Veřejná správa ve vybraných státech Evropské unie
Podklad studentům navazující formy studia se zabývá organizací veřejné správy a formami
státního zřízení ve vybraných státech EU. Obsahuje obecné teoretické pojmy (monarchie,
republika, státní moc) a podrobné charakteristiky veřejné správy ve Francii, Itálii, Německu a
na Slovensku. U jednotlivých částí jsou také uvedeny otázky, které slouží jako příprava na
zkoušky.
I. Forma vlády a klasifikace států
1. Monarchie a republika
Monarchie:
Definice: V čele monarchie stojí panovník, který nastupuje dědičným nástupnictvím a zůstává
ve funkci doživotně.
Typy:
• Absolutní monarchie: Panovník vládne jako autokrat s neomezenou státní mocí
(příklady: Saúdská Arábie, Omán, Brunej)
• Konstituční monarchie: Panovníkova moc je omezena ústavou (psanou nebo nepsanou) či
parlamentem
(příklady: Spojené království, Japonsko, Bahamy, Bahrajn, Bhútan)
• Další poznámky: U panovníků začíná vláda korunovací.
Republika:
• Definice: Hlavou státu je prezident (individuálně nebo kolektivně volen), jehož funkční
období je časově omezené.
• Typy:
• Parlamentní republika: Vláda je odpovědná parlamentu (např. Česká republika)
• Polo prezidentská republika: Prezident je volen přímo a má významné pravomoci, vláda je
však odpovědná parlamentu (např. Francie)
• Prezidentská republika: Vláda je oddělena od parlamentu, prezident je zároveň hlavou státu i
vlády (např. Spojené státy americké)
2. Státní moc a její členění
• Zákonodárná moc: Obvykle patří parlamentu a panovník nebo prezident mají definované
vymezené pravomoci.
• Výkonná moc: Realizuje správu státu, v monarchiích může být formována panovníkem, v
republikách prezidentem a vládou.
• Soudní moc: Rozlišuje se mezi soudnictvím veřejného práva (správní) a soukromoprávním
(občanské a trestní).
3. Typy státního zřízení
Podle úrovně demokratičnosti:
• Autokracie: Vláda je v rukou jednotlivce nebo úzké skupiny, občané mají omezený vliv (např.
absolutní monarchie, diktatury)
• Demokracie: Občané prostřednictvím volených zástupců ovlivňují správu státu.
• Podle formy vlády:
Teokracie: V čele státu stojí církevní autorita (příklad: Vatikán)
Monarchie a republika: Viz výše.
• Podle územního členění:
Unitární stát: Stát není rozdělen na samostatné celky s výraznou pravomocí (např. Česká
republika)
Složený stát (federace, konfederace, personální unie): Území státu se skládá z více celků s
různou mírou autonomie.
• Podle decentralizace samosprávy:
Centralizované státy: Veškerá moc je soustředěna v centrále (např. Lucembursko)
Částečně decentralizované: Některé pravomoci jsou přeneseny na základní úrovně (např. Česká
republika – základní územní samosprávný celek je obec)
Plně decentralizované: Významná část moci je na regionální úrovni (např. USA)
Otázky
Monarchie, republika - podstatné skutečnosti, které odlišuji systémy
II. Veřejná správa ve Francii
Francie je státem, románského modelu veřejné správy,zásadně ovlivnil organizaci veřejné
správy v jiných státech, i těch, které vykazují vyšší stupeň decentralizace veřejné moci
Francie je centralizovaný stát, se zřetelem na organizaci veřejné správy, zvlášť státní správě.
1. Obecná charakteristika
Hlavní město: Paříž
Měna: Euro
Počet obyvatel: cca 60,4 mil. (2024)
• Zajímavosti:
Eiffelova věž – původně dočasná stavba pro Světovou výstavu 1889
Největší země v EU podle rozlohy
Louvre – nejnavštěvovanější muzeum
2. Faktory ovlivňující veřejnou správu
1. Historický vývoj: Kombinace francouzského absolutismu a rozvíjející se demokracie územní
samosprávy.
2. Parlamentní forma: Posilování pozice výkonné moci, zejména prezidenta republiky.
3. Politika evropských společenství: Regiony jsou klíčové pro politický, sociální a hospodářský
rozvoj.
3. Rozdělení státní moci
• Zákonodárná moc:
Parlament tvořen dvěma komorami – Národní shromáždění a Senát. (577 poslanců, z nichž 22
je ze zámořských kolonií, volení na 5 let), Senát (348 senátorů, volení na 6 let)
• Výkonná moc:
Pravomoci výkonu státní správa jsou rozděleny mezi prezidenta a vládou
• Soudní moc:
Rozlišuje se na veřejné právo (správní) a občanské či trestní právo. čl. 66 Ústavy rozlišuje 2
základní větve
➢ veřejné právo – správní, vztahy občan, státní úřad
➢ občanské a trestní právo – spory mezi občany
4. Organizační struktura vlády
Francie je zastupitelskou demokracií a polo prezidentskou republikou.
Prezident je hlavou státu, jmenuje předsedu vlády, na jeho návrh vládu, je předsedou Rady
minstrů, je velitelem ozbrojených sil. Ústava stanoví, že prezident je volen lidem přímo na
období pěti let.
Prezident je hlavou státu, je předsedou Rady minstrů, je velitelem ozbrojených sil.
Prezident volen přímo, jmenuje předsedu vlády a navrhuje ministerstva.
Prezident má významné pravomoci (včetně možnosti svolat referendum a rozpustit Národní
shromáždění). Prezident je hlavou státu, jmenuje předsedu vlády, na jeho návrh vládu, je
předsedou Rady minstrů, je velitelem ozbrojených sil.
