SLEZSKA UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ NABÍDKA PRACE TEORIE PRACOVNÍHO TRHU CIL TEMATICKÉHO CELKU analyzovat a vysvětlit formování individuální a tržní nabídky práce, a to včetně faktorů, které ovlivňují rozhodování jednotlivých subjektů pohybujících se na tomto trhu, zaměřit se na analýzu monopolní síly na trhu práce a na problematiku existence bilaterálního monopolu. KLÍČOVÁ SLOVA • bilaterální monopol, • individuální nabídka práce, • mezní mzda, • nabídka práce, • odbory, • tržní nabídka práce. UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH NABÍDKA PRÁCE • dvojí chápání individuální nabídky práce: nabídka práce jedné firma (poptávající), nabídka práce jednoho člověka (nabízející), • naše chápání: nabídka práce jednoho člověka, • cíl tematického celku: na základě jakých parametrů se jednotlivec rozhoduje nabízet určitý počet hodin práce na trhu. V_J ^^^^^^^ nabídka práce SLEZSKÁ UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ INDIVIDUÁLNI NABÍDKA PRÁCE SLEZSKÁ UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH trní ittv 1/ níivf analogie k rozhodování spotřebitele, vlastník práce: rozhoduje se, zda má či nemá pracovat —>■ kombinace práce a volného času —>■ maximalizace užitku, omezení jednotlivce: omezený počet hodin jednoho dne, spotřebitel volí mezi: spotřebou (C) -> může být realizována jen jako důsledek vlastní práce (L), • volným časem (H), omezení: L + H = 24 optimální rozložení času mezi práci a volný čas: U=f(C,H) (5.!) dvě omezení: den má 24 hodin, spotřeba může být realizována pouze na základě vlastní práce. nabídka prace INDIVIDUÁLNI NABÍDKA PRÁCE spotřeba je možná jen díky důchodu z pronájmu práce: C = w.L den má 24 hodin: L + H = 24 —>■ L = 24- H: (5-2) C = w.(24-H) C = 24.w — w.H 0 = 24.W-C- w.H (5-3) (5-4) (5-5) podmínka maximalizace užitku: jednotlivec maximalizuje užitek, pokud se mezní míra substituce rovná poměru cen neboli relativní ceně. nabídka prace SLEZSKÁ UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH trní ittv i; nnurf INDIVIDUÁLNI NABÍDKA PRÁCE SLEZSKÁ UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH trní ittv 1/ níivf podmínka maximalizace užitku: 'sH w SU/ SU/ 11 = MRS (5-6) sc • maximalizace užitku jednotlivcem: jednotlivec by měl pracovat tolik hodin, aby se mezní míra substituce volného času spotřebou rovnala mzdové sazbě, • otázka: „Jak se změní výchozí optimum spotřebitele, když se změní cena jednoho statku?" • zkoumáme: vliv změny reálné mzdové sazby jednotlivce na rozložení jeho disponibilního času mezi práci a volný čas —>■ 24 hodinové optimum. nabídka prace 5-i: OPTIMÁLNÍ ROZLOŽENÍ 24 HODIN MEZI PRÁCI A VOLNÝ ČAS UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITÍK V OPAVE INDIVIDUÁLNI NABÍDKA PRÁCE SLEZSKÁ UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH trní ittv 1/ níivf růst mzdy z wt na w2: růst ceny volného času -> jednotlivec, který nepracuje, přichází o více peněz -» alternativním nákladem volného času je reálná mzdová sazba, změní se směrnice omezení C = 24.W - w.H ^ mění se průsečík s osou y -> možnost „dosáhnout" na vyšší indiferenční křivku, substitučníefekt (SE): nahrazování volného času prací —>■ vyšší w stimuluje