SLEZSKÁ ZÁKLADY EKONOMIE UNIVERZITA PENÍZE A CENOVÁ STABILITA FAKULTA VEREJNÝCH POLITIK V OPAVĚ PENÍZE A CENOVÁ STABILITA • v rámci přednášky se dozvíte: • se seznámíte s genezí peněz, jejich funkcia motivy jejich držby, • pochopíte roli bankovního sektoru při vytváření nabídky peněz, • dozvíte se, j aké faktory ovlivňují množství peněz v ekonomice a budete umět vysvětlit problémy spojené se vznikem krátkodobé a dlouhodobé rovnováhy na trhu peněz, • pochopíte, co je inflace a jaký má vliv na ekonomiku, • seznámíte se s formami, příčinami a důsledky inflace, • poznáte možnosti protiinflační politiky a na závěr poznáte vliv důchodovépolitiky na cenovou stabilitu. Literatura: TULEJA, P., NEZVAL, P., MAJEROVÁ. Základy makroekonomie. Praha: BizBooks, 2012. ISBN 978-80-265-0007-0, ss. 99-128 SLEZSKÁ UNIVERZITA FAKULTA VEĚEJNÝCH Dni ITTť II nDAUČ peníze a cenová stabilita VZNIK PENĚZ A JEJICH FUNKCE V EKONOMICE • naturální směna: směna zboží za zboží. • problémy naturální směny: dosažení oboustranné shody, tj. musí se najít dva spotřebitelé, kteří požadují a nabízejí zboží toho druhého • a nutnost rozhodnout, v jakém poměru směnit, když jen výrobci jsou schopni stanovit, jakou oběť podstoupí, aby se směna uskutečnila, tedy kolika jednotek svého zboží se vzdají proto, aby získali jednotku zboží, které potřebují, • transakční náklady směny: čas potřebný na směnu, energie věnovaná na smlouvání a dohadování a konečně i riziko, že získám zboží, které momentálně nepotřebuji s tím, že jej udám v budoucnu. • peníze: zvláštní zboží, které jsou všichni ochotni přijímat a směňovat za ně své zboží. • peněžní směna se stala impulsem k prohlubování specializace a dělby práce. SLEZSKA UNIVERZITA FAKULTA VEĚEJNÝCH Dni ITTť II nDAUČ peníze a cenová stabilita VZNIK PENĚZ A JEJICH FUNKCE V EKONOMICE • formy peněz: • statky, které byly přijímány v blízkém okruhu, • kovovépeníze a papírové peníze, a to nejprve v podobě bankovek a následně také v podobě státovek. • období zlatého standardu (So. Jeta ip. století - 1971): období v němž je zlato používáno jako platební prostředek, • vývojové fáze období zlatého standardu: • standard zlatí mince (80. léta 19. století-1914), • standard zlatého slitku (1918-1925): slitek vážil 12,4 kg (400 trojský uncí zlata) a standard zlaté měny (1926-1971): zlatou mincí byla britská libra a americký dolar. VZNIK PENĚZ A JEJICH FUNKCE V EKONOMICE • funkce peněz: • prostředek směny: peníze umožňují úsporu času, který by jinak lidé strávili vzájemným směňování zboží (úspora transakčních nákladů) a dále umožňují specializaci, účetní jednotka: zavedení peněz znamená, že každé zboží může mít jen jednu cenu. Hodnota každého zboží je tak vyjádřena určitým množstvím peněžních jednotek. uchovávate! hodnoty: peníze umožňují překlenout čas mezi příjmem důchodu a jeho spotřebou -> likvidita: snadnost a rychlost převedení aktiv na peníze. VZNIK PENĚZ A JEJICH FUNKCE V EKONOMICE • peněžní zůstatek: část důchodu, již nesměníme za potřebné statky a služby. • motivy držby peněz: • transakční motiv, ' opatrnostní motiv • a spekulační motiv. • formy peněžních zůstatků: obeživo, tj. bankovky a kovové peníze bezhotovostní peníze, nebo-li depozita na požádání a termínované vklady. BANKOVNÍ SOUSTAVA • banky jsou finanční zprostředkovatelé, kteří