SLEZSKA UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ PŮSOBENI STATU NA PRACOVNÍM TRHU TEORIE PRACOVNÍHO TRHU CÍL TEMATICKÉHO CELKU /-N • analyzovat různé způsoby, jakými stát ovlivňuje pracovní trh prostřednictvím veřejných statků a služeb, důchodové daně, subvencí, licencí či stanovením minimální mzdy, • popsat přímé vládní intervence a jejich dopady na mzdovou sazbu a zaměstnanost. KLÍČOVÁ SLOVA /-N • důchodová daň, • ekonomická renta, • koeficient ekonomické náhrady, • licence, • minimální mzda, • subvence. UNIVERZITA PŮSOBENI STATU NA PRACOVNÍM TRHU FAKULTA VEŘEJNÝCH POSKYTOVÁNÍ VEŘEJNÝCH STATKŮ A SLUŽEB • veřejné statky a služby: ovlivňují trh práce prostřednictvím změn poptávky i nabídky, • veřejné statky jsou k výrobě nebo spotřebě soukromých statků: • komplementy: zvyšují poptávku po práci při výrobě soukromých statků, • substituty:snižují poptávku po práci při výrobě soukromých statků, • krátkodobé efekty u nabídky práce —>■ indiferenční analýza, • veřejné statky —>■ posun křivky rozpočtového omezení směrem nahoru. 10-1: VEŘEJNÉ STATKY A INDIVIDUÁLNÍ ROZHODOVÁNÍ O MNOŽSTVÍ NABÍZENÉ PRÁCE volný čas PŮSOBENI STATU NA PRACOVNÍM TRHU SLEZSKÁ UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ DŮCHODOVÁ DAN ffS SLEZSKÁ UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH trní ittv 1/ níivf důchodová daň: peněžní částka, které je placena z výše důchodu, který jednotlivci získají z pronájmu výrobních faktorů, vliv důchodové daně na nabízené množství práce není jednoznačný —>■ celkový efekt závisí na tom zda převáží SE nebo IE, dopad uvaleni důchodové daně: • důchodový efekt: pokles spotřeby všech normálních statků -> pokles spotřeby volného času, • substituční efekt: pokles čistého výnosu práce -> snížení alternativní ceny volného času -> růst jeho spotřeby, vzdálenost mezi liniemi rozpočtu —>■ daň placená z každé kombinace práce a důchodu, SE< IE: snížení nabízených hodin práce ve prospěch volného času, SE< IE: zvýšení nabízených hodin práce v neprospěch volného času, progresivní zdanění znehodnocuje soukromý výnos z dodatečné práce. PŮSOBENI STATU NA PRACOVNÍM TRHU io-2: DŮCHODOVÁ DAŇ A INDIVIDUÁLNÍ ROZHODOVÁNÍ O MNOŽSTVÍ NABÍZENÉ PRÁCE UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ DŮCHODOVÁ DAŇ otázka: „Co se stane se mzdou a zaměstnaností na trhu, pokud vláda zavede daň z příjmu?" nová daň —>■ nižší úroveň zaměstnanosti při nižší (čisté) mzdě a zvýšených nákladech na práce, daň zatíží zaměstnavatele —>■ snížení LD a mzdy a růst nákladů —>■ daň = celkové náklady nájmu práce - skutečná částka pro zaměstnance, daň uvalená na pracovníky —>■ snížení LS, zaměstnanosti a mzdy, efektivnost trhu práce: daň snižuje přebytek pracovníků i výrobců —>■ pokles efektivnosti —>■ zaměstnanost je nižší, než ta u níž je trh efektivní —>■ ztráta mrtvé váhy, ztráta mrtvé váhy: hodnota nevyrobeného produktu, o který společnost přichází, důsledky dopadu daně: stejné, bez ohledu na to, na koho byla daň uvalena, rozdělení daňového břemene: závisí na elasticitě křivek