Mgr. Lucie Menšíková
SN Opava
• = doba před, během a po operaci. Má 3 fáze:
• Předoperační fáze – období, kdy se klient
připravuje na operaci. Začíná rozhodnutím pro OP
zásah, končí převozem klienta na OP sál.
• Intraoperační fáze – začíná uložením klienta na
operační stůl a končí přijetím na pooperační oš.
jednotku.
• Pooperační fáze – období po operaci, začíná
přijetím klienta na JIP nebo pooperační pokoj, končí
úplným zotavením z operace.
1. Diagnostické (probatorní) operace – stanovení dg.,
určení rozsahu patologického procesu, potvrzení
dg.
2. Terapeutické operace – slouží k vyléčení nebo
zmírnění následků onemocnění.
 Radikální OP – odstraňuje se celé chorobné ložisko
 Paliativní OP – zmírňují následky choroby, neřeší
příčinu
 Rekonstrukční OP – slouží k náhradě poškozených
tkání a orgánů (např. po rozsáhlých popáleninách)
 Konstrukční OP – slouží k úpravě vrozených
malformací (např. rozštěp patra)
 Ablativní OP – odstranění orgánů nebo částí těla
1. Plánovaná OP – snese odklad, nemocného je
možné řádně vyšetřit a připravit.
2. Neodkladná (akutní) OP – nesnese odklad,
vyšetření a příprava k OP je možná v omezené
míře dle stavu nemocného.
3. Urgentní OP – nejvyšší stupeň naléhavosti, OP
výkon je nutné provést ihned pro záchranu
života.
 Absolutní indikace – není možná jiná léčba
 Relativní indikace – existuje také jiná možnost
léčby, ale od operace se očekává lepší a trvalejší
výsledek
 Vitální indikace – operace je nutná k záchraně
života
 Profylaktická indikace – operací se předchází
komplikacím onemocnění
 Kosmetická indikace – týká se vzhledových vad
 Cílem je provést chirurgický zákrok tak, aby co
nejméně narušil funkce organismu. Provádí se vždy
s ohledem na celkový stav pacienta.
 Při předoperačním vyšetřování je nutné posoudit a
zvážit rizika operace.
Předoperační vyšetření zahrnuje:
 Základní předoperační vyšetření
 Předoperační vyšetření anesteziologem
 Konziliární vyšetření u nemocných s přidruženým
onemocněním
 Klasifikace celkového fyzického stavu před anestezií
ke stanovení operačního rizika.
ASA I zdravý jedinec bez patolog. a laborat.nálezu. Indikace k OP
nezpůsobuje systémovou poruchu
ASA II mírně až středně těžké systémové onemocnění,které může
ale -i nemusí souviset s op.výkonem (lehká hypertenze,
kompenzovaný DM, lehká ICHS, vysoký věk, obezita,….)
ASA III závažné systémové onem., které omezuje aktivitu
nemocného (angina pectoris, stp. IM, CMP, závažný DM,st.p.
srdečním selhání,…)
ASA IV závažné život ohrožující onem. související i s op.diagnozou
(plicní, srdeční, jaterní, ledvinná nedostatečnost, šok, ileus,
peritonitis)
ASA V nemocní u nichž je operace poslední možností záchrany
života
 !V případě urgentního výkonu se k ASA klasifikaci
přiřazuje písmeno E = emergency.
 Klinický stav pacienta je horší než odpovídající
stupeň klasifikace ASA - riziko je 1,6 – 2x vyšší.
 provádí praktický lékař, pediatr, internista
 základem je podrobná anamnéza doplněna fyz. a laborat.vyš.
 biochemický screening: moč celkově + sediment, krev minerály,
glyk., CRP, CK, urea, kreatinin, jat.testy
 hematologický screening: KO+diff., QUICK, APTT, KS - tam
kde předpokládáme krevní náhrady
 Lékař hodnotí výsledky, provádí poslech, poklep, palpaci,
měří TK a P
 Zajímá se o předchozí choroby, operace, rodinnou anamnézu,
medikace, současnou op.diagnózu a vyjádří operační riziko
 EKG - ASAII. a více, pozit. anamnéza (onem. srdce a plic v
anamnéze, dle uvážení lékaře, dle požadavků pracoviště
 RTG - nad 60let, pozitiv.anamnéza, kuřáci nad 40let, cizinci
s endemickým výskytem TBC
 U jinak zdravých jedinců (ASA I) – 1 měsíc
 U stabilizovaných nemocných s lehkým a středně
závažným onemocněním (ASA II - III) – 14 dnů
 U nestabilních a vysoce rizikových pacientů (ASA III,
IV, V) – interní a laboratorní vyšetření musí být vždy
čerstvá (12 – 24 hodin)
 Pediatrické vyšetření – nesmí být starší než 1 týden
 probíhá v anesteziolog.ambulanci nebo anestez. vizitou,
součástí je vyplnění anesteziologického dotazníku, který se
stává součástí dokumentace.
