MENŠINOVÉ
SKUPINY
Mgr. Andrea Preissová Krejčí, Ph.D.
Jak uspět v tomto
předmětu?
písemným ověřením znalostí
formou závěrečného testu
Téma: vývoj a současné problémy
soc. práce s menšinami a
migranty je zpracováno ve
studijních oporách:
Preissová Krejčí, Andrea:
Menšinové skupiny. Opava
2023.
• Preissová Krejčí, Andrea:
Multikulturní výchova. Opava
2021.
Rozsah a způsob zakončení
UVSRPCP034 Sociální práce s
menšinami a migranty je
nahrazen:
UVSSPUP022 Menšinové skupiny
• Fakulta verejných politik v Opave
• Iéto 2024
• Rozsah
• 1/1/0. 4 kr. Ukončení: z.
• 10pŕ/sem. 4 kr. Ukončení: z.
Literatura
• PASTRŇÁK, R. Sociální práce s menšinami a migranty. Opava: Optys, 2008. ISBN
978-80-85819-69-4.
• KOLEKTIV AUTORŮ (Dvořáková, J., Hervertová, V , Horská, J., Mourečková, H.). Metody
sociální práce s imigranty, azylanty a jejich dětmi. Triton 2007. ISBN 978-80-7387-
097-3.
• ŠIŠKOVÁ, T. (ed.). Výchova k toleranci a proti rasismu: zdroje a formy rasismu a
netolerance: informace o národnostních menšinách: hry a cvičení pro žáky a studenty.
Praha: Portál, 2008. ISBN 9788073671822.
• TESAŘ, F. Etnické konflikty. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-097-9.
• MATOUŠEK, Oldřich a kol. Základy sociální práce. Vyd. 3. Praha: Portál, 2012. 309
s. ISBN 978-80-262-0211-0. (kapitola: L. Musil a P. Navrátil: Přístupy k práci s
menšinami, s. 267-293).
TOMEŠ, laor. Obory sociální politiky. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-7367-868-5.
(kapitola: Podpora národnostním menšinám a migrantům, s. 297-340).
MATOUŠEK, Oldřich a kol. Sociální služby. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-310-
9. (kapitoly: Služby pro etnické menšiny, s. 92-95; Služby pro uprchlíky, s. 95-96).
TOMEŠ, Igor. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. Praha: Portál, 2010. ISBN
978-80-7367-680-3. (kapitola: Sociální ochrana menšin, etnik a migrantů, s. 303-312).
JINAKOST, PREDSUDKY,
MULTIKULTURALISMUS ^
Možnosti a limity multikulturní výchovy
Literatura
PREISSOVA KREJCI, A. Za hranice multikulturalismu. Olomouc: Univerzita
Palackého, 2016.
PREISSOVA KREJČÍ, A. Multikulturalismus - ztracené paradigma? Olomouc:
Univerzita Palackého, 2014.
PREISSOVA KREJČÍ, A. - ČICHÁ, M. - GUĽOVÁ, L. Jinakost, předsudky,
multikulturalismus. Olomouc: Univerzita Palackého, 2012.
PREISSOVA, Andrea. Sociální exkluze v multikulturních
společnostech: komparace současné situace v České republice a
Mexiku. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. 191
s. ISBN 978-80-244-3648-7.
PREISSOVA, Andrea, ed. a ŠOTOLA Jaroslav ed. Metodika pro realizaci
multikulturní výchovy formou zážitkové pedagogiky. 1. vyd. Olomouc:
Univerzita Palackého v Olomouci, 2012. 246 s. ISBN 978-80-244-3140-6.
HIRT. T. Svět podle multikulturalismu. In HIRT, T. - JAKOUBEK M. a kol.
Soudobé spory o multikulturalismus a politiku identit. Plzeň: Aleš Čeně
MOREE, D. Základy interkulturního soužití Praha: Portál, 2015.
Dostupnost
• https://www.vvdavatelstviupol.cz/cz/results, 1 -
20?kevword=Preissov%C3%A1+&limitstart=0&option=co
m virtuemart&view=cateqorv&virtuemart cateqorv id=0
• Preissová Krejčí, A. Menšinové skupiny, Distanční
studijní text, druhé doplněné vydání, Opava 2023.
Dále: Otevřené časopisy (open access časopisy), což
jsou vědecké a odborné časopisy volně dostupné na
základě tzv. "otevřeného přístupu" (Open Access):
Publikace odpovídající tématu volně ke
stažení:
Pedagogická orientace
• Dostupné na www:
• https://iournals.muni.cz/pedor/article/view/6453
Paidagogos
• Dostupné na www: http://www.paidagogos.net/issues/2016/l/article.php?id=5
AntropoWebzin
• Dostupné na www:
• http://www.antropoweb.cz/webzin/index.php/webzin/article/view/224
Studia Paedagogica
• Dostupné na www:
• http://www.phil.muni.cz/iournals/index.php/studia-paedagogica/article/view/1545
• Trauma dětských válečných uprchlíků z Ukrajiny v kontextu vzdělávání | Studia paedagogica (muni.cz)
Sociální pedagogika
• Dostupné na www:
• http://soced.cz/wp-content/uploads/2014/ll/STUDIE Limitv-%C4%8Desk%C3%A9ho-poiet%C3%AD-multikulturn%C3%ADv%C3%BDchovv
FINAL.pdf
Menšiny - jednotlivé
etnické a národnostní
menšiny v ČR
• https://www.vlada.cz/cz/pracovni-a-poradni-
orqanv-vladv/rnm/mensinv/narodnostni-
mensinv-15935/
• Národnostní menšiny | Vláda ČR (qovcz)
• Menšiny a marginalizované skupiny
• Klíčová slova: menšina, etnická menšina,
národnostní menšina, sociálni exkluze,
marginalizace
•mpký
V > N l v C n E V n O P S K A U N I E w t H K ŕ * A r f L O v r c n c . INVESTICE
DO ROZVOJE VZDÉUMfJl
Metodika Ipro realizaci
multikulturní výchovy
formou zážitkové pedagogiky
Andrea Preissová Krejčí / Jaroslav Šotola (eds.)
„Co si představujete pod pojmem
menšina?"
• Pod pojmem menšina si můžeme představit nejenom komunity
Vietnamců, Romů, Řeků, Slováků, ale také osoby handicapové,
sociálně slabé, seniory, drogově závislé, bezdomovce,
náboženské skupiny a mnohé další.