Prezident má právo svolat referendum, jednou za rok může rozpustit Národní shromáždění, v
případě výjimečného stavu má rozsáhlé pravomoci, (rozhoduje téměř neomezeně).
Složitost situace výkonné moci - premiér a prezident patří do rozdílných politických táborů
Kohabitace ve Francií nastala 3x (1986-1988, 1993-1995, 1997 2002
• Vláda: Skládá se z předsedy vlády (premiéra) a ministrů. Ministerské radě předsedá
prezident, (tzv. dualismus výkonné moci), je významný orgán, přijímá opatření o otázkách
vládní a státní politiky.
Vláda je odpovědna Parlamentu v otázkách správy věcí veřejných a armády.
Vládu řídí předseda (premiér), je odpovědný za obranu země a provádění zákonů.
Po dohodě s prezidentem jmenuje vrchní úředníky civilních i vojenských úřadů.
Vláda předkládá návrhy zákonů Parlamentu ze všech oblasti VS,
v ostatních rozhoduje vláda neomezeně.
Postavení premiéra je relativně slabé,
klíčovou politickou roli sehrává prezident, který vybírá ministry a stanovuje základní politické
priority, je však jediným členem vlády, oprávněným předkládat návrhy zákonů
Parlamentu,
premiér řídí jednání vlády, dohlíží na přípravu a realizaci zákonů, rozhoduje spory mezi
ministry, ti jsou jmenováni prezidentem na návrh premiéra, stejně je tomu i v případě odvolání
či rezignace
Role premiéra: Řídí jednání vlády, dohlíží na přípravu a realizaci zákonů, řeší spory mezi
ministry.
Počet ministerstev
není pevně stanoven zákonem, po každých volbách se mění, v současnosti existuje
17 ministerstev a 19 ministrů, každý ministr nemusí mít „své“ ministerstvo, připouští se „bez
portfeje“; po každých volbách zafixovány vládními dekrety.
Vztah ministerstev k územní samosprávě
Koordinací agendy k území (36 tis. obcí, 101 departmentů, 13 +5 regionů) je pověřena
ministryně pro územní soudržnost a vztahy se samosprávou.
Rozčlenění úkolů:
obce vykonávají výlučně samostatnou působnost, služby v rámci státní správy jsou
poskytovány na úrovni departmentů, v každém regionu a departmentu působí prefekt
jmenovaný centrální vládou
Územní členění státu
Francie se dělí na:
obce, cca 36 000, (jsou i obce, které mají méně než 2000 obyvat),
departmenty 101 (tzv. vyšší územní celek)
regióny 18 (nahradily někdejší provincie. 13 + 5 zámořských)
Obec je základní územní správní jednotka
Občané obce volí v přímých volbách obecní radu (zastupitelstvo), počet členů, stanoví zákon.
Aktivní účast občanů na rozhodování o budoucím rozvoji obcí je zajištěna právem svobodně
a demokraticky se podílet na lokálním životě. Druhou strukturou je model participativní
demokracie, kdy se občané aktivně veřejného života obcí.
Obec- starosta
Starosta je volen členy obecní rady, může se jim stát občan francouzské národnosti po
dosažení 18 let věku. Neobdrží-li však žádný kandidát absolutní většinu hlasů po dvou kolech
hlasování, koná se třetí kolo, ve kterém již postačí ke zvolení dosažení relativní většiny hlasů.
V případě rovnosti hlasů v tomto případě se starostou stává starší kandidát. Po zvolení se
starosta ujímá funkce. Volba starosty může být prefektem napadena u správního soudu.
Správní soud může volbu starosty zrušit, nepůsobí zpětně a nedotýká se platnosti starostou
učiněných úkonů a rozhodnutí. Starosta:
➢ se může funkce vzdát do rukou prefekta,
➢ může být odvolán ministerstvem vnitra na návrh prefekta
Kompetence starosty:
Starosta je reprezentantem obce.
Je vedoucí funkcionář, ze své funkce se odpovídá obecní radě. Jeho činnost kontroluje
představitel státu tj. prefekt. Je zároveň „úředník státu“ pověřen vedením matriky, agendou
volebních seznamů, organizací voleb, zastupuje obec ve smluvních vztazích, obchodních
vztazích, za obec vystupuje i u soudu.
Departament
je samosprávným celkem Francouzské republiky, celkem je 101 francouzských departementů
(prefektura).
Je řízen prefektem, jmenovaným přímo prezidentem. Radu departamentů volí občané se
všeobecným hlasováním, tak, aby se každé 3 roky obměnila polovina členů rady v čele s
prefektem.
Departamenty se dělí na administrativní arrondisementy, ty na samosprávné obce.
Departement je jednotkou státní správy i samosprávy. Činnosti:
➢ vystupuje jako zástupce státu při formálních záležitostech např. slavnostních, a též
mezi „centrem a departamentem,
➢ je zástupcem vlády (jmenuje ho) v departmentu a jedná jménem ministra vnitra (jemu
je zodpovědný ze své činnosti),
➢ nese odpovědnost za veřejný pořádek v departmentu a v této souvislosti řídí a
koordinuje činnost státní i obecní policie,
Region
je jednotkou státní správy i samosprávy, samosprávným orgánem regionu na období 6
let je regionální rada, ta volí prezidenta regionu.
Dozor a kontrolu provádí prefekt regionu, státem jmenovaný úředník (orgán státní správy).
Regiony nemají legislativní pravomoc, geograficky kopírují původní provincie.
Region, je správcem vlastních daní, část získávají z výnosu daní vybíraných státem. Mají
působnost především v oblasti vzdělávání (správa středních škol, vysokoškolské vzdělávání
a výzkum, odborná příprava a vzdělávání), hospodářského rozvoje, nakládání s půdou a
infrastrukturou. Mohou vyhlašovat místní referenda.
