22.3.2025 1 Etika a filozovie ve 20. století [USEMAP] Utilitarismus (19. st) •vychází z požadavku dosažení a udržení maximální míry štěstí pro co největší počet živých bytosti. • •Představitelé: •Jeremy Bentham •John Stuart Mill • • [USEMAP] 22.3.2025 3 Základní směry: •Scientismus => logický pozitivismus => •STRUKTURALISMUS •FILOZOFIE JAZYKA = lingvistická filozofie •Představitelé: B. Russell, L. Wittgenstein, R. Carnap, W. V. O. Quine, R. Rorty, R. de Saussure, M. Foucault •Antiscientismus => kritika pozitivismu => •FENOMENOLOGIE a •EXISTENCIONALISMUS •Představitelé: •E. Husserl, M.Heidegger, •A. Camus, H. G. Gadamer, •J. P. Sartre, K. Jaspers, G. Marcel, M. Buber, •M. Scheler, A. Gehlen a H. Plessner, •J. Patočka, atd. • [USEMAP] 22.3.2025 4 Strukturalismus •Co je to struktura a kde všude ji můžeme najít? [USEMAP] 22.3.2025 5 Co je to struktura? •Souhrn vztahů, které existují mezi částmi uspořádaného celku. •Systém, jehož složky jsou vnitřně logicky spojité. •Systém, v němž změna jedné složky poznamená všechny ostatní i systém jako celek; •Odlišnost od agregátu- kumulace nezávislých prvků. •Struktury nejsou viditelné, ale jsou znázornitelné pomocí schémat a diagramů. 22.3.2025 6 Vazba na skutečnost •Význam slov je dán jejich místem ve struktuře jazyka; •Význam věci je dán jejím místem ve struktuře skutečnosti; •Odhalováním struktury jazyka lze odhalit struktury myšlení. • 22.3.2025 7 Strukturalistická metoda •Nelze zkoumat individuální věci, fakta (typické pro pozitivizmus), ale pouze jejich •místo v rámci celé struktury (systému) •vztahy a vazby jedné věci k druhé v rámci celé struktury. Co je analytická filosofie? •J. Peregrin: Obratem k jazyku obvykle rozumíme přijetí názoru, že to, co nás může dovést k řešení tradičních filosofických problémů (případně k poznání, že to ve skutečnosti problémy nejsou), je analýza jazyka, kterým hovoříme a ve kterém jsou tyto problémy formulovány. • •https://www.youtube.com/watch?v=g845ajTz_Qo • [USEMAP] Obrat k jazyku •vychází z přesvědčení, že podstatná část tradičních filosofických problémů vzniká jedině proto, že nechápeme, jak náš jazyk skutečně funguje; případně v důsledku toho, že tento jazyk nefunguje tak, jak by měl. [USEMAP] Příklad: •Co je X? •Nahrazujeme otázkou: Jaký je význam výrazu „X“? •Nebo pragmaticky: Jak používáme výraz „X“? • •Co je to hmota? Jaký je význam slova „hmota“? Jak používáme slovo „hmota“? • BD10256_ j0115844 j0115844 Gottlob Frege •Chtěl „zlomit moc slova nad lidským duchem.“ •Je zakladatelem moderní logiky. •Je otcem pojmového písma – symboliky v logice. • 180px-Gottlob_Frege Bertrand Russell •Dědic Frega •Logická analýza jazyka •Svou filosofii označuje za logický atomismus. • •1950 získal Nobelovu cenu za literaturu. • (1872 – 1970) Vídeňský kroužek •Heslo doby: „Vědecký světový názor nezná neřešitelné záhady.“ •RUDOLF CARNAP •Logická výstavba světa pomocí analýzy jazyka •Podstatou filosofie je její kritická metoda! • (1889 – 1970) history of logic - Development of model theory | Britannica „Vědecký světový názor nezná neřešitelné záhady.