> Živnostenské právo a podnikání letní semestr 2025 JUDr. Michal Vítek, Ph.D. Odborný asistent, ÚVSSP michal.vitek@fvp.slu.cz > Podmínky absolvování předmětu Zisk 80 kvalifikačních bodů. Body je možné získat: a)Aktivní účastí v rozsahu max. 10 bodů (účast nad 70%) b)Vypracováním eseje na zvolené téma v rozsahu max. 10 bodů c)Písemným testem z předmětu max. 100 bodů Doporučená literatura: •Zákon + komentář •Studijní opory •Monografie (zejména Wolters Kluwer) •www.epravo.cz, www.pravniprostor.cz > > > Základní milníky tématu: - role podnikání v ekonomice - závislá vs. samostatná činnost - „svět“ podnikatele a veřejnoprávní zásahy - geneze veřejnoprávní úpravy podnikání - současná koncepce veřejnoprávní úpravy podnikání - pojem živnosti a živnostenského práva - druhy živností Blok A) Živnostenské právo Pojem podnikání Výchozí definici podnikání nabízí základní předpis soukromého práva, tedy zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník (dále jen „ObčZ“ či „Občanský zákoník“), a to v ust. § 420 odst. 1: „Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.“ - Pojem podnikání Definiční znaky podnikání: 1.Samostatnost 2.Na vlastní účet a na vlastní odpovědnost 3.Živnostenským či jiným obdobným způsobem 4.Soustavnost 5.Za účelem dosažení zisku - Pojem podnikání Výchozí definici podnikání nabízí základní předpis soukromého práva, tedy zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník (dále jen „ObčZ“ či „Občanský zákoník“), a to v ust. § 420 odst. 1: „Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.“ - Pojem podnikání Právní obory upravující podnikání: - právo občanské a obchodní - právo spotřebitelské - právo duševního vlastnictví - právo obchodních korporací - právo hospodářské soutěže - pracovní právo - právo živnostenské - právo daňové - ostatní regulatorní právní oblasti Veřejnoprávní regulace podnikání - vývoj -O živnostenském právu v užším slova smyslu hovoříme až v realitě 19. století, konkrétně v podobě vydání zákona č. 227/1859 ř.z., živnostenského řádu, přijatého v r. 1859, účinného od 01.05.1860, a to na celém území tehdejšího habsburského státu, jehož součástí byly rovněž země Koruny české -Odlišnost od recentního pojetí živnostenského práva představovalo také vyčlenění soudní agendy z působnosti obecných soudů do působnosti specializovaných soudů živnostenských, a to v souladu se zákonem č. 218/1896 ř.z. o zavedení živnostenských soudů a soudnictví - - Veřejnoprávní regulace podnikání – aktuální koncepce Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon Rozdělení normy: -Právní zakotvení pojmu živností a jejich systematické členění (§ 2 – 4, § 9); -Podmínky provozování živností (§ 5 – 18) -Úprava živností ohlašovacích (§ 19 – 25) -Úprava živností koncesovaných (§ 26 – 27) -Úprava rozsahu živnostenského oprávnění (§ 28 – 44) -Úprava vzniku, změny a zániku živnostenského oprávnění (§ 45 – 60) -Úprava oblasti živnostenské kontroly a přestupků -+ přílohy č. 1 až 4: seznamy živností Provozování živnosti - podmínky § 6 ŽZ: obecné podmínky provozování živnosti: a)plná svéprávnost; b)bezúhonnost; c)dále se vyžaduje absence některé z překážek provozování živnosti uvedených v § 8 ŽZ. - Provozování živnosti - podmínky Svéprávností se rozumí způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem, tedy právně jednat. Podmínka svéprávnosti má význam u fyzických osob, u kterých dochází k postupnému nabývání svéprávnosti a nabytí plné svéprávnosti dosažením plnoletosti, tedy věku 18 let. ŽZ umožňuje i dřívější nabytí plné svéprávnosti dosažením věku, a to souhlasem soudu na návrh zákonného zástupce. Za bezúhonnou se podle ust. § 6 odst. 2 ŽZ nepovažuje taková osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud však již nedošlo k zahlazení trestu. Bezúhonnost je povinna prokázat jak osoba domácí, tak zahraniční, přičemž u zahraniční osoby se prokazuje dokumentem obdobným k výpisu z rejstříku trestů a současně výpisem z rejstříku trestů v České republice. Provozování živnosti - podmínky Překážky provozování živnosti: a)prohlášení konkurzu a vedení insolvenčního řízení, a to ode dne, kdy došlo v průběhu insolvenčního řízení k prodeji obchodního závodu v rámci zpeněžení majetkové podstaty úpadce. Překážka se týká také osoby, u níž soud rozhodnul pravomocně o zrušení konkurzu proto, že majetek této osoby nestačí pro uspokojení věřitelů; b)uložení zákazu činnosti, která se kryje s věcným vymezením živnosti, kterou uvedená osoba provozuje, přičemž zákaz činnosti může být uložen rozhodnutím správního orgánu či soudu (tedy uložením trestu); c)nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění osoby. O zrušení živnostenského oprávnění rozhodne živnostenský úřad v souladu s § 58 odst. 2 ŽZ tehdy, pokud podnikající osoba závažným způsobem porušení podmínky stanovené ŽZ či zvláštními právními předpisy Zvláštní podmínky provozování živnosti V případě tzv. zvláštních podmínek provozování živnosti podle § 7 ŽZ hovoříme o podmínky odborné či jiné způsobilosti, pokud je ŽZ či jiné právní předpisy vyžadují. Zvláštní podmínky lze rozdělit na: i) kvalifikační podmínky a ii) podmínky prokazování odborné a jiné způsobilosti a dokládání praxe, zejména prostřednictvím odpovědného zástupce - Zvláštní podmínky provozování živnosti Institut odpovědného zástupce upravený v ust. § 11 slouží k zajištění splnění podmínky odborné způsobilosti u podnikatele, který sám takovou způsobilostí nedisponuje. Právnická osoba je povinna ustanovit odpovědného zástupce vždy, pokud provozuje regulovanou živnost. Odpovědný zástupce právnické osoby musí v takovém případě splnit sám i obecné podmínky provozování živnosti, tedy bezúhonnost a plnou svéprávnost. Odpovědným zástupcem rovněž nemůže být osoba, u které je dána některá z překážek provozování živnosti. Jednotlivé povinnosti provozování živnosti 1.Zřízení a označení provozovny: povinnost oznamovací a označovací 2.Povinnost zajištění účasti odpovědného zástupce 3.Povinnost označení místa podnikání pro doručování písemností 4.Povinnost zajistit, aby v provozovně byly doklady prokazující způsob nabytí prodávaného zboží Druhy živností A)Ohlašovací a B) Koncesované Ad A) Ohlašovací živnosti: 1.Řemeslné 2.Vázané 3.Volné živnosti Ad B) Koncesované Druhy živností Dělení živností podle druhové činnosti: -mezi živnosti obchodní řadíme ty z živností, jejichž předmětem činnosti je koupě zboží za účelem dalšího prodeje či pronájmu zboží; -živnosti výrobní spočívají ve výrobě, prodeji a opravě zboží; -živnosti poskytující služby poskytují činnosti spořívající v poskytování oprav a údržby věcí, přepravě osob a zboží, provozu cestovních kanceláří, ubytování, hostinské činnosti a dalších obdobných činností. Kontrola na úseku živnostenského podnikání Konkrétní předmět živnostenské kontroly se zaměřuje na: a)ověření skutečností, zda příslušná osoba disponuje příslušným živnostenským oprávněním a skutečnosti, zda je sama osoba způsobilá k výkonu živnosti, b)kontrolu konkrétních podmínek stanovených právní úpravou pro předmětný druh živnosti; v souladu s tím také například dodržování povinností při značení lihu a nakládání s lihem podle § 69a odst. 2 ŽZ; c)kontrolu skutečností vyplývajících z povinností umístění a označení provozovny, vč. plnění dalších povinností ve vztahu k provozovně; kontrolu dalších skutečností vztahujících se k živnostenskému podnikání, které vyplývají ze zvláštních právních předpisů (ochrana spotřebitele) – v případě takového zjištění postoupí živnostenský úřad věc věcně příslušnému orgánu k dalšímu procesnímu postupu Kontrola na úseku živnostenského podnikání Živnostenská kontrola v individuálním případě je zahajována výlučně z moci úřední, a to jak na základě známých živnostenskému úřadu z úřední činnosti, tak na podnět soukromé osoby, která nemá na předmětném úseku žádnou působnost. Při vyhodnocení podaného podnětu k zahájení živnostenské kontroly se přiměřeně užijí ustanovení § 42 SŘ. Vymezení rozsahu živnostenské kontroly vychází z ust. § 60a ŽZ. Živnostenské úřady zejména sledují, zda a jak jsou plněny povinnosti stanovené živnostenským