Regiony mají právo navrhovat změny zákonů.
Stejně jako u departamentu je představitelem též prefekt ten je orgánem státní správy,
sídlí v hlavním městě regionu, na rozdíl o regionálním samosprávných orgánů má právo
dohlížet na činnost departementů a obcí.
Prefektovi regionu jsou podřízeni prefekti departementů.
Otázky ke zkoušce (Francie)
• Postavení prezidenta Francie
• Pravomoci současného předsedy vlády
• Územní členění státu
III. Veřejná správa v Italské republice
Státní třízení
Itálie je parlamentní republikou, je tzv. unitárním státem
Protiklady v Itálii:
klimatické (klasické podnebí na severu země, jih africké podnebí),
ekonomické (sever bohatý, jih chudobnější),
politické (nestabilita, vládní krize)
1. Obecná charakteristika
Státní zřízení: Parlamentní republika, unitární stát.
Hlavní město: Řím
Měna: Euro
Počet obyvatel: cca 59 mil. (2024)
Zvláštnosti:
Významnou část tvoří ostrovy (Sicílie, Sardinie, Liparské ostrovy, Toskánské souostroví) a
existuje Papežský stát (Stato Pontificio).
2. Rozdělení státní moci
• Zákonodárná moc:
Parlament tvořen Poslaneckou sněmovnou (400 poslanců) a Senátem (200 senátorů), volených
na 5leté období, zvolení mohou být občané Itálie po dosažení věku 25 let), Senát tvoří 200
senátorů, volených na 5leté období, zvolení mohou být občané Itálie po dosažení věku 40 let
(několik čestných senárů – bývali prezidenti.
• Výkonná moc:
Prezident, vláda, ministerstva, státní zastupitelství, územní samospráva, politická část,
reprezentována nejvyššími ústavními orgány. Správní činnost, tvoří profesionální aparát. Je
odpovědna za realizaci zákonů a politiky ve státě.
• Soudní moc:
Soudy prvního stupně, civilní, trestní, správní
Odvolací sudy, přezkoumávají rozsudky soudů prvního stupně
Nejvyšší soud je nejvyšší instanci v Itálii, zajišťuje výklad práva
Ústavní soud, rozhoduje o souladu právních předpisů s Ústavou
3. Vláda
Se skládá z předsedy a ministrů, prezident republiky jmenuje předsedu vlády a členy vlády
Předseda vlády má nejvyšší výkonnou funkci v Itálii. V praxi je ministerský předseda
politickým vůdcem země.
Vláda je odpovědna Parlamentu za realizaci politiky a správu věcí veřejných. Je hlavním
překladatelem návrhu zákonů. Vládu řídí předseda (premiér), je odpovědný za obranu země
a provádění zákonů. Řídí mj. finance, zdravotnictví zahraniční politiku, kulturu.
Itálie je charakterizována koaličními vládami, je nestabilní
Postavené předsedy vlády
Nejvyšší výkonná funkce, včetně odpovědnosti za správu věcí veřejných. Předseda je jmenován
prezidentem republiky vybírá ministry a navrhuje je prezidentovi. Premiér řídí jednání vlády,
dohlíží na přípravu a realizaci zákonů.
Ministerstva:
Činnost je specifikována na jednotlivé oblasti veřejné správy. Počet ministerstev není
zákonem pevně stanoven – v současnosti existuje 15 ministerstev s 10 ministry, bez portfeje.
Tzn. že některá ministerstva mohou fungovat i bez vlastního portfolia.
4. Územní členění
• Hlavní úrovně:
Regiony: 15 regionů + 5 autonomních regionů
Provincie: 95 provincií,
2 autonomní provincie, 14 metropolitních měst a 6 volných sdružení obcí
Regiony
Na regionální úrovni je nejvyšším voleným orgánem regionální zastupitelstvo, období je 5
leté. Přepočet hlasů se v 1. kole provádí v jednotlivých provinciích, zbývající mandáty se ve 2.
kole rozdělují na úrovni celého regionu. V závislosti na velikosti regionu se počet zastupitelů
pohybuje mezi 30-80.
Zastupitelstvo mj. schvaluje regionální zákony a přijímá správní rozhodnutí v oblastech, které
nejsou svěřeny do kompetence exekutivy nebo předsedy. Regionální zastupitelstvo má
zákonodárnou iniciativu
Výkonným orgánem regionu je regionální vláda, která je složena z předsedy a dalších členů
a náhradníků. Vláda je volena zastupitelstvem absolutní většinou. Pokud při hlasování není
dosaženo absolutní většiny, ve 2. kole vítězí kandidáti s nejvyšším počtem hlasů. Politickou
hlavou regionu je předseda regionální vlády, je reprezentantem regionu, podepisuje právní
normy, zastupuje region u soudních řízení a odpovídá za oblast státní správy; pro jejich
plnění přijímá instrukce od centrální vlády.
Regionální zastupitelstvo může být rozpuštěno prezidentským dekretem mj.:
➢ v případech závažného porušení zákona,
➢ z důvodů národní bezpečnosti.