LS a LD: • neelastická poptávka po práci: větší dopad na firmy -> náklady na nájem práce vzrostou více, než klesne vyplacená mzda, • elastická poptávka po práci: větší dopad na zaměstnance -> náklady na nájem práce vzrostou méně, než klesne vyplacená mzda. PŮSOBENI STATU NA PRACOVNÍM TRHU SLEZSKÁ UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH trní ITTV 17 nnurf 10-3: ZDANĚNI PRACE: DAN UVALENA NA ZAMĚSTNAVATELE (A) A NA PRACOVNÍKY (B) b) w W2 + t Wi W2 w W2 + t Wi W2 X^ přebytek. f J^g ^^^^robri^^/ ^^^^ yLs mEjSů^^p X. získaná 1 X, státem >^ \ LD ix přebytek 1 1 pracovníků 1 1 1 PŮSOBENI STATU NA PRACOVNÍM TRHU SLEZSKÁ UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ io-4: ROZDĚLNÍ BŘEMENA DANE V PŘÍPADĚ NEELASTICKÉ POPTÁVKY c- Sn LD' L L L 2 1 PŮSOBENÍ STÁTU NA PRACOVNÍM TRHU SUBVENCOVANÍ ZAMĚSTNANOSTI SLEZSKÁ UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH trní ittv 1/ níivf subvence: finanční prostředky, které vláda vyplácí firmám ve snaze podpořit zaměstnanost v ekonomice, subvence —>■ růst LD a mezd a pokles nákladů, prospěch ze subvence: závisí na elasticitě LD a LS: • neelastická poptávka po práci: větší část půjde za firmami -> náklady na nájem práce klesnou více, než vzroste vyplacená mzda, • elastická poptávka po práci: větší část půjde za zaměstnanci -> náklady na nájem práce klesnou méně, než vzroste vyplacená mzda, trh se subvencí: je neefektivní —>■ brání efektivní alokaci výrobních faktorů —> realokace by zvýšila efektivnost a blahobyt. PŮSOBENI STATU NA PRACOVNÍM TRHU io-5: SUBVENCE NA TRHU PRÁCE UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ dobývaní renty a licence na trhu práce SLEZSKÁ UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ ekonomická renta na trhu práce: platba, představující rozdíl mezi důchodem plynoucím vlastníkovi práce a částkou, za niž je ochoten svou práci pronajmout, hranice ekonomickérenty: druhá nejlepší příležitost —>■ vyjádřena tržní nabídkou práce. PŮSOBENI STATU NA PRACOVNÍM TRHU FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITÍK V OPAVE DOBÝVÁNÍ RENTY A LICENCE NA TRHU PRÁCE • vláda podlehne nátlakovým skupinám —>■ porostou mzdy a renty, • politici chtějí být zvoleni —>■ růst užitku voličů, • dobyvatelé renty (rent-seekers): profesní skupiny pracovníků a odbory —>■ jsou ochotni nést náklady —>■ politici (rent-providers) reagují, • licence: oprávnění k využívání určitého patentu či k nakládání s duševním vlastnictvím, • licence —>■ omezují počty pracovníků —>■ zvyšují mzdovou sazbu pro držitele licence —>■ přitahují další zájemce o práci —>■ deformace trhu —>■ ztráta společenské efektivnosti trhu, • c/a; zvyšují cenu dováženého zboží, • kvóty: kvantitativní limity nebo omezení celkové hodnoty dovozu, • zavedení cel nebo kvót —>■ růst ceny domácí produkce —>■ roste LD: na dokonale konkurenčním trhu: roste rovnovážná mzda a zaměstnanost, na nedokonale konkurenčním trhu: zlepšuje se vyjednávači pozice odborů. v_) další podoba intervencí: kvóty a cla na dovážené zboží, ^^^^^^^ PŮSOBENÍ STÁTU NA PRACOVNÍM TRHU SLEZSKÁ UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ 10-7: DOBÝVÁNÍ RENTY: LICENCE UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ zákonná minimální mzda f-N • minimálnímzda: nejnižší přípustnou výší odměny, kterou může pracovník dostat zaplacenu za svou práci, • stanovená minimální mzda > mzda odpovídající hodnotě MPL —>■ firma propustí všechny, jejichž MPL bude nižší než minimální mzda, • stanovení minimální mzdy —>■ pokles LD a růst LS —>■ LS > LD —>■ nedobrovolná nezaměstnanost, • firmy najímající nízko ohodnocené pracovníky —>■ snaha zlepšit řízení, zlepšit technologie a lépe využívat kapitál —>■ šokový efekt —>■ růst produktivity práce a posun LD doprava —>■ snížení nezaměstnanosti, • minimální mzda vede k alokační neefektivnosti —> čisté ztráta produktu —> čím vyšší rozdíl, tím větší jsou negativní efekty na zaměstnanost a efektivnost alokace, • čím elastičtější LS a LD, tím větší nezaměstnanost. SLEZSKÁ UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH trní ittv 17 níivf PŮSOBENI STATU NA PRACOVNÍM TRHU io-8: ÚČINKY MINIMÁLNÍ MZDY UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ ZÁKONNÁ MINIMÁLNÍ MZDA f-N • diferencovaný prístup: nepřináší efekt na zaměstnanost —>■ přesun pracovníků mezi trhy —>■ čistý efekt je nulový —>■ dochází k poklesu blahobytu —>■ úbytek produkce na trhu s minimální mzdou > růst produkce na trhu bez minimální mzdy. io-9: DIFERENCOVANÉ UPLATNĚNÍ MINIMÁLNÍ MZDY UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ ZÁKONNÁ MINIMÁLNÍ MZDA f-N • monoposon: tvůrce mezd (wage maker), • minimální mzda může z tvůrce mzdy udělat příjemce mzdy, • otázka: „Je minimální mzda lékem?" • zastánci: růst minimální mzdy motivuje k hledání práce a opuštění sociálního systému —>■ důležitý převis nad sociálními dávkami —>■ přispívá k poklesu nezaměstnanosti, • odpůrci: stát odstraňuje konkurenci mezních pracujících —>■ stávající se nezaměstnanými —>■ vyhání z trhu práce pracovníky s nedostatečnou kvalifikací —>■ skupina roste, • někteří autoři: trade-off mezi rostoucí minimální mzdou a ztrátou pracovních míst je relativně malý —>■ benefity z minimální mzdy čerpají i lépe situované domácnosti, • růst minimální mzdy —>■ růst nákladů firem —>■ růst cen zboží —>■ pokles konkurenceschopnosti firem —>■ tlak na růst mezd v soukromém sektoru —>■ pokles produkce —>■ omezení zaměstnanosti —>■ růst nároků na sociální stát, • minimálnímzda: zvyšuje rigiditu pracovních trhů. SLEZSKÁ UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH trní ittv 17 níivf PŮSOBENI STATU NA PRACOVNÍM TRHU ío-io: MINIMÁLNI MZDA A MONOPSON w UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ KONKURENCE MINIMÁLNÍ MZDY A SOCIÁLNÍCH PODPOR /-N • zákon o garantovaných sociálních příjmech: konkurence mezi minimálními příjmy a maximální částkou sociálních dávek —>■ sociální příjmy jsou vyšší, stejné či o něco nižší než minimální mzda —>■ past nezaměstnanosti, • vysoké sociální podpory —>■ otupují motivaci k hledání práce —>■ dlouhodobá