• Etnické menšiny jsou obecně složeny z jednotlivců spojených
dohromady různými vazbami - původem, národností, kulturou,
náboženstvím ad.
• Národnostní menšinou označuje takové menšiny, jejichž příslušníci
se začnou považovat za součást národa, který žije za hranicí
státu, v němž tvoří menšinu. Jejich jazyk byl kodifikován na půdě
onoho „mateřského národa", jehož kulturu přijímají a sdílejí...
Národnostní menšiny
Vymezení pojmu národnostní menšina a příslušník národnostní menšiny stanoví zákon
273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Konkrétně § 2 zní:
Národnostní menšina je společenství občanů České republiky žijících na území
současné České republiky, kteří se odlišují od ostatních občanů zpravidla společným
etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi, tvoří početní menšinu obyvatelstva
a zároveň projevují vůli být považováni za národnostní menšinu za účelem
společného úsilí o zachování a rozvoj vlastní svébytnosti, jazyka a kultury a zároveň
za účelem vyjádření a ochrany zájmů jejich společenství, které se historicky utvořilo.
Příslušníkem národnostní menšiny je občan České republiky, který se hlásí k jiné než
české národnosti a projevuje přání být považován za příslušníka národnostní menšiny
spolu s dalšími, kteří se hlásí ke stejné národnosti.
Počty obyvatel Česka podle
národností:
https://www.czso.cz/staticke/data/2000013/CR/SPCR152.pdf
- souhrnná tabulka;
https://www.czso.ez/documents/10180/20551765/170223-14.pdf
-analýza: Národnostní struktura obyvatel.
Něco jiného pak jsou počty cizinců, které jsou aktualizovány každý
rok, viz:
https://www.czso.cz/csu/cizinci/cizinci-pocet-cizincu
Tady jsou informace k zákonu o státním občanství ČR:
https://www.mvcr.cz/clanek/informace-k-novemu-zakonu-o-statnim-
obeanstvi-
cr.aspx?fbclid=lwAR3IEEOwUTf1WsOXTGh7_2x_AaQp8wU3z-
1 5 U g 4 I G W F P 1 Y i d u X d S U M R 1 x 6 M
- uvádí se tam, že "Dne 1.1. 2014 nabyde účinnosti zákon č.
186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně
některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky)",
který mj. plně opouští princip jediného státního občanství a naopak
se zcela přiklání k možnosti existence dvojího (či vícerého) státního
občanství.
Tabulka fi. 1 - Obyvatelstvo Česka podle vybraných národností (sčítáni lidu, domů a bytů
národnostní menšina jedna národnost
v kombinaci 5
druhou národností
celkem
běloruská 4 030 1 099 5 129
bulharská 6 073 1 606 7 673
chorvatská 1 167 1 247 2 414
maďarská 5 969 5 284 11 253
německá 9 128 15 504 24 632
polská 26 802 11 416 38 218
romská 4 458 17 233 21 691
ru sin ská 608 1 296 1 904
ruská 25 296 9 210 34 506
řecká 2 069 2 003 4 077
slovenská 96 041 66 537 162 578
srbská 2 914 1 187 4 101
ukrajinská 78 068 14 324 92 892
vietnamská 31 469 7 254 38 723
a k nabývání občanství nějaké statistické informace zde:
https://www.czso.cz/csu/cizinci/2-ciz nabýváni obeanstvi.
Tabulka č. 1 - Obyvatelstvo Česka podle vybraných národnosti (sCftáni lidur domů a bytů
v roce 2021)
národnostní menšina jedna národnost
v kombinaci s
druhou národností
celkem
běloruská 4 030 1 099 5 123
bulharská 6 073 1 606 7 679
chorvatská 1 167 1 247 2 414
maďarská 5 969 5 284 11 253
nemecká 9 128 15504 24 632
polská 26 302 11 416 33 213
romská 4 453 17 233 21 691
RJ sinská 603 1 296 1 904
ruská 25 296 9210 34 506
řecká 2069 2 003 4077
slovenská 96 041 66 537 162 573
srbská 2 014 1 137 4 101
ukrajinská 73 063 14 B24 92 692
vietnamská 31469 7 254 33 723
V současnosti jsou uznanýrm
národnostními menšinami v ČR
ři, Chorvati, Maďaři, Němci, Poláci, Slováci, Srbové, Romové, Rusíni,
Rusové, Řekové, Ukrajinci, Vietnamci, Bělorusové.
• Status národnostní menšiny komunitám umožňuje více rozvíjet jejich kulturu, tradice a
především jazyk. Menšiny musí splňovat dvě základní podmínky: jejich komunity musí v
českých zemích historicky působit (přesná doba není stanovená), a mít dostatečný
počet příslušníků s českým občanstvím (rovněž není upřesněn). Zařazení národnostní
menšiny mezi uznané navrhuje Rada vlády pro národnostní menšiny a schvaluje vláda
ČR (Jiřička, Žilková, 2013).
• Rada vlády pro národnostní menšiny (dále jen „Rada") je stálým poradním a
iniciativním orgánem vlády České republiky pro otázky týkající se národnostních
menšin a jejich příslušníků (Vláda ČR, 2009-2020a).
• Vvrocni-zprava-o-cinnosti-Radv-vladv-pro-narodnostni-mensiny-v-roce-2022.pdf (qov.cz)
• Mimo tuto Radu se menšinovou problematikou zaobírá také Rada vlády pro
záležitosti romské menšiny, tato je také stálým poradním a iniciačním orgánem vlády
v oblasti romské integrace (Vláda CR, 2009-2020b).
Národnostní menšiny
o p á č k o
• Vymezení pojmu národnostní menšina a príslušník národnostní menšiny stanoví
zákon 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Konkrétně § 2 zní:
• Národnostní menšina je společenství občanů České republiky žijících na území
současné České republiky, kteří se odlišují od ostatních občanů zpravidla
společným etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi, tvoří početní
menšinu obyvatelstva a zároveň projevují vůli být považováni za národnostní
menšinu za účelem společného úsilí o zachování a rozvoj vlastní svébytnosti,
jazyka a kultury a zároveň za účelem vyjádření a ochrany zájmů jejich
společenství, které se historicky utvořilo.
• Příslušníkem národnostní menšiny je občan České republiky, který se hlásí k
jiné než české národnosti a projevuje přání být považován za příslušníka
národnostní menšiny spolu s dalšími, kteří se hlásí ke stejné národnosti.
Cizinci
• Jinou skupinou (také termínově vymezenou) jsou cizí státní příslušníci, tj. cizinci.
