VÝVOJ SOCIÁLNÍCH PŘÍJMŮ OBYVATELSTVA V LETECH 2010-2022 Ladislav Průša11 THE SOCIAL BENEFIT INCOME OF THE POPULATION IN THE YEARS 2010-2022 Abstract Social benefit income is an important source of financial income for households. It is intended to cover the needs of people in certain defined social situations. The aim of this contribution is to characterise how the social benefits that are provided to citizens by individual social systems have changed over time and to point out some key problems, solving which should be a focus of attention in the coming years. Keywords: social benefit income, pension insurance, sickness insurance, employment policy, state social support, social-legal protection of children, assistance in material need, benefits for the disabled, social services Demografie, 2024,66(1): 87-107 DOI: https://doi.org/! 0.54694/dem.0329 ÚVOD Sociální příjmy dlouhodobě představují významný zdroj finančních příjmů domácností, který je určen ke krytí potřeb obyvatel v zákony definovaných sociálních situacích. Cílem tohoto příspěvku je charakterizovat vývoj sociálních příjmů v jednotlivých sociálních systémech mezi lety 2010 a 2022, a poukázat na některé klíčové problémy, jejichž řešení by měla být v následujících letech věnována prioritní pozornost. Jedná se o období, které se v ekonomické oblasti vyznačovalo řadou skutečností, na které bylo nutno v sociální oblasti reagovat. Po počátečním období recese následovalo období velmi dynamického růstu mezd i HDP, které ukončil příchod nemoci covid-19, následoval vysoký růst inflace a hromadný příchod uprchlíků z Ukrajiny po zahájení ruské agrese. Všechny tyto skutečnosti se promítly v růstu nároků na jednotlivé sociální systémy a vyžádaly si často urychlené přijetí nových řešení v sociální oblasti. Sociální příjmy obyvatelstva v současné době zahrnují příjmy z osmi sociálních systémů: - ze systému důchodového pojištění (starobní, invalidní a pozůstalostní důchody), - ze systému nemocenského pojištění (nemocenská, ošetřovné, peněžitá pomoc v mateřství, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, dlouhodobé ošetřovné a otcovská poporodní péče), - ze systému státní politiky zaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti), - ze systému státní sociální podpory (přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, porodné, pohřebné), - ze systému sociálně právní ochrany dětí (dávky pěstounské péče, náhradní výživné, zaopatřovací příspěvky), 1) Ústav veřejné správy a sociální politiky - Fakulta veřejných politik v Opavě, Slezská univerzita. Kontakt: ladislav.prusa@fvp.slu.cz. 87 INFORMACE/DISKUZE - ze systému pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc), - ze systému dávek pro zdravotně postižené občany (příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku), - ze systému sociálních služeb (příspěvek na péči). Sociální příjmy obyvatelstva vzrostly ve sledovaném období ze 442,4 mld. Kč v r. 2010 na 744,1 mld. Kč v r. 2022, jejich podíl na HDP ve sledovaném období vzrostl o 0,9 p. b. (z 11,1 % na 11,9%). Podrobnější informace jsou zřejmé z Tabulky 1. V důsledku těchto trendů měl podíl sociálních příjmů na HDP ve sledovaném období kolísavý charakter, po jeho počátečním nárůstu do r. 2013 v následujícím období zejména díky příznivé ekonomické situaci tento podíl klesal, po r. 2020 jeho výrazný nárůst ovlivnily především důsledky onemocnění covid-19, výplata jednorázového příspěvku na dítě a koncipování humanitární dávky občanům Ukrajiny v r. 2022. Ve struktuře sociálních příjmů obyvatelstva mají dominantní podíl příjmy z důchodového pojištění, v r. 2022 tento podíl činil přibližně 77 %. Struktura sociálních příjmů v r. 2022 je zřejmá z Grafu 2. Tab. 1: Vývoj sociálních příjmů obyvatelstva (mil. Kč) Social benefit income of the Czech population over time (in mil. CZK) Sociální příjmy celkem Social benefit income total Podíl Příjmy ze systému / Income from Rok Year sociálních příjmů na HDP Social benefit income as a share of GDP Důchodového pojištění Pension insurance Nemocenského pojištění Sickness insurance Politiky zamestna-nosti Employment policy Státní sociální podpory State social support Sociálně právní ochrany dětí Social-legal child protection Pomoci v hmotne nouzi Assistance in material need Dávek pro zdravotně postižené Benefits for people with disabilities Sociálních služeb Social services 2010 442 389 11,1 340 162 22 789 13 355 39 786 1 005 3 882 1811 19 599 2011 452 067 11,1 359 234 21 506 10 349 34 941 1 073 4 982 1898 18 084 2012 459152 11,2 367 864 19 377 8 760 34 220 1 236 7 751 1 553 18 391 2013 471 399 11,4 372 335 20 143 9 675 35 230 2 052 10510 1 909 19 545 2014 479 506 11,0 376 406 22 706 9 280 35 117 2 383 11 295 1 917 20 402 2015 490 178 10,6 386 520 24 110 8 303 34 966 2 665 10518 1 929 21 167 2016 497 543 10,4 390 904 26 284 8 255 34 973 2 832 9 255 1 994 23 046 2017 512 336 10,0 404 460 28316 7 854 34316 2 950 7 364 1 956 25 120 2018 538 343 10,0 423 677 33 974 7 543 35 356 3 802 5 353 2 625 26 013 2019 581 070 10,0 459 308 38 887 8 144 33 976 3 924 4 409 2 654 29 768 2020 650 942 11,4 492 939 55 206 10 567 47 739 3 981 4 788 2 628 33 094 2021 670 212 11,0 519353 51 472 10 006 44 732 4129 5 233 2 561 32 726 2022 744 138 11,9 574 893 47 631 9 884 52 289 4 399 16 025 2 668 36 376 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2023c. Source: Ministry of Labour and SociálAffairs, 2023c. 88 Ladislav Průša Vývoj sociálních příjmů obyvatelstva v letech 2010-2022 Graf 1: Vývoj podílu sociálních příjmů na HDP v letech 2010-2022 Social benefit income as a share of GDP in 2010-2022 * Ü u o o o 800 000 700 000 600 000 12,5 c S 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 rok 2020 2021 2022 I I Sociální příjmy celkem Social income Podíl sociálních příjmů na HDP The share from social incomes in GDP # -S S<2 o o Ě- -S a. "5 _c G u o c w — B P 1* o ^ Q_ Qj Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2023c; vlastní zpracování. Source: Ministry of Labour and Social Affairs, 2023c; author's calculations. Graf 2: Struktura sociálních příjmů obyvatelstva v roce 2022 The structure of the population's income from social benefits in 2022 2,15 0/c 4<89% 0,59% , \ _\ 7,03 % Příjmy z důchodového pojištění Income from pension insurance Příjmy z nemocenského pojištění Income from health insurance I | Příjmy z politiky zaměstnanosti Income from employment policy Příjmy ze státní sociální podpory IZZl Income from state social support Příjmy ze sociálně právní ochrany dětí Income from the social and legal protection of children Příjmy z pomoci v hmotné nouzi Income from aid in material needs 2 Příjmy z dávek pro zdravotně postižené Income from disability benefits I Příjmy ze sociálních služeb Income from social services Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2023c; vlastní zpracování. Source: Ministry of Labour and Social Affairs, 2023c; author's processing. 