Jeden v davu MENŠINOVÉ SKUPINY Mgr. Andrea Preissová Krejčí, Ph.D. Jak uspět v tomto předmětu? ■2025 - zápočet – formou písemného testu ověřující znalosti. � � ■Téma: vývoj a současné problémy soc. práce s menšinami a migranty je zpracováno ve studijních oporách: ■Preissová Krejčí, Andrea: Menšinové skupiny. Opava 2023. ■Preissová Krejčí, Andrea: Multikulturní výchova. Opava 2021. � Rozsah a způsob zakončení •UVSRPCP034 Sociální práce s menšinami a migranty je nahrazen: •UVSSPUP022 Menšinové skupiny • •Fakulta veřejných politik v Opavě •léto 2024 •Rozsah •1/1/0. 4 kr. Ukončení: z. •10př/sem. 4 kr. Ukončení: z. • •– zakončení testem • • Literatura: ■PASTRŇÁK, R. Sociální práce s menšinami a migranty. Opava: Optys, 2008. ISBN 978-80-85819-69-4. ■KOLEKTIV AUTORŮ (Dvořáková, J., Hervertová, V., Horská, J., Mourečková, H.). Metody sociální práce s imigranty, azylanty a jejich dětmi. Triton 2007. ISBN 978-80-7387-097-3. ■ŠIŠKOVÁ, T. (ed.). Výchova k toleranci a proti rasismu: zdroje a formy rasismu a netolerance: informace o národnostních menšinách: hry a cvičení pro žáky a studenty. Praha: Portál, 2008. ISBN 9788073671822. ■TESAŘ, F. Etnické konflikty. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-097-9. ■MATOUŠEK, Oldřich a kol. Základy sociální práce. Vyd. 3. Praha: Portál, 2012. 309 s. ISBN 978-80-262-0211-0. (kapitola: L. Musil a P. Navrátil: Přístupy k práci s menšinami, s. 267-293). TOMEŠ, Igor. Obory sociální politiky. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-7367-868-5. (kapitola: Podpora národnostním menšinám a migrantům, s. 297-340). MATOUŠEK, Oldřich a kol. Sociální služby. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-310-9. (kapitoly: Služby pro etnické menšiny, s. 92-95; Služby pro uprchlíky, s. 95-96). TOMEŠ, Igor. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-680-3. (kapitola: Sociální ochrana menšin, etnik a migrantů, s. 303-312). Literatura ■PREISSOVÁ KREJČÍ, A. Za hranice multikulturalismu. Olomouc: Univerzita Palackého, 2016. ■PREISSOVÁ KREJČÍ, A. Multikulturalismus – ztracené paradigma? Olomouc: Univerzita Palackého, 2014. ■PREISSOVÁ KREJČÍ, A. – CICHÁ, M. – GULOVÁ, L. Jinakost, předsudky, multikulturalismus. Olomouc: Univerzita Palackého, 2012. ■PREISSOVÁ, Andrea. Sociální exkluze v multikulturních společnostech: komparace současné situace v České republice a v Mexiku. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. 191 s. ISBN 978-80-244-3648-7. ■PREISSOVÁ, Andrea, ed. a ŠOTOLA, Jaroslav, ed. Metodika pro realizaci multikulturní výchovy formou zážitkové pedagogiky. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2012. 246 s. ISBN 978-80-244-3140-6. ■HIRT, T. Svět podle multikulturalismu. In HIRT, T. – JAKOUBEK, M. a kol. Soudobé spory o multikulturalismus a politiku identit. Plzeň: Aleš Čeněk, 2005. ■MOREE, D. Základy interkulturního soužití. Praha: Portál, 2015. � � � Dostupnost ■https://www.vydavatelstviupol.cz/cz/results,1-20?keyword=Preissov%C3%A1+&limitstart=0&option=com_v irtuemart&view=category&virtuemart_category_id=0 � ■Preissová Krejčí, A. Menšinové skupiny, Distanční studijní text, druhé doplněné vydání, Opava 2023. � ■Dále: Otevřené časopisy (open access časopisy), což jsou vědecké a odborné časopisy volně dostupné na základě tzv. “otevřeného přístupu” (Open Access): � Publikace odpovídající tématu volně ke stažení: • •Pedagogická orientace •Dostupné na www: •https://journals.muni.cz/pedor/article/view/6453 • •Paidagogos •Dostupné na www: http://www.paidagogos.net/issues/2016/1/article.php?id=5 • •AntropoWebzin •Dostupné na www: •http://www.antropoweb.cz/webzin/index.php/webzin/article/view/224 • •Studia Paedagogica •Dostupné na www: •http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/studia-paedagogica/article/view/1545 • •Trauma dětských válečných uprchlíků z Ukrajiny v kontextu vzdělávání | Studia paedagogica (muni.cz) • •Sociální pedagogika •Dostupné na www: •http://soced.cz/wp-content/uploads/2014/11/STUDIE_Limity-%C4%8Desk%C3%A9ho-pojet%C3%AD-multikultur n%C3%AD-v%C3%BDchovy_FINAL.pdf • • • Menšiny - jednotlivé etnické a národnostní menšiny v ČR ■https://www.vlada.cz/cz/pracovni-a-poradni-organy-vlady/rnm/mensiny/narodnostni-mensiny-15935/ ■Národnostní menšiny | Vláda ČR (gov.cz) ■Menšiny a marginalizované skupiny ■Klíčová slova: menšina, etnická menšina, národnostní menšina, sociální exkluze, marginalizace � „Co si představujete pod pojmem menšina?“ ■Pod pojmem menšina si můžeme představit nejenom komunity Vietnamců, Romů, Řeků, Slováků, ale také osoby handicapové, sociálně slabé, seniory, drogově závislé, bezdomovce, náboženské skupiny a mnohé další. ■Etnické menšiny jsou obecně složeny z jednotlivců spojených dohromady různými vazbami – původem, národností, kulturou, náboženstvím ad. ■Národnostní menšinou označuje takové menšiny, jejichž příslušníci se začnou považovat za součást národa, který žije za hranicí státu, v němž tvoří menšinu. Jejich jazyk byl kodifikován na půdě onoho „mateřského národa“, jehož kulturu přijímají a sdílejí… Národnostní menšiny Počty obyvatel Česka podle národností: ■https://www.czso.cz/staticke/data/2000013/CR/SPCR152.pdf - souhrnná tabulka; https://www.czso.cz/documents/10180/20551765/170223-14.pdf - analýza: Národnostní struktura obyvatel. Něco jiného pak jsou počty cizinců, které jsou aktualizovány každý rok, viz: https://www.czso.cz/csu/cizinci/cizinci-pocet-cizincu Tady jsou informace k zákonu o státním občanství ČR: https://www.mvcr.cz/clanek/informace-k-novemu-zakonu-o-statnim-obcanstvi-cr.aspx?fbclid=IwAR3lEEOwU Tf1Ws0XTGh7_2x_AaQp8wU3z-15Ug4IGWFP1YiduXdSUMR1x6M - uvádí se tam, že "Dne 1. 1. 2014 nabyde účinnosti zákon č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky)", který mj. plně opouští princip jediného státního občanství a naopak se zcela přiklání k možnosti existence dvojího (či vícerého) státního občanství. a k nabývání občanství nějaké statistické informace zde: https://www.czso.cz/csu/cizinci/2-ciz_nabyvani_obcanstvi. Obsah obrázku text, číslo, snímek obrazovky, Písmo Popis byl vytvořen automaticky Skupina barevných dřevěných figurek V současnosti jsou uznanými národnostními menšinami v ČR tyto: ■Bulhaři, Chorvati, Maďaři, Němci, Poláci, Slováci, Srbové, Romové, Rusíni, Rusové, Řekové, Ukrajinci, Vietnamci, Bělorusové. ■Status národnostní menšiny komunitám umožňuje více rozvíjet jejich kulturu, tradice a především jazyk. Menšiny musí splňovat dvě základní podmínky: jejich komunity musí v českých zemích historicky působit (přesná doba není stanovená), a mít dostatečný počet příslušníků s českým občanstvím (rovněž není upřesněn). Zařazení národnostní menšiny mezi uznané navrhuje Rada vlády pro národnostní menšiny a schvaluje vláda ČR (Jiřička, Žilková, 2013). ■Rada vlády pro národnostní menšiny (dále jen „Rada“) je stálým poradním a iniciativním orgánem vlády České republiky pro otázky týkající se národnostních menšin a jejich příslušníků (Vláda ČR, 2009–2020a). ■Vyrocni-zprava-o-cinnosti-Rady-vlady-pro-narodnostni-mensiny-v-roce-2022.pdf (gov.cz) ■Mimo tuto Radu se menšinovou problematikou zaobírá