na trhu peněz shromažďují volné peníze jako vklady a na druhé straně je poskytují zájemcům. Za vklady poskytují banky úrok a za půjčené peníze úrok přijímají. • zjednodušená rozvaha (bilance) banky: • aktiva: poskytnuté úvěry a cenné papíry (např. dluhopisy) • pasiva: přij até vklady (depozita). SLEZSKA UNIVERZITA FAKULTA VEĚEJNÝCH Dni ITTť II nDAUČ peníze a cenová stabilita 8-1: ROZVAHA SINGULARIA COMMERCE BANK (MIL. SNL) Aktiva Pasiva hotovost 2.000 závazky vůči klientům: pohledávky vůči centrální - depozita na požádání 6.800 bance - povinné rezervy 700 - termínová depozita 3.000 - přebytek rezerv 80 - úsporová depozita 1.500 úvěry {poskytnuté) 6.000 ostatní závazky 1.000 cenné papíry 3.000 vlastní kapitál 800 hmotná aktiva 900 nerozdělený zisk 80 jiná aktiva 500 celkem 13.180 13.180 v. peníze a cenová stabilita BANKOVNÍ SOUSTAVA • cílem banky je maximalizace zisku, kterou dosahuje: • jednak operacemi v rámci bilance, tj. přijímáním vkladů a půjčováním a jednak operacemi mimo bilanci, nebo-li poplatky za zprostředkování platebního styku, poskytování záruk aj. • bankovní peníze {depozitní či. žirové peníze) jsou peníze, které je možné dále půjčit. Množství půjčovaných peněz je dáno velikostí rezerv, které jsou banky povinny udržovat u centrální banky. Rozdíl mezi vklady a rezervami je možné použít k poskytování úvěrů nebo na nákup cenných papírů. SLEZSKA UNIVERZITA FAKULTA VEĚEJNÝCH Dni ITTť II nDAUČ peníze a cenová stabilita 8-2A: TVORBA BANKOVNÍCH PENĚZ V SINGULÁRU (SNL) c- Singularia Commerce Bank {banka č. 1) aktiva pasiva rezervy 100 vklady 1.000 půjčky Csool celkem 1.000 celkern^^ 1.000 SNG Bank {banka č. 2) aktiva pasiva rezervy 90 vklady půjčky 810 celkem 900 celkem 900 peníze a cenová stabilita 8-2B: TVORBA BANKOVNÍCH PENĚZ V SINGULÁRU (SNL) Bankovní systém {celkem) aktiva pasiva rezervy 1.000 vklady 10.000 půjčky 9.000 celkem 10.000 celkem 10.000 peníze a cenová stabilita SLEZSKA UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ BANKOVNÍ SOUSTAVA jednoduchý peněžní multiplikátor (m) je ukazatel, jenž udává o kolik se změní hodnota depozit, změní-li se hodnota rezerv o jednu jednotku. Multiplikátor vyjadřuje vztah mezi přírůstkem depozit a přírůstkem rezerv: 1 m = - r (8.1) kde: r - podíl rezerv z depozit (%) přírůstek depozit: AD - přírůstek depozit AR - přírůstek rezerv AD = m.AR (8.2) vliv peněžního multiplikátoru je oslabován úniky peněz z bankovního systému, např. když si vypůjčovatel ponechá peníze doma v hotovosti. peníze a cenová stabilita FAKULTA VEĚEJNÝCH Dni iTTr u nDAirč PENĚŽNÍ ZÁSOBA A JEJÍ ZMĚNY - ROLE CENTRÁLNÍ BANKY • centrální banka je bankou, která se zaměřila na regulaci množství peněz v ekonomice. • centrální banka vznikla z emisní banky, tj. banky, která byla buď státní institucí nebo soukromým subjektem na nějž byla převedena měla práva a povinnosti spojené s emisí peněz. • monetární báze (mocné peníze) je celkový objem rezerv komerčních bank držených na účtu u centrální banky a celkové množství obeživa. 