Jestliže se tak stane, je jmenována komise složená ze tří občanů volitelných do zastupitelstva,
která řídí záležitosti regionu do nových voleb
Autonomní regiony v Itálii - se speciálním statutem jsou ty regióny, kterým byl v souladu s
článku 116 Italské ústavy udělen speciální statut. Autonomie je udělena kvůli kulturní a
jazykové odlišnosti těchto oblastí
Metropolitní město - významné město, které je kulturním, obchodním nebo politickým
centrem určité oblasti. Často se používá jako synonymum pojmu hlavního města. Metropolí je
také sídelní město římskokatolické církve (uznávající autoritu u pravoslavných anglikánských
církvi
Provincie
Voleným orgánem v provincii je zastupitelstvo provincie. Zastupitelstvo má 25 - 45 členů a je
voleno na 5 let. Zastupitelstvo provincie může být rozpuštěno v případě, že více než 2/5
zastupitelů vysloví nedůvěru předsedovi provincie. Kvůli rovnovážnému zastoupení mužů a
žen v zastupitelstvu nesmí podle zákona žádná kandidátka obsahovat více než dvě třetiny
kandidátů stejného pohlaví.
Výkonný orgánem provincie je vláda.
V ní působí předseda a další členové, kteří jsou vybráni zastupitelstvem na návrh předsedy.
Členem vlády může být každý občan, splňuje-li podmínky pro kandidaturu do zastupitelstva
provincie. Počet členů vlády bez předsedy je vždy sudý. Funkční období exekutivy je 5leté
stejně jako u předsedy a může být rozpuštěna z téhož důvodu jako zastupitelstvo nebo v případě,
že v úřadu nepůsobí již více než polovina jejích členů.
Členem vlády provincie lze být maximálně dvě následující období.
Představitelem provincie je předseda, volen přímou volbou ve stejných volbách jako
zastupitelstvo provincie. Předseda musí získat v 1. kole absolutní většinu hlasů, jinak se
koná kolo 2, ve kterém proti sobě soupeří dva nejúspěšnější kandidáti z kola prvního. V případě,
že získají oba stejný počet hlasů, vítězí kandidát, silnější strany. Jestliže nerozhodne ani toto
kritérium, předsedou se stává starší kandidát.
Pro metropolitní města platí v zásadě stejná pravidla jako pro provincie.
Obec
Obec je základní územní správní jednotka
Občané obce volí v přímých volbách obecní radu (zastupitelstvo), na období 5 let. Velikost
se odvozuje od počtu obyvatel obce a pohybuje se od 12 členů u obcí do 3000 obyvatel až po
60. U obcí do 15 000 obyvatel jsou dvě třetiny mandátů přiznány vítězné straně, u municipalit
větších je to 60 % křesel.
Výkonný orgán obce je obecní vláda. Je složena ze starosty a sudého počtu členů. Velikost
je stanovena ve statutu obce, u obcí do 100 000 obyvatel je v rozmezí 2 - 6 členů, u větších obcí
a u hlavních měst provincií nesmí přesáhnout čtvrtinu velikosti zastupitelstva. Vládu navrhuje
starosta a svůj návrh přednese na prvním jednání zastupitelstva současně s programem vlády.
Členové vlády jsou vybíráni z členů zastupitelstva.
Obecní vláda je jmenována na 5 období, má 2-6 členů. Dříve může být obnovena v případě,
že ztratí více než polovinu členů nebo starostu, po vyjádření nedůvěry alespoň pětinou jejích
členů nebo je rozpuštěna italskou vládou. Členem vlády je možné být pouze dvě po sobě
následující funkční období.
Dohled nad obcemi a provinciemi provádí komise pro dohled nad regionem. Komise posuzuje
výlučně zákonnost přijatých opatření. Rovněž zastupitelstva územních úrovní mohou být
rozpuštěna prezidentským dekretem, a to např.
➢ kdy závažně překračuje zákony,
➢ jestliže ve stanovené době nepřijme rozpočet,
➢ z důvodu veřejného zájmu,
➢ když rezignuje nebo je odvolán starosta nebo předseda apod.
Do nových voleb zastupuje rozpuštěné orgány komisař, kterého jmenuje prefekt
Otázky ke zkoušce (Itálie)
• Postavení prezidenta Itálie
• Pravomoci současné předsedkyně vlády
• Územní členění státu
IV. Veřejná správa v Německu (Spolková republika Německo)
Německo je federativní parlamentní republikou skládá se ze 16 spolkových zemí
Samostatnými státy jsou:
Berlín
Brémy
Hamburk
Největší zemí je Bavorsko, s hlavním městem Mnichovem,
nejlidnatější severní Porýní-Vestfálsko, s největším městem je Dortmund.
1. Obecná charakteristika
Státní zřízení: Federativní parlamentní republika
Hlavní město: Berlín
Měna: Euro
Počet obyvatel: cca 83,4 mil. (2024)
Zajímavosti:
• je zákonem zakázané fyzické trestání dětí, i pokud má výchovný charakter.
• patří k jednomu z největších spotřebitelů biopotravin v Evropě.
• oblíbeným pokrmem je bramborák se skořicí a jablečným pyré.
• důchodového věku dosáhne Němec v 67 letech. V současné době muži i ženy odchází
do řádného důchodu v 65 letech, budoucno se chýlí k 70 rokům
• druhou nejlidnatější zemi Evropy po Rusku a nejlidnatější členský stát EU. Hlavním a
nejlidnatějším městem země je Berlín a hlavním finančním centrem Frankfurt nad
Mohanem.
2. Rozdělení státní moci
• Zákonodárná moc:
Jednokomorový parlament s pevně stanoveným počtem 630 poslanců.
Spolková rada: je samostatný ústavní orgán – reprezentuje zájmy spolkových zemí. Ústavní
orgán, kde jsou zastoupeny spolkové země (69 křesel, rozděleno podle počtu obyvatel).