také Rada vlády pro záležitosti romské menšiny, tato je také stálým poradním a iniciačním orgánem vlády v oblasti romské integrace (Vláda ČR, 2009–2020b). Národnostní menšiny opáčko ■Vymezení pojmu národnostní menšina a příslušník národnostní menšiny stanoví zákon 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Konkrétně § 2 zní: ■Národnostní menšina je společenství občanů České republiky žijících na území současné České republiky, kteří se odlišují od ostatních občanů zpravidla společným etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi, tvoří početní menšinu obyvatelstva a zároveň projevují vůli být považováni za národnostní menšinu za účelem společného úsilí o zachování a rozvoj vlastní svébytnosti, jazyka a kultury a zároveň za účelem vyjádření a ochrany zájmů jejich společenství, které se historicky utvořilo. ■Příslušníkem národnostní menšiny je občan České republiky, který se hlásí k jiné než české národnosti a projevuje přání být považován za příslušníka národnostní menšiny spolu s dalšími, kteří se hlásí ke stejné národnosti. � Cizinci ■Jinou skupinou (také termínově vymezenou) jsou cizí státní příslušníci, tj. cizinci. ■K 30. červnu 2023 bylo na území ČR registrováno celkem 1 036 798 osob cizí státní příslušnosti, z toho 344 398 na základě oprávnění k přechodnému pobytu, 342 186 na základě oprávnění k trvalému pobytu a 350 214 na základě (aktivní) registrace dočasné ochrany. V tomto počtu mírně převažují ti, kteří v ČR mají trvalý pobyt, nad těmi, kteří zde žijí přechodně. Nejvíce cizinců žije v Praze, Brně a Plzni. ■Nejpočetnější komunitu cizinců na území Česka již delší dobu tvoří Ukrajinci. Před vypuknutím ruské vojenské agrese na Ukrajině jich tu žilo 199 210. V důsledku ruské vojenské agrese nyní žije v Česku přes 550 000 Ukrajinců. Následuje Slovensko (118 130) a s větším odstupem pak Vietnam (67 047) a Rusko (42 505), dále pak Rumunsko (20 203), Polsko (17 802), Bulharsko (17 769) a Německo (13 183). Cizinecká populace v Česku je ale rozmanitá s příchozími téměř ze všech koutů světa. Narazit tak můžete i na někoho z Jamajky (19), Mosambiku (12) nebo třeba Svaté Lucie (4). Nejvíce cizinců si za svůj domov vybralo Prahu, v hlavním městě jich žije přes 30 %. Z ostatních krajů je nejpopulárnější Středočeský (bez Prahy) a následuje Jihomoravský kraj. Naopak nejméně cizinců žije v Olomouckém a ve Zlínském kraji. Aktualizované statistiky k počtu cizinců pravidelně vydává Český statistický úřad nebo Ministerstvo vnitra. ■Pozor, nezaměňujme tedy příslušníky národnostních menšin a cizí státní příslušníky, byť se mohou hlásit ke stejné národnosti. ■Čtvrtletní zpráva o migraci za II. čtvrtletí 2023: Čtvrtletní zpráva o migraci za II. čtvrtletí 2023 - Ministerstvo vnitra České republiky (mvcr.cz), cit. 30. 8. 2023). ■Čtvrtletní_zpráva_o_migraci_–_IV_2023 (1).pdf ■Cizinci: Počet cizinců | ČSÚ (czso.cz) � AKTUÁLNÍ ZPRÁVY O MIGRACI V RÁMCI ČR Legální migrace ■K 30. červnu 2023 bylo na území ČR registrováno celkem 1 036 798 osob cizí státní příslušnosti, z toho 344 398 na základě oprávnění k přechodnému pobytu a 342 186 na základě oprávnění k trvalému pobytu a 350 214 na základě registrace dočasné ochrany. Za výrazným nárůstem počtu cizinců na území ČR stojí zejména vydávání dočasné ochrany státním příslušníkům Ukrajiny, kteří prchají před válkou ve své zemi. Mezi cizinci pobývajícími legálně na území ČR převažují občané třetích zemí (808 474 osob, tj. 78 %) nad občany členských států EU, EHP a Švýcarska (228 324 osob, tj. 22 %). ■MEZINÁRODNÍ OCHRANA ■ V období od 1. ledna do 30. června 2023 bylo v České republice evidováno celkem 708 žádostí o mezinárodní ochranu. Nejvíce žádostí o mezinárodní ochranu v tomto období podali státní příslušníci Turecka, a to konkrétně 78 žádostí. Dalšími v pořadí byli žadatelé z následujících států: Uzbekistánu (74), Vietnamu (74) a Ukrajiny (73). ■DOČASNÁ OCHRANA ■Za výrazným nárůstem počtu cizinců na území ČR stojí zejména vydávání dočasné ochrany těm, kteří prchají z důvodu ruské vojenské agrese na Ukrajině. K 30. 