KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ Mgr. Silvie Quisová, Ph.D. silvie.quisova@fvp.slu.cz KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ POŽADAVKY: 1) 2 kazuistiky – 2 klienti s různou problematikou - v rozsahu min. 2-3 normostrany teorie + 2-3 normostrany strukturovaná kazuistika, včetně vztahové mapy - odevzdávat do IS 2) 1 výstup během semináře s rozpracovanou kazuistikou, 1 konzultace s vyučujícím KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ HRABAL, V. Diagnostika: pedagogickopsychologická diagnostika žáka s úvodem do diagnostické aplikace statistiky. 2002 QUISOVÁ, S. Kazuistický seminář - studijní opora 2017 HUČÍK, J. HUČÍKOVÁ,A. Kazuistika v sociálnej práci. 2009 HUČÍK, J. HUČÍKOVÁ,A. Kazuistika ve špeciálnej pedagogike. 2008 KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ MIOVSKÝ, M. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. 2006 HENDL, J. Kvalitativní výzkum. 2005 HADJ-MOUSSOVÁ, Z. Diagnostika: pedagogickopsychologické poradenství II. 2002 KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ LEVICKÁ, J. Kazuistický seminár zo sociálnej práce. Trnava: Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce Trnavskej univerzity, 2004. OLÁH, M., SCHAVEL,M. Sociálne poradenstvo a komunikácia. Prešov: PU Prešov, Pravoslávna bohoslovecká fakulta, 2006 GABURA, J., MYDLÍKOVÁ, E. et.al. Vedenie sociálneho prípadu. Bratislava: Asociácia supervízorov a sociálnych poradcov. 2004. MUSILOVÁ, M. Případová studie jako součást pedagogické praxe. Olomouc: Pedagogická fakulta Univerzity Palackého, 2003. KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ SLOWÍK, J. Kazuistický příběh. In Speciální pedagogika. Praha: GRADA, 2007. DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. BAŠTECKÁ, B. Klinická psychologie v praxi. KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ KAZUISTIKA KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ K prvním případovým studiím patří Freudovy Studie o hysterii, které vstoupily do historie a byly spojeny s přelomovými událostmi psychologie a psychiatrie. Stejně jako případové studie Lurija, které významně ovlivnily oblast kognitivní psychologie. Současná moderní klinická psychologie se bez případových studií neobejde. (Miovský, 2006) https://www.youtube.com/watch?v=2apPdV_A_DA KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ Definice pojmu kazuistika se v různé literatuře rozchází. Nejčastěji se odvozuje od latinského slova casus (případ, událost, náhoda), který znamená vyčerpávající popis, analýzu určitého případu, jeho genezi a konfrontaci s ním. Kazuistika se využívá v lékařství, psychologii, právnické vědě, méně pak v sociologii, kde se více využívá případová studie, tzv. case study, která však většinou neobsahuje aktuální intervence v případu. (Hučík, Hučíková, 2009) KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ Hartl a Hartlová (2004) vymezují pojem kazuistika jako popis jednotlivého případu, např. vznik, průběh a vyléčení duševního onemocnění. Kazuistika se může týkat jak jedince tak skupiny lidí nebo instituce. Kazuistika slouží jako pomoc a porovnání pro podobné případy. Dále je kazuistika definována jako didaktický postup používaný hlavně při profesní přípravě dospělých. Kazuistika se může stát i prostorem pro volnější uplatňování všeobecných pravidel, např. morálních, s přihlédnutím ke konkrétní situaci jednotlivce. KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ Strieženec (in Hučík, Hučíková, 2009) definuje kazuistiku jako ucelenou zprávou o jednotlivém případě. Jde o popis a rozbor jednotlivého případu na základě kompletní písemné dokumentace nebo jiných zprostředkovaných informací a vlastního zkoumání. KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ Vašek (2002) v rámci speciální pedagogiky zařadil kazuistiku mezi výzkumné metody zaměřené na podrobné zkoumání reprezentativních jednotlivců a na dělání závěrů. Cílem analýzy kazuistik je poukázání na to, co je společné a čím se od sebe liší, včetně pojmenování příčin odlišností. KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ Dle Vančové (2005, s.9) „kazuistika umožňuje hloubkovou analýzu a interpretaci fenoménů týkajících se daného případu, vyslovení diagnostických a prognostických závěrů, poznání diagnostických závěrů jiných odborníků umožňuje relativní odpoutání se od subjektivního posuzování případu, pomáhá hledat řešení či intervenci díky odkazům na podobné případy, pomáhá určit specifické, jedinečné znaky, vlastnosti zkoumaného jednotlivce. Kazuistická metoda má v diagnostice významné postavení“. KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ Souhrnně tedy kazuistika znamená: lpopis konkrétního případu, který obsahuje obtíže, průběh práce a postupy použité na odstranění klientových obtíží; ldidaktická metoda, která se využívá při přípravě odborníků; lpracovní postup odborníků v tzv. pomáhajících profesích, který vede ke zpětné kontrole správnosti jednotlivých kroků; lvědeckovýzkumná metoda používaná v empirickém výzkumu, která je založená na vědecké analýze konkrétního případu. KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ Případová studie je souhrnně zpracovaná zpráva o konkrétním případu jednotlivce. Jedná se o vědeckou analýzu všech dostupných písemných i jiných materiálů o daném jedinci, která poukazuje na determinanty vývoje případu a kauzální souvislosti, diagnosticky zhodnocuje celý případ a formuluje závěry. (Hučík, Hučíková, 2009) KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ Rozdíl mezi kazuistikou a případovou studií je především v cíli a čase použití výsledků. Zatímco kazuistika se zabývá i krátkodobým zhodnocení případu a sleduje průběžný vývoj případu za účelem zhodnocení dosud přijatých opatření a navržení nových, případová studie hloubkově analyzuje ukončený případ ve všech souvislostech a vyvozuje závěry pro podobné případy. Celkově však převažují společné body kazuistiky a případové studie a to v: lkomplexní analýze všech dostupných materiálů o případu, lorientace na problém, lhledání optimálního řešení. (Levická in Hučík, Hučíková, 2009) KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ Kazuistika je metoda, při které se shromažďují, analyzují všechny dostupné písemné materiály a systematicky se podrobně zkoumá jednotlivec prostřednictvím pozorování, rozhovorů, experimentů a vlastního zkoumání výsledků činnosti za účelem systematice a jejich klinického a didaktického využití. Získané poznatky o daném jednotlivci však nelze v žádném případě zevšeobecňovat. KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ Případovou studií se dle Miovského (2006) rozumí typ výzkumu v rámci kvalitativního výzkumu, kdy v centru pozornosti je případ, tj. objekt výzkumného zájmu, kterým může být osoba, skupina, organizace atd. Případ může být chápán v mnohem větší šíři, důležité je, aby byl případ řádně definován, ohraničen a aby způsob výzkumné práce odpovídal základním pravidlům práce s případovou studií. Práce na případové úrovni zdůrazňuje komplexní povahu zkoumaných fenoménů, zohledňuje souvislosti jednotlivých oblastí, kterých se případ dotýká, včetně jeho historicko-biografického pozadí. Jsou rozlišovány varianty strategií případové studie: osobní (jednopřípadová) studie, studie rodiny, komunity, sociálních skupin, organizací a institucí a zkoumání programů, událostí, rolí atd. Zvláštní variantou případové studie je životní příběh či životní historie. KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ Hučík a Hučíková (2009, s.51) definovali pro potřeby sociální práce kazuistiku jako „vědeckou, převážně preventivní kvalitativní metodu, která spočívá v dlouhodobém, podrobném zkoumání pracovního postupu, pravdivého popisu a rozboru konkrétního sociálního případu (jednotlivce, skupiny, komunity), při kterém se shromažďují, třídí a analyzují informace ze všech dostupných materiálů doplněných především psychogenetickým kazuistickým rozhovorem s vyvozením diagnostických, terapeutických, pracovních hypotéz a závěrů za účelem rozpoznání příčin problémů a účinné podpory řešení sociálních případů.“ KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ Využití kazuistiky v sociální diagnostice KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ Využití kazuistiky v poradenském procesu KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ Cíle kazuistiky: 1. Objektivní pohled na osobnost člověka díky komplexnímu přístupu. 2. Rozeznání potenciálních možností klienta s prognózou jeho úspěšné socializace. 3. Optimalizace sociální práce, která spočívá v pohotovém rozpoznání problémů klienta a poskytování účinné pomoci po celou dobu sociálního procesu. 4. Ověření efektivity sociální práce, do jaké míry je používání vybrané metodiky účinné a optimální. 5. Vysvětlení příčinnosti některých fenoménů a interakcí. 6. Definování specifických znaků typických pro určitý problém. 7. Definování odlišnosti a originality jednotlivého případu. 8. Návrhy nových způsobů intervence. (Gabura, Pružinská, 1995) KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ Kazuistika je využívána v různých vědních oborech, např. sociologii, medicíně, ekonomice, pedagogice, psychologii, sociální práci apod., a proto má i specifické cíle významy a oblasti využití. Etnografická kazuistika podává komplexní a dynamický obraz o sledované sociální skupině a využívá k tomu hlediska samotných účastníků děje. V medicíně jde o popisy jednotlivých případů nemoci, při kterých vytváří odborný souhrn klinických pozorování jejích příčin, průběhu a léčení s následným praktickým i teoreticko–odborným využitím. KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ Kazuistika je využívaná i v případech průmyslových, obchodních nebo jiných konfliktů, poruch zařízení apod. V oblasti kriminologie a práva kazuistiky objevují a vylučují výsledky lidských interakcí a jejich podstatných charakteristik jako důležitý zdroj ilustrace, poznávání a objektivizace jednotlivých údajů a vyvození závěrů. Ve vzdělávání obecně má kazuistika nezastupitelné místo na dokreslení rozhodování v rámci individuální péče v oblasti výchovy a vzdělávání jednotlivců se speciálně-vzdělávacími potřebami. (Hučík, Hučíková, 2009) KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ VÝZKUM KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ Přednosti kvalitativního výzkumu Získává podrobný popis a vhled při zkoumání jedince, skupiny, události, fenoménu. Zkoumá fenomén v přirozeném prostředí. Umožňuje studovat procesy. Umožňuje navrhovat teorie. Dobře reaguje na místní situace a podmínky. Hledá lokální (idiografické) příčinné souvislosti. Pomáhá při počáteční exploraci fenoménu. KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ Nevýhody kvalitativního výzkumu Získána znalost nemusí být zobecnitelná na populaci a do jiného prostředí. Je těžké provádět kvalitativní predikce. Je obtížnější testovat hypotézy a teorie. Analýza dat i jejich sběr jsou často časově náročné etapy. Výsledky jsou snadněji ovlivněny výzkumníkem a jeho osobními preferencemi. KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ Kvalitativní výzkum má šest etap: 1. etapa: plán a projekt - výběr problému, výběr teoretického východiska, výběr metody, výběr vzorku, 2. etapa: sběr dat (rozhovor, pozorování, dokumenty, videozáznam atd.), 3. etapa: kategorizace – kódování, 4. etapa: třídění, analýza, identifikace a definování problému, 5. etapa: v případě objevení nových skutečností je nutné se vrátit do 3. etapy a upravit kategorizační systém a kódování, 6. etapa: interpretace a prezentace výsledků. KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ Pokud je metoda kazuistiky použita pro vědeckovýzkumné účely nebo v rámci závěrečné práce studenta vysoké školy, je nutné doplnit strukturu kazuistiky o metodologický úvod: lvýběr problému (sledování hlavního problému, případně i částečných problémů) a stanovení cílů, lzdůvodnění výběru kazuistiky jako metody