• Výkonná moc: Spolkový prezident, spolková vláda, spolkový kancléř, ministerstva,
státní zastupitelství
• Soudní moc:
Soudy prvního stupně, (obecné soudy) civilní, trestní
Specializované soudy, řeší věci správní, pracovní sociální, patentové
Ústavní soud, rozhoduje o podaných odvoláních, zajišťuje výklad práva
Spolkový ústavní soud, rozhoduje jen ústavní záležitosti, porušení lidských práv
Spolková sněm Německa – zákonodárný orgán
Jednokomorový parlament tvoří Německý spolkový sněm (Bundestag),
hlavní zákonodárný orgán Německa, s klíčovou roli v tvorbě zákonů, schvalování rozpočtu,
závěrečného účtu i kontrole vlády. Sídlí v bývalé budově Říšského sněmu v Berlíně.
Jedná se o samostatný ústavní orgán.
Od voleb, 23 únor 2025, má pevně stanovený počet 630 členů. Došlo k reformě volebního
systému.
Dříve se počet poslanců měnil kvůli specifickému volebnímu systému (kombinace přímého a
poměrného zastoupení).
Po volbách v roce 2021 měl Bundestag 736 členů.
Funkce Spolkového sněmu:
Zákonodárná, vytváří spolkové právo a mění ústavu, schvaluje mezinárodní smlouvy se
státy, spolkový rozpočet.
Kreativní, jmenuje spolkového kancléře a podílí se na volbě spolkového prezidenta,
spolkových soudců a členů dalších spolkových orgánů. Vykonává parlamentní kontrolu vlády
a spolkové exekutivy a kontroluje nasazení tajných služeb.
Veřejnoprávní, Spolkový sněm má za úkol vyjadřovat přání obyvatelstva, informovat
obyvatelstvo. Politicky jde o významnou funkci.
Spolková rada
Je ústavním orgánem podílejícím se na legislativním procesu, tvoří ho zástupci vlád
spolkových zemí, 69 počet křesel je státům přiřazen podle počtu obyvatel.
U zákonů, které se dotýkají pravomocí spolkových zemí, volí spolkového kancléře. Kandidáta
navrhuje prezident a o něm následně poslanci hlasují, členové mají imperativní mandát, tzn., že
jsou při hlasování vázání postojem svých zemských vlád. Vláda je povinna předložit
Spolkové radě před zasláním do Spolkového sněmu návrhy zákonů.
Spolkový prezident, je reprezentantem státu
Dle Ústavy je prezident volen Spolkovým sněmem, na období 5 let. Před ním skládá slib. Na
volbě se podílí členové Spolkového sněmu, předseda je zástupcem prezidenta.
Je oprávněn vydávat nařízení, aby nabylo účinnosti, musí být kontrasignováno spolkovým
kancléřem nebo příslušným ministrem
Pravomoci prezidenta, má reprezentativní funkce. Ústava uvádí pravomoci a povinnosti např.:
➢ uzavírá mezinárodní smlouvy,
➢ vyhlašuje a podepisuje zákony, uděluje milost.
➢ navrhuje volbu nového spolkového kancléře, jmenuje a na žádost Spolkového sněmu
ho odvolává,
➢ jmenuje a odvolává spolkové ministry na návrh kancléře,
➢ jmenuje a odvolává spolkové soudce, úředníky, důstojníky a poddůstojníky, svolává
Spolkový sněm, a může ho rozpustit
Spolková vláda, v čele stojí spolkový kancléř, 16 spolkových ministrů. Je nejvyšším
ústavním orgánem výkonné moci v Německu. Spolková vláda přijímá rozhodnutí:
➢ v zahraničněpolitických i vnitropolitických otázkách,
➢ má právo zákonodárné iniciativy.
Vláda je oprávněná vydávat vládní nařízení. Zasedání se účastní členové Spolkové vlády
vedoucí Úřadu spolkového kancléře se svým náměstkem, vedoucí Spolkového prezidiálního
úřadu, vedoucí Spolkového úřadu pro tisk a pověřenec vlády pro kulturu a média.
Kancléř mj. svolává zasedání kabinetu, jednání se kromě členů Spolkové vlády účastní i
vedoucí Úřadu spolkového kancléře.
Postavení spolkového kancléře, je volen na 4 roky a může být odvolán Spolkovým sněmem,
návrh na jmenování předkládá prezident. Nejvyšší výkonná funkce, včetně odpovědnosti za
správu věcí veřejných. Kancléř vybírá ministry a navrhuje je prezidentovi, on sám jmenuje
jednoho z ministrů svým náměstkem, jeho úkolem je dohlížet na realizaci zákonů. Kancléř
předsedá Spolkové vládě.
Ministerstva realizují v oblasti veřejné správy specifické, odborné záležitosti. Počet
ministerstev není pevně stanoven zákonem, po každých volbách se mění, existuje 16
ministerstev ( z toho 3 - ministr speciálních úkolů, ministr kancléře, pro rodinu, seniory ženy a
mládež).
Ministři a ministryně vedou své resorty na vlastní odpovědnost, jsou jmenováni a mohou být
na návrh kancléře odvoláni prezidentem.
3. Územní členění Německa
• Základní úrovně:
Země (Bund): 16 spolkových zemí s vysokým stupněm autonomie (např. Bavorsko, Porýní-
Vestfálsko).
Okresy (Landkreis): Územní jednotka mezi obcemi a zemí.
Obce: Základní územní správní jednotka.
Země
Jednotlivé spolkové země v německém systému disponují řadou pravomocí.
Země mají např. právo vlastního zákonodárství. Práva a povinnosti občana jsou v každé z
jejich 16 spolkových zemích totožná
NSR si některé oblasti např. zahraniční politiku, obrana, měna, pošta, školství ponechává v
gesci, je výslovnou záležitostí Spolku. Platí, že ústavní řád zemí musí odpovídat principům na
nichž Spolková republika staví svou existenci, tj. vychází z republikánského, demokratického
a sociálně právního principu (čl. 28 ZZ). Základním naplněním těchto principů jsou volby na
všech úrovních, tedy i na úrovni zemské. Základními atributy jsou volby přímé, tajné, rovné,
svobodné a všeobecné. V zemských volbách se aktivně ani pasivně nemohou zúčastnit cizinci.
