SLEZSKÁ ZÁKLADY EKONOMIE UNIVERZITA FISKÁLNÍ POLITIKA FAKULTA VEREJNÝCH POLITIK V OPAVĚ FISKÁLNÍ POLITIKA • v rámci přednášky se dozvíte: se dozvíte, že státní rozpočet ]e základním nástrojem fiskální politiky, • pochopíte roli, kterou hrají daně a vládní výdaje při stabilizaci ekonomiky, • naučíte se rozlišovat mezi expanzivní a restriktivní fiskální politikou, • pochopíte rozdíl mezi rozpočtovým defícitem a vládním dluhem, • získáte informace o rozdílných přístupech k fiskální politice, • dozvíte se o problematice přerozdělování bohatství v ekonomice, Literatura: • TULEJA, P., NEZVAL, P., MAJEROVÁ. Základy makroekonomie. Praha: BizBooks, 2012. ISBN 978-80-265-0007-0, ss. 179-204 FAKULTA VEĚEJNÝCH Dni ITTť II nDAUČ fiskální politika STÁTNÍ ROZPOČET • státní rozpočet: základní nástroj fiskální politiky a představuje centralizovaný peněžní fond a ústřední prvek veřejných financí. • veřejné finance: státní rozpočet, • územní rozpočty, tj. rozpočty krajů a obcí, rozpočty zdravotních pojišťoven, • účelové fondy, kam řadíme např. fondy sociálního zabezpečení a finance státních podniků. FAKULTA VEĚEJNÝCH Dni ITTť II nDAUČ fiskální politika STÁTNÍ ROZPOČET • státní rozpočet: základní nástroj fiskální politiky a představuje centralizovaný peněžní fond a ústřední prvek veřejných financí, • veřejné finance: státní rozpočet, • územní rozpočty, tj. rozpočty krajů a obcí, rozpočty zdravotních pojišťoven, • účelové fondy, kam řadíme např. fondy sociálního zabezpečení a finance státních podniků. FAKULTA VEĚEJNÝCH Dni ITTť II nDAUČ fiskální politika STÁTNÍ ROZPOČET • daně: povinné platby, které odvádějí ekonomické subjekty do rozpočtu v předem stanovených lhůtách {příméx nepřímé), • transferové platby: představuj ící j ednostranné výdaj e, • vládní výdaje za statky a služby: financování běžných a investičních výdajů v oblasti školství, zdravotnictví, veřejné správy, justice, armády atd., • funkce státního rozpočtu: stabilizační funkce, alokační funkce (veřejné statky, externality) a přerozdělovací (redistribuční) funkce (regulaci nerovností v ekonomice). FAKULTA VEĚEJNÝCH Dni ITTť II nDAUČ fiskální politika NÁSTROJE FISKÁLNÍ POLITIKY vestavěné stabilizátory: fungují automaticky a zmírňují cyklické výkyvy v ekonomice (progresivní důchodové daně, podpory v nezaměstnanosti, sociální dávky), diskrečníopatření: legislativní rozhodnutí o použití výdajů nebo příjmů rozpočtu (schválení struktury příjmů a výdajů na daný fiskální rok, rozhodnutí o financování některých investičních výdajů, vytváření veřejně prospěšných prací či změnu daňových sazeb). JÁ SLEZSKÁ UNIVERZITA FAKULTA VEĚEJNÝCH Dni ITTť II nDAUČ fiskální politika DOPADY NÁSTROJU NA AGREGÁTNÍ POPTÁVKU A AGREGÁTNÍ NABÍDKU rostou-li výdaje či klesají-li příjmy roste agregátní poptávka, na agregátní nabídku působí pouze příjmová stránka rozpočtu. fiskální poli ii-i: EXPANZIVNÍ FISKÁLNÍ POLITIKA V PŘÍPADĚ NEVYUŽITÝCH ZDROJŮ fiskální politika SLEZSKA UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ 11-2: EXPANZIVNÍ FISKÁLNÍ POLITIKA V PŘÍPADĚ PLNĚ VYUŽITÝCH ZDROJŮ p i p„ o ISRAS L RAS O =Y O fiskální politika SLEZSKA UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ 11-3: EXPANZIVNÍ FISKÁLNÍ POLITIKA V PŘÍPADĚ SNÍŽENÍ DANÍ fiskální politika SLEZSKA UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ ii-4: RESTRIKTIVNÍ FISKÁLNÍ POLITIKA V PRÍPADE SNÍŽENI VLÁDNÍCH VYDAJÚ UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH 11-5: RESTRIKTIVNÍ FISKÁLNÍ POLITIKA V PŘÍPADĚ ZVÝŠENÍ DANÍ o SRAS :' 1 . L RAS SRAS„ efekt vtahování: pokles vládních výdajů nahrazuje růst soukromých výdajů fiskální politika SLEZSKA UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ rozpočtové saldo (BS): rozdíl mezi příjmovou a výdajovou stranou rozpočtu; BS = TT - (G + TR) přebytek x vyrovnaný rozpočet x deficit, dva typy deficitů: defícit cyklický, nazýván také pasivní, který je odrazem ekonomických cyklů a defícit strukturální, označován také jako aktivní, který odráží rozhodnutí fiskální politiky. fiskální politika cyklický deficit:vzniká jako důsledek ekonomický cyklů, faktory působící na výši cyklického deficitu: • pokles produktu a cenové hladiny zvyšují cyklický defícit, a růst produktu a cenové hladiny snižují cyklický defícit, resp. vytváří cyklický přebytek, strukturálnídeficit'vzniká použitím diskrečních opatření, faktory působící na výši cyklického deficitu: • zvýšení strukturálního deficitu, resp. snížení strukturálního přebytku, je důsledkem fiskální expanze a snížení strukturálního deficitu, resp. zvýšení strukturálního přebytku, je důsledkem fiskální restrikce. fiskální politika EKONOMICKÉ DŮSLEDKY DEFICITŮ A PŘEBYTKŮ • vytěsňovacíefekt: tím větší, čím více se blíží ekonomika svému potenciálu, • přebytek lze použít následujícím způsobem: zvýšení vládní výdajů na výrobky a služby zvýšení transferových plateb, snížení rozpočtových příjmů snížením daní, popř. snížení existujícího zadlužení. 11-6: VYTESNOVACI EFEKT A HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ vystup veřejného sektoru *C;o VyStUP soukromého sektoru fiskální politika SLEZSKA UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ vládní (státiu) dluh: akumulace rozpočtových deficitů, způsob zajištění prostředků ke krytí dluhu: • zvýšením přijmuv podobě zvýšení daní nebo snížení výdajů, • vydáním státní obligací {cenných, papírů), • zahraniční půjčkou, např. od Evropské centrální banky, Mezinárodního měnového fondu apod. a nebo vydáním nových peněz (monetizace dluhu), vnitřní x vnější dluh. fiskální politika refinancování: když jsou dluhy splatné, si vláda vypůjčí další finanční prostředky, aby tyto původní dluhy zaplatila, dluhová služba: úrok, který musí vláda každoročně zaplatit za nezaplacený dluh, náklady příležitostí: reprezentovány zbožím a službami, které by mohly být vyprodukovány, kdyby dluh nevznikl, břemeno dluhu: nákladem příležitosti (vytěsněním) aktivity vlády financované rozpočtovým deficitem, vnější dluh: umožňuje zvýšit vládní výdaje, aniž bychom snížili výdaje soukromé, nedochází tak k efektu vytěsnění, nevznikají náklady příležitosti a ani břemeno dluhu. fiskální politika 11-7: VNEJSI DLUH A HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ vystup veřejného sektoru dovoz *C;o VyStUP soukromého sektoru fiskální politika SLEZSKA UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ SNIŽOVÁNÍ DLUHU • stropy rozpočtového deficitu: legislativní stanovení velikosti deficitu rozpočtu v každém fiskálním roce, • stropy dluhu, • veřejný dluh: zahrnuje i dluh zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů, jedná se tedy o dluh soustavy veřejných financí. FAKULTA VEĚEJNÝCH Dni iTTr u nDAirč fiskální politika KLASICKÝ A NEOKLASICKÝ PŘÍSTUP K POJETÍ FISKÁLNÍ POLITIKY úplný vytěsňovací efekt: každé zvýšení státní poptávky způsobí snížení soukromé poptávky ve stejné výši, zlaté pravidlo hospodaření (R H. Young): zásada vyrovnanosti státního rozpočtu je základním pilířem státních financí. KEYNESIÁNSKÝ PŘÍSTUP K POJETÍ FISKÁLNÍ POLITIKY • pro vytvoření efektivní poptávky doporučovali zastánci tohoto směru využít státní rozpočet. MONETARISTICKY PŘÍSTUP K POJETÍ FISKÁLNÍ POLITIKY • negativní důchodové daně (M. Friedman): principem byla část garantovaného důchodu, kterou by stát zaručoval —>■ pokud by jednotlivec nedosahoval stanovené částky tohoto zaručeného důchodu, byl by mu vyplácen transfer - negativní daň. SLEZSKA UNIVERZITA fiskální politika FAKULTA VEĚEJNÝCH přistup teorie racionálních očekávání k pojetí fiskální politiky • stát může ovlivňovat vývoj ekonomických veličin pouze iracionálními zásahy, při kterých záměrně vytváří u ekonomických subjektů mylná očekávání, • výjimka: teorém ricardiánské ekvivalence, který spočívá v myšlence neškodnosti deficitů státního rozpočtu, neboť ty, dle Barra, nezvyšují ani úrokovou míru ani agregátní poptávku, protože ekonomické subjekty se chovají racionálně. SLEZSKA UNIVERZITA fiskální politika FAKULTA VEREJNÝCH je třeba vrátit tržnímu hospodářství všechna jeho práva a skoncovat s nepřetržitým růstem státního intervencionismu, Lafferova křivka: zaměřena na rozbor negativních dopadů při vysoké míře zdanění, Lafferův bod: maximum příjmů do státního rozpočtu, Lafferův efekt zvýšením daňové sazby může dojít k tak velkému snížení nabídky určitého statku, že následně dojde k poklesu daňových příjmů. fiskální politika ii-8: LAFFEROVA KŘIVKA UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH ROZPOČET A PROBLEMATIKA PŘEROZDĚLOVÁNÍ • Lorenzova křivka (LC): grafickým vyjádřením rozdělení důchodů, kdy na horizontální ose jsou zobrazeny skupiny obyvatel seřazené podle důchodů od nej nižších k nej vyšší m a na ose vertikální jsou zobrazeny kumulativní procentní podíly pro jednotlivé skupiny obyvatel, • ideální x skutečná Lorenzova křivka. 11-9: LORENZOVA KŘIVKA procento důchodů o 20 40 60 80 10 procento obyvatel fiskální politika SLEZSKA UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ ROZPOČET A PROBLEMATIKA PŘEROZDĚLOVÁNÍ SLEZSKA UNIVERZITA FAKULTA VEĚEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ Giniho koeficient (GJ: poměr ploch mezi ideální a skutečnou křivkou a pod ideální křivkou: X Gc~Y+Y 100 (11.2) • míra nerovnosti, • Robin Hood index: maximální vertikální vzdáleností mezi skutečnou a ideální Lorenzovou křivkou, • Robin Hood index: kolik procent mezd by bylo třeba přerozdělit, aby mělo všechno obyvatelstvo stejně. fiskální politika n-io: GINIHO KOEFICIENT V GRAFICKÉM VYJÁDŘENÍ procento 100 důchodů 80 60 40 20 X + Y ÍOO procento obyvatel fiskální politika SLEZSKA UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