6. 2023 bylo v České republice evidováno celkem 349 140 aktivních registrací dočasných ochran. Celkově vydaných dočasných ochran bylo za období od začátku konfliktu (24. 2. 2022) do 2. 7. 2023 celkem 537 350. � � Cizinci podle státní příslušnosti IV. 2023 zdroj: OAMP, MV Státní příslušnost Počet tj. % Ukrajina 574 447 54 % Slovensko 119 182 11 % Vietnam 67 783 6 % Rusko 40 990 4 % Rumunsko 20 469 2 % Polsko 17 837 2 % Bulharsko 17 907 2 % Německo 12 719 1 % Mongolsko 12 664 1 % Maďarsko 11 117 1 % PROBLÉM MIGRAČNÍ KRIZE VE VZTAHU K PŘÍLIVU UPRCHLÍKŮ Z UKRAJINY DO KRAJIN EU 2022-2023 Migrační krize ■Dne 24. února 2022 zahájilo Rusko vojenskou agresi vůči Ukrajině. Od té doby uprchly před válkou miliony lidí, kteří hledají útočiště v zemích EU a v Moldavské republice. ■4,8 milionu uprchlíků z Ukrajiny se v EU zaregistrovalo k dočasné ochraně nebo v podobném režimu (zdroj: UNHCR, 6. prosince 2022) ■EU vyjadřuje plnou solidaritu Ukrajině i jejím obyvatelům. V reakci na agresi Ruska prokázala EU jednotu a sílu a poskytla Ukrajině koordinovanou humanitární, politickou, finanční a materiální podporu. � ■EU přijala na pomoc uprchlíkům konkrétní opatření, mezi něž patří: ·mechanismus dočasné ochrany osob prchajících před válkou, ·uvolnění částky 523 milionů eur na humanitární pomoc, ·poskytnutí podpory v oblasti civilní ochrany pro Ukrajinu, Česko, Moldavsko, Polsko, Slovensko a Úřad OSN pro uprchlíky (UNHCR), ·finanční a technická podpora pro členské státy poskytující útočiště uprchlíkům, ·podpora správy hranic pro země EU a Moldavsko. � Přijímání uprchlíků – Mechanismus dočasné ochrany ■EU dne 4. března 2022 aktivovala směrnici o dočasné ochraně. Cílem je zmírnit tlak na vnitrostátní azylové systémy a umožnit vysídleným osobám požívat harmonizovaných práv v celé EU. Tato práva se týkají: ■• pobytu, ■• přístupu na trh práce a bydlení, ■• lékařské pomoci, ■• sociální pomoci, ■• přístupu dětí ke vzdělávání. � ■Dočasná ochrana je krizový mechanismus, který lze aktivovat v případě hromadného přílivu vysídlených osob a který má poskytnout okamžitou kolektivní ochranu vysídleným osobám, jež se nemohou vrátit do své země původu. � Přijímání uprchlíků – Mechanismus dočasné ochrany ■Mechanismus dočasné ochrany byl původně zaveden na jeden rok, ale byl již prodloužen do 4. března 2024. V závislosti na vývoji situace na Ukrajině může být prodloužen o další rok, tedy do března 2025. (Viz: Reakce EU na invazi Ruska na Ukrajinu - Consilium (europa.eu), cit. 30.8. 2023) ■Do škol v 26 členských státech EU a zemích přidružených k Schengenu se zapsalo téměř 775 000 žáků. Obsah obrázku text, mapa, atlas, Písmo Popis byl vytvořen automaticky Čtvrtletní_zpráva_o_migraci_–_IV_2023 (1).pdf ■LEGÁLNÍ MIGRACE K 31. prosinci 2023 bylo na území ČR registrováno celkem ■1 065 740 osob cizí státní příslušnosti, ■z toho 341 111 na základě oprávnění k přechodnému pobytu, ■349 995 na základě oprávnění k trvalému pobytu a ■375 021 na základě registrace dočasné ochrany. ■ Za výrazným nárůstem počtu cizinců na území ČR