K 30. červnu 2023 bylo na území ČR registrováno celkem 1 036 798 osob cizí státní příslušnosti, z toho
344 398 na základě oprávnění k přechodnému pobytu, 342 186 na základě oprávnění k trvalému
pobyta a 350 214 na základě (aktivní) registrace dočasné ochrany. V tomto počtu mírně převažují ti,
kteří v ČR mají trvalý pobyt, nad těmi, kteří zde žijí přechodně. Nejvíce cizinců žije v Praze, Brně a Plzni.
• Nejpočetnější komunitu cizinců na území Česka již delší dobu tvoří Ukrajinci. Před vypuknutím rjjské
vojenské agrese na Ukrajině jich tu žilo 199 210. V důsledku ruské vojenské agrese nyní žije v Česku
přes 550 000 Ukrajinců. Následuje Slovensko (118 130) a s větším ocfstupem pak Vietnam (67 047) a
Rusko (42 505), dale pak Rumunsko (20 203), Polsko (17 802), Bulharsko (17 769) a Německo (13
183). Cizinecká populace v Česku je ale rozmanitá s příchozími téměř ze všech koutů světa. Narazit
tak můžete i na někoho z Jamajky (19), Mosambiku (12) nebo třeba Svaté Lucie (4). Nejvíce cizinců si
za svůj domov vybralo Prahu, v hlavním městě jich žije přes 30 %. Z ostatních kraju je nejpopulárnější
Středočeský (bez Prahy) a následuje Jihomoravský kraj. Naopak nejméně cizinců žije v Olomouckém
a ve Zlínskem kraji. Aktualizované statistiky k počtu cizinců pravidelně vydává Česky statistický úřad
nebo Ministerstvo vnitra.
• Pozor, nezaměňujme tedy příslušníky národnostních menšin a cizí státní příslušníky, byť se
mohou hlásit ke stejné národnosti.
• Čtvrtletní zpráva o migraci za II. čtvrtletí 2023: Čtvrtletní zpráva o migraci za II. čtvrtletí 2023 Ministerstvo
vnitra České republiky (mvcr.cz), cit. 30. 8. 2023).
• Čtvrtletní zpráva o migraci - IV 2023 (P.pdf
• Cizinci: Počet cizinců I ČSÚ (czso.cz)
I AKTUÁLNÍ ZPRÁVY O
MIGRACI V RÁMCI ČR
\
Legální migrace
• K 30. červnu 2023 bylo na území ČR registrováno celkem 1 036 798 osob cizí státní
příslušnosti, z toho 344 398 na základě oprávnění k přechodnému pobytu a 342 186 na
základě oprávnění k trvalému pobytu a 350 214 na základě registrace dočasné ochrany. Za
výrazným nárůstem počtu cizinců na území ČR stojí zejména vydávání dočasné ochrany
státním příslušníkům Ukrajiny, ktejí prchají před válkou ve své zemi. Mezi cizinci
pobývajícími legálně na území ČR převažují občané třetích zemí (808 474 osob, tj. 78
%) nad občany členských států EU, EHP a Švýcarska (228 324 osob, tj. 22 %).
MEZINÁRODNÍ OCHRANA
• V období od 1. ledna do 30. června 2023 bylo v České republice evidováno celkem 708
žádostí o mezinárodní ochranu. Nejvíce žádostí o mezinárodní ochranu v tomto období
podali státní příslušníci Turecka, a to konkrétně 78 žádostí. Dalšími v pořadí byli žadatelé z
následujících států: Uzbekistánu (74), Vietnamu (74) a Ukrajiny (73).
DOČASNÁ OCHRANA
• Za výrazným nárůstem počtu cizinců na území ČR stojí zejména vydávání dočasné ochrany
těm, kteří prchají z důvodu ruské vojenské agrese na Ukrajině. K 30. 6. 2023 bylo v České
republice evidováno celkem 349 140 aktivních registrací dočasných ochran. Celkově
vydaných dočasných ochran bylo za období od začátku konfliktu (24. 2. 2022) do 2. 7. 2023
celkem 537 350.
Cizinci podle státní
příslušnosti IV. 2023
zdroj: OAMP, MV
PROBLÉM
MIGRAČNÍ KRIZE
VE VZTAHU K
PŘÍLIVU
UPRCHLÍKŮ Z
UKRAJINY DO
KRAJIN EU 2022-
2023
Migrační krize
• Dne 24. února 2022 zahájilo Rusko
vojenskou agresi vůči Ukrajině. Od té doby
uprchly před válkou miliony lidí, kteří hledají
útočiště v zemích EU a v Moldavské
republice.
• 4,8 milionu uprchlíků z Ukrajiny se v EU
zaregistrovalo k dočasné ochraně nebo v
podobném režimu (zdroj: UNHCR, 6. prosince
2022)
• EU vyjadřuje plnou solidaritu Ukrajině i
jejím obyvatelům. V reakci na agresi Ruska
prokázala EU jednotu a sílu a poskytla
Ukrajině koordinovanou humanitární,
politickou, finanční a materiální podporu.
EU přijala na pomoc uprchlíkům konkrétní
opatření, mezi něž patří:
• mechanismus dočasné ochrany osob prchajících před
válkou,
• uvolnění částky 523 milionů eur na humanitární pomoc,
• poskytnutí podpory v oblasti civilní ochrany pro
Ukrajinu, Česko, Moldavsko, Polsko, Slovensko a Úřad
OSN pro uprchlíky (UNHCR),
• finanční a technická podpora pro členské státy
poskytující útočiště uprchlíkům,
• podpora správy hranic pro země EU a Moldavsko.
Přijímání uprchlíků - Mechanismus
dočasné ochrany
• Mechanismus dočasné ochrany byl původně zaveden na jeden rok, ale byl již
prodloužen do 4. března 2024. V závislosti na vývoji situace na Ukrajině může
být prodloužen o další rok, tedy do března 2025. (Viz: Reakce EU na invazi
Ruska na Ukrajinu - Consilium (europa.eu), cit. 30.8. 2023)
• Do škol v 26 členských státech EU a zemích přidružených k Schengenu se
zapsalo téměř 775 000 žáků.
Podíl zemí EU na počtu aktivních držitelů dočasné ochrany
* Španělsko 4 % * Ostatní
• Némecko 25% Bulharsko
• Polsko 25 % • Itálie
Česká republika 11 % Nizozemsko
21 %
4 %
4 %
3 %
Zdroj: EujsisLat data k 31.12. 2022
CO JE DOČASNÁ OCHRANA?