“ • •Filosofické otázky bude možné vyřešit vědecky, a sice pomocí logické analýzy jazyka! • •Neřešitelné otázky jsou rozpustitelné v jazyce, podlehnou destrukci – pomocí vyčištění jazyka od nepravdivých či nadbytečných pojmů. • •Smysluplnost výroku závisí na tom, zda je možné ho verifikovat, či-li určit jeho pravdivostní hodnotu; a to na základě empirického pozorování. • Ludwig Wittgenstein •Nezodpověditelné otázky jsou nepoložitelné! •Traktát logicko-filosofický •Logická zkoumání •Pohřbení atomismu a zrod teorie „jazykových her“. •Zrod II. kola obratu k jazyku, aneb: „jak děláme věci slovy“. •Filosofie běžného jazyka • • (1889 – 1951) Willard van Orman Quine •Americký filosof, kritik metafyziky: fakt, že je nějaká výpověď smysluplná, neznamená, že věc jí označená existuje. •Je proti teorii, že slova fungují jako nálepky na věcech, důležitá je situace promluvy, významy slov nejsou předem dány, plynou ze situací. • quine (1908-2000) Willard van Orman Quine •Zkřížení analytické filosofie s pragmatismem •Holistické pojetí jazyka => DOGMATA EMPIRISMU (UKÁZKA S. 53) •Jazyk a jeho korespondence s realitou. •Struktura jazyka •RADIKÁLNÍ PŘEKLAD: „Gavagai!“ •Inspirace pro post-analytické filosofy: Donalda Davidsona a Richarda Rortyho – na troskách logického atomismu … quine (1908-2000) [USEMAP] Donald Davidson (1917-2003) •Rozvíjí myšlenky Quina, účastník promluvy vyjadřuje výrokem nějaké své přesvědčení, z kterého vychází řečový akt. •Při interpretaci tedy nemusíme vycházet jen z konkrétní situace, ale také z důvodu promluvy. • • Obrázek “http://www.lifeinlegacy.com/2003/0906/DavidsonDonald.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby. Richard Rorty •Americký filosof, propojuje filosofii jazyka s pragmatismem, holismem, literární kritikou. • •Uvedl se Úvodem ke sborníku: Obrat k jazyku. • •Řazený k fil. relativismu: post-analytický f., anti-esencialista. • •Soustředil se na hledání paralel mezi evropskou fil. tradicí (M. Heidegger, J. Derrida) a angloamerickou f. (J. Dewey, W. James, Ch. S. Peirce). Rorty •Svou variantu neopragmatismu nazývá ironismus: podle ironika člověk disponuje mezním definičním slovníkem, který tvoří soubor užívaných slov, jimiž ospravedlňuje své činy, přesvědčení a život. Mezním se stává v okamžiku zpochybnění zvnějšku. Neexistuje univerzální slovník. Ironik usiluje spíše o minimalizaci utrpení, dělení moci a co největší rozšíření solidarity, nežli o pravdu s P! •Teorie poznání: ne-reprezentace skutečnosti v naší mysli. •Dílo: Nahodilost, Ironie, Solidarita; Filosofie a Zrcadlo přírody, The Linguistic Turn (1967) Richard Rorty 1931-2007 Analytická etika [USEMAP] Alfred Julse Ayer: Mravní pojmy jsou jen okamžitým výrazem mých emocí. Prosím pozorně poslouchejte následující výklad: Řídí-li se druzí alternativními pravidly, nemůžeme je za toto jednání vůbec kritizovat? [USEMAP] FENOMENOLOGIE E. Husserl 1859 -1938 -byl německý filosof moravského původu působící převážně v Německu, zakladatel moderní fenomenologie. Jedním z hlavních témat Husserlova myšlení byl problém poznání, kde Husserl navázal na I. Kanta. Poznání je sice vázáno na psychologické procesy, není s nimi však totožné. Z empirických psychologických vět nelze nikdy odvodit obecné tvrzení, neboť mohou být kdykoli vyvráceny, falzifikovány. Logika, matematika a filosofie jsou podle Husserla „ideální vědy“, jejichž zákony vyjadřují absolutně nutné pravdy a priori. Fenomenologie jakožto „bytostný názor daného“ čili fenoménů se má stát spolehlivým základem všech věd. http://www.phillwebb.net/history/twentiethcentury/Continental/Phenomenology/Husserl/Husserl8.jpg [USEMAP] Martin Heidegger (1889-1976) -byl jedním z největších filosofů 20. století, dodnes jeden z nejvlivnějších a nejdiskutovanějších filosofů -nejdůležitější díla: Bytí a čas Co je metafyzika? Identita a diference http://4.bp.blogspot.com/_NknVO7Adu0w/S2GXEXRzhtI/AAAAAAAAJwU/cRVLFtz58NA/s400/heidegger_170.jpg Martin Heidegger •Kritika tradiční metafyziky – zapomenutost na bytí... •Dasein – místo našeho pobytu na tomto