počet nabízených hodin práce a omezování hodin volného času —>■ negativní efekt, důchodový efekt (IE): zvýšená mzdová sazba —>■ růst reálného důchodu jednotlivce —>■ možnost zvětšovat spotřebu všech statků, tj. i volného času —> pozitivní efekt, celkový efekt (TE):součet SE a IE —>■ výsledek může být dvojí: • SE převáží nad IE^> TE je negativní -> růst w vede k poklesu H -> růst L, • IE převáží nad SE: -> TE je pozitivní -> růst w vede k růstu H -> pokles L, reakce jednotlivce na růst w závisí na mnoha okolnostech formující preference tohoto jednotlivce. nabídka prace 5-2: VLIV ZMĚNY REÁLNÉ MZDOVÉ SAZBY NA ROZLOŽENÍ ČASU JEDNOTLIVCE (SE > IE) c- 24.wt C |U 1 2 |U 1 1 1 \ Vr \ | se | | \\\ ie j | \ tě ns. —1-h-■>- o H\ Hx 24 hod. H H2 nabídka práce 5-3: VLIV ZMĚNY REÁLNÉ MZDOVÉ SAZBY NA ROZLOŽENÍ ČASU JEDNOTLIVCE (IE > SE) c- o H' H H 24 hod. H 11 2 ^ V. nabídka práce INDIVIDUÁLNÍ NABÍDKA PRÁCE • zpětně zakřivený tvar křivky individuální nabídky práce lze sledovat zejména: • v dlouhém období -> historicky se délka pracovního dne zkracuje při rostoucí úrovni reálných mzdových sazeb, • u některých skupin pracovníků -> u dospělých mužů ano, ale nikoliv u žen a mladistvých, • krátké období: předpokládáme pouze rostoucí část křivky individuální nabídky práce, • mzdová sazba nemusí být jediným kritériem —>■ mimomzdové faktory: nepracovní příjem, finanční a časová náročnost přípravy na danou profesi, osobní satisfakce plynoucí z výkonu určité profese, společenský status daného povolání, • pracovní podmínky apod. V_J ^^^^^^^ nabídka práce SLEZSKÁ UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ 5-3: ODVOZENÍ INDIVIDUÁLNÍ NABÍDKY PRÁCE UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ TRŽNÍ NABÍDKA PRÁCE f-N • tržní nabídka práce: celkový objem hodin práce, který při určité výši mzdové sazby nabízejí jednotlivci zaměstnavatelům působícím na tomto trhu —>■ změna nabídky při změně mzdové sazby, • rostoucí mzdová sazba: • jednotlivec působící na tomto trhu bude zvětšovat nabízené množství práce, na trh vstupuje větší počet jednotlivců nabízejících práci. • křivka tržní nabídky: horizontální součet všech individuální křivek nabídky práce, • efekt růstu w —> přelévání práce z jiných profesí —> křivka tržní nabídky není zpětně zakřivena —>■ křivka je pouze rostoucí, • rovnovážné množství práce: průsečík křivky tržní poptávky po práci a křivky nabídky práce. SLEZSKÁ UNIVERZITA nabídka prace FAKULTA VEŘEJNÝCH PROSAZOVÁNÍ MONOPOLNÍ SÍLY NA TRHU PRÁCE odborové svazy: sdružení pracujících, která vedou kolektivní vyjednávání o podmínkách na trhu práce, odborové svazy —>■ zpravidla jediný subjekt nabízející práci na trhu práce, cíle odborových svazů se liší od cílů firem, cíle odborových svazů: maximalizace ekonomické renty realizované členy odborového svazu -> Ls > LD, maximalizace celkových mezd členů odborového svazu -> MRL = o -> Ls > LD, maximalizace zaměstnanosti. PROSAZOVANÍ MONOPOLNÍ SÍLY NA TRHU PRÁCE SLEZSKÁ UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ odvození křivky MRL: celkový objem peněžních prostředků vyplacený při dané mzdové sazbě všem jednotkám práce zapojených do výroby: celková mzda = w. L (57) mezní mzda (MRJ: změna celkové