vhodné pro řešení stanoveného problému, lvýběr a zdůvodnění výběru případu, lpopis způsobu získávání empirických dat (např. rozhovor, pozorování, apod.), lpopis způsobu zpracování empirických dat (např. způsob kvalitativní analýzy dat, kategorizačně kódovací systém atd.), lpopis struktury kazuistiky. KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ Vyslovení diagnostických a poznání prognostických závěrů jiných odborníků umožňuje relativní odpoutání se od subjektivity posuzování případu, pomáhá hledat řešení nebo intervence díky odkazům na jiné podobné případy, pomáhá určit specifické, jedinečné znaky, vlastnosti zkoumaného jednotlivce. Kazuistika má v diagnostice významné postavení. KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ Získané poznatky o daném jednotlivci zpracované ve formě kazuistiky nebo případové studie však nemůžeme v žádném případně zevšeobecňovat! KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ DRUHY KAZUISTIK: dle zaměření lsociální lpsychologická llékařská lsociologická lkriminologická lprávní letnografická lpedagogická lspeciálně-pedagogická ljiná KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ DRUHY KAZUISTIK: dle účelu lklinická lučebnicová lpublikační KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ DRUHY KAZUISTIK: dle zpracování a prezentace lopis historie případu (case history) lstudium a rozbor případu (case study) lkomplexní KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ DRUHY KAZUISTIK: dle komplexnosti informací lčástečná, parciální lcelková, komplexní KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ DRUHY KAZUISTIK: dle zpracování lvolná lstrukturovaná KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ Styl kazuistiky: lJde o naučný literární útvar, který byl měl informovat a odborně poučit. lNutné používat správnou terminologii. lJazyková stránka: jasná, srozumitelná, konkrétní a přesná, nemá být rozvláčná. lJe psaná naučným (odborným) stylem a zprostředkovává odborné informace a vědecké poznatky. lCharakteristickým rysem je objektivnost. lSlova se používají ve 3.osobě. KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ Diagnostické postupy: lRozhovor lAnamnéza lOsobní historie lPozorování lDotazníky, testy lProjektivní testy lAnalýza produktů KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ Další prameny: lékařská dokumentace, zápisy z terapie, zápisy ze supervize, intervize atd.; autobiografie, deníky, memoáry, životopisy, korespondence; případová akta státní správy (vyšetřovací a soudní spis, dokumentace z průběhu výkonu trestu atd.); rekonstrukce historie rodiny, rodu atd.; historie organizace, dokumenty o vzniku a existenci organizace, zápisy z porad, výroční zprávy atd.; rozhovory, ohniskové skupiny, pozorování a další metody, které jsou relevantní prostředí a možnostem. (Miovský, 2006) KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ Při získávání relevantních dat pro posouzení případu není vždy nutné zjistit všechny údaje (záleží na povaze případu, cíli kazuistiky apod.), někdy to ani není možné. Pro zdatného výzkumníka může být významné i to, že některá data nelze zjistit a především pak, proč je nelze zjistit. Některá data mohou být neúplná či různým způsobem zkreslená. I tato data se mohou stát zdrojem informací, kdy umožňují výzkumníkovi odhalit to, co nebylo přímo řečeno, odhalit skryté skutečnosti. (Miovský, 2006) KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ Chybějící údaje jsou často ty, které mají soukromý nebo citlivý charakter (intimní, hanlivý apod.), a přestože by mohly sloužit k pochopení problému, není možné tyto údaje získat. Např. jedinec odmítne tyto údaje sdělit nebo si je nepamatuje, rodiče jedince už nežijí (případně nechtějí údaje sdělit, nepamatují si je apod.), zdravotní dokumentace není k dispozici, školní dokumentace je skartovaná apod. Co se týká výpadku paměti nebo výběru uchovaných vzpomínek, např. u rodičů o vývoji dítě a důležitých událostech v jeho