světě •Směrování našeho bytí •Podléháme konečnosti – strach o své bytí je nám přirozený •Časovost je klíčovou vlastností existence •„Bytí a čas“ FENOMENOLOGIE • • • •Prof. Miroslav Petříček, Dr., (* 1951) je český filosof, žák Jana Patočky. Působí jako vysokoškolský profesor na Filosofické fakultě University Karlovy. Zaměřuje se na filosofii umění, přesahy mezi filosofií, filmem, literaturou a uměním a současnou (postmoderní) francouzskou filosofií. Vydal několik publikací a do češtiny přeložil např. dílo Viditelné a neviditelné Maurice Merleau-Pontyho. • •https://www.youtube.com/watch?v=gnA1ruwScvE C:\Users\KSA\Pictures\PET.png [USEMAP] Metoda fenomenologie •Husserl charakterizoval fenomenologii jako •„novou popisnou metodu a z ní vzešlou apriorní vědu, jež se má stát hlavním nástrojem pro přísně vědeckou filosofii. Její důsledné uplatnění by mělo umožnit metodickou reformu všech věd“. • •Problém pozitivismu – fakt • •Fenomenologie nechává věci, ať se samy jeví • •Jak ALE odhalit povahu samotné reality??? • Metoda •Pomocí: fenomenologické redukce •Zbavením se předsudků – „vyzávorkováním“ •Zřeknutím se úsudku – „epoché“ •Získání vjemu samotného „fenoménu“ •Z jevu vzniká „korelát“ naší zkušenosti s jevem, naše představa jevu •S korelátem lze „variovat“ a tak v naší představě vzniká „eidetický invariant“ tedy EIDOS věci. Eidos je to co věci přísluší z její podstaty. Nový obraz světa se rodil i na Hané • •Dokument vypráví o spletitých i dramatických osudech dvou velkých myslitelů 20. století, pro jejichž život i nazírání světa byl podstatný vztah k moravskému prostředí – Prostějovu a Olomouci. Edmund Husserl založil fenomenologii, filozofický proud, který dodnes ovlivňuje současnou světovou filozofii. Na jeho práci přímo navazovali takoví myslitelé jako Martin Heidegger, Jan Patočka nebo Jean-Paul Sartre. Ludwig Wittgenstein, zakladatel druhého základního filosofického proudu dvacátého století, analytické filosofie, je autorem známého výroku: „O čem nelze hovořit, o tom je třeba mlčet.“ Oba dva svým dílem vytvářeli nový obraz našeho světa.. • •Edmund Husserl a Ludwig Wittgenstein. Životní osudy dvou velkých myslitelů 20. století a jejich vazby na moravské prostředí. Scénář a režie T. Mojžíš • •http://www.ceskatelevize.cz/porady/1184484936-novy-obraz-sveta-se-rodil-i-na-hane/ • [USEMAP] EXISTENCIALISMUS • • • •Prof. Miroslav Petříček, Dr., • •https://www.youtube.com/watch?v=l0lLGf416OE • C:\Users\KSA\Pictures\PETŘÍČEK.png [USEMAP] Představitelé •Hlavní myslitelé: ¡Jean Paul Sartre (1905 – 1981) ¡Albert Camus (1913 – 1960) ¡Karl Jaspers (1883 – 1969) • •Předchůdci: ¡Martin Buber (1878 – 1965) ¡Gabriel Marcel (1889 – 1973) ¡Martin Heidegger (1889 – 1976) [USEMAP] Dobový kontext Camp_ArbeitMachtFrei.JPG Ebensee_concentration_camp_prisoners_1945.jpg Soviet_soldiers_moving_at_Stalingrad2.jpg Reichsparteitag_1935_mod.jpg Soviet_flag_on_the_Reichstag_roof_Khaldei.jpg Jean Paul Sartre (1905 – 1981) •Dílo: • Nevolnost (1938) • Zeď (1939) • Mouchy (1943) • Bytí a nicota (1943) • Kritika dialektického rozumu (1960) • •Důležité pojmy: • svoboda • existence 591px-Jean-Paul_Sartre_FP.JPG [USEMAP] Výroky ¡„I kdyby Bůh existoval, nic by se tím nezměnilo.“ ¡„Není již apriorního dobra ... nikde není napsáno, že dobro existuje, že je nutno být počestným, že se nesmí lhát, protože jsme právě tam, kde jsou jen lidé.“ ¡ „Člověk je odsouzen ke svobodě.“ ¡„Existence předchází esenci.“ ¡„Nic nemůže býr dobré pro nás, není-li to dobré pro všechny.