Každá spolková země je členěna do třístupňového systému volené správy. Má své
zákonodárné, výkonné a soudní orgány. Mezistupněm mezi základní a nejvyšší úrovní
správy (ze zemského hlediska), stojí okresy.
Na okresní úrovni přiznává zákon aktivní a pasivní volební právo i osobám, které mají státní
občanství jiného členského státu Evropské unie, než německé (čl. 28 odst. 1 ZZ).
Okresy jsou územní administrativní jednotkou stojící mezi obcemi a zemí (orgány - okresní
rada, okresní sněm). Statutárním představitelem okresu je okresní rada. je to osoba, kterou
nominuje volený okresní sněm.
Okresy jsou dozorčím a kontrolním orgánem obcí. Výjimku tvoří města, která získala zvláštní
status okresu. U městských států Hamburku, Brém a Berlína je členění přizpůsobeno zvláštnímu
statutu a postavení v systému.
Obce. Německo je atypické tím, že zde existují různé typy a formy obecního uspořádání.
Základem demokratické veřejné správy jsou dva aspekty: státní správa a samospráva.
Po znovu sjednocení existovalo v Německu v roce 1994 cca16 121 obcí.
Obce tvoří obce základní jednotku, jsou základem územní samosprávy. Německý systém
veřejné správy je vzorovým modelem systému tzv. smíšeného, obce vykonávají činnost v
samostatné a přenesené (tj. záležitosti státní správy).
Základní práva a povinností obcí jsou v Německu stanovena v Základním zákoně (ZZ):
„Obcím je zaručeno právo upravovat všechny záležitosti místního společenství v rámci zákonů
a s vlastní odpovědností“. Svazy obcí mají podle ustanovení zákona právo na samosprávu“ (čl.
28 odst. 2 ZZ). Ústavní zakotvení práv obcí v Základním zákoně jim přiznává značné
pravomoci.
Zejména v těch oblastech, které si spolkové právo neurčuje jako výlučné, obce pravomocí
využívají. Organizaci a strukturu místní správy si jednotlivé země upravují ve vlastní ústavě.
Způsob obecního uspořádání i principy obecních voleb a s konkrétním typem volebního
systému spadá výlučně do rukou zemí. Základní zákon problematiku neupravuje, odkazuje
na zákonodárství a výlučnou pravomoc země, volby do obecní rady, mandát členů obecních
rad reguluje zemské zákonodárství.
Obecné znaky-zemské ústavy (tj. právní předpisy vydávané jednotlivými zemskými
parlamenty) znají a rozlišují mezi dvěma hlavními orgány obecní radou a starostou.
Aktivní volební právo, tj. právo volit, přísluší těm obyvatelům obce, kteří jsou starší 18 let (v
některých zemích se můžeme setkat i se sníženou věkovou hranicí na 16 let, např.
Meklenbursko - Přední Pomořansko, Severní Porýní, Funkční období až na 2 spolkové země je
5 leté, v Bavorsku a v Brémách vykonávají členové zastupitelstva svou funkci déle 6 let, Brémy
pak 4 roky
Starosta
Vrcholným představitelem obce je starosta (vrchní starosta), je volen přímo občany obce.
má vždy za sebou politickou podporu, role politické je více přednostní než do role ochrany
veřejných zastupitele obecních zájmů. Důvod, je to právě rada a nikoliv občan, který o
delegování do tohoto úřadu o něm rozhodne. Starosta předsedá radě obce, má rozsáhlé
pravomoci hlasuje, řídí zasedání i jejích výborů, sestavovat pořad jednání a připravovat
podklady pro usnesení. Má silnou pozici, při rozhodování v naléhavých případech samostatně,
má právo pozastavit usnesením rady. Je vedoucím obecní správy, vystupuje za obec navenek
v právní funkci, reprezentuje.
Odvolání starosty hlasováním není možné, odvolat ho může pouze právní dozor v případě
pochybení
Rada obce
Voleným orgánem občany obce je rada. Obecní rada je příslušná přijímat rozhodnutí ve věcech
veřejné správy. Plní úkoly v oblasti rozpočtu obce, kontroluje jeho plnění,
➢ ukládá úkoly úřadu v samostatné působnosti a kontroluje jejich plnění
➢ zřizuje a zrušuje komise rady, jmenuje a odvolává z funkce jejich předsedy a členy
➢ stanovuje pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností
➢ projednává a řeší návrhy, připomínky a podněty předložené členy zastupitelstva nebo
komisemi rady
Otázky ke zkoušce (Německo)
• Postavení prezidenta Německa
• Pravomoci současného předsedy vlády
• Územní členění státu
V. Veřejná správa na Slovensku
Slovenská republika je parlamentní demokratická republika
Hlavní výkonnou moc ve státě představuje premiér, který stojí v čele vlády. Prezident je hlavou
státu a formálním představitelem výkonné moci, má, ale omezené pravomoci. Krajům, byla v
roce 2002 přiznána určitá míra autonomie.
1. Obecná charakteristika
Státní zřízení: Parlamentní demokratická republika
Hlavní město: Bratislava
Měna: Euro
Počet obyvatel: cca 5 459 642 (2024)
Historie: První slovanské kmeny přišly na území současného Slovenska v 5. století n. l. Od 6.
století se území dostalo pod nadvládu Avarů, od 7. století spadalo pod Sámovu říši a následně
se stalo od roku 833 součástí Velké Moravy.