89 INFORMACE/DISKUZE Na tomto nárůstu se dominantním způsobem podílejí valorizační úpravy důchodů, které byly realizovány každoročně v závislosti na růstu indexu životních nákladů, vč. vlivu tzv směny generací (Anděl, 1983) (viz Tab. 3), růst počtu příjemců důchodů (vč. změn v jejich struktuře) ovlivnil vývoj příjmů z důchodového pojištění pouze z cca 1,3 % (viz Tab. 4). Tab. 2: Vývoj příjmů ze systému důchodového pojištění (mil. Kč) Income from the pension insurance system over time (CZK million) Rok Year Příjmy z důchodového pojištění Income from pension insurance Podíl příjmů z důchodového pojištění na HDP Income from pension insurance as a share of GDP z toho: 1 of which: Starobní důchody Old-age pensions Invalidní důchody Disability pensions Pozůstalostní důchody / Survivors pensions 2010 340 162 8,5 265 985 47 682 26 495 2011 359 234 8,8 284 614 47 451 27 169 2012 367 864 9,0 295 140 45 476 27 247 2013 372 335 9,0 300 574 44 142 27 620 2014 376 406 8,7 305 668 43 353 27 385 2015 386 520 8,4 314872 44 013 27 634 2016 390 904 8,1 321 033 42 968 26 904 2017 404 460 7,9 333 848 43 533 27 080 2018 423 677 7,8 351 235 44 803 27 639 2019 459 308 7,9 382 223 48 042 29 044 2020 492 939 8,6 411 285 51 041 30 614 2021 519353 8,5 433 705 52 785 32 863 2022 574 893 9,2 480 094 58 744 36 055 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2023c. Source: Ministry ofLabourand SociálAffairs, 2023c. Tab. 3: Přehled o zvýšeních vyplácených důchodů v letech 2010-2022 An overview of the increases in pensions paid in the years 2010-2022 Měsíc zvýšení Month the increase occurred Zvýšení / Increase Základní výměra důchodu po zvýšení / Basic pension assessment after the increase (CZK) Procentní výměry důchodu Percentage pension assessment Základní výměry důchodu (Kč) Basic pension assessment (CZK) Leden 2011 / January 2011 3,9 % 60 2 230 Leden 2012 /January2012 1,6% 40 2 270 Leden 2013 /January2013 0,9 % 60 2 330 Leden 2014/January2014 0,4 % 10 2 340 Leden 2015 /January2015 1,6% 60 2 400 Leden 2016 / January 2016 - 40 2 440 Leden 2017/January2017 2,2 % 110 2 550 Leden 2018 / January 2018 3,5 % 150 2 700 Leden 2019 / January 2019 3,4 % 570 3 270 Leden 2020 / January 2020 5,2%+ 151 Kč 220 3 490 Leden 2021 / January 2021 7,1 % 60 3 550 Leden 2022 / January 2022 1,3%+ 300 Kč 350 3 900 Červen 2022 / June 2022 8,2 % - 3 900 Září 2022 / September 2022 5,2 % - 3 900 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2023a. Source: Ministry of Labour and Sociál Affairs, 2023a. 1. PŘÍJMY ZE SYSTÉMU DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ Největším podílem se na výši sociálních příjmů podílejí příjmy ze systému důchodového pojištění, ve sledovaném období se jejich objem zvýšil cca l,7x (z 340,2 mld. Kč v r. 2010 na 574,9 mld. Kč v r. 2022). Podobnější informace jsou uvedeny v Tabulce 2. 90 Ladislav Průša Vývoj sociálních příjmů obyvatelstva v letech 2010-2022 Tab. 4: Vývoj počtu vyplácených důchodů v letech 2010-2022 (v tis.) The number of pensions paid in the years 2010-2022 (in thousands) Druh důchodu / Type of pension Rok/ Year Starobní Old-age Invalidní pro invaliditu stupně By disability level Vdovský Widow's Vdovecký Widower's Sirotčí Orphan's Celkem Total III. II. I. 2010 2 306 248 57 170 587 96 48 3512 2011 2 391 232 61 162 583 97 47 3 573 2012 2 398 221 65 164 580 98 48 3 574 2013 2 402 212 68 165 575 99 47 3 568 2014 2 420 206 70 166 570 99 46 3 577 2015 2 445 199 71 165 564 99 44 3 587 2016 2 465 194 74 168 560 100 42 3 603 2017 2 476 189 76 170 554 100 40 3 605 2018 2 485 183 77 173 549 100 40 3 607 2019 2 491 177 78 175 544 100 39 3 604 2020 2 479 171 79 177 536 99 40 3 581 2021 2 457 166 80 179 535 99 41 3 557 2022 2 449 162 80 181 529 99 41 3 542 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2023c. Source: Ministry ofLabourand Sociál Affairs, 2023c. Ve sledovaném období se ale ve struktuře vyplácených starobních důchodu zvýšil podíl předčasných starobních důchodů. Zatímco v prosinci 2010 bylo vyplácenou pouze 428 tis. předčasných starobních důchodů (tj. 19 % z celkového počtu vyplácených důchodů), v prosinci 2022 to bylo již 680 tis. důchodů, tj. 28,7 % z celkového počtu vyplácených starobních důchodů (viz Graf 3). Graf 3: Vývoj podílu předčasných starobních důchodů na celkovém počtu vyplácených starobních důchodů The share of early old-age pensions paid in the total number of old-age pensions paid ~o o 0 a u c a O tj 'R _c c -y S. 1 8» S i <« o u o !r OJ -Q u c ■TO g Si « 1 2 750 000 2 500 000 2 250 000 2 000 000 1 750 000 1 500 000 1 250 000 1 000 000 750 000 500 000 250 000 0 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 I I Příjemci předčasného starobního důchodu / Recipients of the early old-age pensions I l Příjemci řádného starobního důchodu/Recipients of a regular old-age pension — Podíl předčasných starobních důchodů na celkovém počtu vyplácených starobních důchodů The share of early old-age pensions in the total number of old-age pensions paid 35 30 25 20 15 10 Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení, 2023. Source: Czech Sociál Security Administration, 2023. xj -o O -C -Ľ u S Ol ■s í ■s §. u ra oi — TZ r-* -Q -C s S £ . T3 >u Oi O ' o O. T3 O O g1 S "O o o 91 INFORMACE/DISKUZE Z uvedeného grafu je zřejmé, že klesající počet vyplácených starobních důchodů po r. 2019 je dlouhodobě doprovázen rostoucím podílem počtem i podílem vyplácených předčasných starobních důchodů. V letech 2010-2021 vzrostla průměrná výše starobního důchodu o více než polovinu, v r. 2021 dosáhla úrovně 15 453 Kč, v relaci k výši průměrné čisté mzdy jeho výše snížila o cca 3,5 procentních bodů v důsledku zrušení superhrubé mzdy od r. 2021. V relaci k výši průměrné hrubé mzdy jeho výše klesla o 0,9 procentního bodu, přičemž ve sledovaném období lze identifikovat dvě tendence. Zatímco v r. 2017 tato relace klesla o 1,9 procentního bodu, od r. 2017 tato relace vzrostla o 1 procentní bod. Růst diferenciace ve výši důchodu se projevil ve vývoji rozložení vyplácených starobních důchodů podle výše důchodu v kvantilovém vyjádření (viz Graf 5). Je zřejmé, že růst této diferenciace se projevuje i v tom, že řada příjemců starobních důchodů je pro krytí svých životních nákladů odkázána i na dávky ze systému státní sociální podpory (příspěvek na bydlení) a pomoci v hmotné nouzi (doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí), podíl příjemců těchto dávek, kteří jsou starší 65 let, ve sledovaném období výrazně vzrostl. Graf 4: Vývoj průměrné výše vypláceného starobního důchodu a její vývoj na výši průměrné čisté a hrubé mzdy/The average amount of the old-age pension paid (between 2010 and 2021) as a percentage of average net and gross wages 18 000 16 000 14000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 rok / Year 2018 2019 2020 2021 I l Průměrná výše vypláceného starobního důchodu (Kč měsíčně) / The average amount of old-age pension (CZK per month) — Podíl průměrného vypláceného starobního důchodu na výši průměrné měsíční čisté mzdy (v %)/ Average old-age pension paid in relation to net wages (in %) —— Podíl průměrného vypláceného starobního důchodu na výši průměrné měsíční hrubé mzdy (v %)/ Average old-age pension paid in relation to gross wages (in %) Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2023c. Source: Ministry ofLabourand Sociál Affairs, 2023c. 92 Ladislav Průša Vývoj sociálních příjmů obyvatelstva v letech 2010-2022 Graf 5: Rozložení souboru vyplácených starobních důchodů podle výše důchodu v kvantilovém vyjádření Distribution of total paid old-age pensions paid according to