Dočasná ochrana je nástroj Evropské unie a je upraven směrnici Rady o dočasné
ochraně 2001/55/ES. Jedná se o krizový mechanismus EU, který se aktivuje za
výjimečných okolnosti v případě hromadného přílivu osob s cílem poskytnout
jim kolektivní ochranu a zmírnit tlak na vnitrostátní azylové systémy zemí EU.
Rada EU jej aktivovala zatim pouze jednou, a to právě v důsledku ruské invaze
na Ukrajinu 24. února 2022, kdy došlo k velké migrační vlně osob prchajících
před válkou. Jednou z hlavních cílových destinací válečných uprchlíků se stala
Česká republika.
Osoby s udělenou dočasnou ochranou v ČR mají přistup k veřejnému
zdravotnímu pojištěni po dobu 150 dnů, přistup ke vzdělávání, volný přístup
na trh práce a nárok na další asistenci, například při ubytování.
PRODLUŽOVÁNÍ DOČASNÉ OCHRANY
Všichni držitelé dočasné ochrany, kteří měli zájem nadále pobývat v ČR, se
museli do 31. března 2023 elektronicky zaregistrovat. Tato registrace garantuje
prodloužení dočasné ochrany do 30. září 2023. Elektronickou registarci byl
přidělen termín k osobní návštěvě pracoviště Ministerstva vnitra, při niž dojde
k vylepení tzv. vízového štítku.
Pokud se uprchlici nezaregistrovali do 31. března, dočasná ochrana jim zanikla.
V takovém případě zůstává možnost se opětovně registrovat, pakliže daná
osoba nadále splňuje všechny náležitosti k uděleni dočasné ochrany.
ČLÁNEK 1 SatiUMCI RADY 2 0 0 l / S S / E S
.Úéelem této směrnice je stanovit
minimálni normy pro poskytování
dočasné ochrany v případě
hromadného přiíivu vysídlených
osob ze třetich zemi které se
nemohou vrátit do země původu,
a přispět k rovnováze mezi
členskými státy při vynakládáni úsili
v souvislosti s přijetim těchto osob
ť? j následky z toho plynoucími'
Dne 31. března 2023 skončila elektronická registrace za účelem prodloužení
dočasné ochrany, která je udělována o s o b á m prchajícím z Ukrajiny před
ruskou vojenskou agresí.
A K T U Á L N Í S T A V K 1. D U B N U 2 0 2 3
ZASTOUPENÍ PODLE POHLAVÍ A VĚKU1
ZASTOUPENÍ POHLAVÍ U EKONOMICKY ZASTOUPENÍ DÉTI A SENIOBŮ MEZI VŠEMI
AKTIVNÍCH DRŽITELŮ DOČASNÉ OCHRANY DRŽITELI DOČASNÉ OCHRANY
Z celkem 504 107 vydaných
dočasných o ť h r a n došlo k
zániku více než fidné třetiny
2 nich. Ve vétsiné pfipadú slo
o osoby, které se vrátily zpet
na Ukrajinu.
r — K V 5 * p f i |
— \ ochrana u
^ = zadost a ^
O— z d ů v o d u
V 5 % piipadú bylá dočasná
ochrana ukončena na vlasmi
žádost a v 1,5 % případů
z d ů v o d u o d c h o d u dané
osoby d o jiného státu EU.
SROVNÁNÍ VĚKOVÉ STRUKTURY S OBYVATELSTVEM ČR
M U Ž ! Ž E N Y M U Ž I Ž E N Y
TOP S OK H i MI s NEJVYŽÍÍM
PODÍLEM DRŽITELŮ DOČASNÉ
O C H R A N Y N A POČTU OBYVATEL
8,2 % Tachov
— 7 , 2 % PlzerVméíto
Cfj. /.£ •* Kizen-i
(Ä 67% Cheb
J 6,T % Praha
D RZI T í.LE DOČASNÉ
O C H R A N Y
OBYVATELSTVO Č R
Sijvovjdju MV (P k l 4 2023. CSU 2021
PODÍL DRŽITELŮ DOČASNÉ OCHRANY NA POČTU OBYVATEL V KRAJÍCH
5.5% Karlovy Vary
O b e c PISIINA na
jindrichohradecku byla obci
s iwjvy^šim podílem držitelů
dočasne ochrany v cele ČR
Dalších 125 obci má vyšši
n e i 10% podíl držitelů
dočasné ochrany na počtu
obyvatel
měně nei 2% 2-3% 3-4 5 4-5 % vice nei 5 %
POČET DRŽITELŮ DOČASNÉ
OCHRANY V KRAJÍCH1
KRAJ POCIT
HL Atf N i MliTO Pli A M A 79 OSO (24 %.) 1
STft[DOťťÍ>Í l U l 44 445(14%) 1
j iHQÉÉOuvMt n i J2S12M0%>
PLZIŇIKV D U I 27 2 M (B X)
MoiuviHoiLiuir* umu 18 953 (SX)
U1TICBT M U 17 021 (SX)
JiMOťlSí* AKAI 16 30! X )
PAK IJJ Hlt K i r HA 1 1-, 201 (S x)
K Ú L D t i H u a u H r NHAJ 14 2 SI (4 X)
LlHRECKŤ H U t U I H I 4 W
K* n i o\* n hkT KLAJ 12 690 (4 X)
KRAJ VM DÔ HA 12 SJ0 (4 X)
C>IOMi >IÍ r. i K U J 10 443 (3 X)
ZAÍ*tWÍ K 1*1
{HimriatHQ!
1 126 A
Druhá novelizace řešila
systém ubytováni uprchlíku
prostřednictvím krajských
a státních ubytovacích
kapacit. Zákon č. 196/2022
Sb. tak definitivně umožnil
ukončeni nouzového stavu.
Vstoupila v platnost další
novelizace v podobě
zákona ř. 20/2023 Sb, Jejím
účelem bylo řešeni otázky
prodlouženi dočasné ochrany
o tok do 31. března 2024.
Zatím poslední novelizace
reSi nastavení sociálních
dávek a nouzového
ubytováni. Dosavadní
krajská asistenční střediska
KACPU přechází pod správu
Ministerstva vnitra. Zména
v systému sociálních dávek
vejde v účinnost 1. července.
Počet aktivních držitelů dočasné ochrany v EU na konci roku 2022*
Zdroj: Furnsfat, data k 31.12.2022
Východní migrační trasa
Počet aktivních držitelů dočasné ochrany v zemích Evropské unie na konci prosince 2023
IJI145 620 •
« t III 954 795
P 1 251 245 K .