 Anesteziolog navazuje na předoperační interní vyš. a zajímá se
o stav:
◦ kardiovaskulární systém a respirační systém
◦ CNS, funkce ledvin a jater
◦ stav chrupu a krční páteře
◦ jak snášel předchozí anestezie
◦ diabetes - kompenzace, přechod na inzulín
◦ stav a možnost úpravy vnitřního prostředí
◦ alergie (náplast, dezinfekce, léky,vaječný bílek,..)
◦ návyky na léky, alkohol, kouření, káva, aj.
◦ chronická medikace - většinou nevysazujeme
 Cíle anesteziologické přípravy:
posouzení zdrav. stavu, funkčních rezerv orgánů
správná volba anesteziologického postupu
informovanost nemocného o anesteziologickém
postupu
získání písemného souhlasu s anestezii
ordinace premedikace
ordinace předop. přípravy
(diabetici,alergici,CHOBPN,..)
stanovení rizika ASA (viz. ASA klasifikace)
 Provádí se dle konkrétního stavu nemocného např.:
 Kardiologické vyšetření – u pac. s onemocněním
srdce
 Diabetologické vyšetření – u pac. s DM
 Hematologické vyšetření – u koagulopatií
 Endokrinologické vyšetření – např. u pac. s
tyreopatií
 Nefrologické vyšetření – u pac. s onemocněním
ledvin
 Alergologické vyšetření – u alergiků
 !!! Veškerá doporučení z jednotlivých vyšetření pro
předoperační přípravu je nutné dodržet!
Odklad operace u plánovaných výkonů je nutný v
případě onemocnění:
 Onem. HCD – posledních 14 dní před OP
 Onemocnění plic – v době 1 měsíce
 Akutní infarkt onemocnění – 6 měsíců
 Dekompenzované onemocnění
Vzdálená všeobecná předoperační příprava:
 Psychická příprava – vysvětlení OP výkonu, podání
informací o předoperačním vyšetření a přípravě,
pooperačním režimu. Ideální je spolupráce s
psychologem.
 Fyzická příprava – zahrnuje:
◦ Nezbytná předoperační vyšetření
◦ Potřebnou medikamentózní terapii, event. její
úpravu
◦ Nácvik prvků pooperačního režimu – např. nácvik
hlubokého dýchání, nácvik odkašlávání, cviky
dolních končetin (prevence TEN), nácvik chůze o
berlích)
Bezprostřední předoperační příprava:
 Příjem do zdravotnického zařízení – tak, aby
hospitalizace nebyla příliš dlouhá  zvyšuje stres,
riziko NN, náklady.
Den před operací:
• Psychologická příprava – předoperační poučení a
rozhovor o nadcházející OP, vysvětlit průběh
předoperační přípravy. Zajistit podepsání souhlasu s
léčbou a operací.
Den před operací:
 Fyzická příprava:
Nácvik hlubokého dýchání, kašle a cviků dolních končetin
Zajistit nezbytná vyšetření a konzilia
Příprava operačního pole – ostříhání, oholení a zkontrolovat
pokožku.
Zajistit dokonalé vyprázdnění střeva klyzmatem !!!nepodávat
u akutních a urgentních operací
Zajistit celkovou hygienu – celková koupel, mytí vlasů,
odstranit lak z nehtů.