the amount of the pension expressed in quantiles 25 000 . U 20 000 -i -S 15 000 10 000 5 000 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Rok / Year 2017 2018 2019 2020 2021 Q 10 □ Q 50 □ Q 90 Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení, 2022. Source: Czech Social Security Administration, 2022. Tab. 5: Průměrný měsíční počet příjemců příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení Average monthly number of recipients of the housing allowance and supplement for housing Příspěvek na bydlení / Housing allowance Doplatek na bydlení / Supplement for housing Rok/ Year Celkem Total z toho ve věku 65+ /ofwhich aged 65+ Podíl příjemců ve věku 65+ na celkovém počtu příjemců / Share of recipients aged 65+ in the total number of recipients Celkem Total z toho ve věku 65+1of: which aged 65+ Podíl příjemců ve věku 65+ na celkovém počtu příjemců / Share of recipients aged 65+ in the total number of recipients 2010 122 716 13 058 10,6 23 105 207 0,9 2011 142 601 19 167 13,4 26 162 251 0,1 2012 164 421 25 537 15,5 41 169 * * 2013 195885 32 139 16,4 65 085 * * 2014 221 380 37314 16,9 72 130 886 1,2 2015 224 901 38 856 17,3 69 597 1 264 1,8 2016 220816 41 617 18,9 64 035 1 812 2,8 2017 206 217 43 506 21,1 53 280 2 159 4,1 2018 183 161 43 302 23,6 40 691 2 413 5,9 2019 164 368 41 101 25,0 33 815 2 540 7,5 2020 155 262 40 636 26,2 32 649 2710 8,3 2021 144 925 38 338 26,5 34 913 3 113 8,9 2022 177 416 52 171 29,4 34 167 3 560 10,4 Pozn.: * Data o struktuře domácností nebyla v letech 2012 a 2013 k dispozici. Note: * Data on the structure of households were not available in 2012 and 2013. Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2023c. Source: Ministry of Labour and Social Affairs, 2023c. 93 INFORMACE/DISKUZE Vedle příjmu ze základního systému důchodového pojištění mohou příjmovou úroveň seniorů ovlivnit rovněž příjmy ze systému doplňkového důchodového spoření (dříve penzijní připojištění se státním příspěvkem). Do tohoto systému bylo k 1. prosinci 2022 zapojeno cca 4,4 mil. osob, průměrná výše příspěvku účastníka však ke stejnému datu činila pouze 816 Kč měsíčně (MF ČR, 2023). Počet osob, kterým je v současné době z tohoto systému penze vyplácena, není znám (nesleduje ho ani statistika ministerstva financí, ani statistika Asociace penzijních společností ČR), lze však vyslovit domněnku, že většina osob, která již penzi čerpá, si nechala vyplatit jednorázově celý naspořený obnos.2' Z tohoto pohledu proto doplňkové důchodové spoření neplní svoji původní roli. Souhrnně je nutno konstatovat, že důchodový systém by měl ponechat každému občanovi co nejširší prostor pro individuální volbu způsobu jeho odchodu do důchodu a neměl by vytvářet podněty k předčasnému opuštění trhu práce ani bariéry pro ekonomickou aktivitu seniorů. Uvolnění regulace výdělečné činnosti v souběhu s pobíráním důchodu v uplynulém období vedlo k hojnému masovému využívání tohoto institutu. Z údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2021 vyplývá, že vykonávalo ekonomickou aktivitu 566 tis. seniorů. Tato skutečnost je m. j. důsledkem přenesení části odpovědnosti za zabezpečení ve stáří ze státu na jedince a odpovědného přístupu jedince za toto vlastní zabezpečení, neboť redukce při výpočtu důchodu (např. při odchodu do starobního důchodu r. 2023 bude osobní vyměřovací základ vyšší než 17 743 Kč redukován na 26 % a osobní vyměřovací základ vyšší než 161 296 Kč nebude při výpočtu starobního důchodu zohledňován) a nízká motivace k přesluhování (zvýšení procentní sazby důchodu o 1,5 % za každých 90 dnů výdělečné činnosti po dosažení důchodového věku bez pobírání důchodu) přímo vybízí každého k tomu, aby při dosažení důchodového věku okamžitě požádal o přiznání starobního důchodu a současně pokračoval ve vlastní ekonomické aktivitě. Zohlednění této ekonomické aktivity ve výši vypláceného starobního důchodu je však naprosto nedostatečné, výše výdělku po tuto dobu nemá na zvýšení důchodu žádný vliv, obecně platí, že při pobírání důchodu a současném výkonu výdělečné činnosti, činí zvýšení 0,4 % výpočtového základu za každých 360 odpracovaných dnů. Je zřejmé, že tento způsob zhodnocení ekonomické aktivity pracujících důchodů vyžaduje přehodnocení. 2. PŘÍJMY ZE SYSTÉMU NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ Významným oddílem se na výši sociálních příjmů podílejí dávky ze systému nemocenského pojištění. Jejich objem se ve sledovaném období více než zdvojnásobil (z 22,8 mld. Kč v r. 2010 na 47,6 mld. Kč v r. 2022), přičemž jejich podíl na HDP v tomto období vzrostl o 0,2 p. b. z 0,6 % na 0,8 % (viz Tab. 6). Klíčovým faktorem, který ovlivňuje vývoj příjmů ze systému nemocenského pojištění, jsou podmínky pro přiznání nemocenské. Tyto podmínky se ve sledovaném období opakovaně měnily. Do 30. června 2019 se po dobu prvních tří dnů pracovní neschopnosti nemocenská nevyplácela, zaměstnanec za tuto dobu nemoci nedostal žádnou náhradu. V současné době je podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění, kladen důraz na zvýšení zainteresovanosti zaměstnavatelů na výši pracovní neschopnosti svých zaměstnanců, po dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec od zaměstnavatele podle zákoníku práce náhradu mzdy, kterou poskytuje zaměstnavatel podle zákoníku práce. V letech 2020 a 2021 výrazně ovlivnila výdaje na dávky nemocenského pojištění rovněž epidemie onemocnění covid-19, v jejímž důsledku došlo k dramatickému nárůstu výdajů zejména na ošetřovné, výrazně vzrostly i výdaje na nemocenské v souvislosti nařizováním karantén a částečně i se samotným nárůstem počtu případů tohoto onemocnění (MPSV, 2022). Tyto skutečnosti se projevily ve vývoji průměrného procenta pracovní neschopnosti i délky trvání jednoho případu pracovní neschopnosti. 2) Podle orientačních propočtů lze odhadovat, že člověk, který si založil svoje penzijní připojištění již při jeho založení v r. 1994 a platil si příspěvek vždy v maximální výši, do které stát poskytuje podporu, má v současné době naspořeno cca 760 tis. Kč. V případě, že by letos začal čerpat penzi v pravidelných měsíčních splátkách, činila by její průměrná výše cca 3 150 Kč v závislosti na nastavení parametrů pojistného plánu dané penzijní společnosti, tj. cca 20 % průměrného vypláceného starobního důchodu. 