SLEZSKÁ ZÁKLADY EKONOMIE UNIVERZITA TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ FAKULTA VEREJNÝCH POLITIK V OPAVĚ TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ V rámci této přednášky se dozvíte: • jak fungují trhy s výrobními faktory a zvláště trhu práce, • proč mají špičkoví sportovci a umělci vysoké příjmy, • jak je třeba se rozhodovatpronajímáte-li si ve firmě výrobních faktory, • jak funguje trh práce, informace o roli odborů na trhu práce, • o vzájemném vztahu mezi úsporami, kapitálem a investicemi, • jak funguje trh s kapitálem, • a získáte poznatky o rozhodování podnikatele pfí investování a. o významu současné a budoucí hodnoty výnosů. Literatura: TULEJA, P., NEZVAL, P., MAJEROVÁ. Základy makroekonomie. Praha: CP Books, 2011. ISBN 978-80-251-3577-8, ss. 175-202 JÁ SLEZSKÁ UNIVERZITA FAKULTA VEĚEJNÝCH Dni ITTť II nDAUČ TRH VÝROBNÍCH FAKTORU CENY VÝROBNÍCH FAKTORŮ poptávka po výrobních faktorech je odvozenou poptávkou, nutno odlišit cenu konkrétního výrobního faktoru a cenu služby, kterou nám poskytuje -» cena služby, mezní náklady na výrobní faktor (MCVF): dodatečný náklad firmy vzniklý zapojením dodatečné jednotky výrobního faktoru do výroby, příjem z mezního produktu výrobního faktoru (MRPVF): dodatečný příjem, který firma získá prodejem produktu, vytvořeného zapojením dodatečné jednotky výrobního faktoru do výroby, přičemž ostatní vstupy zůstávají konstantní. rovnováha hrmy: MCVF = MRPVF (4.1) JÁ SLEZSKÁ UNIVERZITA FAKULTA VEĚEJNÝCH Dni ITTť II nDAUČ TRH VÝROBNÍCH FAKTORU CENY VÝROBNÍCH FAKTORŮ • MCVF < MRPVp podnikatel bude nakupovat další jednotky výrobního faktoru a rozšiřovat výrobu, a to až do výše příjmu z mezního produktu faktoru. • MCVF > MRPVp podnikatel omezí poptávku po výrobním faktoru až do okamžiku dosažení rovnováhy. • dokonalá konkurence na trhu produktů i výrobních faktorů: JÁ SLEZSKÁ UNIVERZITA FAKULTA VEĚEJNÝCH Dni ITTť II nDAUČ MCyp = pVp (4-2) TRH VÝROBNÍCH FAKTORU CENY VÝROBNÍCH FAKTORŮ SLEZSKA UNIVERZITA FAKULTA VEĚEJNÝCH firma bude zvyšovat množství daného faktoru do té doby, dokud se příjem z mezního produktu nevyrovná jeho ceně: MCVF = pVF = MRPVF MCVF = pVF = DVF (4-3) (4-4) TRH VÝROBNÍCH FAKTORU 4-i: VZTAH PŘIJMU Z MEZNÍHO PRODUKTU VÝROBNÍHO FAKTORU A MEZNÍCH NÁKLADŮ NA VÝROBNÍ FAKTOR V DOKONALE KONKURENČNÍM (A) A NEDOKONALE KONKURENČNÍM (B) PROSTŘEDÍ TRH VÝROBNÍCH FAKTORU SLEZSKA UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ CENY VÝROBNÍCH FAKTORŮ posun křivky poptávky po výrobním faktoru: dán změnou ceny vyráběné produkce anebo změnou technologie výroby, firmy za služby výrobních faktorů platí: • pozemkovou rentu, jejímž základem je výnos z půdy a jednotkovou veličinou je sazba pozemkové renty, • mzdu, jejímž základem je produktivita práce a jednotkovou veličinou je mzdová sazba, nebo úrok, jehož základem je budoucí výnos a jednotkovou veličinou je úroková sazba. JÁ SLEZSKÁ UNIVERZITA FAKULTA VEĚEJNÝCH Dni ITTť II nDAUČ TRH VÝROBNÍCH FAKTORU CENY VÝROBNÍCH FAKTORŮ • substituce vstupů: optimální kombinace využití vstupů je taková, v jejímž případě platí, že příjmy z mezních produktů jednotlivých výrobních faktorů se sobě rovnají: MRPA MRP, MRP, k Pa Pl Pk (4-5) JÁ SLEZSKÁ UNIVERZITA FAKULTA VEĚEJNÝCH Dni ITTť II nDAUČ TRH VÝROBNÍCH FAKTORU POZEMKOVÁ RENTA • pozemková renta: důchod plynoucí z vlastnictví půdy. • nabídkapůdy]e fixní a tím pádem také cenově neelastická. • čisté ekonomická renta: důchod placený za služby libovolného výrobního faktoru s fixní nabídkou -» odměna za speciální talent FAKULTA VEĚEJNÝCH Dni iTTr u nuAirč TRH VÝROBNÍCH FAKTORU 