zákonem, ustanoveními zvláštních předpisů vztahujícím se na živnostenské podnikání, poskytování služeb podle § 69a, tedy v případech přeshraničního poskytování služeb, a dále na podmínky provozování živnosti uložené v rozhodnutí o udělení koncese Trestněprávní rovina živnostenského podnikání Možný následek porušení povinností ŽŽ může směřovat i do závěru o trestněprávním postihu, a to zejména v podobě spáchání trestného činu neoprávněného podnikání podle § 251 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku („TZ“). Toho se dopustí ten, kdo neoprávněně ve větším rozsahu poskytuje služby nebo provozuje výrobní, obchodní či jiné podnikání. Možným trestem je v závislosti na rozsah způsobené škody či motiv sazba až osmi let trestu odnětí svobody. Na místě je rovněž zmínit skutkovou podstatu t.č. poškozování spotřebitele podle § 253 TZ. Pokud se živnostenský úřad v rámci své kontrolní činnosti dozví o skutečnostech, které nasvědčují možné spáchání trestného činu, je povinen věc bez zbytečného odkladu předat orgánu činnému v trestním řízení, který následně činí odpovídající úkony prověřování podle zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu Živnostenské podnikání Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky > > > Blok B) Právní formy podnikání Právo obchodních společností Podnikání je možné realizovat: - jako fyzická osoba - prostřednictvím účasti na právnické osobě Účast na právnické osobě: - založení - vznik právnické osoby Právo obchodních společností Pro právní poměry právnické osoby je nejrelevantnější zakladatelské právní jednání (listina, smlouva): a)určení názvu společnosti b)určení sídla společnosti (prokázání titulu k umístění) c)určení společníků společnosti včetně uvedení jejich podílů, přičemž společníky mohou být jak právnické, tak fyzické osoby. Vzhledem k povinnostem stanoveným na základě zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, je vyžadováno, aby do jím zřizované evidence skutečných majitelů byl zapsán tzv. skutečný majitel společnosti, tedy osoba, která v konečném důsledku vlastní či kontroluje právnickou osobu nebo právní uspořádání; d)určení předmětu podnikání a činnosti společnosti, přičemž předmět podnikání musí odpovídat některé ze zákonem definovaných živností, a pokud se nejedná o podnikání živnostenské, potom některému druhu podnikání upravenému zvláštními právními předpisy; e)určení výše základního kapitálu, vkladů společníků a způsobu splacení základního kapitálu, přičemž společnost není povinna složenou výši základního kapitálu mít alokovanou na svém účtu – základní kapitál se může ve společnosti nacházet formou hmotného majetku či závodu jako takového. V takovém případě je však vyžadováno, aby vklad základního kapitálu byl znalecky oceněn. Právo obchodních společností Pro právní poměry právnické osoby je nejrelevantnější zakladatelské právní jednání (listina, smlouva): f) určení právní formy a doby trvání společnosti, přičemž společnost se nemůže odchýlit od některé z právních forem, které ZoK předepisuje. Co do trvání společnosti zákon umožňuje, aby byla společnost zřízena na dobu určitou i neurčitou, přičemž v naprosté většině případů je společnost zřizována právě na dobu neurčitou; g) stanovení orgánů společnost, tedy zejména statutárního orgánu, v některých případech také orgánu dozorového; h) vymezení počtu a kompetence členů statutárního orgánu – pokud společenská smlouva tuto skutečnost jinak neupraví, má se za to, že statutární orgán jedná způsobem, který pro jeho jednání stanoví zákon; i) vymezení kompetencí valné hromady společnosti, přičemž valná hromada, jako vrcholný orgán společnosti, je oprávněn rozhodovat v zásadě ve všech jím vymezených záležitostech společnosti. Předmětem úpravy ve společenské smlouvě bývá také stanovení minimálních kvór a kvalifikovaných většin pro rozhodování společnosti; J) další ustanovení společenské smlouvy (například pravidla pro převod, rozdělení a zastavení podílů, pravidla zániku účasti společníka, stanovení příplatkové povinnosti a další). Díky!