94 Ladislav Průša Vývoj sociálních příjmů obyvatelstva v letech 2010-2022 Tab. 6: Vývoj příjmů ze systému nemocenského pojištění (mil. Kč) Income benefits paid from the sickness insurance system (between 2010 and 2022) (CZK million) Rok Year Příjmy z nemocenského pojištění Income from sickness insurance Podíl příjmů z nemocenského pojištění na HDP / Income from sickness insurance as a share of GDP ztoho:/orw/i/c/i: Nemocenské Sickness benefit Ošetřovné Caregiving allowance Peněžitá pomoc v mateřství Maternity benefit Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Compensatory benefit in pregnancy and maternity Otcovská poporodní péče Fathers postnatal-care benefit Dlouhodobé ošetřovné Long-term caregiving allowance 2010 22 789 0,6 14 944 431 7410 4 2011 21 506 0,5 13 354 640 7 506 6 2012 19 377 0,5 11 465 682 7 224 7 2013 20 143 0,5 12 035 843 7 258 7 2014 22 706 0,5 13 881 854 7 334 7 2015 24 110 0,5 15 428 1 062 7611 9 2016 26 284 0,5 16 985 1 180 8 110 9 2017 28 316 0,6 18 290 1 402 8616 8 2018 33 974 0,6 22 677 1 632 9 403 8 221 32 2019 38 887 0,7 26 670 1 726 10 098 9 273 110 2020 55 206 1,0 32 766 11 442 10 585 7 269 138 2021 51 472 0,8 34 037 5 664 11 316 6 291 157 2022 47 631 0,8 32 754 2 831 11 229 9 601 207 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2023c. Source: Ministry ofLabourand Sociál Affairs, 2023c. Graf 6: Vývoj průměrného procenta pracovní neschopnosti a průměrné doby trvání 1 případu pracovní neschopnosti / Average percentage of the population on work incapacity and the average duration of 1 case of work incapacity 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 Rok / Year _ Průměrné procento pracovní neschopnosti / Average percentage of work incapacity ~~ Průměrná doba trvání 1 případu pracovní neschopnosti I Average duration of 1 case of work incapacity Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2023c. Source: Ministry ofLabourand Sociál Affairs, 2023c. 95 INFORMACE/DISKUZE Dalšími faktory, které ovlivňují vývoj příjmů ze systému nemocenských dávek, jsou především tempo růstu příjmů z ekonomické aktivity, vývoj porodnosti a přístupy zaměstnavatelů k řešení krátkodobé pracovní nepřítomnosti zaměstnanců na pracovišti v důsledku jejich krátkodobého nepříznivého zdravotního stavu (rozšiřující se možnosti vyžívání tzv indis-pozičního volna). Vliv těchto charakteristik je však v porovnání se změnami legislativních podmínek pro přiznání nemocenských dávek marginální. Výše nemocenských dávek se s rostoucím příjmem z ekonomické aktivity díky existenci redukčních hranic relativně snižuje. Během prvních dvou týdnů dočasné pracovní neschopnosti poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci náhradu mzdy za pracovní dny, poté přechází výplata hmotného zabezpečení na systém nemocenského zabezpečení, ze kterého je nemocensky pojištěným osobám vypláceno nemocenské. Výše obou náhrad je počítána obdobně, v prvních 30 dnech trvání dočasné pracovní neschopnosti činí 60 % redukovaného hodinového či denního vyměřovacího základu, od 31. do 60. dne trvání pracovní neschopnosti činí 66 % tohoto vyměřovacího základu a od 61. dne trvání pracovní neschopnosti 72 %. Tento denní vyměřovací základ se počítá tak, že z částky do první redukční hranice (v r. 2022 činila 1 298 Kč) se započte 90 %, z částky mezi první a druhou redukční hranicí (v r. 2022 činila 1 946 Kč) se započte 60 %, z částky mezi druhou a třetí redukční hranicí (v r. 2022 činila 3 892 Kč) se započte 30 %, k částce nad třetí redukční hranicí se nepřihlíží. Z uvedeného grafu je zřejmé, že maximální výše nemocenského činí pouze 54 % předchozí hrubé mzdy/platu a to pouze pro ty, jejichž příjem byl v r. 2020 nižší než 34 860 Kč měsíčně. S rostoucí výší tohoto příjmu se tato relace snižuje, při dosažení příjmu na úrovni 52 260 činí výše náhrad při 30 denní pracovní neschopnosti 25 088 Kč, tedy pouze 48 % předchozí hrubé mzdy/platu a dále se snižuje (pro zajímavost při výši příjmu 100 000 Kč měsíčně činila v r. 2020 výše náhrad při 30 denní pracovní neschopnosti 33 682 Kč). Graf 7: Výše náhrady mzdy/platu a nemocenské a její podíl na hrubé mzdě/platu v roce 2020 (prvních 30 dnů pracovní neschopnosti) / Amount of the wage/salary compensation payment and the sickness benefit and the share of gross wages/salaries represented by these paymentsin 2020 (first 30 days of work incapacity) >cu o E E s a c § E u T3 o Výše hrubé mzdy/platu (Kč měsíčně)/Amount of gross wage / salary (per month in CZK) Náhrada mzdy/platu a nemocenská The wage/salary compensation and sickness benefit Podíl nemocenské na hrubé mzdě The share of a gross wage Zdroj: Horečky - Průša, 2020. Source: Horečky - Průša, 2020. 96 Ladislav Průša Vývoj sociálních příjmů obyvatelstva v letech 2010-2022 Velký systémový problém lze spatřovat v tom, že pojistné na nemocenské pojištění se platí z příjmu, který je nižší, než je čtyřnásobek průměrné mzdy, ale při výpočtu výše nemocenské se nepřihlíží již k příjmu, který je vyšší, než je trojnásobek průměrné mzdy Je zcela jednoznačně zřejmé, že v tomto smyslu je jeden ze základních principů sociální politiky - princip ekvivalence - významně porušen a bylo by proto žádoucí tuto nerovnost urychleně narovnat (Horečky - Průša, 2020). 3. PŘÍJMY ZE SYSTÉMU STÁTNÍ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI V rámci systému státní politiky zaměstnanosti je vedle souboru opatření v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti nezaměstnaným osobám poskytována v rámci tzv pasivní politiky zaměstnanosti podpora v nezaměstnanosti. Její výše a oba poskytování je podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, diferencována v závislosti na věku příjemce této dávky tak, jak je běžným řešením i ve většině evropských států. Pro osoby bez zaměstnání do 50 let věku se podpora v nezaměstnanosti vyplácí 5 měsíců, pro osoby od 50 do 55 let věku celkem 8 měsíců a pro osoby starší 55 let 11 měsíců, přičemž po dobu prvních 2 měsíců pobírání činí výše podpory 65 % předchozího průměrného čistého měsíčního výdělku, další dva měsíce činí výše podpory v nezaměstnanosti 50 % čistého měsíčního výdělku a po zbývající dobu je její výše 45 % čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Maximální výše podpory nezaměstnanosti činí 0,58 násobek průměrné mzdy, v r. 2022 tedy činila maximální podpora 22 797 Kč měsíčně. Při rekvalifikaci je tato maximální výše 0,65 násobek průměrné mzdy, v r. 2022 tedy činila 25 549 korun měsíčně. Rozhodujícím faktorem ovlivňujícím výši příjmů obyvatelstva z podpory v nezaměstnanosti, je úroveň nezaměstnanosti. Z tohoto pohledu lze celé sledované období rozdělit v zásadě do tří etap. Na jeho počátku (přibližně o konce r. 2013) byla nezaměstnanost na nejvyšších hodnotách a v průběhu roku se projevovali značné sezónní výkyvy. V následujícím období (přibližně do prvních měsíců r. 2020) se nezaměstnanost v důsledku příznivého ekonomického vývoje dlouhodobě snižovala, tento vývoj následně přerušila epidemie covid-19 a i když se vláda snažila mohutnými dotačními injekcemi zabránit dramatickému nárůstu nezaměstnanosti a zachránit pracovní místa, míra nezaměstnanosti mírně narostla. Tab. 7: Vývoj příjmů z politiky zaměstnanosti (mil. Kč) Income from employment policy (CZK million) Rok/ Year Výše příjmů z politiky zaměstnanosti Income from the unemployment benefit Podíl příjmů z politiky zaměstnanosti na HDP (%) Income from the unemployment benefit as a share ofCDP(%) 2010 13 355 0,3 2011 10 349 0,3 2012 8 760 0,2 2013 9 675 0,2 2014 9 280 0,2 2015 8 303 0,2 2016 8 255 0,2 2017 7 854 0,2 2018 7 543 0,1 2019 8 144 0,1 2020 10 567 0,2 2021 10 006 0,2 2022 9 884 0,2 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2022b; 2023c. Source: Ministry ofLabourand Sociál Affairs, 2022b; 2023c. 97 INFORMACE/DISKUZE Graf 8: Vývoj míry nezaměstnanosti v letech 2010-2022 The unemployment rate in the years 2010-2022 I XII.2009 XII.2010 XII.2011 XII.2012 XII.2013 XII.2014 XII.2015 XII.2016 XII.2017 XII.2018 XII.2019 XII.2020 XII.2021 XII.2022 Období /Period — Míra nezaměstnanosti (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání na celkovém počtu zaměstnaných osob podle údajů VŠPS) The unemployment rate (the share of reachable job