stojí zejména vydávání dočasné ochrany státním příslušníkům Ukrajiny, kteří prchají před válkou ve své zemi. ■Mezi cizinci pobývajícími legálně na území ČR převažují občané třetích zemí (836 044 osob, tj. 78 %) nad občany členských států EU, EHP a Švýcarska (229 696 osob, tj. 22 %) Ukrajinské děti na českých školách ■Školy podle nových informací vykázaly k 31. březnu 2023 celkem 51 281 dětí a žáků - uprchlíků z Ukrajiny. ■Při srovnání s jejich počty k 30. září 2022 tedy došlo k nárůstu o 996 dětí a žáků z Ukrajiny. Zaměstnanců z řad Ukrajinců s vízem dočasné ochrany je ve školách aktuálně 2090, z toho zhruba polovina vykonává práci učitelek a učitelů či ostatních pedagogických pracovníků. � Obsah obrázku text, snímek obrazovky, číslo, Písmo Popis byl vytvořen automaticky Ukrajinské děti na českých školách Obsah obrázku text, snímek obrazovky, číslo, menu Popis byl vytvořen automaticky ■Celkově bylo k 30. září 2023 v českých mateřských, základních a středních školách 48 090 dětí a žáků ukrajinských uprchlíků, ■což je o 2 195 méně než před rokem, a tvoří aktuálně podíl 2,6 procenta. https://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/aktualni-pocty-ukrajinskych-uprchliku-na-ceskych-skolach � � Počet v Česku pracujících cizinců ■Ke konci roku 2022 dosáhl počet cizinců zaměstnaných v České republice hodnoty 903 983 osob. Cizinci se tak na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství podíleli více než 17%. Nejvíce jich působilo ve zpracovatelském průmyslu. ■Podle ČSÚ ke konci roku 2022 lehce převažovali co do počtu zaměstnaných cizinců ti z třetích zemí nad občany z EU, a sice z tzv. ostatních zemí bylo celkem zaměstnáno 461 335 cizinců a ze zemí EU bylo zaměstnáno 443 648 cizinců. Nejvíce cizinců bylo zaměstnáno z Ukrajiny a sice 300889, následovali je Slováci v počtu 236430, pak Poláci 52072, Rumuni 49269, Bulhaři 39438, Vietnamci 38029 a Maďaři 25438 a Rusové 24923; ostatní cizinci pak byli s odstupem řádu. ■Celkem jich v prosinci 2023 úřady práce evidovaly přes 823 900. Je to zhruba 2,5krát víc než na konci roku 2015. Víc než třetinu zaměstnaných z ciziny tvoří lidé z Ukrajiny. Druhou nejpočetnější skupinu představují pracovníci ze Slovenska. Vyplývá to ze statistiky úřadu práce. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) bylo loni za první tři čtvrtletí v Česku celkem 4,23 milionu zaměstnanců. Podíl cizinců by se tak blížil skoro pětině. ■https://domaci.hn.cz/c1-67286760-cesko-starne-skoro-kazdy-paty-zamestnany-je-cizinec-uz-jich-u-nas -pracuje-pres-800-tisic � Cizinci / Ukrajinci / Dočasná ochrana - shrnutí ■V Česku žilo dle statistik Ministerstva vnitra k 30. červnu 2023 1 036 798 cizinců, což tvoří zhruba 9,5 % celkové populace ČR. Pro lepší představu, to je zhruba počet obyvatel Moravskoslezského kraje. ■Dočasnou ochranu nyní dokládá takzvaný vízový štítek v dokladech uprchlíků s dobou platnosti do 31. března 2024. Česká republika udělila dočasnou ochranu zhruba půl milionu uprchlíků z Ukrajiny, zhruba třetina se jich vrátila zpět. K 18. červnu 2023 dostalo vízum k ochraně 344.800 lidí z Ukrajiny, většinou ženy a děti. Podle dřívějších informací tvoří zhruba třetinu uprchlíků děti a mladí do 18 let, z dospělých jsou více než dvě třetiny ženy. Přesný počet ukrajinských běženců pobývajících aktuálně v ČR není známý. Česká republika přijala ze všech zemí střední a východní Evropy v přepočtu na obyvatele nejvíce uprchlíků z válkou zasažené Ukrajiny. V absolutních číslech je ČR třetí za Polskem a Německem. ■V současnosti je v Česku zaměstnáno 903 983 cizinců, tvoří tak více než 17% našich pracujících obyvatel. Z tohoto počtu je zaměstnáno z Ukrajiny 300.889 osob, jedná se o oficiální statistické údaje z ČSÚ k závěru roku 2022. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy uskutečňuje pravidelné šetření o počtu žáků – uprchlíků z Ukrajiny, aktuálně k 31. březnu 2023 je evidováno na školách všech typů celkem 51 281 dětí a žáků - uprchlíků z Ukrajiny. Cizinci 2024 aktualizace ■24. února 2022 došlo k vojenské agresi a invazi Ruska na Ukrajinu. Následkem těchto událostí z Ukrajiny v následujících dnech, týdnech a měsících emigrovalo mnoho milionů obyvatel. ■Naposledy byl mechanismus prodloužen do 4. března 2026. Aktuálně je v EU registrováno 4,49 milionu uprchlíků z Ukrajiny k dočasné ochraně. ■K 31.12.2024 bylo v České republice evidováno celkem 388 067 aktivních registrací dočasných ochran. Celkově vydaných dočasných ochran bylo za období od začátku konfliktu (24. 2. 2022) do 6. 10. 2024 celkem 651 457. Česká republika je dlouhodobě státem EU, který hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků v přepočtu na velikost populace. V září 2024 jich v zemi bylo přibližně 35 na každých 1000 obyvatel, tvoříce tak v České republice 3,5 % populace. ■Evropská rada/Rada Evropské unie: Jak EU pomáhá uprchlíkům z Ukrajiny. [online] [2025-02-01]. https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/refugee-inflow-from-ukraine/#0. � Dočasná ochrana ■Dočasná ochrana je nástroj Evropské unie, který je upraven směrnicí Rady o dočasné ochraně 2001/55/ES. Jedná se o krizový mechanismus EU, který se aktivuje za výjimečných okolností v případě hromadného přílivu osob s cílem poskytnout jim kolektivní ochranu a zmírnit tlak na vnitrostátní azylové systémy zemí EU. EU aktivovala mechanismus dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny v březnu 2022. Ministerstvo vnitra České republiky: Čtvrtletní zpráva o migraci za III. čtvrtletí 2024. [online] [2025-02-01]. https://mv.gov.cz/migrace/clanek/ctvrtletni-zprava-o-migraci-za-iii-ctvrtleti-2024.aspx. � � Srovnání ČR a EU ■Nicméně Ukrajinci v České republice žijí i s přechodným (92 843) a trvalým pobytem (108 546), takže v součtu k 31.12.2024 žilo na území republiky 589 456 občanů Ukrajiny z celkově 1 094 090 cizích státních příslušníků. Tvoří tedy nejpočetnější cizineckou komunitu. ■Většinu uprchlíků tvořily ženy a děti, mezi všemi držiteli dočasné ochrany tvoří aktuálně (k 6. 10. 2024) ženy 61 % a muži 39 %, z nich je 28 % dětí (do 18 let) a 4 % seniorů (65+). Podobně je tomu v celé Evropě. Ministerstvo vnitra České republiky: Čtvrtletní zpráva o migraci za III. čtvrtletí 2024. [online] [2025-02-01]. https://mv.gov.cz/migrace/clanek/ctvrtletni-zprava-o-migraci-za-iii-ctvrtleti-2024.aspx. ■ Výzkum realizovaný v minulém roce na vzorku uprchlíků z Ukrajiny napříč zeměmi EU, zachytil v demografickém popisu vzorku tyto události: 81 % z uprchlíků byly ženy, tyto měly průměrně 39 let, tedy byly z většiny v produktivním věku a 68 % z nich mělo ukončeno terciální vzdělání, tedy vysokoškolský diplom, více než polovina z nich uprchla s jedním a více dětmi, jejichž průměrný věk byl deset let a 20 % z nich doprovází senioři. Tento výzkum realizovaný organizacemi EUAA a OECD v polovině roku 2023 na více než třech tisících respondentech jednoznačně odpovídá také české populaci uprchlíků z Ukrajiny. EUAA: Asylum Report 2024 (2024). [online] [2025-02-01]. https://euaa.europa.eu/sites/default/files/publications/2024-06/2024_Asylum_Report_EN.pdf. Kdo jsou váleční uprchlíci… ■Většina uprchlíků v České republice pobývá ve velkých městech (v Praze, Brně, Plzni) a většinou se jedná o ekonomicky aktivní a vysoce kvalifikované lidi. Podle ČSÚ je k 31. 