strategie nezaměstnaných, • koeficient náhrady: poměr mezi disponibilním důchodem jednotlivce, který má k dispozici v okamžiku, kdy je nezaměstnaným a disponibilním důchodem, jenž má k dispozici jako zaměstnanec, • čím vyšší koeficient náhrady, tím menší je zájem hledat si pracovní místo, • sociálníparazitismus: stav, v němž jednotlivec žije výhradně ze sociálních dávek, • kultura závislosti: pasivní existence zatěžující stát, • vysoký sociální polštář —>■ málo placená místa zůstanou neobsazena —>■ růst nároků na sociální rozpočet při nižších daňových příjmech —>■ růst napětí veřejných financí. ío-ii: ROVNOVÁHA PŘI EXISTENCI SOCIÁLNÍ PODPORY /-\ H I w PŮSOBENI STATU NA PRACOVNÍM TRHU SLEZSKÁ UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITÍK V OPAVE KONKURENCE MINIMÁLNÍ MZDY A SOCIÁLNÍCH PODPOR vysoká daňová zátěž práce a vysoké povinné pojištění zaměstnanců práce —>■ firmy nezřizují nová pracovní místa, růst ceny minimální mzda a vysoká právní ochrana pracovníků —>■ brání pružnosti v najímání a propouštění pracovníků vyjednávání mezi zaměstnavateli a odbory —>■ stanovená mzda nečistí trh, rozvinutá a štědrá sociální síť —>■ udržuje pracovníky mimo trhy práce, euroskleróza: pracovní trhy ztrácejí dynamiku —>■ rigidita, • progresivní daň: vyšší sazba daně na jednotlivce, který více vydělává —>■ snižuje motivaci pracovat a možnost spořit, • proporcionální daň:vyvolává podobné dopady, • zdanění: „okrádání" všech státem, • závěr:vysoká úroveň zdanění blokuje zdroje a úsilí. KONKURENCE MINIMÁLNÍ MZDY A SOCIÁLNÍCH PODPOR • ípíp: stanovení minimální mzdy, • ígpi; vracení institutu minimální mzdy —>■ nařízení vlády —>■ 1-2 % zaměstnanců, • minimální mzda: nej nižší peněžité plnění, které je povinen podle zákona poskytnout zaměstnavatel zaměstnanci za vykonanou práci, • kdo: všichni zaměstnanci v pracovním poměru, • stanovena buď jako hodinová sazba nebo mzda za měsíc, • dvě formy minimální mzdy v EU: zákonná, sjednaná kolektivní smlouvou (Dánsko, Finsko, Itálie, Kypr, Rakousko a Švédsko), • tři skupiny zemí EU (2024): • minimální mzda nad 1.500 EUR měsíčně: Lucembursko, Irsko, Nizozemsko, Belgie, Německo, Francie, • minimální mzda mezi 1.000 a 1.500 EUR měsíčně: Španělsko a Slovinsko, • minimální mzda rovnající se částce 1.000 EUR měsíčně nebo nižší: Kypr, Polsko, Řecko, Portugalsko, Malta, Litva, Chorvatsko, Estonsko, Česko, Slovensko, Rumunsko, Lotyšsko, Maďarsko, Bulharsko. v_) SLEZSKÁ UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ PŮSOBENÍ STÁTU NA PRACOVNÍM TRHU KONKURENCE MINIMÁLNÍ MZDY A SOCIÁLNÍCH PODPOR /-N • nejnižší v Bulharsku (477 EUR) x nejvyšší v Lucembursku (2.571 EUR), • tři skupiny zemí EU (2024) dle PPS: • minimální mzda nad 1.250 PPS: Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Belgie, Francie, Irsko, Polsko, Španělsko, Slovinsko, • minimální mzda mezi 1.000 a 1.250 PPS: Rumunsko, Litva, Řecko, Chorvatsko, Kypr, Portugalsko, Malta, • minimální mzda pod 1.000 PPS: Maďarsko, Česko, Slovensko, Estonsko, Lotyšsko, Bulharsko, • nejnižší v