V zemi se vyskytují velká naleziště hnědého uhlí a lignitu, těží se zemní plyn, mangan,
železná ruda, měď, olovo a zinek
2. Rozdělení státní moci
• Zákonodárná moc:
Národní rada Slovenské republiky: 150 poslanců volených na 4 roky.
• Výkonná moc:
Prezident: Hlavní představitel státu, volen přímými volbami, ale s převážně reprezentativní
funkcí.
Vláda: V čele premiér, který řídí výkonnou moc, jmenuje zmocněnce a odpovídá Národní radě.
• Soudní moc:
Okresní soudy (soudy prvního stupně),
krajské soudy, přezkoumávají rozsudky soudu prvního stupně
Nejvyšší soud je odvolacím orgánem proti rozsudkům krajských soudů
Ústavní soud, rozhoduje o souladu právních předpisů s Ústavou
Moc výkonná – prezident
nejvyšším představitelem státu, je volen rovněž v přímých volbách. Volební období je 5leté
(15. 6. 2024 je prezidentem Peter Pelegrini. Prezident má především funkci reprezentativní
Prezident, premiér a předseda Národního shromáždění jsou nejvyššími ústavním činiteli.
Ústava vymezuje pravomoci prezidenta např.:
➢ Pověřit budoucího premiéra sestavením vlády
➢ Využít práva veto – vrátit zákon Národní radě
➢ Ratifikovat mezinárodní smlouvy
➢ Jmenovat soudce
➢ Konat oficiální zahraniční návštěvy
➢ Vyhlašovat válku
➢ Vyhlásit referendum, amnestií
Moc výkonná – vláda Slovenska
Vládu tvoří předseda, místopředsedové a ministři (vzešli z politických stran, které vytvořily
koalici, t. j. má více než 75 poslanců v plénu NR SR). Vláda je odpovědna Národní radě
Slovenska za realizaci politiky a správu věcí veřejných dle programového prohlášení
Vláda může plněním konkrétních funkcí jmenovat (a odvolávat) zmocněnce, může zřizovat
poradní orgány
(Legislativní rada vlády)
Její funkci je navrhovat zákony, vydávat nařízení vlády. Pro souhlas je nutná nadpoloviční
většina, pro návrh na změnu Ústavy 3/5 většina hlasů.
Vládu řídí Robert Fico za stranu SMER.
Postavení předsedy vlády Slovenska
Nejvyšší výkonná funkce, včetně odpovědnosti za správu věcí veřejných. Předsedu jmenuje
a odvolává prezident republiky. Ostatní členy jmenuje na návrh předsedy vlády prezident.
Premiér mj. řídí jednání vlády, organizuje a odpovídá ze veřejnou zprávu, dohlíží na
přípravu a realizaci zákonů
Místopředsedové koordinují vymezené úseky činnosti vlády a plní úlohy, kterými je pověří
vláda nebo předseda vlády. Během nepřítomnosti předsedy vlády zastupuje místopředseda,
kterého určí předseda vlády.
Ministerstva, jsou specializována, řídí jednotlivé oblasti veřejné správy (např.
zdravotnictví, školství, doprava, životní prostředí). Počet ministerstev není pevně stanoven
zákonem, po každých volbách se mění, v současnosti existuje 14 ministerstev + od 1.2.2024
bylo vytvořeno ministerstvo cestovního ruchu a sportu
3. Územní členění
Kraje: 8 krajů, pojmenovaných podle hlavních měst,
Okresy: 79 okresů.
Obce: 2 927 obcí (z toho 138 měst).
Kraje:
Území Slovenska rozčleněno do samosprávných krajů, soustředěných kolem největších měst.
Odlišují se počtem obyvatel, hustotou obyvatelstva, věkovou strukturou, přírodními a
kulturními specifiky, jakož i folklórními zvyklostmi. Vyšší územní samosprávné celky
upravuje zákon č. 302/2001 Z. z., o samosprávě vyšších územních celků. V současnosti je
Slovensku z hlediska administrativního členění 8 krajů
Samosprávný kraj zabezpečuje mj.:
➢ tvorbu a plnění programu sociálního, ekonomického a kulturního rozvoje území,
➢ projednává a schvaluje podklady samosprávného kraje a územní plány regionů,
➢ vykonává vlastní investiční činnost a podnikatelskou činnost v zájmu obyvatel a
rozvoje kraje,
➢ zakládá, zřizuje, zrušuje a kontroluje své rozpočtové a příspěvkové organizace a jiné
právnické osoby.
Územně správně je Slovensko rozčleněno do samosprávných krajů, které se soustřeďují kolem
největších měst. Odlišují se počtem obyvatel, hustotou obyvatelstva, věkovou
strukturou. Jejich samospráva, je vykonávána voleným zastupitelstvem samosprávného kraje
a voleným předsedou samosprávného kraje. V samosprávných krajích neexistuje tedy
kolektivní výkonný orgán typu rady kraje. Právo volit do zastupitelstva mají občané
Slovenské republiky a též cizinci splňující dvě podmínky:
➢ mají trvalý pobyt v obci, která patří do území samosprávného kraje, nebo ve vojenském
obvodu patřícím do území kraje4),
➢ nejpozději v den konání voleb dosáhli věku 18 let.
Poslancem zastupitelstva kraje může být zvolen ten, kdo má právo volit (týká se i cizinců),
pokud nevykonává trest odnětí svobody, nebyl zbaven způsobilosti k právním úkonům a má
trvalý pobyt v obci, která patří do území volebního obvodu, v kterém kandiduje (40–60
poslanců podle počtu obyvatel).
Zastupitelstvo rozhoduje v samostatné působnosti kraje, a to buď samo, nebo v součinnosti
s předsedou kraje. V rámci normotvorné pravomoci schvaluje nařízení kraje.