6 0 0
n * ^
, " Ijjl 373 035 ^ ^
ljjll94 920
JI5B8B5 W , * " P
970
1 965 119 270| 1 9
Zdroj: Eurostat, prosinec 2023
Č t v r t l e t n í z p r á v a o
m i g r a c i IV
2 0 2 3 ( 1 ) . p d f
• LEGÁLNI MIGRACE K 31. prosinci 2023 bylo na
území ČR registrováno celkem
1 065 740 o s o b cizí
státní příslušnosti,
z toho 341 111 na základě oprávnění k
přechodnému pobytu,
349 995 na základě oprávnění k
trvalému pobytu a
375 021 na základě registrace dočasné
ochrany.
Za výrazným nárůstem počtu cizinců na území ČR stojí
zejména vydávání dočasné ochrany státním
příslušníkům Ukrajiny, kteří prchají před válkou ve
své zemi.
Mezi cizinci pobývajícími legálně na území ČR převažují
občané třetích zemí (836 044 osob, tj. 78 %) nad
občany členských států EU, EHP a Švýcarska (229
696 osob, tj. 22 %)
Ukrajinské děti
na českých
školách
Školy podle nových informací
vykázaly k 31. březnu 2023
celkem 51 281 dětí a žáků uprchlíků
z Ukrajiny.
Při srovnání s jejich počty k 30.
září 2022 tedy došlo k nárůstu
o 996 dětí a žáků z Ukrajiny.
Zaměstnanců z řad Ukrajinců s
vízem dočasné ochrany je ve
školách aktuálně 2090, z toho
zhruba polovina vykonává práci
učitelek a učitelů či ostatních
pedagogických pracovníků.
iTabulfca - Děti/žáci celkem a ukrajinské dĚti/žáci-azylantiVuprch!ici vzdělávající se v MŠ. ZŠ, SS
la konzervatořích k 30.9.2022 a k 31. 3.2023
Počet cetí/ž á kú
celkem
(k30.9. 2022)
Počet ukrajinských děti/žákú-
azylantů/uprchKků
Podíl ukrajinských děti/žóků-
azylantú/uprcMíkú
z dětí/žáků cekem
k 30-9.2022 k 31. 3, 2023 k 30, 9 2022 k31. 3. 2023
Materské školy 369 205 Ě904 7 668 J,9 % 2,1 %
Přípravně třídy a stupně 6 731 35S 473 5,3% 7,0%
Základni skoty 1 007 m 3947$ 39 680 3,9 % 3,P %
Střední školy 463 200 3 457 3 368 0,7% 0,7%
Koni e rva tore 3 S37 SS 92 2,3 % 2,4 %
\Pozn.: V případě SŠ a konzervatořije v tabulce uveden počet studií, neboť někteří žáci se '/zdělávají ve více nezjednám oboru studia.
Děti/žáci celkem a děti/žáci s ukrajinským státním občanstvím v jednotlivých typech škol k 30. 9.
z toho
Počet dětí
Podií
ukrajinských
Podii
ukrajinských
Podií
ukrajinských
a žáků
počet
počet
azylantůj l
děti a žáků azylantů2
' azyiantů2
'
ceikem u kraj i r ikych
detí ä žáků
počet
azylantůj l
z děti/žáků
celkem
z děti/žáků
celkem
z ukrajinských
děti/žáků
M Š 354 491 10 501 5 597 2,9% 1,6% 54,3%
i toho neveřejné1 1
MŠ 17 Z05 509 3,0% 1,3 % ^5.2 %
Přípravné třídy 25 3 přípravné stupně 25
speciálních
7 342 453 355 6,2% 4,3% 73,4%
ZŠ 1000 345 47 858 37 074 t s * 3,7% 77,5%
E 1. stupeň 572 5S3 25 779 2: 25C 4,7% 3,6 % 77.3 %
4-i r
^ 12.stupen
427 763 21 Z7i 16 22^ 4,9% i.i % 77.3 %
i toho neveřejné1 1
ZŠ 35191 77^ 553 2,2% 1,6 % 71.4 %
55- počty fysických osob 4S4 744 9 543 4 859 2,0% 1.0% 50,5%
55- počty studií'1
484 758 9543 4 859 2.0% 1.0% 50,5%
maturitní obory 381 351 E 122 2 7i5 1,6 % 0,7% 44,8 %
E denní forma vzdělávání 35S 527 5 954 2 ESE 1,5% 0,7% 45,3%
E
o
o statn i fo rmy vzd el ava n i 12 724 168 49 1,3% 0,4% 23.2 %
—i
nematuritní obory 103 407 3 521 2 124 3,4% 2,1% 60.3 %
E denní forma vzdělávání
o
i : : E : S 3 480 2 11^ 3,5 % 2.1 % 60,7%
=• ostatní formy vzdelávam 2 7 = 3 41 10 1,5% 0,4% 24,4 %
z toho neverejné1 1
SŠ S5 835 2 025 737 2,3 % 0.3 % 36.4 %
Konservatoře - počty fyzických osot) 3 782 144 95 3,S% 2,5% 66,0%
Konzervatoře- počty studií':
3 812 146 95 3,S% 2.5% 65,3%
i toho denníforma vzdělávání 3 510 145 95 4,0% 2,6% 65,5%
i toho neveřejné1 1
konzervatoře 41 20 5,1 % 2.5% 43,3 %
Komentáře: Zdroj: data ba ZE M-5MT
JJ
Mezi neveřejné školy patří soukromé školy a skoty zřizované cirkvi.
2 i
VpfipadéSS a konzervatoříje v tabufce uveden počet studii, nebořnékterižáci se vzdéiávajíve vicenež jednom oboru studia.
^ Kategorie "azyíanti" v této tabuíce zahrnuje azyían tyf žadatefe oázy! a osoby s dočasnou i doplňkovou ochranou v ČF.
https://www. msmt.cz/m m^
ukrajinskych-uprchliku-na-ceskych-skolach
Ukrajinské děti
na českých
školách
Celkově bylo k 30. září
2023 v českých
mateřských, základních a
středních školách 48 090
dětí a žáků ukrajinských
uprchlíků,
což je o 2 195 méně než
před rokem, a tvoří
aktuálně podíl 2,6
procenta.