4-2: POZEMKOVÁ RENTA UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH firmy rozšiřují nebo omezují poptávku po práci až do okamžiku, v kterém se mezní náklady na práci (MCj) vyrovnají s příjmem z mezního produktu práce (MRPJ, dokonalá konkurence: firma neovlivňuje cenu práce, tj. mzdovou sazbu a proto se mezní náklady práce rovnají mzdové sazbě, křivka poptávky po práci má vlivem zákona klesajících výnosů klesající charakter. TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ velikost MRPL závisí: na kvalifikaci práce a schopnostech managementu využívat kvalifikaci. množství nabízené práce je závislé na výši mzdové sazby a je určena „ztrátou" spojenou s obětí volného času, substituční efekt: růst mzdy vede k růstu nabízení práce, tedy práce nahrazuje volný čas, důchodový efekC vyšší mzdová sazba zvýší reálné důchody natolik, že domácnosti mění preference ve prospěch volného času. TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ 4-3: INDIVIDUÁLNI NABÍDKA PRACE A SUBSTITUČNÍ A DŮCHODOVÝ EFEKT TRH VÝROBNÍCH FAKTORU rovnováha na trhu práce: dána průsečíkem tržní křivky poptávky po práce a tržní křivky nabídky práce, křivka tržní nabídky práce: kolik budou nabízet všichni pracovníci působící na tomto trhu při každé mzdové sazbě. mzdové rozdíly:dány segmentací trhu práce, segmentace trhu práce: dána existencí nekonkurenčních skupin na trhu práce. TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ nedokonale konkurenční trh práce: vymezení je obtížné -» tendence k nedokonalé konkurenci. mzdová nepružnost ceny reagují velmi pomalu na výrazné změny na trzích práce. mzdová sazba (taríf): firmy vytvářejí vlastní mzdové struktury, kvalifikační systémy apod., další formy omezení: kolektivní smlouvy, pracovně právní zákonodárství (minimální mzda). TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ ÚLOHA ODBORŮ NA TRHU PRÁCE odbory: odvětvová sdružení pracujících, která vedou kolektivní vyjednávání o podmínkách na trhu práce, vyjednávači síla odborů představuje monopolní výhodu, omezení nabídky práce ze strany odborů: uzákonění maximální pracovní doby, prodlužování dovolených, delší období pro učební poměr, zákaz práce mladistvých v některých oborech, omezení práce cizinců apod. TRH VÝROBNÍCH FAKTORU FAKULTA VEĚEJNÝCH Dni iTTr u nDAirč 4-4: VLIV ODBORŮ NA ROVNOVÁHU NA TRHU PRÁCE - SNÍŽENÍ NABÍDKY PRÁCE ODBORY w / # /SL;0 1 t t 1 t t » /Sl * < * \ t \ t \ * \ t \ * \ * \ \ ,< D, < S, \A ./ L_ B / /' ..** TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ monopson: struktura, jež vzniká tehdy, pokud na trhu práce existuje jediná dominantní firma zaměstnávající buďto veškeré práceschopné obyvatelstvo, nebo pracovníky určité profese. monopson maximalizující zisk: nebude najímat práci v množství odpovídající rovnováze na trhu práce. Jeho výsadní postavení ho vede k tomu, že najímá méně práce pň nižší mzdové sazbě. bilaterální monopol: situace, v niž na straně poptávky existuje pouze jedna firma (monopson) a na straně nabídky organizace, jež zastupuje veškeré pracovníky či pouze určitou profesi (monopol). TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ 4-5: MONOPSON UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH POJETÍ KAPITÁLU • kapitál: úspory přeměněné v investice, tj. jako úspory vydané za účelem zhodnocení. • kapitál: hodnota schopná zhodnocení, tj. se schopností obohacovat se o přírůstek hodnoty. • kapitál jako výrobnífaktor'je považován za faktor odvozený, druhotný. • kapitálové statky: umožňují podnikateli produkovat, přičemž v rámci této kategorie rozlišujeme mezi stavbami, zařízením