applicants in the total number of employed persons according to Labour force survey) Podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let ze všech obyvatel ve stejném věku) The share of unemployed persons (share of available job seekers aged 15-64 out of all residents of the same age) Zdroj: Úřad práce ČR, 2023; vlastní zpracování. Source: Labour Office of the Czech Republic, 2023; author's processing. V průběhu sledovaného období se rovněž změnila metodika sledování míry nezaměstnanosti, od r. 2013 je úroveň registrované nezaměstnanosti hodnocena podílem nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Tento ukazatel nahradil dříve sledovanou míru registrované nezaměstnanosti, která poměřovala všechny dosažitelné uchazeče o zaměstnání pouze k ekonomicky aktivním osobám. Vzhledem k této skutečnosti je v současné době úroveň registrované nezaměstnanosti nižší, neboť zatímco ve jmenovateli tohoto ukazatele jsou zahrnuti všichni obyvatelé v dané věkové skupině, v čitateli ale nejsou z objektivních důvodů zahrnuti ti, kteří se ještě připravují na povolání a - především na počátku období - i ti, kteří jsou již příjemci starobního důchodu, když dosáhli věkovou hranici před dovršením věku 64 let a nevykonávají již žádnou výdělečnou činnost. Reálně však tato změna metodiky sledování míry nezaměstnanosti neznamená změnu počtu nezaměstnaných osob a neznamená tedy ani změnu výkonnosti trhu práce. 4. PŘÍJMY ZE SYSTÉMU STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Příjmy obyvatel ze systému dávek státní sociální podpory dlouhodobě stagnovaly, reálná hodnota dávek vzhledem k jejich stabilní výši klesala, nárůst příjmů v posledních třech letech výrazně ovlivnil růst výdajů na rodičovský příspěvek, úpravy příspěvku na bydlení a přídavku na dítě a výplata jednorázového příspěvku na dítě v r. 2022. Celkově vzrostly výdaje na tyto dávky v tomto období o 31,4 %, pokud by v r. 2022 nebyl vyplacen jednorázový příspěvek, výše příjmů z tohoto systému by vzrostla pouze o 14 %. Podíl příjmů z dávek státní sociální podpory na HDP klesl v letech 2010-2022 z 1,00 % na 0,81 %. Pokud by v r. 2022 nebyl vyplacen jednorázový příspěvek na dítě, podíl příjmů z tohoto systému by klesl na 0,73 %3). 3) Do r. 2013 byly podle zákona č. 117/1995 Sb., vypláceny i dávky pěstounské péče. 98 Ladislav Průša Vývoj sociálních příjmů obyvatelstva v letech 2010-2022 Tab. 8: Vývoj příjmů ze systému státní sociální podpory (mil. Kč) Income from the state social support system (CZK million) Rok Year Příjmy ze systému dávek státní sociální podpory Income from state social support benefits Podíl příjmů ze systému státní sociální podpory na HDP State social support benefits as a share of GDP z toho: 1 of which: Přídavek na dítě Child allowance Sociální příplatek Social allowance Příspěvek na bydlení Housing allowance Rodičovský příspěvek Parental allownace Porodné Birth grant Pohřebné Funeral grant Jednorázový příspěvek na dítě One-time child benefit 2010 39 786 1,0 3 862 3 100 3 521 27 722 1 565 16 2011 34 941 0,9 3 498 786 4 641 25 709 292 15 2012 34 220 0,8 3 332 48 5 732 24 950 144 15 2013 35 230 0,9 3 329 0 7 404 24 338 148 14 2014 35 117 0,8 3 206 0 8 843 22 913 143 13 2015 34 966 0,8 3 057 0 9 161 22 480 256 14 2016 34 973 0,7 2 817 0 9 261 22 625 256 13 2017 34316 0,7 2 479 0 8 622 22 984 218 13 2018 35 356 0,7 2 520 0 7 689 24 959 175 13 2019 33 976 0,6 2 279 0 7 082 24 470 133 12 2020 47 739 0,8 2 138 0 6 952 38 531 105 12 2021 44 732 0,7 2 565 0 6617 35 440 97 13 2022 52 291 0,8 3 871 0 8516 33 054 88 13 6 749 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2023c. Source: Ministry ofLabourand Sociál Affairs, 2023c. Ve sledovaném období došlo v systému těchto dávek k realizaci řady opatření, z nichž k nejvýznam-nějším patří: - omezení nárok na sociální příspěvek nejprve pouze na rodiny se zdravotně postiženým členem a jeho následné zrušení, - zásadní změna koncepce porodného, které se od r. 2011 začalo vyplácet pouze na prvorozené dítě za podmínky, že příjem v rodině nepřevýšil 2,4 násobek životního minima rodiny, od r. 2015 se tato dávka vyplácí i na druhé dítě, zároveň došlo ke zvýšení hranice příjmu pro nárok na 2,7 násobek životního minima rodiny, - diferenciace výše přídavku na dítě v závislosti na ekonomické aktivitě rodičů od r. 2018, pro pracující rodiče byly částky vyšší o 300 Kč (od r. 2022 jsou vyšší o 500 Kč na dítě). Dlouhodobě objemově nejvýznamnější dávkou státní sociální podpory je rodičovský příspěvek, ostatní dávky mají v zásadě charakter dávek pomoci sociální pomoci. Přestože dodnes je pro poskytování rodičovského příspěvku základní podmínkou osobní, řádná a celodenní péče o dítě, dávka se dnes poskytuje i v případě, kdy dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné zařízení pro děti předškolního věku max. 92 hodin měsíčně nebo rodič zajistí péči o dítě jinou osobou v době, kdy je výdělečně činný. Je zřejmé, že rodičovský příspěvek tak zásadně změnil svoje původní poslání, dnes je dávkou, která přispívá ke sladění rodičovských a pracovních povinností (Koldinská a kol., 2022). Zdůraznit je přitom nutno skutečnost, době poskytování rodičovského příspěvku je v naší zemi nejdelší z evropských zemí. Kriticky je nutno hodnotit zejména zrušení sociálního příplatku, který svoji konstrukcí umožňoval ve své výši zohlednění některých sociálních situací, např. zdravotní postižení dítěte nebo rodiče, popř. skutečnost, že dítě žije v neúplné rodině. Diskutabilní je rovněž omezení podmínek nároku na porodné počtem narozených dětí a výší příjmu rodiny. Univerzální dávka určená na pomoc rodině po narození dítěte 99 INFORMACE/DISKUZE se tak změnila na pomoc nízkopříjmovým rodinám při narození nejprve pouze prvního, v současné době i druhého dítěte. Polemicky je rovněž nutno hodnotit skutečnost, že při koncipování jednorázového příspěvku na dítě nebylo zohledněno složení rodiny pomocí konstrukce životního minima, ale nárok na dávku byl omezen pouze výší příjmu rodiny na úrovni 1 mil. Kč. Zcela jistě tak nastala situace, kdy neúplná rodina s příjmem těsně pod touto hranicí dávku získala, zatímco úplná rodina např. se třemi dětmi s příjmem těsně nad touto hranicí na dávku nedosáhla, přestože její životní minimum je podstatně vyšší4'. 