12. 2023 z v Česku bydlících Ukrajinců pracujících 320 042 osob, z toho v zaměstnání: 285 545 a v živnosti (živnostenské oprávnění držící): 34 497. ■ČSÚ: Zaměstnaní (MPSV, MPO) a bydlící (ŘSCP) cizinci podle státní příslušnosti k 31.12.2023. [online] [2025-02-01]. https://csu.gov.cz/docs/107508/05742040-44ca-1f91-bbd5-b2959aa5a726/290027240304.pdf?version=1.0&ut m_source=chatgpt.com. ■Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) zveřejnila souhrnnou zprávu za rok 2023 o socioekonomické situaci uprchlíků z Ukrajiny v České republice, výzkum, z něhož vychází je založen na analýze dotazníkového šetření s více než pěti tisíci respondenty ze všech krajů České republiky, včetně Prahy. Respondenty byly z 80 % ženy, 46 % z nich má alespoň jedno dítě, 39 % z nich se stará alespoň o jednu osobu s vážným zdravotním postižením a 28 % je osobou starší 60 let nebo s ní žije. Skupina byla rozdělena na pracující a nezaměstnané, mezi pracujícími byli zastoupeni ze 48 % vysokoškolsky vzdělané osoby, u nezaměstnaných pak až z 51 %. Kdo jsou váleční uprchlíci… ■Výzkum ukázal, že 49 % respondentů v produktivním věku má ukončené terciární a vysokoškolské vzdělání. Uprchlíci z Ukrajiny často v Česku pracují na špatně placených manuálních pozicích, které neodpovídají jejich vzdělání. Až 68 % uprchlic z Ukrajiny, které dříve pracovaly jako manažerky nebo odbornice, pracuje v Česku pod úrovní své kvalifikace, zatímco u mužů je to 50 %. V Česku bylo v době dotazování 77 % ekonomicky aktivních respondentů (zaměstnaných či aktivně si hledajících práci ve věku 18–64 let) a 23 % neaktivních. Z 23 % respondentů, kteří uvedli, že jsou nezaměstnaní a nehledají si práci, má více než polovina (57 %) pečovatelské povinnosti o jiné členy rodiny (děti, starší osoby nebo osoby se zdravotním postižením). Zajímavou okolností je také to, že Ukrajinci mají ze zaměstnaných cizinců nejnižší hrubou měsíční mzdu, medián hrubé měsíční mzdy byl pro české pracující 39.421 Kč, pro nejpočetněji zastoupené skupiny zaměstnanců podle státního občanství to bylo: Ukrajinci 31.308 Kč, Slováci 45.377 Kč, Poláci 38.827 Kč, Rumuni 37.089 Kč a Bulhaři 36.748 Kč. Další výzkum provedla společnost PAQ Research, z něj plyne, že mezi Ukrajinci jsou velké rozdíly v pracovní aktivitě v Česku podle toho, zda se uprchlíci dokáží domluvit česky, pak z nich 70% pracuje, když znají alespoň něco málo, pak z nich pracuje 51 %, pokud neznají nic, pak z nich pracuje pouze 38%. Uprchlíci se znalostí češtiny tedy pracují takřka 2x častěji a zároveň lépe uplatňují svoje kvalifikace. ■IOM: Česko: Socioekonomická situace ukrajinských uprchlíků: Zpráva za rok 2023. [online] [2025-02-01]. ■Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky: Informace a statistiky o průměrném výdělku. 1. pololetí 2024. [online] [2025-02-01]. https://www.mpsv.cz/documents/20142/636498/ISPV_242_MZS.pdf. � Fakta o cizincích v ČR Otestujte se! ■Předsudky se šíří tam, kde nejsou fakta. Otestujte si své představy o cizincích. ■Předsudky se šíří tam, kde nejsou fakta. - Atlas předsudků (atlaspredsudku.cz) � ■Nejpočetnější komunitu cizinců na území Česka již delší dobu tvoří Ukrajinci. Před vypuknutím ruské vojenské agrese na Ukrajině jich tu žilo 199 210. V důsledku ruské vojenské agrese nyní žije v Česku přes 550 000 Ukrajinců. Následuje Slovensko (118 130) a s větším odstupem pak