Poučit nemocného, aby nepřijímal nic p.o. nejméně 6 – 8
hodin před OP výkonem – označit viditelně na noční stolek
Zajistit monitoring fyziologických funkcí a celkového stavu
Dle ordinace aplikovat prepremedikaci na noc (význam:
prožití klidné noci pře výkonem – hypnotika, sedativa,
antidepresiva, event. analgetika)
V den operace:
 Zajistit ranní hygienu
 Nemocný je lačný, nesmí kouřit
 Přiložit bandáže nebo antiembolické punčochy (dle standardu
oddělení)
 Dle typu OP zavést NGS, PMK, i. v. kanylu
 Nemocný se před odjezdem na op. sál vymočí (event. se
provede katetrizace močového měchýře)
 Nemocný si odloží osobní prádlo, zubní protézu, hodinky,
šperky, kontaktní čočky
 Zkontrolovat přípravu operačního pole
 Aplikovat premedikaci dle ordinace anesteziologa
 Zajistit převoz nemocného s dokumentací na op. sál
 podává se v den OP před celkovou i místní
anestezií ve správném časovém intervalu, který je
závislý na způsobu aplikace (i.m.-30-60min., i.v.-
5-10min, p.o.-60-90min., rektálně-45-60min.
před OP)
 ordinuje anesteziolog
 ÚKOLEM PREMEDIKACE je:
◦ zklidnit psychicky
◦ potlačit vagové reflexy
◦ navodit určitý způsob sedace
◦ zmírnit vedlejší účinky anestetik
◦ potenciace účinku léčiv
◦ tlumení salivace,bronchosekrece
 Skupiny léků užívané v premedikaci:
◦ Vagolytika – ATROPIN - potlačeních vagových
reflexů (bradykardie, salivace, broncho nebo
laryngospasmus), zmírňuje vedlejší účinky
anestetik. Po podání je nepříjemný pocit sucha
v ústech, tachykardie. Standartně se nepodává,
spíš dle zvyklosti pracoviště.
◦ Analgetika - navozují určitý stupeň analgezie silná
analgetika - narkotika opioidového typu Fentanyl,
Sufenta, Dolsin. Riziko útlumu
dechového centra!!
◦ Látky navozující psychický klid – sedativa
(Dormicum, Lexaurin,...)
Operace na zažívacím traktu:
 Často se zavádí NGS.
 Úprava vnitřního prostředí a rychlá realimentace.
 Před operací tlustého střeva a konečníku – střevní
desinficiencia nebo chemoterapeutika.
 Důkladné vyprázdnění – klyzma, event. ortográdní
příprava (např. Fortrans – kontraindikováno u
kardiaků).
 Často bezprostředně před OP – ATB (dle ordinace).
Operace štítné žlázy:
 Předoperační ORL a neurologické vyšetření, RTG nebo
CT horní části hrudníku.
 U nemocných s tyreotoxikózou – předoperační
příprava jódem.
 Při podezření na nádor je podání jódu
kontraindikováno.
OP výkony v hrudní chirurgii:
 Před OP – spirometrie, vyšetření sputa, podávání
bronchodilatancií a mukolytik, kultivace sputa, nácvik
vykašlávání a hlubokého dýchání, dechová
gymnastika.
Kostní operace:
 Důkladná příprava operačního pole.
 Často podávání ATB před OP.
 U úrazů – prevence tukové embolie (předoperačně
nízkomolekulární heparin – Clexane, Fraxiparin dle
ordinace).
Cévní operace:
 Většinou předoperačně ATB.
 Důkladné vyšetření hematologické.
 Všechna vyšetření se provádějí akutně – STATIM.
 Stabilizace stavu - doplnění tekutin, minerálů, krve,
léčba šoku)
 Příprava operačního pole.
 Zavedení NGS, PMK.
 Podepsat souhlas s OP výkonem a léčbou (reverz).
 Celková hygiena dle stavu.
 !!!Nepodávat nálev – zhoršuje stav.
 Aplikovat ordinovanou premedikaci – někdy se
podává až na OP sále i. v.
 Zajistit odložení šperků, hodinek, brýlí, zubní
protézy.
 Zajistit dokumentaci a převoz na OP sál.
 Zajišťuje personál OP sálu (instrumentářka,
obíhající sestra, anesteziologická sestra):
◦ Ochrana před zraněním a infekcí
◦ Ochrana kůže před poraněním při pohybu a změně polohy
◦ Používání vhodných pomůcek
◦ Udržování vhodné polohy
◦ Monitoring vitálních funkcí (anesteziologický tým)
◦ Vedení dokumentace (anesteziologický záznam, op.
protokol)
◦ Soupis použitých chirurgických nástrojů a materiálu
◦ Operační protokol (vypisuje operatér po skončení OP)
Povinnosti sestry na oddělení:
• Příprava lůžka a pokoje pro nemocného.
