišťujeme:
Základní údaje o rodině: s kým dítě žije, zda se jedná o biologické rodiče, zda je
rodina úplná – neúplná, příp. počet rozvodů, věk dítěte při rozvodu, příp. úmrtí
rodiče…….
Další údaje o rodině: zdravotní stav rodičů, styl rodinné výchovy, metody výchovy,
další specifické údaje o rodině, např. střídavá péče o dítě……..
Vzdělání rodičů, jejich věk, zaměstnání, příp. změny zaměstnání:
Sourozenci: počet, věk, vztahy, postavení dítěte mezi sourozenci……
Další osoby v rodině: prarodiče, partneři…..a okolnosti jejich působení v rodině
Příklad:
Otec, matka/zákonní zástupci dítěte:
Příjmení, jméno, rok narození, národnost:
Vzdělání, nynější zaměstnání:
Osobní vlastnosti, postoj k dítěti, postoj ke škole:
Vztahy v rodině, sourozenci, prarodiče, typ výchovy, bytové podmínky:
Rozvod, výchova svěřena komu, návštěvy:
Citová vazba k dítěti, jiná významná data:
Dítě je v péči odborného lékaře, psychologa:
Vlastnosti, zájmy, záliby:
Nápadné projevy chování (neurotické příznaky, zlozvyky):
Příklady pochval, trestů, odměn, které jsou uplatňovány ve výchově:
Zdraví rodičů, prarodičů, sourozenců:
Anamnéza osobní/vývojová
navazuje na rodinnou a shromažďuje data o vyšetřované osobě z období prenatálního,
peri- a postnatálního, z raného dětství, z období předškolního a školního věku atd. až
po současný stav. Zaměřuje se na údaje týkající se celkového biologického,
neuropsychického a sociálního vývoje včetně prodělaných chorob, operací, úrazů
alergií, užívání léků apod.
Ve škole často pracujeme s vývojovou anamnézou žáka. Její použití se většinou
soustřeďuje na skupinu žáků s výchovnými a vzdělávacími problémy a často poskytuje
základní klíč k pochopení potíží žáka. Týká se většinou dětí se specifickými
vývojovými poruchami učení a chování, dětí zanedbávaných rodinou a mentálně
retardovaných, kde obraz problémů bývá vzdor různé etiologii velmi podobný atd.
Příklad:
Těhotenství: kolikáté, postoj rodičů – chtěné, nechtěné, plánované. Sociální poměry
v těhotenství, zaměstnání matky, problémy v těhotenství, onemocnění.
Porod: předčasný, včasný, přenášené těhotenství. Průběh porodu – spontánní,
problematický.
Stav dítěte po porodu: křičelo –nekřičelo, bylo kříšeno, v inkubátoru, novorozenecká
žloutenka, kojeno – nekojeno.
Psychomotorický vývoj: v kojeneckém věku – klidné, hodné, neklidné, ukřičené.
Sedí, nepadá – měsíc. První samostatné krůčky bez držení – měsíc.
Vývoj řeči: první slova, krátké věty, výslovnost, vady, poruchy, ne/dochází na
logopedii.
Vývoj hygienických návyků: příjem potravy, pomočování.
Prodělaná onemocnění: časté záněty horních cest dýchacích, záněty průdušek, plic,
jiná onemocnění, operativní zákroky, hospitalizace.
Batolecí a předškolní věk: stav motoriky, řeči, sebeobsluha, onemocnění.
Školní věk: příprava na školu, adaptace, průběh školního vývoje. Známky
v jednotlivých ročnících, oblíbené x neoblíbené předměty.
Volnočasové aktivity.
Speciální oblast zájmů.
Problémy výukové, výchovné, jejich řešení.
Pomoc rodičů:
Postoj dítěte/žáka k problému:
Vztahy s vrstevníky:
Anamnéza sociální
Vývoj sociálních vztahů sledujeme současně s vyšetřením prostředí, které je
doplňkem RA a OA. Zde je třeba přihlížet ke specifičnosti dosavadního životního
prostředí, k výchovným vlivům uplatňovaným v rodině, k fungování rodiny, k vlivu
rodičů a sourozenců apod.
Důležitou složkou anamnestických údajů představuje vyšetření školního a u
dospělých pracovního prostředí. Jedná se o zjišťování vlivu učitelů, spolužáků,
zapojení do třídního kolektivu, navození společenských vztahů. Speciálně u
neuropatických dětí může prostředí školy mít velký význam ve smyslu pozitivním, ale
i negativním. Mnohé neurotické projevy se např. objevují ve škole, jindy naopak ve
škole ustávají a přetrvávají v domácím prostředí.
Vlivy rodinného a školního prostředí se někdy potencují, jindy střetávají, a proto je
nelze hodnotit izolovaně. Je třeba si také všímat toho, jak se školní či pracovní
kolektiv chová k dotyčné vyšetřované osobě.
Důležitý je jazyk, kterým se doma hovoří.
Příklad:
Jakým jazykem doma hovoříte?
Čtete dítěti? Které knihy? Prohlížíte se obrázkové knihy? Které? Zpíváte doma? Jaké
písně? Hrajete na hudební nástroj?
Hrajete si s dítětem? Jak a kdy?
Vedete dítě k práci? Jak? Pracuje dítě s vámi? Co dělá? Máte s dítětem dost
trpělivosti? Chodíte na společné vycházky/výlety? Kde jste byli naposledy?
Máte své koníčky? Hovoříte o nich s dětmi?
Dovedete s dítětem promlouvat způsobem přiměřeným jeho věku? O čem? Vedete si
rodinnou kroniku? Zapisujete si vývojové zvláštnosti dítěte? Hezké chvilky? Veselé
příhody? Vyprávíte o svém dětství? Navštěvujete prarodiče a příbuzné?
Anamnéza výchovná
Snažte se odhalit vyvolávající nebo přitěžující činitele v oblasti mezilidských vztahů,
ptejte se na konkrétní obraz obtíží, průvodní projevy, postoje rodičů k nim a rovněž na
postoj dítěte, volbu nápravných opatření. Sledujte vztah k sourozencům a mezi
sourozenci. Snažte se zachytit citovou angažovanost všech členů rodiny k dítěti
Příklad:
Sledujete vývoj hygienických návyků? Jak?
Vysvětlujete dítěti neslušné/vulgární výrazy?
Popište co nejpřesněji chování vašeho dítěte, které vás zneklidňuje.
Jak situaci řešíte? Probíráte situaci s partnerem? Shodnete se nebo váš partner zastává
jiný názor? Ptáte se prarodičů? Diskutujete problémy s přáteli? Kde čerpáte informace
o konkrétním problému? Čtete odbornou literaturu určenou rodičům? Navštívili jste
odborníka?
Katamnéza
zkoumá situaci, ve které se jedinec nalézá po určitém časovém odstupu od ukončené
nápravy a hledá příčiny recidivy – opakovaného objevení nežádoucích projevů.