KRAJ MŠ ZŠ Sš KON
Hlavní město Praha 1375 7 934 823 49
Jihočeský kraj 457 2 006 360 2
Jihomoravský kraj 605 3 413 626 1
Karlovarský kraj 251 1483 163 0
Kraj Vysočina 316 1407 179 0
Královéhradecký kraj 327 1775 301 0
Liberecký kraj 297 1737 230 0
Moravskoslezský kraj 555 2 506 416 11
Olomoucký kraj 281 1342 227 4
Pardubický kraj 307 1811 292 5
Plzeňský kraj 435 2 821 370 8
Středočeský kraj 1018 5 300 681 0
Ústecký kraj 505 2 315 449 4
Zlínský kraj 276 1 249 229 5
Česká republika 7 005 37 099 5 346 89
POČET UKRAJINSKÝCH
DĚTÍV ČESKÝCH ŠKOLÁCH
SE MÍRNĚ ZVÝŠIL
Podle aktuálních údajů, které
MŠMT získalo v rámci
mimořádného šetření k počtu
dětí a žáků-uprchlíků z Ukrajiny,
stoupl jejich počet oproti
začátku školního roku o I 449 (3,
0 %) na celkových 49 539.
Nejvyšší nárůsty sledujeme
v mateřských školách I 308 (23,0
%) a ve středních školách 477
(9,8%).
•
Zdroj dat: MŠMT,
mimořádný sběr dat k 10.
4. 2024
Počet v Cesku
pracujících cizinců
• Ke konci roku 2022 dosáhl počet cizinců zaměstnaných v České
republice hodnoty 903 983 osob. Cizinci se tak na celkové
zaměstnanosti v národním hospodářství podíleli více než
17%. Nejvíce jich působilo ve zpracovatelském průmyslu.
• Podle ČSÚ ke konci roku 2022 lehce převažovali co do počtu
zaměstnaných cizinců ti z třetích zemi nad občany z EU, a sice z
tzv. ostatních zemí bylo celkem zaměstnáno 461 335 cizinců a ze
zemí EU bylo zaměstnáno 443 648 cizinců. Nejvíce cizinců bylo
zaměstnáno z Ukrajiny a sice 300889, následovalije Slováci v
počtu 236430, pak Poláci 52072, Rumuni 49269, Bulhaři 39438,
Vietnamci 38029 a Maďaři 25438 a Rusové 24923; ostatní cizinci
pak byli s odstupem řádu.
• Celkem jich v prosinci 2023 úřady práce evidovaly
přes 823 900. Je to zhruba 2,5krat víc než na konci
roku 2015. Víc než třetinu zaměstnaných z ciziny tvoří
lidé z Ukrajiny. Druhou nejpočetnější skupinu
představuji pracovníci ze Slovenska, Vyplývá to ze
statistiky úřadu práce. Ppdle údajů Českého
statistického úřadu (CSU) bylo loni za první tři čtvrtletí
v Česku celkem 4,23 milionu zaměstnanců. Podíl
cizinců by se tak blížil skoro pětině.
•
zamestnanv-ie-cizinec-uz-iich-u-nas-pracuje-pres-800-tisic
Cizinci / Ukrajinci / Dočasná ochrana
- shrnutí
• V Česku žilo dle statistik Ministerstva vnitra k 30. červnu 2023 1 036 798 cizinců, což tvoří
zhruba 9,5 % celkové populace ČR. Pro lepší představu, to je zhruba počet obyvatel
Moravskoslezského kraje.
• Dočasnou ochranu nyní dokládá takzvaný vízový štítek v dokladech uprchlíků s dobou
platnosti do 31. března 2024. Česká republika udělila dočasnou ochranu zhruba půl milionu
uprchlíků z Ukrajiny, zhruba třetina se jich vrátila zpět. K 18. červnu 2023 dostalo vízum k
ochraně 344.800 lidí z Ukrajiny, většinou ženy a děti. Podle dřívějších informací tvoří zhruba
třetinu uprchlíků děti a mladí do 18 let, z dospělých jsou více než dvě třetiny ženy. Přesný
počet ukrajinských běženců pobývajících aktuálně v ČR není známý. Česká republika přijala
ze všech zemí střední a východní Evropy v přepočtu na obyvatele nejvíce uprchlíků z válkou
zasažené Ukrajiny. V absolutních číslech je ČR třetí za Polskem a Německem.
• V současnosti je v Česku zaměstnáno 903 983 cizinců, tvoří tak více než 17% našich
pracujících obyvatel. Z tohojto počtu je zaměstnáno z Ukrajiny 300.889 osob, jedná se o
oficiální statistické údaje z ČSU k závěru roku 2022. Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy uskutečňuje pravidelné šetření o počtu žáků - uprchlíků z Ukrajiny, aktuálně k 31.
březnu 2023 je evidováno na školách všech typů celkem 51 281 dětí a žáků - uprchlíků z
Ukrajiny.
Cizinci 2024 aktualizace
• 24. února 2022 došlo k vojenské agresi a invazi Ruska na Ukrajinu. Následkem
těchto událostí z Ukrajiny v následujících dnech, týdnech a měsících emigrovalo
mnoho milionů obyvatel.
• Naposledy byl mechanismus prodloužen do 4. března 2026. Aktuálně je v EU
registrováno 4,49 milionu uprchlíků z Ukrajiny k dočasné ochraně.
• K 31.12.2024 bylo v České republice evidováno celkem 388 067 aktivních
registrací dočasných ochran. Celkově vydaných dočasných ochran bylo za
období od začátku konfliktu (24. 2. 2022) do 6. 10. 2024 celkem 651 457. Česká
republika je dlouhodobě státem EU, který hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků v
přepočtu na velikost populace. V září 2024 jich v zemi bylo přibližně 35 na
každých 1000 obyvatel, tvoříce tak v České republice 3,5 % populace.
• Evropská rada/Rada Evropské unie: Jak EU pomáhá uprchlíkům z Ukrajiny.
[online] [2025-02-01]. https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/refugee-
inflow-from-ukraine/#0.
Dočasná ochrana
• Dočasná ochrana je nástroj Evropské unie, který je upraven směrnicí Rady o
dočasné ochraně 2001/55/ES. Jedná se o krizový mechanismus EU, který se
aktivuje za výjimečných okolností v případě hromadného přílivu osob s cílem
poskytnout jim kolektivní ochranu a zmírnit tlak na vnitrostátní azylové systémy
zemí EU. EU aktivovala mechanismus dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny
v březnu 2022. Ministerstvo vnitra České republiky: Čtvrtletní zpráva o migraci
za III. čtvrtletí 2024. [online] [2025-02-01].
https://mv.gov.cz/migrace/clanek/ctvrtletni-zprava-o-migraci-za-iii-ctvrtleti-
2024.aspx.