Bulharsku (799 PPS) x nejvyšší v Lucembursku (1.912 EUR). období výše minimální mzdy v Kč za měsíc výše minimální mzdy v Kč za hodinu > > > v 01.02.1991 2000 10'8° 10-1: VÝVOJ MINIMÁLNÍ MZDY V CR 01.01 .i992 01.01.1996 2 500 13,60 01.01.1998 2 650 14-80 01.01.1999 3 25° 18,00 01.07.1999 3 600 20,00 01.01.2000 4 000 22,30 01.07.2000 4 500 25,00 01.01.2001 5 000 30,00 01.01.2002 5 700 33,90 01.01.2003 6 200 36'9° 01.01.2004 6 700 39-6° 01.01.2005 7 185 42>5° 01.01.2006 7 570 44-70 01.07.2006 7 955 48,10 01.01.2007 ^000 48,10 01.08.2013 8 500 50,60 01.01.2015 9200 55-00 01.01.2016 9 9°o 58,70 01.01.2017 11000 66,00 01.01.2018 12 200 73-2o 01.01.2019 13 350 79'8° 01.01.2020 !4 600 87,30 01.01.2021 !5 2oo 90,50 01.01.2022 16 200 96'40 PŮSOBENÍ STÁTU NA PRACOVNÍM TRHU 01.01.2023 *7 300 103,80 01.01.2024 18 9°° 112-5° 01.01.2025 20 800 i24.40 SHRNUTI TEMATICKÉHO CELKU /-N • zabývá se různými formami státních intervencí na pracovním trhu, • rozebírá vliv poskytování veřejných statků a služeb, důchodové daně, subvencí, ekonomická renty a licencí na poptávku a nabídku na pracovní trh, • zkoumána vazbu mezi minimální mzdou a sociální podporou. SLEZSKÁ UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH trní ittv 1/ níivf PŮSOBENI STATU NA PRACOVNÍM TRHU SEZNAM UVEDENÝCH POJMŮ :»1 SLEZSKÁ UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ cla na dovoz zboží, daňové břemeno, dobyvatelé renty, důchodová daň, důchodový efekt, ekonomická renta, koeficient náhrady, komplementy, kvóty, licence, lobbystické skupiny, minimální mzda, monopson, past nezaměstnanosti, substituční efekt, substituty, subvence, šokový efekt. PŮSOBENI STATU NA PRACOVNÍM TRHU SEZNAM KONTROLNÍCH OTÁZEK • Jak veřejné statky ovlivňují poptávku po práci a nabídku práce? • Popište vliv důchodové daně na množství nabízené práce? • Vyjasněte vliv subvencí na zaměstnanost a mzdy? • Co je ekonomická renta a jakou má vazbu k licencím? • Jaké jsou dopady minimální mzdy na zaměstnanost? SLEZSKÁ UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ PŮSOBENÍ STÁTU NA PRACOVNÍM TRHU CVIČNÉ PŘÍKLADY c-\ Příklad i • Příklad: Jak by zavedení nové veřejné služby ovlivnilo trh práce? • Řešení: Zavedení nové veřejné služby by mohlo zvýšit poptávku po práci, pokud by tato služba byla komplementem k výrobě nebo spotřebě soukromých statků. Naopak, pokud by byla substitutem, poptávka po práci by se snížila. ŕ-\ Příklad 2 • Příklad: Jaký je rozdíl mezi důchodovým a substitučním efektem důchodové daně? • Řešení: Důchodový efekt vede ke snaze pracovat více, protože daň snižuje čistý důchod a spotřebu volného času. Substituční efekt vede ke snaze pracovat méně, protože daň snižuje čistý výnos práce a zvyšuje alternativní cenu volného času. 1-548' 3-,-J' 6-6-4-1- 8-5-e" PŮSOBENI STATU NA PRACOVNÍM TRHU SLEZSKÁ UNIVERZITA FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ pavel.tuleja@fvp.slu.cz Ustav veřejné správy a sociální politiky UNIVERZITA PŮSOBENI STÁTU NA PRACOVNÍM TRHU FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