životě, mohou tato data vypovídat o zájmu rodiče o dítě. (Hadj Moussová, 2002) KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ Zkreslená data vznikají interpretací jednotlivých osob, která jsou emocionálně zabarvená. Nemusí jít o záměrnou snahu jedince zkreslit realitu, ale zkreslená data vypovídají o tom, jak realitu jedinec vnímá. Např. pokud matka popisuje, že se dítěti dostatečně věnuje, tak je nutné se ptát na konkrétní podobu této pozornosti a z toho vyvodit, jak to pravděpodobně ve skutečnosti vypadá. Matka např. považuje za dostatečnou pozornost vůči dítěti to, že jej ráno vzbudí a večer zkontroluje, že je dítě doma. Ke zkreslování dat může docházet i vlivem sociální percepce, kdy výzkumník je ovlivněn dojmem, který v něm zkoumaná osoba vyvolá a tím dojde k další interpretaci dat (např. výzkumník má jiné morální hodnoty, priority, představy o rodičovské péči, očekávané vzorce chování apod. než zkoumaná osoba). (Hadj Moussová, 2002) KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ Pro sociální práci a pro další práci se studijní oporou bude využívána struktura Hučíka a Hučíkové (2009): 1. Základní údaje: osobní údaje, diagnóza, problém 2. Anamnéza: rodinná a osobní (zdravotní, školní, profesní, sociální) 3. Status praesens: popis problému od historie do současnosti, analýza problému 4. Přijatá opatření - souhrn 5. Navržená opatření/doporučení. 6. Navržená opatření/doporučení 7. Prognóza: krátkodobá a dlouhodobá 8. Katamnéza 9. Vlastní zhodnocení, sebereflexe TEORIE: Analýza problematiky na základě odborných zdrojů. Min. 2 odborné publikace. Odkazy v textu v souladu s Metodickým pokynem děkana. Za textem uvést seznam použité literatury. V teorii popsat příčiny, projevy apod. a především zacílit na možné intervence/opatření/doporučení (sociální, školní, zdravotní apod.), uvést všechny možné zdroje podpory, konkrétní názvy organizací apod. KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ Zpracoval/a: (uvést své jméno, datum vzniku kazuistiky) Použité metody a zdroje dat: (uveďte všechny zdroje, které byly využity k získání informací o případu, např. rozhovor s klientem, školní dotazník, rozhovor s rodičem, učiteli, zaměstnavatelem, studium lékařské dokumentace apod.) Délka zpracování: (např. 60 min rozhovor s klientem, 30 min studium odborné dokumentace) KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ 1. Osobní údaje klienta: Jméno: paní X. Pohlaví: žena Narozena: 1980, narozena na vesnici Aktuální bydliště: středně velké město Aktuální stav/problém: ohrožení finanční tísní, zdravotní problémy Diagnózy: Dg. zdravotní postižení (ztráta sluchu na pravé ucho, omezení hybnosti PHK po úraze), ČID Nezaměstnanost (Uvádíte-li v textu zkratky, na konci kazuistiky uvést seznam) KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ 1.Osobní údaje klienta: Jméno: Honza Pohlaví: chlapec Narozen: 2010 ve středně malém městě Aktuální bydliště: středně malé město Aktuální stav/problém: výchovné problémy, záškoláctví, neprospěch Diagnóza: --- KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ 1.Osobní údaje klienta: Jméno: Karel Vondráček Pohlaví: muž Narozen: 1997 v Jeseníku Aktuální bydliště: Písecká 2, Jeseník Aktuální stav/problém: Karel moc utrácí, nadělal si všude dluhy, neví, jak je splácet. Říká: „to bude asi problém“. Diagnóza: moc utrácí a nemá náhled chorobnosti KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ 1.Osobní údaje klienta: Jméno: Pepík Pohlaví: klučík Narozen: 12 let 2 měsíce (ročník 2008) asi v Ostravě Aktuální bydliště: Ostrava Aktuální stav/problém: Učitelé si stěžují na nepozornost Pepy, vyrušování v hodině, používání vulgarismů vůči spolužákům i učitelům. Pepa má neomluvené hodiny. Diagnózy: nevychované dítě KAZUISTICKÝ SEMINÁŘ 1.Osobní údaje klienta: Jméno: KLIKLAKLO Pohlaví: muž Narozen: nezjištěno, vypadá tak na 80 let Aktuální bydliště: nezjištěno Aktuální stav/problém: Kliklaklo nemá žádný problém, poslali ho sem z úřadu práce. Diagnóza: nevíme