5. PŘÍJMY ZE SYSTÉMU SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ Objemově nejmenší finanční prostředky, které rodiny získávají, jsou dávky, které jsou jim poskyto- vány ze systému dávek poskytovaných podle zákona č. 359/199 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, v platném znění. Pro rodiny, kterým jsou tyto dávky určeny, však představují významný zdroj jejich příjmu. O významu, který pro potřebné rodiny tyto dávky mají, svědčí řada úprav, které byly ve sledovaném období realizovány. Vedle samotného navyšování nominální hodnoty dávek se jedná především o rozšiřování okruhu sociálních situací, které jsou nově zabezpečovány prostřednictvím sociálních dávek. V tomto smyslu došlo ve sledovaném období k těmto úpravám: - od 1. ledna 2013 byl zaveden příspěvek při ukončení pěstounské péče, - od 1. července 2021 bylo zavedeno náhradní výživné, -odl. ledna 2022 byly zavedeny zaopatřovací příspěvky. Je zřejmé, že se jedná o takové sociální situace, při jejichž vzniku je vhodné dotčené sociální skupiny finančně podpořit. Tab. 9: Vývoj příjmů ze systému sociálně právní ochrany dětí (mil. Kč) Income from the system of social-legal protection of children (CZK million) Rok Year Příjmy ze systému sociálně právní ochrany dítěte Income from social-legal child protection Podíl přijmu ze sociálně právní ochrany dítěte na HDP Social-legal child protection payments as a share of GDP z toho / of which: Dávky pěstounské péče / Foster care benefits Náhradní výživné Advance of maintenance payment Celkem Total z toho / of which: Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Contribution to cover the child's needs Odměna pěstouna Foster care remuneration Příspěvek při převzetí dítěte Benefit upon the child's acceptance Příspěvek na zakoupení motorového vozidla Contribution for the purchase of a passenger motorvehicle Příspěvek při ukončení pěstounské péče Benefit upon the termination of foster care Příspěvek při pěstounské péči Foster care allowance Zaopatřovací příspěvky Maintenance contributions 2010 1 005 0,03 1 005 516 471 14 4 - - - 2011 1 073 0,03 1 073 550 504 14 4 - - - 2012 1 236 0,03 1 236 634 583 15 4 - - - 2013 2 052 0,05 2 052 799 1 191 20 29 13 - - 2014 2 383 0,05 2 383 909 1 424 22 12 16 - - 2015 2 665 0,06 2 665 989 1 625 20 12 19 - - 2016 2 832 0,06 2 832 1 046 1 734 19 12 21 - - 2017 2 950 0,06 2 950 1 083 1 813 19 13 23 - - 2018 3 802 0,07 3 802 1 219 2 525 17 18 22 - - 2019 3 924 0,07 3 924 1 247 2 626 17 13 22 - - 2020 3 981 0,07 3 981 1 269 2 665 16 10 21 - - 2021 4 128 0,07 4 092 1 293 2 750 17 12 21 - - 36 2022 4 333 0,07 4 174 1 514 1 120 24 9 2 1 441 65 159 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2023c. Source: Ministry ofLabour and Sociál Affairs, 2023c. 4) Životní minimum neúplné rodiny s jedním dítětem ve věku 10 let činilo v červenci 2022 7 150 Kč, zatímco životní minimum úplné rodiny se třemi dětmi ve věku 6, 10 a 13 let ve stejném období činilo 16 790 Kč, tj. 2,35x více. 100 Ladislav Průša Vývoj sociálních příjmů obyvatelstva v letech 2010-2022 6. PŘÍJMY ZE SYSTÉMU POMOCI V HMOTNÉ NOUZI Základním stavebním prvkem systému dávek pomoci v hmotné nouzi bylo definování životního minima pro různé životní situace. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, v platném znění stanoví: - životní minimum jako minimální hranici peněžních příjmů osob k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb - existenční minimum jako minimální hranici příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Částky životního ani existenčního minima nezahrnují nezbytné náklady na bydlení, ochrana v oblasti bydlení je řešena v rámci systému státní sociální podpory poskytováním příspěvku na bydlení a v systému pomoci v hmotné nouzi doplatkem na bydlení. V současné době (od 1. ledna 2023) činí částka životního minima jednotlivce činí 4 860 Kč měsíčně. Pokud je osoba posuzována společně s jinými osobami, jsou částky životního minima odstupňovány podle pořadí osob, částka životního minima osoby, která je posuzována jako první v pořadí, činí měsíčně 4 470 Kč, částka životního minima osoby, která je posuzována jako druhá nebo další v pořadí, je diferencována podle věku této osoby a činí: - 4 040 Kč měsíčně u osoby od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem, - 3 490 Kč měsíčně u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku, - 3 050 Kč měsíčně u nezaopatřeného dítěte od 6 do 15 let věku, - 2 480 Kč měsíčně u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku. Částka existenčního minima osoby činí měsíčně 3 130 Kč měsíčně. Vývoj částek životního minima ve sledovaném období je znázorněn na Grafu 9. Graf 9: Vývoj částek životního minima v letech 2010-2022 (čtyřčlenná rodina, dvě děti ve věku 6 a 10 let) The amount of the minimum subsistence benefit in the years 2020-2022 (family of four with two children ages 6 and 10 years) 16 000 14000 12 000 10 000 8 000 £ s 6 000 ■ j= 4 000 2 000 _ I 01.01.2007 01.01.2012 01.04.2020 01.04..2022 01.07.2022 01.01.2023 Platnost právní úpravy / Legislation in effect from Zdroj: Vlastní zpracování podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, v platném znění. Source: Author's analysis according to Act No. 110/2006 Coll. on the Living and Subsistence Minimum, as amended. 101 INFORMACE/DISKUZE Tab. 10: Porovnání platných a revidovaných částek životního minima v roce 2021 A comparison of the living minimum amount in effect and revised in 2021 Platné částky životního minima v roce 2021 Living minimum amount in effect in 2021 Revidované částky Revised amount Rozdíl částek The difference in amounts Index revidované částky Revised amount index Jednotlivec / Individual 3 860 5 355 1 495 138,7 Společně posuzované osoby, které nejsou nezaopatřené děti / Jointly assessed persons who are not dependent children Prvniosoba / First person 3 550 5 128 1 578 144,5 Druhá a další osoba Second and additional persons 3 200 4 370 1 170 136,6 Nezaopatřené děti ve věku / Dependent children at age 15-26 let /years 2 770 4 272 1 502 154,2 6-15 let /years 2 420 3 685 1 265 152,3 do 6 let / to 6 years 1 970 2 779 809 141,1 Existenční minimum Living minimum 2 490 3 681 1 191 147,8 , ., , Revidovaná částka inn Pozn.: Index revidovane castky = —_, , , ., ,.--luu. ' Platna castka Note: Revised amount index - Revised amount Amount in effect 100. Zdroj: Beran, 2022. Source: Beran, 2022. Reálná hodnota částek životního minima dlouhodobě klesá. VÚPSV provedl v r. 2022 revizi částek životního a existenčního minima (Beran, 2022), která ukázala, že v r. 2021 byly platné částky životního minima zhruba o 36-54 % nižší než částky, které hodnoty, které byly vypočteny podle metodiky vytvořené k výpočtu životního a existenčního minima (vizTab. 10). Je proto zřejmé, že by v současné době bylo vhodné přehodnotit jednotlivé částky životního minima tak, aby plnily plnohodnotně ochrannou funkci sociální politiky a aby jejich reálný pokles nebyl příčinou hlubších sociálních problémů. Klíčovým aspektem pro vývoj příjmů ze systému pomoci v hmotné nouzi je vývoj nezaměstnanosti. Vzhledem ke stanovení podmínek nároku na podpor v nezaměstnanosti totiž většina zejména dlouhodobě nezaměstnaných osob získá nárok na poskytování dávky sociální potřebnosti/pomoci v hmotné nouzi (Průša - Víšek - Jahoda, 2014). Výši příjmů z tohoto systému v r. 2022 výrazně ovlivnilo koncipování humanitární dávky a příspěvku na solidární domácnost podle zákona č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, v platném znění.5' Jejím cílem je pomoci cizincům, kterým byla udělena na území České republiky dočasná ochrana a kteří nemají prostředky na úhradu základních životních potřeb, nebo na úhradu nákladů na bydlení nebo na úhradu ubytování. 5) Humanitární příspěvek je dávka, která je z hlediska odvětvového třídění rozpočtové skladby zahrnuta do pododdílu 417 - dávky pomoci v hmotné nouzi, rozpočtová položka 5410 - sociální dávky. Příspěvek pro solidární domácnost je zahrnut do pododdílu 436 - správa v sociálním zabezpečení a politice zaměstnanosti, rozpočtová položka 5499 - ostatní neinvestiční transfery fyzickým osobám. 