 Začíná probuzením klienta z celkové anestézie, která
zhoršuje reakce na vnější stimuly.
 Funkce organismu se postupně vracejí k výchozí
situaci.
Bezprostřední pooperační péče se uskutečňuje:
 Na dospávacím pokoji – je součástí op. traktu,
pacient zde zůstává asi 2 hodiny po OP, poté ho
převážíme na pooperační pokoj
 Pooperační JIP
 ARO
 U ambulantních výkonů odchází pacient domů.
Reakce na operaci – pooperační nemoc:
- syndrom pooperačních somatických a psychických
změn:
1. Celkové projevy - TT, únava, tělesná a duševní
skleslost, nespavost, tachykardie, tachypnoe,
hypotenze, zvracení, zástava peristaltiky,
leukocytóza, změny vodního a elektrolytového
hospodářství, nechutenství, žízeň, bolest, retence
moči, oligurie, zácpa…
2. Místní projevy – reakce v oblasti operačního pole –
bolest, překrvení, edém v oblasti operační rány,
exsudace.
1. V den operace:
 Nemocný je převezen z OP sálu po stabilizaci stavu,
kdy sám spontánně volně dýchá a má stabilizovaný
krevní oběh.
 Nemocného ukládáme do polohy na boku, s
obličejem pootočeným k podložce – bez polštáře.
 Po obnovení polykacího reflexu uložíme nemocného
do polohy na zádech.
 Nemocného po spinální anestézii ukládáme do
polohy na zádech (ponechat na zádech 8 – 12
hodin).
1. V den operace:
Sledujeme a provádíme záznam do dokumentace:
 Vitální funkce ā 15 min., pak ā 30 min. až ā 1hod.
dle stavu.
 Stav zornic a stupeň vědomí
 Barvu a teplotu kůže na rtech, nehtových lůžkách
 Stav krytí OP rány – nadměrné prosakování a
krvácení hlásit lékaři
 Barvu, konzistenci, množství drenážní tekutiny ze
všech drénů
 Bolest – analgetika dle ordinace
 Jiné komplikace, známky šoku
 Příjem tekutin – 6 hod. po výkonu nic p.o. – pouze
otírat rty rty, poté čaj po lžičkách.
 Sledovat bilanci tekutin.
 Sledovat vyprazdňování močového měchýře – nem.
se má vymočit do 6 – 8 hodin po OP.
 Dle stavu zajišťovat potřeby klienta, podporovat
soběstačnost.
2. Další dny po operaci:
 Sledovat fyziologické funkce, bilanci tekutin (dle
ordinace)
 Monitorovat bolest – dle ordinace analgetika
 Časná mobilizace (dle stavu nemocného)
 Zajistit potřeby nemocného, podpora soběstačnosti
 Prevence TEN, bronchopneumonie, dekubitů…
 Pooperační dieta – dle typu OP výkonu, stavu
nemocného a ordinace lékaře
 Sledovat střevní peristaltiku (odchod plynů) – k
obnově dochází asi za 48 hod. po OP výkonu
 Sledovat nástup defekace
2. Další dny po operaci
 Sledovat hojení operační rány – převazy, vytažení
stehů 7. – 10. den.
 Edukace o domácím ošetřování – denní režim,
dieta, aktivita…
Časné pooperační komplikace:
 Poruchy dýchání, poruchy oběhu (asystolie,
embolizace…)
 Krvácení
 Svalový třes a podchlazení (děti, staří lidé, dlouhé
OP výkony)
 Nevolnost, zvracení
 Poruchy vyprazdňování
 Alergie
 Hypertermie
 Psychomotorický neklid…
Pozdní pooperační komplikace:
 Dýchací systém – embolizace, atelektázy, pneumonie
 Oběhový systém – TEN, hypovolemie
 Močový systém – retence moče, infekce
 GIT – nausea, zvracení, meteorismus, zácpa
 Operační rána – infekce, dehiscence
 Neurologické poruchy – komatózní stavy,
desorientace, poruchy periferních nervů
 Duševní poruchy – psychotický stav – vzrušení až
mánie, deprese, akutní demence, delirium