Srovnání ČR a EU
Nicméně Ukrajinci v České republice žijí i s přechodným (92 843) a trvalým
pobytem (108 546), takže v součtu k 31.12.2024 žilo na území republiky
589 456 občanů Ukrajiny z celkově 1 094 090 cizích státních příslušníků. Tvoří
tedy nejpočetnější cizineckou komunitu.
Většinu uprchlíků tvořily ženy a děti, mezi všemi držiteli dočasné ochrany
tvoří aktuálně (k 6.10. 2024) ženy 61 % a muži 39 %, z nich je 28 % dětí (do 18
let) a 4 % seniorů (65+). Podobně je tomu v celé Evropě. Ministerstvo vnitra
České republiky: Čtvrtletní zpráva o migraci za III. čtvrtletí 2024. [online] [2025-
02-01]. https://mv.gov.cz/migrace/clan
2024.aspx.
Výzkum realizovaný v minulém roce na vzorku uprchlíků z Ukrajiny napříč zeměmi
EU, zachytil v demografickém popisu vzorku tyto události: 81 % z uprchlíků byly
ženy, tyto měly průměrně 39 let, tedy byly z většiny v produktivním věku a 68
% z nich mělo ukončeno terciální vzdělání, tedy vysokoškolský diplom, více
než polovina z nich uprchla s jedním a více dětmi, jejichž průměrný věk byl
deset let a 20 % z nich doprovází senioři. Tento výzkum realizovaný organizacemi
EUAAa OECD v polovině roku 2023 na více než třech tisících respondentech
jednoznačně odpovídá také české populaci uprchlíků z Ukrajiny. EUAA: Asylům
Report 2024 (2024). [online] [2025-02-01].
https://euaa.europa.eu/sites/default/files/publications/2024-
06/2024 Asylům Report EN.pdf.
Kdo jsou váleční uprchlíci
• Většina uprchlíků v České republice pobývá ve velkých městech (v Praze, Brně,
Plzni) a většinou se jedná o ekonomicky aktivní a vysoce kvalifikované lidi. Podle
ČSÚ je k 31. 12. 2023 z v Česku bydlících Ukrajinců pracujících 320 042 osob,
z toho v zaměstnání: 285 545 a v živnosti (živnostenské oprávnění držící): 34 497.
• ČSÚ: Zaměstnaní (MPSV, MPO) a bydlící (ŘSCP) cizinci podle státní příslušnosti
k 31.12.2023. [online] [2025-02-01]. https://csu.gov.cz/docs/107508/05742040-44ca-
1f91-bbd5-
b2959aa5a726/290027240304.pdf?version=1.0&utm_source=chatgpt.com.
• Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) zveřejnila souhrnnou zprávu za rok 2023
o socioekonomické situaci uprchlíků z Ukrajiny v České republice, výzkum, z něhož
vychází je založen na analýze dotazníkového šetření s více než pěti tisíci
respondenty ze všech krajů České republiky, včetně Prahy. Respondenty byly z 80
% ženy, 46 % z nich má alespoň jedno dítě, 39 % z nich se stará alespoň o jednu
osobu s vážným zdravotním postižením a 28 % je osobou starší 60 let nebo s ní
žije. Skupina byla rozdělena na pracující a nezaměstnané, mezi pracujícími byli
zastoupeni ze 48 % vysokoškolsky vzdělané osoby, u nezaměstnaných pak až z 51
%.
Kdo jsou váleční uprchlíci
Výzkum ukázal, že 49 % respondentů v produktivním věku má ukončené
terciární a vysokoškolské vzdělání. Uprchlíci z Ukrajiny často v Česku pracují na
špatně placených manuálních pozicích, které neodpovídají jejich vzděláni. Až é8 %
uprchlic z Ukrajiny, které dříve pracovaly jako manažerky nebo odbornice,
pracuje v Česku pod úrovní sve kvalifikace, zatímco u mužů je to 50 %. V
Česku bylo v dobe dotazování 77 % ekonomicky aktivních respondentů
(zaměstnaných či aktivně si hledajících práci ve věku 18-64 let) a 23 % neaktivních.
Z 23 % respondentů, kteří uvedli, že jsou nezaměstnaní a nehledají si práci, má
více než polovina (57 %) pečovatelské povinnosti o jiné členy rodiny (děti, starší
osoby nebo osoby se zdravotním postižením). Zajímavou okolností je také to, že
Ukrajinci mají ze zaměstnaných cizinců nejnižsí hrubou měsíční mzdu, medián
hrubé měsíční mzdy byl pro české pracující 39.421 Kč, pro nejpočetněji
zastoupené skupiny zaměstnanců podle státního občanství to bylo: U Krajinei
31.308 Kč, Slováci 45.377 Kč, Poláci 38.827 Kč, Rumuni 37.089 Kč a Bulhaři
36.748 Kč. Další výzkum provedla společnost PÁQ Research, z něj plyne, že mezi
Ukrajinci jsou velké rozdíly v pracovní aktivitě v Česku podle toho, zda se uprchlíci
dokáží domluvit česky, pak z nich 70% pracuje, když znají alespoň něco malo, pak
z nich pracuje 51 %, pokud neznají nic, pak z nich pracujepouze 38%. Uprchlici se
znalostí češtiny tedy pracují takřka 2x častěji a zároveň lépe uplatňují svoje
kvalifikace.
IOM: Česko: Socioekonomická situace ukrajinských uprchlíků: Zpráva za rok 2023.
[online] [2025-02-01].
Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky: Informace a statistiky o
průměrném výdělku. 1. pololetí 2024. [online] [2025-02-01].
https://www.mpsv.cz/documents/20142/636498/ISPV_242_MZS.pdf.
Fakta o cizincích v CR
Otestujte se!
• Předsudky se šíří tam, kde nejsou fakta. Otestujte si své představy o cizincích.
