1. Aorta ascendens
vystupuje z levé komory srdeční, je skoro celá obsažena ještě
v perikardu.
- sinus aortae, - bulbus aortae, aa. coronariae, dextra et
sinistra, živí stěny srdeční.
2. Arcus aortae
začíná za sternem ve výši úponu 2.chrupavky žeberní vpravo,
klade se před bifurkaci trachey, potom na levý bok jícnu a
přikládá se k páteři na levém boku Th 3. Isthmus aortae –
zúžení v konkavitě
Z konvexity aortálního oblouku vystupují typicky tři silné
větve.
1/ truncus brachiocephalicus /a.anonyma/, asi 2 až 3 cm
dlouhý, který se štěpí v a.carotis communis dextra a
a.subclavia dextra.
2/ arteria carotis communis sinistra
3/ arteria subclavia sinistra
Truncus brachiocephalicus leží za manubrium sterni a dělí
se za pravým sternoklavikulárním kloubem ve své dvě
větve.
3. Aa.carotides
I.Arteria carotis communis
levá je asi o 4 cm delší než pravá, kraniálně směřují k bokům
trachey, na dorsolaterální obvod štítné žlázy a ve výši
horního okraje chrupavky štítné se štěpí v a.carotis externa
a a. carotis interna (zhruba výše C3/4).
Celý průběh tepny lze rozdělit ve dva oddíly, v
kaudálním ji kryjí. m. sternocleidomastoideus, m.
omohyoideus a lamina praetrachealis fascie krční, lze ji
přitlačovat proti tuberculum anterius příčného výběžku C6
/tuberculum caroticum/. Kraniální oddíl se promítá do
trigonum caroticum, je kryta jen platysmatem a povrchovým
listem fascie a zde se štěpí. V celém průběhu je stejně široká,
nevydává větve.
Při rozdělení je a. carotis interna uložena zprvu dorsolaterálně,
a. carotis externa ventromediálně. V místě
rozestupu obou tepen je drobné tělísko, zvané glomus
caroticum.
II. A.carotis externa
stoupá za collum mandibulae. Zásobuje svými větvemi
hlavu kromě mozku, očnice a vnitřního ucha, dále valnou
část útrob krčních, svaly na přední straně krku a část
šíjového svalstva.
A. Větve ventrální
1. A. thyreoidea superior
2. A. lingualis
3. A. facialis - klade se pod glandula submandibularis, pak
přes okraj mandibuly /je zde hmatná/. V obličeji probítá šikmo
vpřed ke koutku úst a pak vzhůru směrem k vnitřnímu koutku
očnímu. Vydává větve jednak na krku, jednak v obličeji
/a.palatina ascendens, r.tonsillaris, a.submentalis,a.labialis
inferior a superior/. Konečné větve zásobují křídlo nosu
/a.alaris nasi/ a anastomozují na špičce nosu s druhostrannou
větví.
B. Větve dorsální
1. A. occipitalis
2. A. auricularis posterior.
C. Větve mediální
A. pharyngea ascendens
D. Větve konečné
1. A. temporalis superficialis vystupuje za collum mandibulae,
kryta lalůčky příušní žlázy a klade se těsně před chrupavku
boltce, kde je hmatný její puls, a probíhá do krajiny
spánkové. Konečné větve jsou r. frontalis a r. parietalis,
které se větví v měkkých pokrývkách lebních a anastomozují
s ostatními tepnami sem zasahujícími.
2. A. maxillaris jde na vnitřní stranu collum mandibulae,
probíhá vinutě po mm.pterygoidei a končí několika větvemi
ve fossa pterygopalatina. Zásobuje žvýkací svaly, zuby,
sliznici dutiny ústní a nosní, tvrdé a měkké patro a jednou
větví značnou část durae matris a kostí lebečních.
Pars mandibularis - za krčkem mandibuly, vysílá /mimo
jiné/ a.meningea media skrze foramen spinosum do lebky a
větví se pod dura mater. Při tupých nárazech na lebku může
dojít k jejímu natržení a ke vzniku epidurálního hematomu.
Pars pterygoidea je uložená na mm.pterygoidei a do nich
vysílá svalové větve.