102 Ladislav Průša Vývoj sociálních příjmů obyvatelstva v letech 2010-2022 Tab. 11: Vývoj výdajů na dávky pomoci v hmotné nouzi a ostatní sociální dávky Expenditures on the aid in material need benefit and other social benefits Rok Year Příjmy z dávek pomoci v hmotné nouzi Income from the assistance Podíl příjmů z dávek pomoci v hmotné nouzi na HDP (v %) Expenditures on the assistance in materiál need benefit as a share of GDP ztoho: / of which: Příspěvek na živobytí Allowance for living Doplatek na bydleni Supplement for housing Mimořádná okamžitá pomoc Extraordinary immediate assistance Ostatní sociální dávky Other sociál benefits Humanitární dávka Humanitarian allowance Příspěvek pro solidární domácnost Solidary householdl household solidarity 2010 3 883 0,1 2 863 686 334 2011 4 982 0,1 3 820 850 312 2012 7 751 0,2 5910 1 673 168 2013 10510 0,3 7 464 2814 232 2014 11 295 0,3 7 900 3 249 146 2015 10518 0,2 7 240 3 136 142 2016 9 255 0,2 6 221 2917 117 2017 7 364 0,1 4 850 2 423 91 2018 5 353 0,1 3 395 1 894 64 2019 4410 0,1 2 751 1 606 53 2020 4 788 0,1 3 071 1 628 89 2021 5 233 0,1 3 285 1 765 183 2022 16 025 0,3 3 475 1 839 370 8 696 1 645 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2023c. Source: Ministry ofLabourand Sociál Affairs, 2023c. 7. PŘÍJMY OBYVATELSTVA ZE SYSTÉMU DÁVEK PRO ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ OBČANY Dávky pro zdravotně postižené občany určitou specifickou skupinu dávek, pro jejichž přiznání je klíčovou podmínkou nepříznivý zdravotní stav. Podmínky pro tuto skupinu dávek byly novelizovány přijetím zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Do konce r. 2011 byly podmínky, za kterých se tyto dávky poskytovaly, upraveny vyhláškou MPSV č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, v platném znění. Přijetím uvedeného zákona došlo k nahrazení dřívějšího širokého spektra dávek určených zdravotně handicapovaným občanům dvěma dávkami - příspěvkem na mobilitu a příspěvkem na zvláštní pomůcku. Příspěvek na mobilitu je opakující se dávka, která je určena osobám, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace a opakovaně se v kalendářním měsíci dopravují nebo jsou dopravovány. Příspěvek na zvláštní pomůcku je jednorázová dávka, která je určena na pořízení zvláštní pomůcky umožňující zdravotně postižené osobě sebeobsluhu nebo realizaci pracovního uplatnění, přípravu na budoucí povolání, získávání informací, vzdělávání anebo styk s okolím. Vývoj příjmů obyvatelstva z tohoto systému a vývoj jejich podílu na HDP je uveden v Tabulce 12. 8. PŘÍJMY ZE SYSTÉMU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Ze systému sociálních služeb je osobám, které jsou odkázány na pomoc při zajišťování běžných aktivit každodenního života, poskytován od r. 2007 příspěvek 103 INFORMACE/DISKUZE Tab. 12: Vývoj příjmů ze systému dávek sociální péče pro zdravotně postižené občany (mil. Kč) Income from the system of social care benefits for disabled citizens between 2010 and 2022 (CZK million) Rok/ Year Příjmy z dávek pro osoby se zdravotním postižením Income from benefits for people with disabilities Podíl příjmů z dávek pro zdravotně postižené na HDP Income from benefits forpeple with disabilities as a share of GDP z toho:/of which: Příspěvek na mobilitu Mobility allowance Příspěvek na zvláštní pomůcku Allowance for special aids Ostatní Other* 2010 1 811 0,1 1 811 2011 1 898 0,1 1 898 2012 1 553 0,0 1 008 376 169 2013 1 909 0,1 1 116 788 5 2014 1 917 0,0 1 111 805 1 2015 1 929 0,0 1 146 783 0 2016 1 994 0,0 1 167 827 0 2017 1 956 0,0 1 202 754 0 2018 2 625 0,1 1 648 977 0 2019 2 654 0,1 1 721 933 0 2020 2 628 0,1 1 729 899 0 2021 2 561 0,0 1 674 887 0 2022 2 668 0,0 1764 904 0 Pozn.: * Jedná se o dávky, které byly poskytovány podle dříve platné právní úpravy. Note: * These are benefits that were provided according to legislation previously in effect. Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2023c. Source: Ministry of Labour and Social Affairs, 2023c. Tab. 13: Vývoj příjmů ze sociálních služeb (mil. Kč) Income from social services (CZK million) Rok/ Year Příjmy ze sociálních služeb Income from social services Podíl příjmů ze sociálních služeb na HDP Income from social services as a share of GDP 2010 19 599 0,5 2011 18 084 0,5 2012 18391 0,5 2013 19 545 0,5 2014 20 402 0,5 2015 21 167 0,5 2016 23 046 0,5 2017 25 120 0,5 2018 26 013 0,5 2019 29 768 0,5 2020 33 094 0,6 2021 32 726 0,5 2022 36 376 0,6 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2023c. Source: Ministry ofLabourand Sociál Affairs, 2023c. 104 Ladislav Průša Vývoj sociálních příjmů obyvatelstva v letech 2010-2022 Tab. 14: Výše příspěvku na péči (v Kč měsíčně) The amount of the care allowance (per month in CZK) Stupeň závislosti Věk osoby / Age Degree of dependence Do 18 let/To 18 Nad 18 let /Over 18 1.- lehká /Light 3 300 880 II. - středně těžká / Moderately severe 6 600 4 400 III. -těžká /Severe 13 900 12 800 IV. - úplná / Complete 19 200 19 200 Zdroj: Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění. Source: Act No. 108/2006 Coll. on social services, as amended. na péči. Náklady na výplatu této sociální dávky po celé období dlouhodobě rostly mezi lety 2022 a 2010 se zvýšily o cca 85 %. Tato sociální dávka je poskytována ve čtyřech stupních závislosti, její výše je diferencována podle věku příjemců, v současné době její výše činí (viz Tab. 12): Počet příjemců této dávky ve sledovaném období vzrostl o cca 17 %, po přechodném snížení v r. 2011 v důsledku přechodu na jiný způsob hodnocení míry závislosti počet příjemců této sociální dávky dlouhodobě rostl a mírně poklesl pouze v letech 2020 a 2021 v důsledku nemoci covid-19. Tento pokles se projevil ale pouze v I. a II. stupni závislosti, ve III. a ve IV. stupni závislosti počet příjemců dále rostl (Průša, 2022). Je zřejmé, že stávající vysoká diferenciace ve výši příspěvku na péči podle jednotlivých stupňů výrazně motivuje žadatele o tuto sociální dávku o její získaní Graf 10: Vývoj počtu příjemců příspěvku na péči podle stupně závislosti v letech 2010-2022 The number of care allowance recipients by degree of dependence in 2010-2022 400 000 350 000 300 000 250 000 ä 200 000 150 000 100 000 50 000 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Rok /Year 2018 2019 2020 2021 2022 I I I. stupen//. degree I I II. stupen///. degree III. stupen ////. degree I I IV. stupen / IV. degree Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2023b; vlastní výpočty. Source: Ministry of Labour and Social Affairs, 2023b; author's processing. 