• Předsudky se šíří tam, kde nejsou fakta. - Atlas předsudků (atlaspredsudku.cz)
• Nejpočetnější komunitu cizinců na území Česka již delší dobu tvoří Ukrajinci. Před
vypuknutím ruské vojenské agrese„na Ukrajině jich tu žilo 199 210. V důsledku
ruské vojenské agrese nyní žije v Česku přes 550 000 Ukrajinců. Následuje
Slovensko (118 130) a s větším odstupem pak Vietnam (67 047) a Rusko (42 505],
dále pak Rumunsko (20 203), Polsko (17 802), Bulharsko (17 769) a Německo (13
183). Cizinecká populace v Česku je ale rozmanitá s příchozími téměř ze všech
koutů světa. Narazit tak můžete i na někoho z Jamajky (19), Mosambiku (12) nebo
třeba Svaté Lucie (4). Nejvíce cizinců si za svůj domov vybralo Prahu, v hlavním
městě jich žije přes Ó0 %. Z ostatních krajů je nejpopulárnější Středočeský (bez
Prahy) a následuje Jihomoravský kraj. Naopak nejméně cizinců žije v Olomouckém
a ve zlínském kraji. Aktualizované statistiky k počtu cizinců pravidelně vydává
Český statistický úřad nebo Ministerstvo vnitra.
Rozšiřující učivo
• Čtvrtletní zprávy o situaci v oblasti migrace - Aktuální informace o migraci (mvcr.cz)
• Odpovězte na otázky, ale zároveň dohledejte aktuálně platící legislativu „Lex Ukrajina"
např. viz nová ikonografie MV
• Dítě - cizinec v české škole I Šance Dětem (sancedetem.cz)
•
• https://video.aktualne.cz/spotlight/sociolog-zacleneni-ukrajincu-je-fenomenalni-uspech-cesi-
d/r~7269e5a8f51811efae9c0cc47ab5f122/?fbclid=lwY2xiawlxRitleHRuA2FlbQlxMAABHcC5S
OJ1VmR_D-9d4qP2902OogSxpe4AjVirOfe4wu68qkGs6Y9jH02_Hg_aem_-
9Bfs6DFwl4oeOÁv9zLDSQ
Národnostní menšiny zastoupené v
Radě vlády pro národnostní menšiny
Běloruská menšina
Bulharská menšina
Chorvatská menšina
Maďarská menšina
Německá menšina
Polská menšina
Romská menšina
Rusínska menšina
Ruská menšina
Recká menšina
Slovenská menšina
Srbská menšina
Ukrajinská menšina
Vietnamská menšina
Lyceum Řekyň
https://www.ceskatelevize.cz/porady/11690334848-
sousede/419236100111012/
„Etnický zázrak"
Běloruská menšina
Bulharská menšina
Chorvatská menšina
Maďarská menšina
Německá menšina
Polská menšina
Romská menšina
Rusínska menšina
Ruská menšina
Řecká menšina
Slovenská menšina
Srbská menšina
Ukrajinská menšina
Vietnamská menšina
D r u h á g e n e r a c e 2 0 1 4
https://www.ceskatelevize.ez/porady/1131721572-
babvlon/414236100152001/
11. leden 2014 - Babylon I Česká televize
(ceskatelevize.cz)
N á r o d n o s t n í m e n š i n y z a s t o u p e n é v R a d ě v l á d y p r o n á r o d n o s t n í
m e n š i n y
• Jmenujte další národnostní menšiny,
které můžeme v České republice
potkávat. Setkali jste se s příslušníky
těchto menšin?
• Je podle vás v ČR národnostní menšina,
která nemá zastoupení v Radě vlády pro
národnostní menšiny a přitom je
významně početně zastoupená mezi
našimi spoluobčany?
• Dohledejte si aktuální informace k
národnostním menšinám v ČR a jejich
spolkovému životu v roce 2021. Můžete
vyjít z výše citované Zprávy o situaci
národnostních menšin v České republice
za rok 2021 (Vláda ČR, 2020).
• Dokumenty Rady | Vláda ČR (gov.cz)
Žijeme v světě?
• Vietnamec v práci a na českém úřadě aneb Cizincům se netyká - YouTube
• Afričanka na českém nádraží aneb Bez křiku jde všechno lip - YouTube
JE NAŠE ŠKOLA
ZDROJEM XENOFÓBIE
A RASISMU?
PRÍBEH
m Magdalena Karvayová (1989) narodila se na Slovensku, od dětství žila v Ostravě.
Odmaturovala na Townshendově mezinárodní škole s výukou v anglickém jazyce,
absolvovala obor srovnávací právo na pražské Anglo-americké univerzitě. Působila
jako stážistka na Britském velvyslanectví v Praze, pracovala jako koordinátorka v
nadaci Open Society Fund. Založila spolek Awen amenca. V současné době studuje
program Magistr práva (LL.M) na Newyorské univerzitě v Praze (UNYP).
• Jsem Češka - Babylon I Česká televize (ceskatelevize.cz) - studenti, kteří neviděli
nebo nepamatují, si příběh vyslechnou a shrnou. Ostatní najdou současné
informace o paní Karvayové.
• Proč jsem feminist(k)ou: Francouzský institut: https://www.youtube.com/...ctM
Proč si Romové myslí, že jsou v ČR
diskriminováni?
Kdo je Romka Elena Gorolová ?
• Zjistěte informace o jejím životě, činnosti,
současném postaveni.
• https://www.voutube.com/watch?v=6zFCAIn8Vms
• https.7/www.voutube.com/watch?v=WQmuZvgQFJY
https://www.voutube.com/watch?v=6zFCAIn8Vms
• Elena Gorolová from Ostrava ranked within the first hundred of the most inspiring and influential
women in the world in the BBC ranking. The Roma social worker attracted attention of BBC not only
with her life story, but mainly with her struggle for women's rights in the area of involuntary
sterilization.
Přizpůsobení
9
•
• Nejsme ochotni hledat s nimi společnou cestu,
snažit se rozumět a porozumět.
•
babvlon/dilv/vvsilani/
•
babvlon/418236100152020/
• Adelaide. Hlavní a nejlidnatější město státu Jižní
Austrálie.
Diskriminace
• Úvod:
https://www. ceskatelevize. cz/pora
dv/1181680258-tvden-v-
reqionech-
brno/318281381890414-tvden-v-
reqionech/
• Diskriminace se může týkat
každého z nás...
• https://www. ceskatelevize. cz/pora
dv/11517753433-moravsti-
chorvate-zrazeny-
narod/41623510020/
• Od min. 40 pustit v semináři.
• Úkol: dodívat se na první dvě
třetiny filmu.
M e n š i n y - j e d n o t l i v é e t n i c k é a
n á r o d n o s t n í m e n š i n y v Č R
• Menšiny a marginalizované skupiny
• Moravští Chorvaté - zrazeny národ — Česká televize
(ceskatelevize.cz)
•