a zásobami. • porďoliový (fixní) kapitál: má podobu cenných papírů (akcie a různé typy dluhopisů). • peněžní kapitál: má podobu peněz, jež jsou nabídnuty k investování. • úvěr: vztah mezi držitelem peněz - věřitelem, který poskytuje své prostředky někomu jinému a dlužníkem (např. podnikatelem), který se zavazuje splatit půjčené peníze do určité doby a zaplatit sjednanou odměnu - úrok. FAKULTA VEĚEJNÝCH Dni iTTr u nDAirč TRH VÝROBNÍCH FAKTORU KAPITÁLOVÉ STATKY A JEJICH AKUMULACE • kapitálové statky: forma kapitálu, která firmě umožňuje produkovat. • kapitálové statky se spolupodílí na tvorbě hodnot a prochází procesem výrobní spotřeby buďto jednorázově jako oběžný kapitál (materiál), nebo postupně jako fixní kapitál (budovy, stroje apod.) • amortizační odpisy: prostředek s jehož pomocí se eviduje opotřebení fixního kapitálu. FAKULTA VEĚEJNÝCH Dni iTTr u nDAirč TRH VÝROBNÍCH FAKTORU KAPITÁLOVÉ STATKY A JEJICH AKUMULACE • akumulace kapitálu: shromažďování odpisů v amortizačním fondu, tj. přeměna peněžních prostředků na kapitál. • akumulaci kapitálu členíme na: • reálná akumulace: kapitálové statky produkují prostředky k pořízení nových kapitálových statků. • akumulace peněžní: dochází k akumulaci peněžních úspor. FAKULTA VEĚEJNÝCH Dni iTTr u nDAirč TRH VÝROBNÍCH FAKTORU KAPITÁLOVÉ STATKY A JEJICH AKUMULACE • investice: proces zavádění kapitálových statků do výroby za účelem produkce nových kapitálových statků. • investice členíme na: • obnovovacích (restitučních) investicích (Ig): v procesu investování musí nahradit opotřebované kapitálové statky, čisté (netto, rozširovací) investice (Ijý: dochází ke zvětšování zásoby kapitálových statků, • hrubé (brutto) investice (1^: suma obnovovacích a čistých investic. FAKULTA VEREJNÝCH Dni iTTr u nuAirč TRH VÝROBNÍCH FAKTORU KAPITÁLOVÉ STATKY A JEJICH AKUMULACE iB = iR + iN (4.6) • tři otázky spojené s investováním: • Kde berou hrmy prostředky n a nákup nových kapitálových statků? kapitálový trh. Na základě čeho se firmy rozhodují o tom zda a kam budou investovat? -> výnosy z kapitálu. • Jak a kde dochází k přeměně investic na nové kapitálové statky? -> odlišení trhu kapitálu a trhu kapitálových statků. FAKULTA VEREJNÝCH Dni iTTr 11 nDAirč TRH VÝROBNÍCH FAKTORU nabídka kapitálu: představována zejména úsporami domácností, které se zříkají současné spotřeby v očekávání budoucích výnosů. úrok: výnos z uspořené částky —>■ odměna za odložení spotřeby. úroková míra (úroková sazba) (ij: míra zhodnocení vložené částky za určité období —>■ poměr úroku z uspořené částky k této uspořené částce. TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ TRH KAPITÁLU Ír= — -100 (47) ASj - úrok z uspořené částky Sj - úspora • budoucí hodnota dnešních úspor pro jedno časové období: S1 = (1 + ir) ■ S0 (4.8) SQ - současná úspora S1 - budoucí úspora v čase t+i TRH KAPITÁLU SLEZSKA UNIVERZITA FAKULTA VEĚEJNÝCH Dni ITTť II nDAUČ budoucí hodnota dnešních úsporpro n-časových období: sn = (i + irr-s0 (4.9) Sn - budoucí úspora v čase t+n, pro n = (i;oo) S1 - (i+ir)n - úročitel: říká nám kolikrát se zvýší počáteční vklad za n let při dané úrokové míře TRH VÝROBNÍCH FAKTORU současná hodnota budoucích úspor pro n-časových období: S s° ~ (i +\y ^-10) i/(i+ir)n - odúročitel (diskont): vyjadřuje kolikrát nižší je současná hodnota budoucích příjmů, které získáme na konci n-tého roku při dané úrokové míře ir. TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ úroková míra: se používá tehdy, když se jedná o obecné stanovení míry výnosu, úroková sazba: veličina daná trhem kapitálu, s níž porovnáváme svá