8-i: VZTAH MONETÁRNÍ BAZE A NABÍDKY PENĚZ monetární báze nabízené množství peněz peníze a cenová stabilita SLEZSKA UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ PENĚŽNÍ ZÁSOBA A JEJÍ ZMĚNY - ROLE CENTRÁLNÍ BANKY • kontrola rezerv se uskutečňuje nepřímo, a to prostřednictvím: operací na volném trhu, které představují nákup, nebo prodej cenných papírů na sekundárním trhu centrální bankou, • regulací míry rezerv, • či změnou diskontní sazby. • nesolventnost bank pak může vyvolat útok na banku, kdy vkladatelé ztratí k bance důvěru a chtějí ihned vybrat všechny své vklady. Centrální banka zde figuruje jako „ věňtelposlední instance PENĚŽNÍ ZÁSOBA A JEJÍ ZMĚNY - ROLE CENTRÁLNÍ BANKY • peněžní agregáty: • agregátMo, jehož součástí je oběživo, agregát Mi, tedy oběživo (bez hotovosti na pokladnách bank) plus jednodenní vklady, agregát M2, zahrnující agregát Mi plus vklady s výpovědní lhůtou do tří měsíců a vklady se splatností do dvou let, • agregátM3, který obsahuje agregát M2 plus dluhové cenné papíry se splatností do dvou let plus podílové listy fondů peněžního trhu plus repo operace a agregát L, který zahrnuje některé druhy dluhových dlouhodobých cenných papírů. peníze a cenová stabilita ROVNOVÁHA NA TRHU PENĚZ • poptávka po penězích (MjJ pak přestavuje množství peněz, které jsou subjekty ochotny držet při dané úrokové sazbě. • náklady držby peněz, jimiž jsou obětovaný úrok nebo zisk, o které přicházíme tím, že peníze držíme, místo abychom je vložili do jiných aktiv nebo investic. • úroková míra (i)]e cenou peněz. 8-2: POPTÁVKA PO PENĚZÍCH UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH ROVNOVÁHA NA TRHU PENĚZ • k posunu krivky poptávky dochází mění-li se výše: • reálného hrubého domácího produktu, • cenová hladina, • či dochází-li k inovacím v oblasti platební styku. • nabídka peněz (M^ představuje velikost peněžní zásoby, kterou při daných úrokových sazbách nabízí bankovní systém. • rovnováha na trhu peněz nastává tehdy, když se poptávané množství peněz rovná nabízenému množství tedy peněžní zásobě. V případě rovnováhy je třeba rozlišovat mezi: • krátkodobou rovnováhou, kdy je nabídka peněz neelastická, tj. křivka nabídky je svislá a dlouhodobou rovnováhou, kdy je křivka nabídky peněz je nabídková křivka rostoucí. UNIVERZITA FAKULTA VEĚEJNÝCH Dni iTTr u nDAirč peníze a cenová stabilita 8-3: ROVNOVÁHA NA TRHU PENĚZ V KRÁTKÉM (A) A V DLOUHÉM OBDOBÍ (B) peníze a cenová stabilita SLEZSKA UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK V OPAVE ROVNOVÁHA NA TRHU PENĚZ • klasická teorie peněz: vychází z předpokladu, že peníze slouží jen k transakčním účelům. • rovnice směny: M-V = P-Yr (8.3) M - množství peněz V - rychlost oběhu peněz Yr - reálný důchod ROVNOVÁHA NA TRHU PENĚZ 7k'i SLEZSKA UNIVERZITA FAKULTA VEREJNÝCH POLITIK V OPAVĚ potřebné množství peněz: M = P-Yr V (8-4) rychlost obrátky peněz: V = P-Yr M (8-5) peníze a cenová stabilita ROVNOVÁHA NA TRHU PENĚZ SLEZSKA UNIVERZITA FAKULTA VEĚEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ neoklasičtí ekonomové předpokládali, že v krátkém časovém období jsou změny rychlosti oběhu peněz, stejně tak jako změny produktu, tak malé, že je lze zanedbat a jak rychlost oběhu peněz, tak produkt lze považovat za konstantní: M = P (8.6) jednoduchá kvantitativní rovnici peněz, již lze interpretovat tak, že změny množství peněz odpovídají změnám cenové hladiny. peníze a cenová stabilita ROVNOVÁHA NA TRHU PENĚZ SLEZSKA UNIVERZITA FAKULTA VEĚEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ monetaristická teorie peněz vychází z toho, že