Vietnam (67 047) a Rusko (42 505), dále pak Rumunsko (20 203), Polsko (17 802), Bulharsko (17 769) a Německo (13 183). Cizinecká populace v Česku je ale rozmanitá s příchozími téměř ze všech koutů světa. Narazit tak můžete i na někoho z Jamajky (19), Mosambiku (12) nebo třeba Svaté Lucie (4). Nejvíce cizinců si za svůj domov vybralo Prahu, v hlavním městě jich žije přes 30 %. Z ostatních krajů je nejpopulárnější Středočeský (bez Prahy) a následuje Jihomoravský kraj. Naopak nejméně cizinců žije v Olomouckém a ve Zlínském kraji. Aktualizované statistiky k počtu cizinců pravidelně vydává Český statistický úřad nebo Ministerstvo vnitra. � � Opakování ■Čtvrtletní zprávy o situaci v oblasti migrace - Aktuální informace o migraci (mvcr.cz) •Co je to dočasná ochrana? •Kdo může dočasné ochrany požívat? •Jaká práva mají osoby požívající dočasné ochrany? •Jak dlouho lze dočasné ochrany požívat? •Jak EU uprchlíkům pomáhá? • ■Rozšiřující učivo ■Dítě - cizinec v české škole | Šance Dětem (sancedetem.cz) � ■Fakta - Atlas předsudků (atlaspredsudku.cz) Národnostní menšiny zastoupené v Radě vlády pro národnostní menšiny ■Běloruská menšina Bulharská menšina Chorvatská menšina Maďarská menšina Německá menšina Polská menšina Romská menšina Rusínská menšina Ruská menšina Řecká menšina Slovenská menšina Srbská menšina Ukrajinská menšina Vietnamská menšina Lyceum Řekyň https://www.ceskatelevize.cz/porady/11690334848-sousede/419236100111012/ „Etnický zázrak“ Národnostní menšiny zastoupené v Radě vlády pro národnostní menšiny ■Běloruská menšina Bulharská menšina Chorvatská menšina Maďarská menšina Německá menšina Polská menšina Romská menšina Rusínská menšina Ruská menšina Řecká menšina Slovenská menšina Srbská menšina Ukrajinská menšina Vietnamská menšina Druhá generace 2014 https://www.ceskatelevize.cz/porady/1131721572-babylon/414236100152001/ 11. leden 2014 - Babylon | Česká televize (ceskatelevize.cz) Babylon Otázky a úkoly: ■Jmenujte další národnostní menšiny, které můžeme v České republice potkávat. Setkali jste se s příslušníky těchto menšin? ■Je podle vás v ČR národnostní menšina, která nemá zastoupení v Radě vlády pro národnostní menšiny a přitom je významně početně zastoupená mezi našimi spoluobčany? ■Dohledejte si aktuální informace k národnostním menšinám v ČR a jejich spolkovému životu v roce 2021. Můžete vyjít z výše citované Zprávy o situaci národnostních menšin v České republice za rok 2021 (Vláda ČR, 2020). ■Dokumenty Rady | Vláda ČR (gov.cz) � https://web.kurzy.cz/wiki/w/index.php?title=Boh%C3%A9mstv%C3%AD&oldid=11609239 https://www.larousse.fr/dictionnaires/francais/boh%C3%A9mien/10012 Úvod do teorie multikulturalismu •Pluralistický či diferenční model • •Je založen na představě přirozených a nepřekročitelných hranic mezi skupinami. • •Kritický multikulturalismus • •Usiluje o rozšíření kritického dialogu napříč skupinovými hranicemi a zároveň i v rámci skupin a klade důraz na individuální přístup. • [USEMAP] Multikulturní výchova •REDUKCIONISTICKÉ POJETÍ MKV •Popisuje sociokulturní jednotky jako homogenní a statické skupiny. •Selektivnost informací. •Podtrhává jinakost druhých a zjednodušuje jejich odlišnost. •TRANSKULTURNÍ PŘÍSTUP •Hledá společná témata. •Využití kooperativních strategií ve výuce. •Ustupuje od výčtů charakteristik jednotlivých skupin. •Relativizuje koncepty skupinové identity [USEMAP] Žijeme v multikulturním světě? • • •Vietnamec v práci a na českém úřadě aneb Cizincům se netyká – YouTube • •Afričanka na českém nádraží aneb Bez křiku jde všechno líp – YouTube •