očekávání (např. propočtené míry výnosu). poptávka po kapitálu: poptávka firem, které mají potřebu financovat nákup kapitálových statků -» určena příjmem z mezního produktu kapitálu a je nepřímo závislá na výši úrokové míry (sazby). TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ při stanovení rovnováhy na trhu s kapitálem je třeba rozlišovat mezi: • krátkodobým hlediskem: nabídka na trhu kapitálem dána, dlouhodobým hlediskem: hraje roli fakt, že domácnosti se mohou rozhodnout, zda budou nabízet větší úspory, když úroková míra vzroste. rovnovážná úroková míra (í^elr)- vyrovnává úspory a investice. TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ 4-6: URČENI ROVNOVÁŽNE ÚROKOVÉ MÍRY V KRÁTKÉM OBDOBÍ TRH VÝROBNÍCH FAKTORU SLEZSKA UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ 4-7: URČENI ROVNOVÁŽNE ÚROKOVÉ MÍRY V DLOUHÉM OBDOBÍ TRH VÝROBNÍCH FAKTORU SLEZSKA UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ skutečná úroková míra > í^elr domácnosti vytvářejí úspory, které jsou vyšší než poptávka po kapitálu. skutečná úroková mura <íi7elr: poptávka po kapitálu je větší než úspory, které byly v minulosti utvořeny při těchto úrokových mírách. úroková míra plní funkci tržní ceny. funkce úrokové míry: • vede domácností k tomu, aby obětovaly současnou spotřebu a zvyšovaly zásoby kapitálu, • vede firmy k vyhledávání co nejefektivnějších investic. TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ instituce kapitálového trhu: banky: shromaždují vklady svých klientů, aby je na druhé straně půjčovaly jiným formou úvěru, vkladatelé úspor: za vklady vyplácí banka úrok a za úvěry banka úrok přijímá, nepřímý způsob získání zdrojů: cenné papíry: nakupují banky, soukromé osoby nebo investiční a penzijní fondy -» emitent získává prostředky a investor výnos -> burzy. obligace: cenný papír obsahující závazek emitenta vyplácet držiteli cenného papíru dohodnutý úrok po dobu splatnosti a po jejím vypršení vyplacení nominální hodnoty dluhopisu. dluhopis: emitován nejen firmou, ale i vládou či samosprávami měst -> menší riziko a menší výnos. • akcie: cenný papír představující majetkový podíl na firmě a příslib vyplácet dividendu, tedy podíl na zisku. TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ rozhodování o investici: porovnání různých měr výnosu, které mohou očekávat při alternativním umístění svých prostředků. míra výnosu z kapitálu: měřítko pro rozhodování firmy o kapitálu. podoby výnosu z kapitálu: úrok, zisk, renta z půdy či technologická renta. míra čistého zisku: poměr zisku k zásobě kapitálu. TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ 4-i: SROVNÁNÍ MÍRY VÝNOSU PLYNOUCÍ Z PODNIKÁNÍ A Z VKLADU PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ DO BANKY činnost podnikání vklad do banky vklad 1.000.000,- 1.0OO.OOO,- míra výnosů v % 1,50 2fOO vynos 15.000,- 20.000,- TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ současná hodnota budoucích výnosů (SH): SH ~ (ifíô+alb1+■"+čirtř (4-u) čistá současná hodnota budoucích výnosů (SHfJ: od současné hodnoty odečtěme náklady na investici. Volíme pak tu variantu, která má čistou hodnotu budoucích výnosů nejvyšší. TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ r 4-2: ČISTÁ SOUČASNÁ HODNOTA Z INVESTIČNÍCH VARIANT A - C varianta úroková míra investiční náklady výnosy v prvním roce výnosy v druhém roce současná hodnota čistá současná hodnota varianta A 10% 50 110 121 149,1 varianta B 5% 100 200 250 4177 3177 varianta C 2% 70 220 260 465,5 395,5 TRH VÝROBNÍCH FAKTORU SLEZSKA UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK V OPAVE