rychlost oběhu peněz se mění, ale mění se předvídatelným způsobem, což znamená, že je stabilní: M = kM • P • YT (8-7) Marshallův koeficient či také cambridgeský koeficient (kjj je převrácenou hodnotou rychlosti obratu peněz: kM-y (8.8) peníze a cenová stabilita ROVNOVÁHA NA TRHU PENĚZ • faktory ovlivňují rychlost oběhu peněz, resp. Marshallův koeficient: úroková sazba, kdy držba peněz přináší určitý prospěch, ale i náklady (růst úrokové sazby vede k růstu V a poklesu kM), očekávaná míra inflace (růst inflace představuje růst alternativních nákladů držby peněz a tím zvyšuje V a snižuje kM), • frekvence výplaty mezd (čím kratší je období mezi výplatami peněz, tím méně peněz potřebují domácnosti držet a tím více klesá V a roste kM). TYPY INFLACE A JEJI DOPADY NA CHOVÁNÍ EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ • inflace - vzestup cenové hladiny E kupní síly peněz, • typy inflace: otevřená:vzestup cenové hladiny a změna cenových indexů, • potlačovaná: zablokování vzestupu cen, • skrytá: zhoršení kvality výrobků, pseudoinovace, nedochází ke změně cenových indexů TYPY INFLACE A JEJI DOPADY NA CHOVÁNÍ EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ • typy inflace dle intenzitypůsobení: • mírná: do 10 %, roste nominální i reálný produkt, • pádivá: od 10 do 1.000 %, klesá kupní síla, dolarizace či euroizace ekonomiky, • hypermflace: nad 1.000 %, peníze přestávají plnit své funkce, naturální směna a rozvrat ekonomiky, • dezinfíace: snižování míry inflace. • typy inflace dle očekávání ekonomických subjektů: očekávaná: úpravy obchodních smluv, indexace mezd -> setrvačná inflace, • neočekávaná: cenový skok 8-4: INFLACE TAŽENÁ POPTÁVKOU UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH 8-5: INFLACE TAŽENÁ NÁKLADY UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH DOPADY INFLACE NA EKONOMIKU • typy inflace: • nevyrovnaná: dochází ke změně relativních cen, vyrovnaná: nedochází ke změně relativních cen. různé případy: • inflace anticipovaná a současně vyrovnaná: nemá na produkt a jeho rozdělení vliv, • inflace anticipovaná a současně nevyrovnaná: přerozdělovací efekty -> redistribuce důchodů od věřitele k dlužníkům, deformace daňového systému, vzestup úrokových sazeb, postižení fixních platů, • inflace neanticipovaná a současně vyrovnaná: skok v cenách, • inflace neanticipovaná a současně nevyrovnaná: nej horší typ -> cenové šoky v 70. letech 20. století. peníze a cenová stabilita FAKULTA VEREJNÝCH Dni iTTr 11 nDAirč DOPADY INFLACE NA EKONOMIKU TOS stagnace: vysoká inflace při nulovém růstu produktu, slumpflace:vysoká inflace při poklesu produktu, inflační spirála: nejčastěji spirála mzdy-ceny, deflace: pokles cenové hladiny. peníze a cenová stabilita FAKULTA VEĚEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ 8-6: INFLAČNÍ SPIRÁLA UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH indexace: mechanismus, který do všech smluv zahrnuje přizpůsobení se změnám cenové hladiny, důchodová politika: ovlivňuje rozdělení důchodů v ekonomice a je zaměřena na udržení souladu mezi vývojem zaměstnanosti a cenové hladiny, forma: dobrovolné omezování cen a mezd podnikateli a odboráři, • přímá regulace cen a mezd vládou a zdanění mezd rostoucích rychleji než růst produktivity práce. peníze a cenová stabilita