SLEZSKÁ ZÁKLADY EKONOMIE UNIVERZITA ZÁKLADNÍ MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE FAKULTA VEREJNÝCH POLITIK V OPAVĚ ZÁKLADNÍ MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE V rámci této přednášky se dozvíte: • pochopíte roli makroekonomické stabilizační politiky, zjistíte jak je definován hrubý domácíprodukt a pochopíte rozdíl mezi jeho nominální a reálnou hodnotou, dozvíte se koho ekonomická teorie považuje za nezaměstnaného a uvědomíte si, jaký je rozdíl mezi skutečnou a přirozenou mírou nezaměstnanosti, • se naučíte rozlišovat mezi explicitními a implicitními cenovými indexy a na závěr získáte informace o způsobu měření vnější ekonomické rovnováhy. Literatura: TULEJA, P., NEZVAL, P., MAJEROVÁ. Základy makroekonomie. Praha: BizBooks, 2012. ISBN 978-80-265-0007-0, ss. 6-21 základni makroekonomické ukazatel FAKULTA VEĚEJNÝCH Dni ITTť II nDAUČ 6-i: PROCES PROHLUBOVÁNÍ (ZMENŠOVÁNÍ) VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ EKONOMICKÉ ROVNOVÁHY platební bilance výchozí bod: skutečný produkt ■ potenciální produkt zaměstnanost cenová hladina •*■ základní makroekonomické ukazatel MAKROEKONOMIE A STABILIZAČNÍ POLITIKA stabilizační politika: pohyb Ľ změna objemu vyráběné produkce mění v dané zemi úroveň zaměstnanosti (potenciální produkt a zaměstnanost). pohyb Z reakci cenové hladiny na změny, k nimž došlo na trhu práce (plná zaměstnanost a tlak na růst ceny). pohyb 3: růst cenové hladiny mění vnější ekonomickou rovnováhu (předstih tempa růstu domácích cen). pohyb 4: reakci domácí produkce na změny, k nimž došlo v oblasti zahraničního obchodu (pokles vývozu a produkt). pohyb5: odezvu trhu práce na změny ve výrobě (pokles produkce a růst nezaměstnanosti). pohyb 6: změna, k níž došlo na trhu práce, znovu mění úroveň cenové hladiny (klesající produkce a zaměstnanost stabilizují cenovou hladinu). pohyb 7: reakci vnější ekonomické rovnováhy na postupnou stabilizaci domácí cenové hladiny (pokles dovozu a růst vývozu a jejich vliv na saldo PB). pohyb 8: odezvu domácí produkce na pohyby v oblasti zahraničního obchodu (růst vývozu a produkt). makroekonomická stabilizační politika: politika, jejímž hlavním cílem je nalézt a následně také odstranit veškeré poruchy vznikající v daném ekonomickém systému. já SLEZSKÁ UNIVERZITA FAKULTA VEĚEJNÝCH Dni ITTť II nDAUČ základni makroekonomické ukazatel výroba (produkce) - společensky organizovaná lidská činnost směřující k tvorbě statků a služeb, které jsou buďto přímo směňovány na trhu statků a služeb, nebo pokud na tomto trhu směňovány nejsou, jsou vyráběny pomocí vstupů obchodovaných na trzích výrobních faktorů, rozlišujeme mezi: • tržní produkcí (TP), • produkcí pro vlastní konečné užití (PVKU), • a ostatnínetržníprodukce (ONTP). základní makroekonomické ukazatel PRIDANÁ HODNOTA • produkt tvořen jak hodnotou statků a služeb, které výrobci v průběhu výrobního procesu zcela či částečně spotřebovávají, tj. hodnotou mezispotřeby (MS), tak hodnotou přidanou zpracováním, • přidaná hodnota (PH): hodnota produkce sníženou o hodnotu vstupů, které byly danou firmou zakoupeny od jiných producentů, • spotřeba fixního kapitálu (SFK): opotřebení kapitálových statků, jejichž užití je ve výrobním procesu rozloženo do delšího