105 INFORMACE/DISKUZE především ve III. a IV. stupni závislosti, což se projevilo i v období epidemie covid-19. Je proto zřejmé, že by bylo žádoucí zásadně přehodnotit jak samotná hodnotící kritéria pro přiznání této sociální dávky, tak i rozsah její diferenciace např. podle německého nebo rakouského modelu (Průša a kol., 2021). ZÁVĚR Provedená charakteristika vývoje sociálních příjmů mezi lety 2010 a 2022 ukázala, že v jejich struktuře došlo v tomto období několika významným změnám: - po celé sledované období soustavně rostl objem příjmů ze systému důchodového pojištění, a to především v důsledku demografických trendů a vývoje životních nákladů, které se projevují růstem počtu vyplácených důchodů a potřebou realizace valorizačních opatření, - v návaznosti na změny podmínek pro přiznání nemocenské došlo ve druhé polovině sledovaného období k nárůstu výdajů na nemocenské dávky, tento nárůst byl výrazně prohlouben důsledky onemocnění covid-19, - celkový objem vyplacených podpor v nezaměstnanosti je determinován situací na trhu práce, po celé sledované období docházelo v zásadě poklesu výdajů na tuto sociální dávku, v důsledku onemocnění covid-19 výdaje v letech 2020 a 2021 vzrostly cca o 30 %, - objem výdajů na dávky státní sociální podpory v r. 2022 výrazně ovlivnilo rozhodnutí o výplatě jednorázového příspěvku na dítě do 18 let věku, - v důsledku liberalizace cen nájemného výrazně vzrostly příjmy ze systému pomoci v hmotné nouzi zejména v letech 2012-2016, v r. 2022 výši těchto příjmů ovlivnilo koncipování humanitární dávky a příspěvku pro solidární domácnost, - po celé sledované období výrazně roste objem příjmů z příspěvku na péči, a to především růstu počtu příjemců této sociální dávky. Přes tyto skutečnosti lze v současné době identifikovat v jednotlivých sociálních systémech řadu vážných problémů, jejichž řešení je potřeba věnovat v následujících letech zvýšenou pozornost. V tomto smyslu se jedná především: - o vysoký podíl předčasně vyplácených starobních důchodů, v r. 2022 to bylo již necelých 30 % ze všech vyplácených starobních důchodů, - o porušení principu ekvivalence v oblasti nemocenského pojištění, kdy pojistné na nemocenské pojištění se platí z příjmu, který je nižší, než je čtyřnásobek průměrné mzdy, ale při výpočtu výše nemocenské se nepřihlíží již k příjmu, který je vyšší, než je trojnásobek průměrné mzdy, - o situaci, kdy stávající podoba systému dávek státní sociální podpory má - s výjimkou rodičovského příspěvku - charakter chudinských dávek a nenaplňují tak jednu z možností, kterou by mohli alespoň částečně přispět ke zmírnění dopadu stárnutí populace, - reálná hodnota životního minima klesla mezi lety 2012 a 2021 v průměru o 40 - 50 %, z tohoto titulu by proto bylo vhodné přehodnotit jednotlivé částky životního minima tak, aby plnohodnotně plnily ochrannou funkci sociální politiky. Je proto zřejmé, že i v následujících letech je potřebné věnovat důkladnou pozornost pravidelnému sledovaná a vyhodnocování situace příjemců jednotlivých sociálních dávek a podmínek nároku na ně tak, aby celý sociální systém plnohodnotně naplňoval všechny základní funkce a principy, které podle základních teoretických východisek má naplňovat (Mertl a kol, 2023). Literatura • Anděl, A. 1983. Vliv směny generací na vývoj průměrné výše důchodu, mzdy a príjmu na hlavu v domácnostech nepracujících důchodců a v domácnostech ekonomicky aktivních v ČSSR. Praha: CSVÚPSV. • Beran, V. 2022. Náplň a konstrukce životního a existenčního minima 2021. Praha: VÚPSV [online], (cit. 10. 7, 2023). Dostupné z: https://katalog.vupsv.cz/fulltext/vz_519.pdf. • Česká správa sociálního zabezpečení. 2023. Důchodci v ČR. [online], (cit. 1. 7. 2023). Dostupné z: https://www.cssz.ez/web/cz/duchodova-statistika#section_0. 106 Ladislav Průša Vývoj sociálních příjmů obyvatelstva v letech 2010-2022 • Česká správa sociálního zabezpečení. 2022. Statistická ročenka z oblasti důchodového pojištění 2021. [online], (cit. 1. 7. 2023). Praha: ČSSZ, 2022. ISBN 978-80-87039-67-0. Dostupné z: https://www.cssz.cz/documents/20143/99587/2021_Statistick%C3%Al%20 ro%C4%8Denka%20z%20oblasti%20d%C5%AFchodov%C3%A9ho0/o20poji0/oC50/oAlt0/oC40/o9Bn%C3%AD%202021.pdf/3e2fa2b8-3f32-02c7-aefl-b2243441e0ed . Horečky, J. - Průša, L. 2020. Jak jsme zabezpečeni v době nemoci? Sociální služby, XXII(5), s. 20-24. ISSN 1803-7348. . Koldinská, K. a kol. 2022. Právo sociálního zabezpečení. Praha: C. H. Beck, 2022. ISBN 978-80-7400-902-0. . Mertl, J. a kol. 2023. Sociální politika. Praha: Wolters Kluwer. ISBN 978-80-7676-675-4. • Ministerstvo financí ČR. 2022. Základní ukazatele vývoje penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření k 31. 12. 2022. Dostupné z: https://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/soukrome-penzijni-systemy/iii-pilir-doplnkove-penzijni-sporeni-a-p/ vyvoj-penzijniho-pripojisteni/2022/zakladni-ukazatele-vyvoje-penzijniho-pri-50458. • Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. 2022a. Analýza vývoje nemocenského pojištění 2022. Praha: MPSV, 2022. [online], (cit. 4. 7. 2023). Dostupné z: https://www.mpsv.cz/documents/20142/225490/Anal%C3%BDza-l-NP_2022.pdf/cdd09219-aa75-cf4a-e039-5d65aafb28ab. • Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. 2022b. Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v prosinci 2022. [online], (cit. 7. 7. 2023). Dostupné z: https://www.mpsv.cz/documents/20142/2867337/Informace-l-o-l-vyplacen %C3%BDch+d%C3%Alvk%C3%Alch+v+prosinci+2022.pdf/7f66394e-5192-e6a2-b607-eb767af0df8d. • Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. 2023a. Hlavní změny v důchodovém pojištění, [online], (cit. 30. 6. 2023). Dostupné z: https://www.mpsv.cz/web/cz/hlavni-zmeny-v-duchodovem-pojisteni. • Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. 2023b. Struktura příjemců příspěvku napéci, [online], (cit. 10. 7. 2023). Dostupné z: https://www.mpsv.cz/vybrane-statisticke-udaje. • Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. 2023c. Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v ČR. [online], (cit. 20. 12. 2023.). Dostupné z: https://www.mpsv.cz/web/cz/zakladni-ukazatele-z-oblasti-prace-a-socialniho-zabezpeceni-v-cr. . Průša, L. 2015. Vývoj sociálních příjmů obyvatelstva v letech 2000-2014. Demografie, 57(2), s. 187-204. ISSN 0011-8265. • Průša, L. a kol. 2021. Dlouhodobá péče nejen v České republice. Tábor: Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR, 2021. ISBN: 978-80-88361-09-1. • Průša, L. 2022. The Trend in the Number of Care Allowance Beneficiaries in the Czech Republic in 2007-2021. Demografie, 64(4), s. 327-334. ISSN 0011-8265. https://doi.org/10.54694/dem.0311. • Průša, L. - Horečky, J. 2023. Důchodová reforma není jen o změně věkové hranice pro vznik nároku na starobní důchod. Sociální služby, XXV(4), s. 28-31. ISSN 1803-7348. . Průša, L. - Víšek, P. - Jahoda, R. 2014. Alchymie nepojistných sociálních dávek. Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN 978-80-7478-528-3. • Úřad práce ČR. 2023. Statistiky trhu práce, [online], (cit. 7. 7. 2023). Dostupné z: https://www.mpsv.cz/web/cz/mesicni. LADISLAV PRŮŠA Od roku 2018 pracuje na Fakultě veřejných politik Slezské univerzity v Opavě, kde je garantem výuky bakalářského studijního programu Sociální práce ve veřejné správě a navazujícího magisterského studia oboru Veřejná správa a sociální politika. Dlouhodobě se věnuje především problematice financování sociálních služeb a sociálně ekonomickým souvislostem demografického vývoje. K jeho nej významnějším publikacím patří Ekonomie sociálních služeb (Praha: ASPI Publishing, 2007. ISBN 978-80-7357-255-6), Optimalizace sociálních služeb (Praha: VÚPSV, 2013. ISBN 978-80-7416-099-8), Alchymie nepojistných sociálních dávek (Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN 978-80-7478-528-3), Dlouhodobá péče nejen v České republice (Tábor: Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR, 2021. ISBN: 978-80-88361-09-1) a Sociální služby v nové době (Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2022. ISBN 978-80-7510-514-1). 107