mzdy způsobená změnou objemu zaměstnanosti: MR, = d(w.L) dL (5-8) MRL klesá rychleji než poptávka po práci —>■ nižší w bude vyplacena všem již zaměstnaným jednotkám. nabídka prace 5-5: VOLBA OPTIMÁLNÍHO MNOŽSTVÍ PRÁCE NABÍZENÉ ODBOROVÝM SVAZEM FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITÍK V OPAVE BILATERÁLNI MONOPOL NA TRHU PRÁCE bilaterálni monopol: situace, v niž se na trhu práce střetnou dva subjekty ve výsadním postavení jediného kupujícího (monopson) a jediného prodávajícího (monopol), účastníci bilaterálního monopolu —>■ síla ovlivňovat cenu práce, důležitý faktor: sila každého subjektu —>■ monopson co nejvyšší w x monopol co nej nižší w —>■ střet, monopson: MRPL = MFCL x monopol: MRL = SL, výsledek stretu: není možno určit —>■ mzdová sazba v intervalu wt a w2. nabídka prace UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK V OPAVE 5-6: BILATERÁLNÍ MONOPOL NA TRHU PRÁCE w v. nabídka práce SHRNUTI TEMATICKÉHO CELKU SLEZSKÁ UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH um ittv 1/ níivf zabývá se formováním křivky individuální a tržní nabídky práce, analyzuje individuální nabídku pomocí metodiky použité při analýze chování spotřebitele, konstatuje, že křivka tržní nabídky je dána horizontálním součtem individuálních křivek nabídky práce a je ovlivněna změnami mzdové sazby, zkoumá monopolní sílu odborů na trhu práce a stanovení optimální mzdové sazby v případě bilaterálního monopolu. nabídka prace SEZNAM UVEDENÝCH POJMŮ • bilaterální monopol, • celkový efekt, • důchodový efekt, • individuální nabídka práce, • mezní míra substituce volného času spotřebou, • mezní mzda, • nabídka práce, • odborové svazy, • substituční efekt, • tržní nabídka práce, • volný čas. SLEZSKÁ UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ SEZNAM KONTROLNÍCH OTÁZEK /-N • Jaké jsou hlavní determinanty individuální nabídky práce? • Definujte rozdíl mezi individuální a tržní nabídkou práce? • Jaké jsou cíle odborů na trhu práce? • Co je bilaterální monopol a jak ovlivňuje trh práce? SLEZSKÁ UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH trní ittv 1/ níivf nabídka prace CVIČNÉ PŘÍKLADY c-\ Příklad i • Příklad: Jednotlivec má na výběr mezi prací a volným časem. Při mzdové sazbě 200 Kč/hod. rozhoduje se, kolik hodin bude pracovat a kolik hodin bude mít volno. • Řešení: Jednotlivec maximalizuje svůj užitek, pokud se mezní míra substituce volného času spotřebou rovná mzdové sazbě. Při mzdové sazbě 200 Kč/hod. bude jednotlivec volit optimální kombinaci práce a volného času tak, aby dosáhl maximálního užitku. ŕ-\ Příklad 2 • Příklad: Tržní nabídka práce se mění v závislosti na mzdové sazbě. Při růstu mzdové sazby z 100 Kč/hod. na 300 Kč/hod. analyzujte, jak se změní množství nabízené práce. • Řešení: Při růstu mzdové sazby jednotlivci zvětšují nabízené množství práce, což vede k růstu tržní nabídky práce. Křivka tržní nabídky práce je horizontálním součtem individuálních křivek nabídky práce a je rostoucí. 1-548' 3-,-j' 6-6-4-1- 8-5-e" nabídka prace SLEZSKÁ UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ pavel.tuleja@fvp.slu.cz Ustav veřejné správy a sociální politiky UNIVERZITA nabídka prace fakulta verejných politik v opavě