časového úseku. HPH = ČPH + SFK (6.1) SLEZSKA UNIVERZITA základni makroekonomické ukazatel FAKULTA VEĚEJNÝCH 6-i: HRUBÁ PRIDANÁ HODNOTA VZNIKLÁ PŘI VÝROBĚ 20 TIS. LITRŮ HROZNOVÉHO DŽUSU fáze mez ispo třeba (náklady na materiál a meziprodukt) produkt (příjmy z prodeje produkce) hrubá přidaná hodnota (produkt - mezispotřeba} I. fáze: sběr hroznů - CZK 72.000 CZK 72.000 CZK II. fáze: výroba džusu 72.000 CZK 134.000 CZK 62.000 CZK III. fáze: plnění do obalů 134.000 CZK 164.000 CZK 30.000 CZK IV. fáze: expedice džusu 164.000 CZK 196.000 CZK 32.000 CZK suma 370.000 CZK 566.000 CZK 196.000 Kč základni makroekonomické ukazatel SLEZSKA UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ PRIDANÁ HODNOTA hrubý domácí produkt: peněžní hodnota celkové finální produkce, která byla v dané ekonomice vyrobena v průběhu určitého časového období. Musí být: • vyroben v běžném období, • oceněny tržními cenami • a určeny ke konečnému užití. hrubý národní produkt (HNP): peněžní hodnota celkové finální produkce, která byla v průběhu určitého časového období vyrobena pomocí národních výrobních faktorů. základní makroekonomické ukazatel HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT 6-2: OBJEM A CENA PRODUKCE A SYRU V SINGULÁRU V LETECH 2020-2024 (S. C. 2020 = 100) rok c objem produkce hleba cena produkce objem produkce sýr cena produkce HDPn : HDPR 2020 ÍOO 5 20 20 900 900 2021 HO 6 21 21 1.101 970 2022 HS 8 22 21 1.382 1.015 2023 HS 9 21 23 1.518 995 2024 120 11 22 26 1.892 1.040 základni makroekonomické ukazatel SLEZSKA UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK V OPAVE MĚŘENÍ HRUBÉHO DOMÁCÍHO PRODUKTU • výdajová metoda: • konečná spotřeba domácností (C), • konečná spotřeba vlády či také vládní výdaje za statky a služby (G). Tyto výdaje dále členíme na vládní výdaje za spotřební statky a služby (Gc) a na investiční výdaje vlády (G,), tvorba hrubého kapitálu či také hrubé investice (Ig). Rozlišujeme mezi výdaji na tvorbu hrubého fixního kapitálu (If) a výdaji spojenými se změnou stavu zásob či také investicemi do zásob (Is). Popřípadě mezi obnovovacími investicemi (Ir) a čistými investicemi (In), vývoz či také výdaje na export (EX) a výdaje na dovoz, resp. import (IM). MĚŘENÍ HRUBÉHO DOMÁCÍHO PRODUKTU HDPKC = C + Gc + GI + If + Is + EX - IM (6.5a) HDPKC =C + G + L+ EX-IM (6.5b) HDPKC = C + G+lg+NX (6.6) HDPZC = C + G+L+NX- CDV (6-7) Já SLEZSKÁ UNIVERZITA základní makroekonomické ukazatel MERENI HRUBÉHO DOMÁCÍHO PRODUKTU SLEZSKA UNIVERZITA FAKULTA VEĚEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ důchodová metoda: • náhrady zaměstnancům (NZ), které členíme na mzdy a platy (w) a sociální příspěvky od zaměstnavatelů (spz), • daně z výroby a z dovozu (TPIM), ' výrobní dotace (VD), • čistý provozní přebytek (HPP), resp. v případě domácností smíšený důchod (SD). Tato položka hrubého domácího produktu je pak tvořena především zisky firem (z), úroky (i), jinými důchody z kapitálu (rD) a důchody plynoucí ze samozaměstnání (sz). HDPKC = w + spz + TPIM -VD + SFK + z + i + r0 + sz HDPKC =NZ + VD + SFK + CPP ' PIM (6.8a) (6.8b) základni makroekonomické ukazatel MERENI HRUBÉHO DOMÁCÍHO PRODUKTU SLEZSKA UNIVERZITA FAKULTA VEĚEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ přičteme-li