Pars pterygopalatina má četné větve:
1. A. alveolaris superior posterior
2. A. infraorbitalis
3. A.palatina descendens vystupuje svou přední větví
a.palatina major ve foramen palatinum majus do sliznice
tvrdého patra.
4. A.sphenopalatina vniká stejnojmenným otvorem do zadní
části dutiny nosní, kde se větví.
III. Arteria carotis interna
na krku nevydává žádné větve. Zásobuje mozek a
očnicový obsah, dostává se do lebky skrze canalis caroticus.
Její začátek je vřetenovitě rozšířen v tzv. sinus caroticus.
Tlakem na carotis v těchto místech lze vyvolat reflektorické
snížení krevního tlaku, často se právě zde nacházejí
sklerotické pláty.
A. carotis interna je na krku nejdříve laterálně, potom
dorzálně a mediálně od carotis externa a ocitá se blízko boční
stěny hltanu. V canalis caroticus probíhá zprvu kraniálně,
potom zahýbá ventromediálně a je tu opředena tenkou žilní
pletení a nervovými vlákny. Po výstupu z canalis caroticus se
tepna klade do sulcus caroticus po straně těla kosti klínové a
tam prostupuje žilním splavem, sinus cavernosus.
Za průběhu v dutině lební je a.carotis interna zakřivena při
pohledu shora i při pohledu ze strany. Tato zakřivení se
označují jako karotický sifon a sledují se při rtg vyobrazení
tepen /AG/. Do dutiny očnicové vysílá a. ophthalmica a sama
se pak dělí ve větve určené k zásobení mozku.
A. A. ophthalmica
začíná z konvexity posledního ohybu a.carotis interna a
vstupuje pod n. opticus do canalis opticus.
B. Větve a. carotis interna určené pro mozek
1. A. communicans posterior - vzniká ze zadní stěny,
spojuje se s a.cerebri posterior, která pochází z a.basilaris.
2. A. chorioidea anterior
3. A. cerebri media zahýbá do postranní jámy mozkové
a zásobuje největší část zevní plochy mozkových hemisfér
a to mozkové kůry i přilehlých partií bílé podkorové hmoty.
4. A. cerebri anterior míří dopředu, zahýbá okolo předního
konce corpus callosum a klade se do štěrbiny mezi
oběma mozkovými hemisférami.Zásobuje jejich plochu
mediální, koncovými větvičkami přesahuje i na zevní stranu
hemisfér.
Obě a.cerebri anteriores jsou napříč spojeny pomocí
a.communicans anterior /před chiasma opticum/.Tím je
uzavřen na spodině mozku arteriální okruh, který tvoří
aa.cerebri posteriores, aa.communicantes posteriores,
aa.cerebri mediae, aa.cerebri anteriores a a.communicans
anterior. Tento okruh se nazývá circulus arteriosus cerebri –
Willisův okruh.
4. Arteria subclavia
probíhá obloukem přes cupula pleurae, vstupuje do
fissura scalenorum a klade se na 1. žebro. Nad tepnou je ve
fissura scalenorum umístěn plexus brachialis, příslušná véna je
uložena ventrálně od tepny a blízko za klavikulou. Při zevním
okraji 1.žebra přechází v a. axillaris.
Větve a. subclaviae
1. A.vertebralis - vstupuje do foramen transversarium C6 a
probíhá kraniálně až k C2, obemyká massae laterales
atlantis, vstupuje skrz foramen magnum do lebky. Klade
se na bazi kosti týlní a na kaudálním okraji mozkového
mostu /pons Varoli/ se spojují obě aa. vertebrales v
nepárovou a. basilaris, která probíhá až po přední okraj
mostu, kde se štěpí ve dvě aa.cerebri posteriores.
Na krku vydává: rr. spinales, rr. musculares, r. meningeus.
V lebce: - A.spinalis posterior et anterior
- A. cerebelli inferior posterior ke spodní ploše mozečku.
- nepárová a. basilaris vydává postupně tyto větve:
- aa.cerebelli inferiores anteriores
- aa.cerebelli superiores
- aa.cerebri posteriores, které živí kůru a podkorovou
bílou hmotu týlního laloku a spodní plochu spánkového laloku
hemisfér.
2. A.thoracica interna
3.Truncus thyreocervicalis
4. Truncus costocervicalis
5. A.transversa colli