Zastupitelstvo svolává předseda, jsou usnášení schopni je-li přítomná nadpolovični většin a
poslanců.
Předseda samosprávného kraje
Předseda je nejvyšším výkonným orgánem kraje, je volen občany kraje na období 4 let.
Předseda vystupuje s za kraj navenek, je reprezentantem kraje, je statutárním orgánem.
Rozhoduje mj. v majetko-právních vztazích, pracovně-právních vztazích, ve věcech veřejné
správy.
Předseda mohou odvolat občané kraje formou krajského referenda z důvodu vymezených
zákonem, např. jestliže hrubě nebo opakovaně porušil uložené povinnosti.
Okres
Na úrovni okresu vykonává státní správu okresní úřad, představitelem je přednosta, kterého
jmenuje vláda. Přednosta má tzv imperativní mandát, to znamená, že vláda Slovenska ho může
z funkce, kdykoli odvolat.
4. Obecní správa
• Obec, je základní územní správní jednotka.
Občané obce volí v přímých volbách poslance zastupitelstva, na období 4 let. Funkční období
obecného zastupitelstva končí složením slibu poslanců nově zvoleného obecního zastupitelstva
Funkce poslance je neslučitelná s funkci starosty, zaměstnance obce.
Orgány obce podle článku 69 zákona Ústavy SR (č. 460/1992 Zb.) jsou orgány obce:
➢ obecní zastupitelstvo
➢ obecní rada
➢ starosta obce,
➢ stálé nebo dočasné výkonné kontrolní a poradní orgány.
Výkonná moc v obci je rozdělená mezi zastupitelstvo a starostu.
Zastupitelstvo obce, rozhoduje o základních otázkách života obce, zejména mu je vyhrazeno
(§ 11 odst. 4 zákona o obecním zřízení):
➢ určovat zásady hospodaření a nakládání s majetkem obce
➢ schvalovat rozpočet obce a jeho změny, kontrolovat jeho čerpání a schvalovat závěrečný
účet obce
➢ schvalovat územní plán obce
➢ vyhlašovat místní referendum
➢ volit a odvolávat hlavního kontrolora obce
➢ zřizovat, zrušovat a kontrolovat rozpočtové a příspěvkové organizace obce, zakládat a
zrušovat obchodní společnosti a jiné právnické osoby a schvalovat zástupce obce do
jejich statutárních a kontrolních orgánů.
Činnost se soustředí mj. rozhoduje o základních otázkách života obce, zejména mu je
vyhrazeno (§ 11 odst. 4 zákona o obecním zřízení):
➢ určovat zásady hospodaření a nakládání s majetkem obce
➢ schvalovat rozpočet obce a jeho změny, kontrolovat jeho čerpání a schvalovat závěrečný
účet obce
➢ schvalovat územní plán obce
➢ vyhlašovat místní referendum
➢ volit a odvolávat hlavního kontrolora obce
➢ zřizovat, zrušovat a kontrolovat rozpočtové a příspěvkové organizace obce, zakládat a
zrušovat obchodní společnosti a jiné právnické osoby a schvalovat zástupce obce do
jejich statutárních a kontrolních orgánů
Obecní rada
Obecní radu může zřídit zastupitelstvo, skládá se z poslanců zastupitelstva, na celé funkční
období. Zastupitelstvo může kdykoli radu odvolat. Je iniciativním, výkonným a kontrolním
orgánem zastupitelstva. Plní úlohy podle rozhodnutí obecného zastupitelstva, je poradním
orgánem starosty
Starostu (primátora) obce
volí obyvatelé obce, na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným
hlasováním na 4leté funkční období. Starostou může být zvolen občan obce, který dovršil
nejpozději v den voleb 25 let věku.
S účinností od 1. dubna 2010 se změnila rovněž právní úprava, lze vytvořit funkci zástupce
starosty. Mandát vzniká složením slibu a starosty zaniká např. hlasování obyvatel o odvolání
starosty (vyhlašuje zastupitelstvo obce). Reprezentuje obec navenek
Starosta je nezávislý orgán je protiváhou obecnímu zastupitelstvu. Podléhá výraznější kontrole
obyvatel obce, kteří ho mohou z funkce odvolat. Členové zastupitelstva obce mají právo
interpelovat starostu ve věcech týkajících se výkonu jeho činnosti.
Starosta (primátor) je představitelem obce a nejvyšším výkonným orgánem obce mj.:
➢ svolává a vede zasedání obecního zastupitelstva a obecní rady a podepisuje jimi přijatá
usnesení.
➢ rozhoduje ve všech záležitostech správy obce, pokud nejsou zákonem nebo statutem
vyhrazeny obecnímu zastupitelstvu.
➢ zastupitelstvo určí nejpozději 90 dnů před volbami na celé funkční období rozsah
výkonu jeho funkcí (§ 11 odst. 4 písm. i zákona), v průběhu funkčního období starosty
jej může změnit jen na návrh starosty.
➢ je statutárním orgánem v majetkoprávních vztazích obce a pracovněprávních vztazích
zaměstnanců obce.
Obecní úřad, přednosta
Obecní úřad zabezpečuje organizační a administrativní věci obecného zastupitelstva a starosty.
Úřad vykonává nařízení a usnesení zastupitelstva obce.
Pokud je v obci zřízen obecní úřad, zřizuje se funkce přednosty obecního úřadu, který vede
úřad. Přednostu jmenuje i odvolává starosta, jemu se ze své činnosti odpovídá, mj. se zúčastňuje
zasedání zastupitelstva i rady obce
Otázky ke zkoušce (Slovensko)
• Postavení prezidenta Slovenska
• Pravomoci předsedy vlády
• Územní členění státu (s důrazem na roli přednosty v obci)