k hrubému domácímu produktu v kupních cenách čisté vlastnické důchody ze zahraničí (ČDF), které představují rozdíl mezi vlastnickými důchody, jež obdrží domácí ekonomické subjekty ze zahraničí a vlastnickými důchody, které získají zahraniční ekonomické subjekty v tuzemsku, pak získáme hrubý národní důchod. hrubý národní důchod (HND): celková peněžní hodnota vlastnických důchodů, jež v průběhu určitého časového období obdrží domácí ekonomické subjekty: HND = HDPKC + CD (6-9) základni makroekonomické ukazatel MERENI HRUBÉHO DOMÁCÍHO PRODUKTU SLEZSKA UNIVERZITA FAKULTA VEĚEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ CND = HND - SFK HNDD = HND + CTRF (6.10) (6.11) čistých transferů ze zahraničí (ČTRF) určíme jako rozdíl mezi běžnými transfery, které jsou tuzemským subjektům vyplaceny v zahraničí a běžnými transfery, jež jsou zahraničním ekonomickým subjektům vyplaceny v tuzemsku. základni makroekonomické ukazatel MERENI HRUBÉHO DOMÁCÍHO PRODUKTU SLEZSKA UNIVERZITA FAKULTA VEĚEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ hrubý národnídisponibilnídůchodzachycuje celkovou peněžní hodnotu důchodů, které mají v průběhu určitého časového období k dispozici domácí ekonomické subjekty a jež následně rozdělují mezi výdaje konečnou spotřebu a hrubé národní úspory (NS_): HNDD = C + NSg CNDD = HNDD - SFK (6.12) (6.13) základni makroekonomické ukazatel 6-3: OD HRUBÉHO DOMÁCÍHO PRODUKTU K HRUBÉMU NÁRODNÍMU DISPONIBILNÍMU DŮCHODU náhrady zaměstnancům + daně z výroby a z dovozu + čistý provozní přebytek/smíšený důchod + spotřeba fixního kapitálu výrobní dotace = hrubý domácí produkt v kupních cenách + vlastnické důchody ze zahraničí vlastnické důchody vyplacené do zahraničí čisté vlastnické důchody ze zahraničí hrubý národní důchod počet domácností - osobní důchod + běžné transfery ze zahraničí běžné transfery placené do zahraničí - čisté transfery ze zahraničí hrubý národní disponibilní důchod počet domácností - disponibilní důchod v_> základní makroekonomické ukazatel l^Átk MERENI HRUBÉHO DOMÁCÍHO PRODUKTU SLEZSKA UNIVERZITA FAKULTA VEĚEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ odvětvová metoda: součet všech hrubých přidaných hodnot, které byly ve sledovaném období vytvořeny v jednotlivých sektorech národního hospodářství: HDP zc fit -I HPH„ (6.14) n=l HDP, KC flL -i HPHn + CDV (6.15) n=l základni makroekonomické ukazatel 6-4: SROVNÁNÍ TŘÍ METOD VÝPOČTU HRUBÉHO DOMÁCÍHO PRODUKTU NA PŘÍKLADU HDP ČESKÉ REPUBLIKY výdajová metoda mld. CZ důchodová metoda mld. CZ odvětvová metoda mld. CZ hrubý domácí produkt 2.767,7 hrubý domácí produkt 2.767,7 hrubý domácí produkt 2.767,7 konečná spotřeba domácností 1-372,4 náhrady zaměstnancům 1.202,0 čisté daně z výrobků 285,2 konečná spotřeba vlády 638,8 daně z výroby a z dovozu 333-3 HPH zemědělství 83,6 tvorba hrubého kapitálu 769,6 výrobní dotace -64,2 HPH průmyslu a energetiky 785,7 vývoz 1.972,0 spotřeba fixního kapitálu 521,6 HPH stavebnictví 173,5 dovoz -1.985,1 čistý provoz, přebytek 775,° HPH obchodu a služeb 1.488,2 FISIM -48.4 základni makroekonomické ukazatel SLEZSKA UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ TEMPO RŮSTU HDP POTENCIÁLNÍ HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT A PRODUKČNÍ MEZERA