“ ¡ Albert Camus (1913 – 1960) ¡1957 získal Nobelovu cenu za literaturu ¡Dílo: • Cizinec (1942) • Mýtus o Sisyfovi (1943) • Caligula (1945) • Mor (1947) • Člověk revoltující (1951) • ¡Důležité pojmy: • absurdita • vzpoura • strach ze samoty • sebevražda • 499px-Albert_Camus,_gagnant_de_prix_Nobel,_portrait_en_buste,_posé_au_bureau,_faisant_face_à_gauche ,_cigarette_de_tabagisme.jpg [USEMAP] •Existuje pouze jediný případ čistého zoufalství. A to zoufalství člověka odsouzeného na smrt. • •Cizinec • •MLUVENÉ SLOVO Camus, Albert Cizinec DETEKTIVKA •Poslechněte si tento román. [USEMAP] Textové pole: Shrnutí Shrnutí v Existencialismus vychází z pocitu úzkosti. Z poznání, že život je absurdní a nepředvídatelný. v Veškeré mravní zákony se ukazují životu jako nedostačující. v Člověk se tak stává tvůrcem zákonů, tvůrcem své vlastní existence. Je tak odsouzen ke svobodě. v Svobodu má realizovat ve prospěch lidskosti. v § • Co je člověk? Kdo jsem? •Takto kladené metafyzické otázky jsou považovány postmoderními autory za překonané, rozpuštěné v aplikovaných vědách o člověku. •Nemá smysl se na půdě filozofie či obecné antropologie k podstatě člověka vracet. •Co člověku dává jeho zvláštní postavení v přírodě či kosmu? •Je člověk odlišný od zbytku živých bytostí? • [USEMAP] [USEMAP] [USEMAP] [USEMAP] Antropologie pojímaná jako filosofická disciplína má za předmět svého zájmu člověka jakožto celek, člověka v celosti jeho bytí. Za náplň této filosofické disciplíny buď můžeme považovat „pouze“ práce M. Schelera, H. Plessnera a A. Gehlena, nebo každé filosofické vymezení člověka v průběhu celé historie myšlení. •Základní otázku filosofické antropologie: „Co je člověk?“ nastolil I. Kant v jednom ze svých posledních spisů – Logice. Chápal ji, jako zaštiťující otázku třech předchozích – Co můžeme vědět? Co máme dělat? V co smíme věřit? – a tím pádem i celé filosofie. •I. Kant: •Co mohu vědět? •V co smím doufat? •Co mám dělat? •-------------------- •Co je člověk? • P1040403.JPG •Snad nejlépe vystihuje specifičnost člověka jeho bipolarita, vyjádřená pojmem „animal rationale“. Jde o jednotu tělesného a duševního bytí. •Člověk je bytostí, která v sobě nese tyto dimenze: biologickou, psychickou, sociální a duchovní. •Člověk je integrálním – bio-psycho-sociálním celkem. • P1040414.JPG •Člověk je bytostí, která se dokáže sama po sobě ptát, sebe reflektovat, je tázající se bytostí. •Člověk se prokazatelně zabývá sám sebou. •Sám sebe člověk vychovává, překonává a zdokonaluje. •Je tvorem, který dokáže být sám se sebou nespokojen, nést pocit povinnosti a odpovědnosti. • •Kapitola: Filozofická antropologie • https://www.tridistri.cz/inshop/catalogue/products/pictures/Integralni_antropologie.jpg?timestamp=2 0220513090547 Hans Jonas a jeho „Princip odpovědnosti“ •„Měli bychom jednat tak, aby důsledky naší činnosti byly slučitelné s existencí budoucích pokolení, tedy s nárokem lidstva přežít po neomezeně dlouhou dobu.“ [USEMAP] John Rawls (1921-2002) •Významný představitel soudové etiky. V roce 1971 vydal knihu Teorie spravedlnosti, v níž objasnil své etické postuláty. •Podmínky spravedlnosti? • - rovnost šancí • - výhoda diferencí (solidarita) • •Každý člověk má disponovat maximálním množstvím svobod, které jsou stejné pro všechny. • [USEMAP] [USEMAP] [USEMAP] Zdroje •HLAVINKA, Pavel: Dobro a ctnost pohledem etických a náboženských koncepcí, Triton 2014. •PREISSOVÁ KREJČÍ, Andrea: Filozofická antropologie, In. CICHÁ, Martina: Integrální antropologie, Triton 2014. •BLECHA, Ivan: Filosofie, Olomouc 2004. •PEREGRIN, Jaroslav: Filozofie pro normální lidi. Dokořán 2008. • Děkuji vám za pozornost.